evaluation/cs-en/wmt09.cs

Pražská burza se ke konci obchodování propadla do minusu
Po ranním prudkém propadu pražská burza korigovala ztráty.
Transakce s akciemi ČEZ dosáhly téměř poloviny běžného denního obchodu.
Pražská burza navázala hned od počátku úterního obchodování na svůj pondělní propad, když klesala o téměř šest procent.
Tentokrát za poklesem stojí propad akcií na Wall Street.
I u nás se tak projevuje reakce trhu na výsledek hlasování americké Sněmovny reprezentantů, která odmítla podpořit plán stabilizace tamního finančního sektoru.
Pád akcií v Asii
Dramatický pád v úterý zažily akcie na burzách v Asii, i když indexy ale v průběhu dne část ztrát nakonec smazaly.
Index Hang Seng burzy v Hongkongu si v průběhu obchodování odepsal téměř čtyři procenta, později ale část ztrát smazal a pokles zredukoval na zhruba 2,5 procenta.
Index Hang Seng China Enterprises, který sleduje pohyb čínských akcií na burze v Hongkongu, klesl o 3,8 procenta, v Šanghaji byly trhy uzavřeny.
Akcie na burze v Sydney ztrácely více než pět procent, ale nakonec ztráty snížily na 4,3 procenta.
Burza na Tchaj-wanu podle tamního indexu klesla o 3,6 procenta.
"Načasování záchranné akce v USA je nejisté a ovlivní to finanční trhy v celém světě," poznamenal šéf hongkongského měnového úřadu Joseph Yam.
Hongkong, přestože je součástí Číny, si měnovou politiku určuje samostatně, tedy bez závislosti na čínské centrální bance.
Úrokové sazby má Hongkong na stejné úrovni jako Spojené státy.
Američtí zákonodárci by se podle australského premiéra Kevina Rudda měli urychleně vrátit k jednání a návrh podpory finančního systému schválit.
Jinak prý hrozí, že dopady budou cítit i další země.
Krvavá lázeň amerických akcií
Americká Sněmovna reprezentantů v pondělí odmítla plán podpory finančního systému, na který mělo být vynaloženo až 700 miliard dolarů (téměř 12 bilionů Kč).
Zákonodárci tak ignorovali výzvu prezidenta George Bushe, aby plán podpořili.
Podle Bushe by plán řešil základní příčiny finanční krize a pomohl by stabilizovat celou ekonomiku.
Americké akcie v pondělí zažily krvavou lázeň a hlavní akciové indexy zaznamenaly největší pád za více než 20 let.
Dow Jonesův index klesl o téměř sedm procent a propad v podobném rozsahu zaznamenal naposledy v roce 1987.
Index klesal už před hlasováním, ale jakmile se ukázalo, že návrh ve sněmovně neprošel, index se ocitl ve volném pádu.
Kongres ustoupil: Vláda USA může do bank napumpovat 700 miliard dolarů
Nejvyšší představitelé amerického Kongresu a vláda prezidenta George W. Bushe se dohodli na širší podobě dohody o finanční pomoci pro americký finanční systém.
Hlasovat se o něm bude počátkem příštího týdne.
Američtí zákonodárci učinili průlom v rozhovorech o schválení záchranného plánu ve formě finanční pomoci pro americký finanční systém v objemu 700 miliard dolarů (přibližně 12 bilionů korun).
Vyhráno však ještě není.
Kongresmani totiž musejí dokončit některé detaily dohody, než budou moci zveřejnit finální podobu zákona a hlasovat o něm.
Plán podpory finančního systému se bude projednávat na půdě Sněmovny reprezentantů v pondělí.
V neděli to řekl agentuře Reuters předseda výboru pro bankovní a finanční služby Sněmovny Barney Frank.
V Senátu by se podle zdrojů mohlo hlasovat o plánu zřejmě nejdřív ve středu.
Podle ekonomů by mělo být oznámení o tom, že ke schválení záchranného plánu dojde, prvním významným psychologickým faktorem pro oživení finančních trhů.
Poté však dojde k "vystřízlivění" díky složitosti mechanismů, jakými pomoci trhům dosáhnout i v praxi.
Paulson: Plán musí být účinný
"Učinili jsme velký pokrok.
Vyřešili jsme naše rozdílné názory ohledně toho, jak má vypadat podoba balíčku ke stabilizaci trhu," uvedla pro agenturu Bloomberg demokratka Nancy Pelosiová.
Podle ní by mohlo ke konečnému hlasování dojít ještě v neděli.
Zástupci zákonodárců se v noci na neděli setkali s americkým ministrem financí Henrym Paulsonem, aby dali definitivní podobu vládnímu fondu.
Ten by měl odkupovat od finančních společností neprodejná hypoteční aktiva, která stahují finanční firmy do těžkých ztrát a ohrožují stabilitu celého systému.
"Jsme na pokraji definitivní dohody plánu, který bude fungovat a musí být na trhu také účinný.
Je třeba ještě v ozdravném plánu pokračovat, ale myslím, že jsme tam," řekl Paulson.
Signál pro asijské obchodování
Globální finanční krize výrazně dopadá na akciové trhy, které prudce klesají.
Podle nevadského demokratického senátora Harryho Reida se tak zákonodárci snaží o to, aby v Kongresu dospěli k definitivní dohodě ještě v neděli.
Chtějí tím totiž uklidnit investory před obchodováním na asijských finančních trzích, které jsou v časovém pásmu první, kde by rozhodnutí Kongresu mohlo ovlivnit pondělní obchodování.
Zatím však ještě není s určitostí jasné, kdy budou obě komory amerického Kongresu o zákonu hlasovat, ani to, zda nemohou jednání na poslední chvíli uváznout na nějakém problému.
Zákonodárci doufají, že bude schválen v příštích několika dnech.
Zákon však ještě dozná řady změn.
Celková částka určená pro pomoc systému má být rozdělena na dvě části.
Počátečních 350 miliard dolarů má být k dispozici co nejdříve to bude možné, jak požadoval prezident George Bush.
Kongres ale může zablokovat uvolnění zbývající částky pokud bude mít dojem, že program neplní svoji funkci, a to ve sledu dalších 100 miliard dolarů a později konečných 350 miliard dolarů.
Bush ocenil pokrok v jednáních
Prezident sice může toto rozhodnutí vetovat, avšak Kongres může jeho veto přehlasovat.
I přes tyto změny však zůstala základní myšlenka programu, kterou bylo získat finance na odkup špatných hypotečních cenných papírů, jejichž hodnota se propadla, protože stovky tisíců Američanů nejsou schopni splácet své hypotéky, zachována.
"Vypracovali jsme všechno.
Sněmovna reprezentantů by měla být schopná hlasovat o zákonu v neděli a Senát v pondělí," uvedl republikánský senátor Judd Gregg.
S pokrokem ve vyjednávání je spokojen i americký prezident Bush.
Jeho mluvčí Tony Fratto prohlásil, že Bush je se sobotním pokrokem spokojen a oceňuje "oboupartajní snahu stabilizovat naše finanční trhy a chránit naše hospodářství".
Omezení zlatých padáků
Předseda bankovního výboru Senátu Christopher Dodd, vedoucí vyjednavač, řekl, že zákonodárci se dohodli na odpovědnosti za peněžní program, ochranu daňových poplatníků ze ztrát, uzavření úlev, načasování financování plánu.
Nový zákon má také omezit tzv. zlaté padáky pro ředitele společnostní účastnících se programu a zřizuje výbor, který bude mít nad fondem dohled.
Ten by mělo řídit ministerstvo financí.
"Pracovali jsme na tom velmi tvrdě a učinili jsme velký pokrok směrem k dohodě, která bude fungovat a bude užitečná pro trh i pro všechny Američany," uvedl Paulson.
Plán počítá také s pomocí pro majitelé domů, kteří mají problémy se splácením.
Vláda by měla vyjednat nové splátky u hypoték, které koupí, s cílem snížit měsíční náklady na splátky pro dlužníky a umožnit jim, aby si mohli ponechat své domy.
Marek: Psychologická pomoc
Navrhovaný plán je podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka dobrým nápadem, velmi obtížná ale bude jeho realizace.
"A to proto, že se neví, jakým mechanismem a za jakou cenu se problémová aktiva budou vykupovat.
To bude určující pro to, jak si mezi sebe rozdělí ztráty finanční sektor a vláda," řekl tento týden pro server iHNed.cz Marek.
Jestli plán bude schválen nyní, nebo začátkem příštího týdne, není podle Marka až tak podstatné.
"Mnohem důležitější je, aby se už tento týdenkongresmani dohodli, že tento plán podporují a že jej posvětí co nejdříve to půjde.
Ten psychologický význam dohody o tom, že dojde ke schválení, je v tuto chvíli nejdůležitější," zdůraznil Marek.
Triumf pravicových populistů v Rakousku, dohromady mají 29 procent
Citelné oslabení obou stran dosavadní velké koalice a výrazné posílení pravicových populistických stran přinesly podle prvních předběžných výsledků nedělní předčasné parlamentní volby v Rakousku.
Zvláště silné ztráty utrpěla Rakouská lidová strana (ÖVP), kde se vážně otřásá pozice nynějšího předsedy Wilhelma Molterera.
Naopak volební lídr Svazu pro budoucnost Rakouska (BZÖ), korutanský hejtman Jörg Haider chystá triumfální návrat do celostátní politiky.
Podle předběžných výsledků zůstává nejsilnější stranou v zemi sociální demokracie (SPÖ) s 29,8 procenta hlasů, proti posledním volbám z roku 2006 však ztrácí 5,5 procenta hlasů.
Ještě hůře dopadla ÖVP, která ztrácí s 25,6 procenta téměř devět procent hlasů.
Jsou to nejhorší výsledky obou těchto velkých stran v rakouské poválečné historii a zvláště u lidovců, kteří předčasné volby vyvolali, doslova katastrofální výsledek.
Ještě na začátku července, kdy ÖVP vystoupila z koalice, měli lidovci v preferencích před SPÖ značný náskok.
Voliči je však zjevně potrestali za to, že nechali vládu ztroskotat.
Už v prvních reakcích na výsledky zazněly spekulace o možné rezignaci předsedy strany a dosavadního vicekancléře Wilhelma Molterera.
Pozorovatelé soudí, že by k tomu mohlo dojít už v pondělí na mimořádném zasedání předsednictva strany.
Takový vývoj by zřejmě usnadnil cestu ke stále nejpravděpodobnějšímu východisku z volebního výsledku, tedy k obnovení velké koalice SPÖ a ÖVP.
Vzhledem k posílení obou pravicově populistických stran - svobodní (FPÖ) získali předběžně 18 procent a BZÖ jedenáct procent hlasů - však sociální demokraté zároveň vyslovili obavy z opakování roku 1999, kdy se lidovci domluvili s populisty (tehdy byla ještě FPÖ jednotná, v roce 2005 se od BZÖ odštěpila) na společné vládě, která vyvolala dokonce sankce ze strany Evropské unie.
Na tento vývoj zjevně sází Haider, který už prohlásil, že je připraven spolupracovat s kteroukoli stranou a předpokládá návrat do Vídně do celostátní politiky.
Do parlamentu se dostala ještě Strana Zelených, která ale lehce ztratila a propadla se mezi rakouskými politickými stranami ze třetího až na páté místo.
Žádná z dalších stran zjevně čtyřprocentní hranici nepřekonala a do parlamentu se nedostala.
Souboj na ostří nože: MP3 přehrávače proti mobilům.
Poradíme, jak si vybrat
Zatímco téměř každý mobil umí přehrávat MP3 soubory, žádný MP3 přehrávač nedokáže telefonovat.
Z toho se zdá jasné, že je lepší koupit si jen telefon.
Přesto existuje dost důvodů k tomu, aby si člověk pořídil samostatný přehrávač.
Volba zcela závisí na způsobu používání a nárocích budoucího majitele.
Asi těžko si domů pořídíte špičkový drahý gramofon, abyste na něm poslouchali nejnovější album Maxim Turbulenc.
Jednak takovéto hudební výrobky na LP deskách nevycházejí a z kvalitativního hlediska pro to ani neexistuje žádný objektivní důvod.
Tísní-li se však ve vašich regálech vinyly s art rockem, jazzem či blues, pravděpodobně o takovém gramofonu minimálně sníte.
Stejné je to s hudbou na cestách, tedy hudbou komprimovanou, zjednodušeně - hudbou v MP3.
I zde existují cenové a kvalitativní kategorie.
Pro někoho může být nepřijatelné utratit za přehrávač osm tisíc korun, stejně jako fanoušek Pink Floyd asi těžko zkousne sluchátka za dvacet korun z tržnice.
Dva extrémy, mezi kterými je dostatek místa pro každého.
Výběr je široký.
Rozhoduje i výdrž baterií
Některé špičkové hudební přehrávače zvládnou mnohem víc než pouhé přehrávání hudby, ale to, co většina mobilů ani náhodou.
Žádný současný přístroj není tak univerzální jako telefon.
Vedle primárních funkcí, telefonování a esemeskování, umí přehrávat hudbu a video, obojí nahrávat, má tu lepší, tu horší fotoaparát a třeba dokáže i navigovat.
A když vezmeme v potaz smartphony a komunikátory, budete mít v kapse i malý počítač.
Je to malý zázrak, vždyť žádná lednice neumí grilovat a žádná televize nic nevyfotografuje.
Univerzálnost mobilu přináší i nevýhody.
Čím víc funkcí na mobilu používáte, tím dříve vás indikátor na displeji pošle k nabíječce.
A přehrávání hudby je jeden z největších žroutů energie.
Málokterý mobil dokáže přehrávat hudbu déle než deset dvanáct hodin, většinou je to mnohem méně.
V tomto směru jsou hudební přehrávače (speciálně ty nejjednodušší) výrazně výkonnější.
U levných mobilů proto počítejte s tím, že déle než pár hodin vám hrát nebudou.
Pokud si do toho ještě tu a tam zavoláte, pořiďte si do práce pro jistotu ještě jednu nabíječku - to platí i pro dražší přístroje.
U MP3 přehrávačů tento problém mít nebudete, i ty horší vydrží nejméně 9 hodin nepřetržitého provozu na jedno nabití.
Další problém nastává při nahrávání hudby do mobilu.
Bohužel jen omezená část přístrojů disponuje univerzálním konektorem USB, a navíc ne každý z nich lze přímo připojit k počítači bez speciálního softwaru.
Samozřejmě hudbu je možné nahrávat přímo na paměťovou kartu, ale jen málokterá čtečka karet si bez redukce poradí s miniaturními paměťovými kartami, které se v mobilech používají.
U přehrávačů až na výjimky (iPod) žádný speciální software nepotřebujete.
Stačí přístroj naplnit hudbou přes USB z počítače.
Většina mobilů i přehrávačů si již sama vytvoří hudební knihovnu řazenou dle jména interpreta, názvu alba, žánru nebo třeba hodnocení uživatele.
Některé přístroje zobrazují pouze stromovou strukturu adresářů podobně jako Průzkumník ve Windows a některé umějí oboje (iriver, Samsung, Sony, Cowon, chytré telefony s operačním systémem).
Přehrávače se snáze obsluhují, mobily více umějí
Při výběru konkrétního zařízení se zajímejte zejména o výdrž akumulátoru, kapacitu paměti, kvalitu a typ zvukového výstupu a samozřejmě i o komfort ovládání.
Je-li vám hudba především kulisou a budete-li ji poslouchat každý den jen krátce třeba v tramvaji, stačí vám jakýkoliv mobil, který přehraje MP3.
Což již dokáže opravdu téměř jakýkoliv mobil.
Nemusíte ani příliš sledovat, jaké hudební formáty mobil nebo přehrávač umí.
MP3 zvládnou všechny a naprostá většina hudby, která se k vám dostane, bude právě v tomto formátu.
Patří k nejrozšířenějším a kromě něj naprostá většina přístrojů zvládne i hudbu ve formátu WMA.
Méně se vyskytuje AAC (formát používaný firmou Apple a jeho iPody).
Lepší mobily rovněž umožňují například nákup hudby on-line.
Stačí přes mobilní internet navštívit příslušné stránky operátora (či jiného poskytovatele) a písničku či album si zakoupit.
Tato služba by již sama o sobě mohla být pádným argumentem pro pořízení hudebního mobilu.
Bohužel, nabídka operátorů je mizerná a omezuje se většinou jen na rychlokvašené rádio hity.
Ceny také nejsou nejnižší.
Obecně se však předpokládá, že právě tento způsob prodeje hudby (ať už přes GSM, internet nebo bezdrátový internet) do budoucna opanuje hudební průmysl.
Mobil většina lidí nosí stále u sebe.
Kdykoliv dostanete chuť si něco poslechnout, mobil v kapse nahmatáte, zatímco MP3 přehrávač leží zapomenutý doma.
Ještě však záleží na tom, zda s sebou také vždy nosíte sluchátka nebo alespoň drátové handsfree.
Pokud ne, můžete využít integrovaný reproduktor, který má téměř každý mobil, ale pouze minimum MP3 přehrávačů.
Asi největší výhodou hudebních mobilů bude pro mnohé cena.
Ty nejlevnější stojí běžně pod tři tisíce.
Za tři a čtyři tisíce korun již pořídíte velmi slušný walkman.
Většinou vás však bude omezovat absence výstupu na běžná sluchátka.
Ty nejlepší a po technické stránce nejvybavenější telefony i s 3,5 mm zdířkou pro běžná sluchátka stojí do patnácti tisíc.
Výhodou přehrávačů zase je mimo jiné snadná obsluha.
Ty nejjednodušší - nikoliv nutně nejlevnější (viz náš výběr) - přehrávače zvládne ovládat opravdu každý.
Minimum funkcí, podobnost ovládání s dříve běžným kazeťákem nebo třeba gramofonem je zřejmá.
Nehrozí kolize v podobě omylem zapnutého mobilního internetu a následně obřího účtu za přenos dat.
Po jakém přístroji sáhnout
I nejlevnější mobily (např. Vodafone 527) mají zpravidla slot na výměnné paměťové karty (typ M2, microSD apod.).
I s dokoupením příslušné karty se vejdete do dvou tisíc korun.
Dejte si však pozor.
U základních modelů bývají podporovány pouze karty s maximální kapacitou 2 GB.
Pouze ty nejdražší si poradí i s 8 GB paměťovkami.
Pokud už mobil máte a chcete si ještě koupit levný MP3 přehrávač, sáhněte po Cowonu, Creativu, Sony, Samsungu, Emgetonu nebo iriveru.
Podle kapacity (max. 2 GB) nemusíte utratit více než 1 100 korun.
Patříte-li k náročnějším posluchačům sáhněte raději po specializovaných mobilech - walkmanech (Sony Ericsson, některé Nokie a Samsungy).
Tyto přístroje mají samostatná ovládací tlačítka pro MP3 a komfort obsluhy se tak blíží samostatnému MP3 přehrávači.
Nejdále je v oboru Sony Ericsson, jehož mobily z řady walkman mají totožné uživatelské rozhraní jako samostatně prodávané MP3 přehrávače.
Stejnou službu a ve stejné cenové kategorii do čtyř tisíc korun, ale s větší kapacitou paměti (až 16 GB) a výdrží akumulátoru (běžně 15 hodin, maximálně až 35 hodin), vám odvedou MP3 přehrávače od výše zmíněných značek.
První virtuální operátor dorazí do Česka již v letošním roce.
Možná
Mobilní trh v Česku je poměrně vyspělý a naši operátoři nabízejí prakticky všechny služby jako jejich partneři v západní Evropě.
Přesto nám tady něco chybí - virtuální operátor, který by ty klasické donutil zlevnit.
Možná nebude chybět dlouho.
O tom, že čeští operátoři patří k vůbec nejdražším v Evropě, jsme na Mobil.cz psali už mnohokrát.
Ostatně potvrdil to i ČTÚ, který upozornil, že cena SMS je u nás vyšší než ve zbytku Unie.
Po posledních krocích Evropské komise na poli regulace roamingových poplatků tak možná dojde k paradoxní situaci - pro některé zákazníky českých mobilních operátorů budou SMS ze zahraničí levnější než doma.
Jak je možné, že ceny v Česku se drží ve srovnání s Evropou tak vysoko?
Odpověď je jednoduchá, chybí konkurence, která by se opravdu chtěla pustit do boje.
Možná to zní paradoxně, máme tu přece tři mobilní sítě a penetraci vysoko přes 100 %.
Mobilní operátoři naopak rádi žehrají na to, že český trh je extrémně konkurenční.
V tom jim často přizvukuje i předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Pavel Dvořák, který se v minulosti několikrát vyjádřil, že pro dalšího operátora v Česku místo není.
Je asi pravda, že klasický operátor s vlastní sítí už příliš šancí zřejmě nemá (ostatně, už by asi jen těžko hledal frekvence).
Existuje ale ještě jedna možnost - virtuální operátor.
Právě vstup virtuálních operátorů na mobilní trh přinesl výrazné snížení cen, na které pak museli reagovat i klasičtí operátoři.
Přitom ještě před vstupem štik jako Tesco Mobile či Virgin Mobile na trh zaznívaly ve Velké Británii podobné hlasy jako u nás.
Ukázalo se ale, že místo pro takové operátory je a mohou být opravdu úspěšní.
Ostatně nemusíme pro příklady chodit příliš daleko.
V únoru letošního roku jsme vás informovali o startu virtuálního operátora Mobilking v Polsku.
Za pouhého půl roku se tomuto operátorovi povedlo získat více než 100 tisíc zákazníků a stát se tamním pátým největším operátorem.
Přitom za Mobilkingem stojí finanční skupina Penta, která v Česku vlastní mimo jiné U:fona.
Výhodou virtuálních operátorů je možnost soustředit se na mnohem konkrétnější cílovou skupinu.
K tomu, aby mohli efektivně fungovat, jim totiž stačí mnohem méně zákazníků než klasickému operátorovi.
Nenesou s sebou totiž relativně vysoké náklady na stavbu, provoz a údržbu mobilní sítě.
Ve světě se tak virtuální operátoři obvykle profilují jako nízkonákladoví - nabízejí levné volání a SMS, což je ale často vyváženo užší nabídkou služeb.
Tak třeba Tesco Mobile ve Velké Británii nabízí SMS minimálně o polovinu levněji než jeho konkurenti.
Jak ale ukazuje příklad Mobilkingu v Polsku, může být docela dobrým tahem i sázka na neotřelou cílovou skupinu.
Tento operátor se totiž zaměřuje specificky na muže.
"Správní chlapi volí Mobilking - operátora, který se jim líbí a kterému mohou důvěřovat," říká David Seibertz CEO Mobile Entertainment Company, provozujících tohoto virtuálního operátora.
Těžko říci, jestli by se podobný koncept jako v Polsku mohl chytit i u nás.
Pochybuje o tom tiskový mluvčí Vodafonu Miroslav Čepický: "Český trh je relativně malý pro segmentový přístup, na němž je většina virtuálních operátorů založena.
Navíc je z hlediska nabídky služeb relativně saturovaný."
V Česku bez šance, říkají mobilní operátoři
Zdá se ale téměř jisté, že pokud v Česku nějaký virtuální mobilní operátor bude, nebude to Mobilking.
"O expanzi tohoto úspěšného projektu mluvíme, v Česku ale jednání nevypadají příliš nadějně.
Spíše dojde ke spuštění Mobilkingu v jiných zemích našeho regionu," řekla v telefonickém rozhovoru pro Mobil.cz Jana Studničková, tisková mluvčí finanční skupiny Penta.
Nepřímo tak potvrdila, že stávající mobilní operátoři v Česku této myšlence rozhodně nakloněni nejsou.
Spíše naopak, snaží se udělat vše proto, aby žádný potenciální konkurent nevznikl.
Zájmem o spuštění virtuálního mobilního operátora se již delší dobu netají skupina GTS Novera, která by tak chtěla udělat další krok k tomu, aby se stala reálným konkurentem Telefóniky O2 na poli firemních zákazníků.
"Máme velký zájem na tom, abychom našim zákazníkům mohli nabízet nejen pevné, ale i mobilní telekomunikační služby.
A to čím dříve, tím lépe.
O této možnosti jsme opakovaně jednali se všemi českými mobilními operátory.
S některými z nich se nám již podařilo v jednáních pokročit," říká tiskový mluvčí skupiny Pavel Kaidl.
Možná se tedy blýská na lepší časy.
Z neoficiálních informací se zdá, že prvního virtuálního operátora bychom se měli dočkat možná už do konce roku.
Prozatím ale jeho vznik provází neproniknutelná hradba mlčení.
"V tuto chvíli se nedomníváme, že je na českém trhu prostor pro vznik plnohodnotného virtuálního operátora.
Český trh je oproti jiným trhům velmi specifický.
Doposud nás neoslovil žádný subjekt s komplexním a seriózním projektem v této oblasti," uvedl ve svém vyjádření pro Mobil.cz Vlastimil Sršeň z tiskového odboru Telefóniky O2.
Na specifičnost českého trhu se odvolávají i další operátoři.
Tisková mluvčí T-Mobilu Martina Kemrová dodává ve vzácné shodě s vyjádřením O2: "Zatím jsme nezaznamenali žádný životaschopný a oboustranně výhodný obchodní projekt, na kterém by bylo možné dále stavět."
A dodává: "V síti T-Mobilu se do konce roku těžko nějaký virtuální operátor objeví.
V tuto chvíli už bychom museli mít na stole konkrétní dohodu, aby bylo možné uvažovat v tomto krátkém horizontu."
Vodafone upírá svoji pozornost spíše ke splnění požadavků vlastní 3G licence.
Miroslav Čepický k tomu říká: "Jednáním s potenciálními virtuálními operátory jsme otevřeni, a to zejména v oblasti sdílení nákladů a infrastruktury.
Právě to považujeme z hlediska zákazníků za nejpřínosnější.
Hlavní strategií Vodafonu v této oblasti je nalezení partnera pro vybudování sdílené sítě pro rychlý mobilní internet."
Odpovědné úřady - s operátory jedna ruka
Postup mobilních operátorů lze snadno pochopit, vstup dalšího operátora by znamenal zvýšení konkurence, vedl by k poklesu cen a tím i k poklesu jejich zisků.
Proč tedy nástup takovému konkurentovi usnadňovat?
O tom, že když operátorům o něco jde, dovedou táhnout za jeden provaz, svědčí i tahanice kolem vzniku U:fona.
Asi největší tlak směrem k ČTÚ šel v době vzniku U:fona od společnosti T-Mobile.
Svědčí o tom veřejně přístupné informace z webových stránek ČTÚ.
Nyní se ale právě U:fon hodí jako argument, proč virtuálního operátora nepřipustit.
Martina Kemrová k tomu podotkla: "Konkurenční prostředí mobilního trhu bylo nedávno navíc umocněno vstupem čtvrtého mobilního operátora na trh.
S ohledem na charakter mobilního trhu v ČR je zřejmé, že vstup dalšího hráče by na něj a především na jeho služby kladl vysoké požadavky."
Vzhledem k tomuto přístupu mobilních operátorů je ale přímo zarážející naprostý nezájem českých regulačních orgánů.
Nejde přitom jen o postoj ČTÚ, který bohužel v Česku - na rozdíl od Velké Británie a dalších vyspělých zemí - nemá pravomoci zasahovat do hospodářské soutěže.
Ty patří výlučně Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Ten ale k celé problematice zaujal svůj typický postoj.
"Vstup virtuálního operátora na mobilní trh by byl možný poté, co by došlo k uzavření smlouvy mezi mobilním operátorem a virtuálním operátorem o pronájmu potřebné infrastruktury.
Žádná taková smlouva nebyla doposud uzavřena, neboť nabídka potenciálních zájemců nejspíše nebyla pro klasické operátory dostatečně zajímavá," uvedl v odpovědi na náš dotaz Kristián Chalupa z odboru vnějších vztahů ÚOHS.
Od zástupců operátorů takto formulované vyjádření asi nepřekvapí.
Od úřadu, který má zastupovat zájmy spotřebitelů a mimo jiné dbát i na to, aby nikdo nezneužíval svého postavení na trhu, je to více než na pováženou.
Zvlášť, když Kristián Chalupa dodává: "V zahraničí, kde virtuální operátoři běžně působí, můžeme pozorovat, že jejich vstup na trh přispěl ke snížení cen za mobilní telefonní služby."
Zřejmě ale tlak na korektní fungování tržního prostředí a pokles cen nepatří k zájmům ÚOHS.
V pravdě šokující na celém případu je až dojemné souznění tří mobilních operátorů, které vyplývá z jejich reakcí.
Otázka, jestli jde opravdu jen o náhodu, se nabízí zcela sama.
Stejně jako naprosto stejná cena benzinu u čerpacích stanic je jistě jen dílem náhody a tvrdého konkurenčního boje.
"Úřad v této věci neshledal známky protisoutěžního jednání, a nemá tedy důvod nějakým způsobem zasahovat.
Žádný z operátorů nemá dominantní postavení, tudíž nemá odpovídající zvýšenou zodpovědnost za své jednání na trhu.
Potřebné nástroje pro otevření mobilního trhu pro virtuální operátory nejspíše scházejí i telekomunikačnímu regulátorovi," uvedl ve svém vyjádření Chalupa.
Interpretace dominantního postavení na trhu je jedním z mnoha sporných bodů.
Pochopitelně existuje analýza relevantních trhů vypracovaná ČTÚ, podle níž jsou telekomunikace z pohledu hospodářské soutěže jediným trhem.
Na takovémto trhu pak samozřejmě žádný z českých operátorů nemá dominantní postavení.
Někteří právní experti ale nabízejí jiný pohled - ke vzniku virtuálního operátora je potřeba vždy souhlas provozovatele sítě.
A mobilní operátor - má celkem logicky - na svou síť monopol.
Takže v určitém segmentu nutně dominantní být musí.
I kdybychom ale tuto argumentaci nepřipustili, pro ÚOHS by mělo být minimálně varující, že tři mobilní operátoři postupují nápadně podobně.
Přitom stížnosti řady zájemců (včetně zmíněné společnosti GTS Novera) ukazují, že při jednání se všemi operátory narážejí na velmi podobné překážky.
Svalování odpovědnosti na ČTÚ je pak v telekomunikacích poměrně obvyklým trikem, kterým ÚOHS dává od celé záležitosti ruce pryč.
Setkali jsme se s ním už v několika podobných případech.
Bohužel do nedávno přijaté novely telekomunikačního zákona se rozšíření pravomocí ČTÚ na oblast hospodářské soutěže v telekomunikacích nepodařilo prosadit, ač si od toho řada odborníků slibovala zlepšení situace.
To musí zástupci ÚOHS vědět více než dobře, ale zřejmě jsou jejich zájmy jinde.
Ono to jde, když se nikdo nedívá
Přitom bez povšimnutí zůstává fungování jakýchsi pseudovirtuálních operátorů, kterých v českých mobilních sítích existuje hned několik.
Jsou to firmy vydávající vlastní ceníky mobilních telefonních služeb, které jsou ale veřejné jen částečně.
Obvykle jde totiž o firmy zabývající se multilevel marketingem.
Vlastní mobilní telefonní služby tak nabízí třeba Amway, Bohemia Telecom, Starlife a řada dalších.
Ceníky těchto firem se obvykle dostanou jen k vyvoleným.
Kouzlo spočívá v tom, že firma vůči operátorovi vystupuje jako klasický firemní zákazník, který objedná velké množství SIM karet.
Jako významný zákazník pak dostane speciální cenové (a další) nabídky.
Problém je, že obchodní podmínky všech českých mobilních operátorů podobný přeprodej zakazují.
"Pokud by se vyskytly případy, o kterých hovoříte, mohlo by se jednat o porušení smluvních podmínek, kterým bychom se zabývali a mohlo by vyústit v ukončení spolupráce s danou společností," odpověděla na náš dotaz k tomuto problému Martina Kemrová.
Je ale dost nepravděpodobné, že by se podobná činnost k odpovědným lidem z mobilních operátorů nedonesla.
Zejména v případě tří zmíněných firem může jít o tisícovky zákazníků.
Žádný z operátorů se přitom takovému postupu nebrání.
Z činnosti těchto firem mají totiž nezanedbatelné zisky a přitom je - na rozdíl od skutečných virtuálních operátorů - nijak neohrožují vlastním oficiálním marketingem.
Na možné problémy upozorňuje Miroslav Čepický: "Zákon podobné spekulace umožňuje, nicméně služeb těchto firem využívá pouze zanedbatelné procento zákazníků.
Ti navíc musí akceptovat, že SIM karta v jejich telefonu není vedená na jejich jméno, nemohou s ní tedy disponovat plnohodnotně jako běžní zákazníci mobilních operátorů."
Právě to by ale mělo být ČTÚ minimálně divné.
Navíc se otevírá další otázka pro ÚOHS.
Jestliže mobilní operátoři přivírají nad podobným postupem oči, proč blokují vznik virtuálního operátora?
Nutno dodat, že ÚOHS má k odhalení podobné činnosti poměrně silné pravomoci, a pokud nebude chtít, nemusí se spokojit s vysvětlením operátorů, že o ničem takovém nemají tušení a jejich obchodní podmínky to zakazují.
Kdy nebudeme nejdražší
Jak už v textu několikrát padlo, vstup virtuálních operátorů na mobilní trh přinesl zaznamenatelný pokles cen za služby.
Přitom prakticky ve všech zemích, kde virtuální operátoři vznikali, se snažili klasičtí operátoři jejich vzniku více či méně bránit.
Jimi používané argumenty byly prakticky totožné - příliš malý, případně příliš saturovaný trh, problémy s kvalitou služeb atd.
Ve vyspělých zemích ale právě v těchto chvílích zasáhly regulační orgány, které hájily nikoli zájmy mobilních operátorů, ale jejich zákazníků.
Ať už formálními opatřeními či neformálním tlakem pak dosáhly toho, že vznikl první virtuální operátor a na něj se nabalovali další.
Bohužel, české regulační orgány si celý případ přehazují jako horký brambor.
Z našich zkušeností se nemůžeme zbavit dojmu, že nejasnost v kompetencích se jim v těchto případech více než hodí.
Ale neházejme flintu do žita.
Pokud jsou zákulisní informace správné a virtuální operátor se u nás opravdu brzy objeví, český mobilní trh se možná znovu rozhýbe.
Pokud některý z operátorů vznik nějakého virtuálního mobilního operátora připustil, jen těžko bude moci ÚOHS zůstat netečný k odmítání (diskriminaci) dalších zájemců.
A my třeba přestaneme volat dráž než ve zbytku Evropy.
Nová česká hymna má čtyři nové verze.
Vyberte tu nejlepší
Poslechněte si čtyři provedení nové verze české státní hymny.
V neděli premiér Mirek Topolánek u příležitosti Dne české státnosti slavnostně představil nové nahrávky státní hymny Kde domov můj.
Hymnu nově nahrál orchestr Národního divadla pod vedením Jiřího Bělohlávka.
K dispozici jsou čtyři verze - s mužským nebo ženským sólovým zpěvem, ve sborovém podání a instrumentální znění.
Zpěvu se ujali Kateřina Kněžínková a Adam Plachetka.
Autory úprav hymny jsou Otakar Jeremiáš a Jaroslav Krček.
Na serveru iHNed.cz si můžete poslechnout všechny čtyři verze.
Bělohlávek považuje českou národní píseň za jednu z nejkrásnějších hymen.
Českému rozhlasu už dříve řekl, že záměrně vybral pro nazpívání sólových variant zpěváky s mladými reprezentativními hlasy, které jsou výrazné a oblíbené.
"Od začátku jsem se u obou a potom také se sborem snažil dbát, aby měli jasnou dikci, aby bylo textu dobře rozumět, aby souzněli," uvedl.
Česká státní hymna v příštím roce oslaví 175. výročí.
Píseň Kde domov můj zazněla poprvé v roce 1834 na prknech Stavovského divadla v původní české hře Fidlovačka Josefa Kajetána Tyla doplněné hudbou Františka Škroupa.
Získala popularitu a lidé ji spontánně vzali za svou.
První sloka písně se pak po vzniku Československa v roce 1918 stala přirozenou součástí státní hymny.
Jedním ze sedmi státních symbolů zůstala i po vzniku samostatné České republiky.
Jak zní "nová" hymna
Pražská MHD ve středu poprvé sveze i na čip
Středa 1. října 2008 se zapíše do dějin pražského Dopravního podniku jako datum, kdy do metra, tramvají a autobusů nastoupí první cestující, kteří místo papírové jízdenky budou mít v kapse elektronický kupon.
Ten si v této chvíli může pořídit zhruba sto tisíc lidí, kteří vlastní čipovou kartu Opencard.
Cestující si mohou 30denní a 90denní a roční kupon (ten bude platit od 1. ledna 2009) koupit a zároveň nechat nahrát na svou čipovou kartu v infocentrech a pracovištích Dopravního podniku ve stanicích metra Muzeum, Můstek, Nádraží Holešovice, Anděl, Roztyly, Letňany, Kobylisy, Rajská zahrada, Kačerov a Luka.
Kupony lze už od včerejška kupovat také přes internet na stránkách Dopravního podniku www.dpp.cz.
Službu do odpoledních hodin využilo přes čtyři sta zákazníků.
Ti, co internetový obchod začnou využívat, mohou definitivně zapomenout na výdejní okénka ve stanicích metra, kde dosud museli pravidelně postávat ve dlouhých frontách na papírové jízdenky.
Kupon si totiž koupí přes internet a na kartu Opencard jim ho nahrají v jedné ze třinácti poboček Městské knihovny.
"Na těchto místech je cestujícím k dispozici přepážka s proškolenou obsluhou, která zájemcům pomůže s internetovým nákupem a také nahraje na jejich kartu zakoupený kupon," řekl mluvčí projektu Martin Opatrný.
Vedle knihoven bude možné nahrát si elektronické kupony na Opencard také v samoobslužných automatech, které jsou namontovány v několika vestibulech metra.
Jak takové automaty vypadají?
Jsou červené, připomínají označovače jízdenek a cestující si jich možná už všimli ve stanicích metra Roztyly, Budějovická, I. P. Pavlova, Florenc a Vltavská.
"Nyní je jich ve městě pět, ale do konce roku by jich mělo být osmdesát," doplnil Opatrný.
Kupon zkontroluje místo řidiče automat
Obsluha automatů, které začnou zítra fungovat, je jednoduchá.
Stačí do nich zasunout čipovou kartu Opencard a dříve zaplacený kupon se na ni sám nahraje.
Elektronické kupony od zítřka platí nejen v hlavním městě, ale i v jeho okolí.
Tedy v příměstských vlacích a autobusových linkách s číslem 300 až 499, jimiž jezdí do hlavního města hlavně obyvatelé středočeských obcí.
"Ve vlacích zařazených do Pražské integrované dopravy jsou průvodčí vybaveni čtečkami karet, pomocí kterých zjišťují časovou i pásmovou platnost kuponů," vysvětlil kontrolu jízdenek Filip Drápal z organizace Ropid, která sestavuje jízdní řády pražské hromadné dopravy.
Příměstské autobusy mají čtečky karet zabudované v pokladně u řidiče.
Při nástupu je tedy nutné nejen čipovou kartu ukázat řidiči, ale navíc je potřeba přiložit Opencard na určené místo na boku pokladny.
Tím si řidič zkontroluje platnost nahraných kuponů.
"Pokud si potřebuje cestující ověřit platnost nahraných kuponů, není nic snazšího než požádat řidiče o tyto informace," doplnil Drápal.
Cestující, kteří nejezdí příměstskými autobusy a nebudou si pamatovat, kdy jim končí platnost kuponu, mohou vyrazit opět k samoobslužným automatům, kde se kupony na kartu nahrávají.
Zde se jim informace o platnosti jejich dokladů zobrazí na displeji přístroje.
Sudety chtěly po USA referendum
Sudetští Němci v roce 1945 žádali o začlenění Šumavy ke Spojeným státům.
Plyne to z dopisu, který je uložen ve sbírkách Jihočeské vědecké knihovny.
Když nemůžeme být součástí Německa či Rakouska, chceme žít alespoň pod patronací Spojených států amerických.
S takovým přáním se údajně v roce 1945 obracely některé skupiny sudetských Němců na prezidenta USA.
Vyplývá to mimo jiné z dopisu, který se zachoval v jednom soukromém archivu a dnes je uložen ve sbírkách Jihočeské vědecké knihovny.
Němci z Českého Krumlova žádají v dopise amerického prezidenta, aby nedopustil vrácení "šumavské župy" - zabrané Hitlerem na základě mnichovské dohody - zpět k Československu.
"Pochopili jsme správně situaci a chceme si být opravdu jisti slovy, že americké jednotky přicházejí na německé území nikoli jako utlačovatelé a nepřátelé, nýbrž jako osvoboditelé," píše se v dopise, podepsaném slovy "Lidé, jimž leží osud Šumavy na srdci".
Poněvadž připojení k Československu dává údajně sudetským Němcům - při znalosti české národní povahy - naději jen na brutalitu, bezohlednost, neporozumění, útlak a otroctví, prosí autoři dopisu amerického prezidenta, aby nad Šumavou převzal protektorát pro nynější i věčné časy.
"Nemůžeme věřit tomu, že byste bez ohledu na názor čtvrt milionu obyvatel přiznal toto území nějakému státu nám cizímu, který utiskuje a vyvrací menšiny a ničím, zhola ničím nepřispěl k vítězství Spojenců," píše se v dopise.
Důvodem, proč se autoři nemohou podepsat, je údajně obava z pomstychtivosti "českých utlačovatelů".
Pokud by prezident USA údajně pochyboval o smýšlení šumavských Němců, stačilo, aby v šumavské župě uspořádal referendum o tom, zda se její obyvatelé chtějí stát součástí USA či žít pod patronací Spojených států.
Ačkoliv text dopisu může při dnešních znalostech poválečných dějin znít trochu naivně, podle některých pamětníků vhodně dokresluje tehdejší očekávání sudetských Němců.
I když čeští Němci museli minimálně tušit, že se bude jednat o jejich odsunu z republiky, jen málokdo z nich si takovou možnost vůbec připouštěl.
Někteří čekali, že Spojené státy a Velká Británie vyjednají Sudetům určitý druh autonomie.
Další věřili, že prostě zůstanou v Československu.
Potvrzuje to i slavný rakouský novinář Gustav Chalupa, narozený v Českých Budějovicích.
Ten byl za války jako budějovický Němec nasazený k námořnictvu na Baltu.
Když ho na konci války zajali Britové a umístili ho do zajateckého tábora v Holštýnsku, desítky ostatních českých Němců za ním chodily, aby je učil česky.
"Oni věřili, že až se vrátí domů, bude se jim čeština hodit," řekl Chalupa.
Nikdo z německých zajatců, žijících před válkou v Československu, podle něj nepočítal s tím, že bude na základě Benešových dekretů odsunut z republiky.
Nemyslíš - zaplatíš!
Emotivní kampaň zaútočí na řidiče
Nejdražší akce zaměřená na bezpečnost na silnicích v českých dějinách.
I tak by se dala charakterizovat emotivní mediální kampaň, kterou hodlá ve středu spustit ministerstvo dopravy.
Úřad ministra Aleše Řebíčka si od ní slibuje, že odradí řidiče od nebezpečného chování za volantem.
Kampaň za 150 milionů se objeví v televizi, rádiu, kině, na internetu, ale i na letácích.
Měla by řidiče odradit od rychlé jízdy a alkoholu za volantem.
A také jim připomenout, aby se, než vyjedou, připoutali.
Do svědomí chce sáhnout především mladým řidičům, motorkářům, chodcům a v neposlední řadě také profesionálním řidičům.
A co se ve spotech objeví?
Hlavně lidské příběhy, které zaútočí na emoce.
A o tom svědčí i "krvavý" slogan celé kampaně:
Nemyslíš - zaplatíš!
Slovo "nemyslíš" je napsáno velkými písmeny na espézetce.
A v kaluži krve je pak slovo "zaplatíš".
To má symbolizovat, že člověk může za chvilku nepozornosti zaplatit vlastním životem.
Diváky budou spoty "strašit" až do roku 2010.
Ministerstvo se nechalo inspirovat obdobnými kampaněmi v anglosaských zemích, kde lze běžně spatřit obrázky s drastickými obrázky obětí nehod.
Slibuje si, že se tak sníží nehodovost a počet mrtvých na českých silnicích.
Spoty připravovala agentura Euro RSCG.
Cukr a bič na řidiče
"Na řidiče platí systém cukru a biče.
Cukr pro ně je to, že když například jedou na červenou, tak ušetří čas.
Bič je hrozba pokuty či nehody.
Řidiči musí být riziko připomínáno," říká dopravní psycholog nemocnice Na Homolce Martin Kořán.
A proto jsou potřeba informační kampaně v tisku a hlavně negativní reklamy, míní psycholog.
Již méně efektivní jsou podle něj tabule, které upozorňují řidiče na nebezpečí.
"Pokud je nainstalována statická tabule varující před nebezpečím, pravděpodobně brzy splyne s okolím a řidiči se jí nebudou věnovat," upozornil Kořán.
Olmert by vrátil téměř všechna okupovaná území výměnou za mír
Předseda prozatímní izraelské vlády Ehud Olmert se vyslovil pro navrácení prakticky všech území okupovaných v roce 1967, tedy i Předjordánska, východního Jeruzaléma a Golanských výšin, výměnou za mír s Palestinci a Sýrií.
Učinil tak v rozhovoru, který v pondělí otiskl deník Jediot Achronot.
"Musíme dospět k dohodě s Palestinci, což znamená, že bude nutné vrátit téměř všechna (okupovaná) území, pokud ne vůbec všechna," řekl Olmert deníku.
"Ponecháme si jisté procento těchto území, ale Palestincům budeme muset postoupit podobné procento (území izraelského), protože bez toho mír nebude," dodal.
Připustil, že případné navrácení zahrne i východní Jeruzalém.
"Ten, kdo chce bezpečnost v Jeruzalémě a zejména nechce, aby mu traktory nebo buldozery přejely nohy, jako se to přihodilo jednomu z mých nejlepších přátel, bude se muset vzdát částí Jeruzaléma," poznamenal Olmert v narážce na dva červencové útoky ve městě, při nichž bylo několik lidí zabito a desítky osob byly zraněny.
Podle premiéra bude nutné najít "zvláštní řešení pro Chrámovou horu, posvátná a historická místa", která leží uvnitř Starého města.
"Ten, kdo bude chtít udržet izraelskou suverenitu nad celým městem, bude muset integrovat 270 000 Arabů.
To nebude fungovat," zdůraznil dále.
Odchod z Golanských výšin
Olmert se vyslovil i pro odchod Izraele z Golanských výšin, což je podle něj neodmyslitelná podmínka pro uzavření mírové dohody se Sýrií.
To by ale vyžadovalo také jisté úsilí ze strany Damašku.
"Nenavrhuji uzavřít mír se Sýrií jedině na základě odchodu z Golan," upozornil.
"Syřané dobře vědí, čeho se budou muset vzdát, aby získali Golany.
Budou se muset vzdát svého současného vztahu k Íránu; budou se muset vzdát svého vztahu k (šíitskému hnutí) Hizballáhu; budou se muset vzdát trvalé podpory, kterou poskytují terorismu (šíitského hnutí) Hamásu, (teroristické sítě) Al-Kajdy i džihádu (svaté války) v Iráku," upřesnil premiér.
Schwarzenberg: Vztahy s Indií se mohou ochladit
Pokud by se nepodařilo vyřešit problém s českými vědci, kteří byli v Indii obžalováni z nezákonného sbírání brouků, došlo by podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga k jistému ochlazení česko-indických vztahů.
Ministr to uvedl v New Yorku po dnešním setkání se svým indickým protějškem Pranábem Mukherdžím.
"Kdyby se to nevyřešilo, pak ano, pak by k jistému ochlazení došlo," konstatoval po schůzce, která se uskutečnila z české iniciativy.
Mukherdží po jednání řekl, že do soudních záležitostí může výkonná moc těžko zasahovat.
Nicméně uvedl, že v případě Petra Šváchy, který byl zproštěn obžaloby a potrestán pokutou, může ústřední vláda jednat s místní vládou v Dárdžilingu, do jejíž jurisdikce věc spadá.
"Jeho problém by mohl být vyřešen," řekl ministr.
Pro Emila Kučeru odsouzeného ke třem letům do vězení by bylo podle Mukherdžího nejlepší, aby se odvolal k vyšší instanci.
Může pak požádat o propuštění na kauci a na rozsudek čekat na svobodě, vysvětlil.
Schwarzenberg potvrdil, že stejně se vyjádřil jeho partner i při jednání.
"Doporučuje odvolání k vyššímu soudu, pak by bylo možné ho omilostnit," řekl šéf české diplomacie.
Jediným způsobem, jak může do celé záležitosti vstoupit česká strana, je poskytnout odsouzeným "kompetentní právní podporu", uvedl indický ministr.
Zároveň řekl, že takovou pomoc jim už poskytuje i indická strana.
"Máme nejvyšší zájem udržet s Indií nejlepší vztahy, které mají dlouholetou tradici.
Indové to také uznávají," uvedl Schwarzenberg.
Zároveň, jak řekl ČTK, před svým partnerem zdůraznil, že Česká republika přikládá problému českých entomologů velkou důležitost.
"Považujeme opravdu za hluboký omyl uvěznění a obžalování těchto českých vědců," prohlásil.
Odpovědi na otázku, zda dostal od indické strany příslib věcí se zabývat, se ministr vyhnul.
"Dostal jsem už poměrně dost slibů," konstatoval pouze.
Otázky po nehodě: Jsou stevardi v autobuse nezákonní?
Zákon je nezná, chodit v dálkovém autobuse se nesmí
V souvislosti s tragickou nehodou autobusu společnosti Student Agency poblíž italské Padovy vyvstala otázka, zda se mohou stevardi a cestující za jízdy pohybovat po autobusu.
"Pokud bychom chtěli striktně a formálně dodržovat zákon, je činnost stevarda v rozporu se zákonem o silničním provozu," říká mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.
Nehodu, při které minulý týden zahynula dvaadvacetiletá stevardka, zřejmě způsobil řidič nákladního vozidla, jenž autobusu zkřížil cestu.
Dívka v tu chvíli naneštěstí seděla vedle řidiče, na nejméně bezpečném místě ve voze, ačkoliv má vyhrazena ještě dvě další místa.
Autobus však může havarovat, nebo prudce zabrzdit, i ve chvíli, kdy stevard roznáší kávu či noviny.
Roli hraje to, zda je autobus podle technického průkazu vybaven místy k stání.
Pokud není v autobuse homologováno, musí cestující sedět.
Dálkové autobusy Student Agency místa pro stání nemají; což Aktuálně.cz potvrdil i ředitel firmy Radim Jančura.
"Toto jsme s ministerstvem řešili a zprvu pohyb cestujících nedovolilo.
Posléze to odvolali a dospěli jsme k tomu, že cestující smějí chodit za jízdy na toaletu, pokud mají svoji sedačku," sdělil své stanovisko.
Zákon stevarda nezná
"Neexistuje jednoznačný právní výklad role stevarda - žádný právní předpisy tuto roli neřeší.
Žádný právní předpis však ani nezakazuje dopravci poskytovat služby.
Zákon o silniční dopravě zná pouze termín průvodčí vozidla; jeho práva a povinnosti nedefinuje," dodává méně jednoznačně mluvčí Hanzelka.
Ředitel odboru provozu silničních vozidel ministerstva dopravy Josef Pokorný naopak míní, že problematiku zákon ošetřuje dostatečně.
"Záleží na tom, zda-li má autobus v homologaci povolena místa pro stání.
Tím to končí," říká.
Autobusy dělí na městské, kde jsou místa na stání a omezená maximální rychlost, meziměstské s místy na stání s vyšší povolenou rychlostí a na dálkové bez míst na stání s nejvyšší povolenou rychlostí a sedadly vybavenými bezpečnostními pásy.
Jako v letadle, říká expert
Expert BESIP na dopravní bezpečnost Jaroslav Hořín v pohybu stevardů na palubě autobusu nevidí zásadní problém.
"Při plynulé jízdě mnoho nebezpečí nehrozí, situace se dá přirovnat k servisu v letadlech.
Ani tady není jisté, kdy přijde turbulence a letuška se může uhodit do hlavy."
"Pokud by však autobus prudce zabrzdil, samozřejmě platí fyzikální zákony.
Stejně jako v městském autobuse či tramvaji.
Bezpečnost stevardů musí řešit dopravce interními předpisy," říká a také míní, z hlediska zákona je problematika nedořešená.
Jančura je ochoten služby zrušit
Student Agency nabízí služby stevardů jako jediný autobusový dopravce.
Zaměstnává na jich dvě stovky.
Ředitel ani po nehodě nepovažuje jejich povolání za rizikové.
"Jakmile ale nabudu dojmu, že je povolání stevardů rizikové, tak je zruším.
Kávu a noviny mohou cestující dostat při nástupu.
Ušetřilo by to i náklady," říká.
Jako zájem o bezpečnost zdůvodnil absenci stevardů ve svých vozech ředitel Asiany Alexej Litvin, jež provozuje zlomek linek v porovnání s SA.
"Nemáme stevardky, proti tomu stojíme už od začátku.
Dříve nebo později to skončí nějakým smrtelným úrazem," řekl před necelým rokem pro Týden.cz.
Stala se nesmírná tragédie
Při nehodě linkového spoje do Neapole zahynula mladá stevardka z Plzeňska, která pro společnost pracovala dva roky.
Slovinský kamion pravděpodobně vybočil bez použití směrovky z odstavného pruhu a zablokoval cestu autobusu.
Jeho řidič se snažil prudkým manévrem vyhnout, zavadil o něj však pravou přední částí.
Že by byla vyprodána dvě místa vyhrazená pro odpočinek stevardů, Jančura odmítá.
"Tyto místa není u dálkových spojů možné rezervovat, jsou blokována."
Firma hodlá žalovat řidiče kamionu.
S odškodněním rodiny dívky nebude agentura čekat na ortel soudu, ale finanční náhradu očekává i ze strany viníka.
Úprava zákona?
V nedohlednu
Upřesnění pohybu stevardů na palubě autobusu by mohla přinést úprava zákona, na které přes rok pracuje třicetičlenná expertní skupina ministerstva dopravy.
"K žádnému konkrétnímu závěru ovšem nedošla.
Autobusy ani příliš neřeší, spíš bodový systém, maximální rychlost na dálnici a používání mobilu při řízení," říká expert Hořín.
"Ministerstvo dopravy nepovažuje činnost stevardů za něco, co by zásadním způsobem ohrožovalo bezpečnost cestujících," uzavírá mluvčí Hanzelka s tím, že kontrola bezpečnosti autobusů je v pravomoci policie a úřadů bezpečnosti práce.
Čech soudcuje boj o mořské dno
Přistoupí k nástěnné elektronické mapě, na níž je znázorněna Austrálie a přilehlé mořské oblasti.
Nezajímá ho však kontinent, ale malý bod ztracený v modři oceánu.
"Ostrov patří Austrálii a spolu s ním i přilehlé mořské dno.
Oblast je přitom velká jako samotný kontinent," říká italský právník Luigi Santosuosso, který patří do třicetičlenného týmu pracovníků Divize OSN pro záležitosti oceánů a mořského práva.
Jeho šéf, ředitel divize, český právník Václav Mikulka, výklad sleduje a občas doplní.
Vládne tu pracovní elán a nadšení.
Mořské dno skrývá dosud málo známý svět, bohatý na přírodní zdroje.
Lze tu nalézt ropu, rudy a jiné nerostné suroviny, ale také dosud neznámé živé organismy, které v sobě nesou klíč třeba k vyvinutí léku proti rakovině.
Dno větší než pevnina
Pobřežní státy se dnes začaly o nová podmořská území vehementně ucházet.
Podle úmluvy OSN totiž využívají svých práv, na kterých se dohodly v roce 1982 v Montego Bay na Jamajce.
Jde hlavně o oblast takzvaného kontinentálního šelfu, který často sahá až několik set kilometrů od pobřeží dané země.
Ta má podle úmluvy výlučný nárok na všechny zdroje kontinentálního šelfu.
"Zjednodušeně vzato, za kontinentální šelf se má ta část mořského dna a jeho podloží, která je přirozeným pokračováním kontinentu pod mořem.
Sahá za hranice pobřežního moře, často i za hranici dvou set námořních mil tzv. výlučné ekonomické zóny", vysvětluje Mikulka.
Žádost, kterou daná země předkládá Komisi pro vymezení vnějších hranic kontinentálního šelfu, musí být doložena obsáhlou vědeckotechnickou dokumentací založenou na mnoha nákladných průzkumech a měřeních.
Je výsledkem řady let přípravných prací.
"Jednou z našich úloh je poskytovat komisi právní a odborně technickou pomoc.
Komise dosud projednala pět žádostí, a to Ruska, Brazílie, Austrálie, Irska a Nového Zélandu.
Uspěly zatím jen tři posledně zmíněné země," dodává Mikulka.
Světový ohlas zaznamenal nedávno úspěch Austrálie, která jako první podstatně rozšířila své podmořské državy.
Získal ale i Nový Zéland - rozloha mořského dna, které mu komise minulý týden přiznala, je asi 1,6 milionu kilometrů čtverečných, tedy zhruba šestkrát větší než velikost státu samotného.
Do průzkumu obě země investovaly miliony dolarů.
Zisk, který jim v budoucnu z využívání mořského dna poplyne, bude, jak si slibují, neocenitelný.
Své žádosti předloží postupně i další státy.
Mohou tak učinit až do deseti let od chvíle, kdy ratifikovaly "úmluvu z Montego Bay".
Tam, kde končí kontinentální šelf, začíná oblast oceánského dna, úmluvou prohlášená za "společné dědictví lidstva".
Zde již žádný stát nemá výlučné postavení.
Právo těžby v této oblasti uděluje úmluvou zřízená mezinárodní instituce.
"Mořské dno ale není žádný Klondajk", říká v nadsázce ředitel Mikulka s tím, že jeho "jednotlivé oblasti jsou právně jasně vymezeny a jejich režim smluvně zakotven".
Češi v Pacifiku
Část mořského dna dnes patří i České republice.
Dělí se o ně s dalšími státy někdejšího východního bloku v rámci společné organizace "Interoceanmetal".
Ta získala v roce 1991 podle úmluvy, stejně jako investoři několika málo dalších států, status tzv. "průkopnického investora".
Má oprávnění těžit v zóně ClarionClipperton v Tichém oceánu, ležící mezi Mexikem, Havajskými ostrovy a Kiribati.
Investorem prozkoumaná oblast je o něco větší než bývalé Československo.
Dno je tam členité, jedná se o jakousi podmořskou repliku Tater.
"Lze tam těžit na ploše o celkové rozloze 75 000 kilometrů čtverečných.
Oblast je bohatým nalezištěm polymetalických konkrecí obsahujících nikl, měď, kobalt a mangan," uvádí další právník Ind Pakshi Rajan.
Makedonský pracovník divize Rober Sandev přináší na ukázku jednu takovou konkreci.
Připomíná malou bramboru anebo, při troše fantazie, bájný šém, který podle legendy oživoval Golema.
Nadějí Düsseldorfu je Frankfurt
Velká slova v dopisu představenstva WestLB zaměstnancům této banky nechybí.
Spojením jednotek této düsseldorfské peněžní instituce s frankfurtskou Deka-Bank vznikne "ústřední instituce finanční skupiny spořitelen pro obchod na kapitálových trzích," dočteme se v dopise, který se na veřejnost dostal v pondělí.
WestLB podle dopisu do této transakce vnese "sadu kompetencí" zajišťující dlouhodobě výnosy.
A vůbec prý může takové spojení být rozhodujícím impulzem k dalším sdružováním v sektoru zemských bank.
Takové texty vznikají, když chce představenstvo v problematickém období prokázat schopnost jednat.
Nestabilní WestLB je totiž stále pod značným tlakem.
Nejen ze strany Evropské komise, ale také ze strany Spolkového úřadu pro dohled nad finančními službami, jehož sdělení zemské vládě v Severním Porýní-Vestfálsku, že je na čase najít řešení pro budoucnost, je ještě čerstvé.
O spojení mezi Deka-Bank, kterou zákazníci spořitelen znají pro její investiční fondy, a WestLB, ať už bude jakéhokoli druhu, se nicméně mluví už delší dobu - i na frankfurtské straně.
Šéf Deka-Bank Franz Waas se při prezentaci půlročních výsledků hospodaření na konci srpna nechal slyšet, že ve fúzi svého bankovního domu z Mainzer Landstraße s některou ze zemských bank, jako například s bankou Helaba nebo WestLB, nevidí smysl.
Správní rada Deka-Bank, za kterou stojí z jedné půlky zemské banky a z druhé svazy spořitelen, však pověřila představenstvo vedením rozhovorů s WestLB o společných obchodních aktivitách.
Mohlo by zde jít o obchody na kapitálovém trhu nebo jejich část.
Rozhovory však teprve začaly, podotýkají finančníci.
O Deka-Bank, která se svými 3000 zaměstnanci patří k důležitějším zaměstnavatelům na finančním trhu ve Frankfurtu, se v souvislosti s konsolidací ve spořitelním sektoru nemluví poprvé.
V roce 2003 to chvíli vypadalo, že by mohlo dojít k fúzi Deka-Bank s Landesbank Rheinland-Pfalz a s bankou Helaba.
Z tohoto trojspolku nakonec nic nebylo.
Krátce poté, co se plány fúze dostaly na veřejnost, vyslovila se hesenská zemská vláda proti účasti banky Helaba.
Ani oba zbylé bankovní domy se tak nespojily.
Landesbank Rheinland-Pfalz místo toho získala Landesbank Baden-Württemberg ze Stuttgartu.
I přesto se opakovaně objevovaly spekulace o spojení Deka-Bank se zemskými bankami.
V nedávné době se však ke spekulacím o spojení svého finančního domu s jinými vyjádřil negativně Günther Merl, předseda představenstva banky Helaba.
Zdá se však, že nezávisle na tom uzrává přesvědčení, že sblížení různých bankovních domů veřejnoprávního sektoru je nutností.
Teď po volbách do zemského sněmu v Bavorsku by se jako první mohlo začít rýsovat spojení BayernLB s Landesbank Baden-Württemberg.
To pro Helabu není zrovna dobrá zpráva.
Pokud by měl tlak k dalším fúzím narůstat, přichází postupně o možné partnery pro takové spojení.
Na jihu by hrála pouze druhé housle i přesto, že finanční krizi doposud čelí výrazně lépe, než bankovní domy v Mnichově a ve Stuttgartu.
Propojení s WestLB zase počátkem roku zakázal Svaz spořitelen a žirových bank Hessen-Thüringen, jenž má v Helabě pětaosmdesátiprocentní podíl.
V úvahu by tak připadala nanejvýš Nord LB.
Geostrategické úvahy tohoto druhu jsou ale pouze jednou stranou problému.
Na druhé straně jde o otázku, jak moc spolu ladí obchodní modely jednotlivých institucí.
V červnu Merl prohlásil, že rozhodující otázku, jakým obchodním modelem by měla být zajištěna budoucí konkurenceschopnost zemských bank, Německý svaz spořitelen a žirových bank doposud nezodpověděl.
Vše by též mohlo skončit rozložením WestLB, které si v této instituci samozřejmě nikdo nepřeje.
Proto se také v dopise tamního představenstva mluví o tom, že se snaží o "komplexní řešení" pro celý bankovní dům.
Zda a jak to bude možné spojit s propojením jednotlivých složek s Deka-Bank, ukáže čas.
Druhý víkend Oktoberfestu je znám jako "víkend s Italy"
Pro Elenu je to poprvé, pro Lucu potřetí nebo počtvrté.
Ale tentokrát u toho bude Elena jako jeho přítelkyně, a tak prý bude všechno jinak, říká.
Za nimi, u pětilitrového sudu značky Kaiser, stojí silnější vousáč a dvěma stům turistů na Oktoberfestu dokazuje, jak hluboké tóny dokáže vydat jeho hrdlo.
Elena Lucu nejdřív pleskne a pak ho políbí.
Do Verony přijeli z Boloně.
Odsud, z autobusového parkoviště vedle nádraží Puorta Nuova, vyjedou tento večer ve 23.45 čtyři autobusy s označením "destinazione Monaco, festa della birra", předpokládaný příjezd 6.30.
Tři autobusy obsazují především Italové, v jednom autobuse jedou výlučně Brazilci.
V jednom rohu parkoviště si už tito Jihoameričané zpívají se svou vlajkou, v noci už slavili.
A takhle nahlas, říká Marco Guarda, to není nic pro Italy.
Marcovi, který má na sobě dlouhý kabát s podšívkou z napodobeniny kožešiny a brýle se širokými stříbrnými obroučkami, ty tři autobusy patří.
Už pět let s nimi jezdí na Oktoberfest, jen v letošním roce pořádá tři výpravy.
V noci tam, přes den mezi stánky s pivem, ve 22.30 odjezd zpět.
Přenocování by znamenalo jen zbytečné náklady, říká Marco.
Cesta stojí 75 euro včetně uvítacího přípitku pivem Kaiser, uvařeným přesně podle bavorského zákona o čistotě piva, zdravotního pojištění a německy mluvícího průvodce - Marco chodil ve Frankfurtu na jazykový kurz.
Autobusy vyjíždějí do noci, po autostrádě směrem na "Brennero".
Pivo se nepodává, zatím ne.
Autobus rychle umlká, cestující spí.
Dobře dělají, své síly ještě budou potřebovat.
Staví se v Brixenu a v Holzkirchenu, kde si na dálnici číslo 8 kousek před Mnichovem dělá ještě jednu přestávku i spousta dalších autobusů s italskou poznávací značkou.
Když Marcova skupina konečně podle plánu v půl sedmé ráno přijíždí na parkoviště nedaleko Theresienwiese, stojí tam už asi 50 dalších autobusů z celé Evropy.
Elena, Luca a ostatní se sbírají, Marco má poslední projev, vysvětluje plán útoku.
Zaprvé: Nasadit si žlutou čepičku.
Na ní je nalevo švabachem napsáno "Oktoberfest", vedle internetová adresa Marcovy cestovní kanceláře: "conoscersiviaggiando.it".
Zadruhé: "Až se otevřou dveře do pivního stanu, utíkejte!" volá Marco do ranního vzduchu.
"Běžte!" Běžte a obsaďte místa v zadní části stanu.
"Ne dopředu, abyste nepřekáželi, a ne všechny žluté čepičky na stejné lavice, rozmístěte se po prostoru!"
Máz stojí 8 euro, 25 centů.
A nezapomeňte na spropitné.
"Sekuriťákům ukažte, že se slušně chováme.
Jakmile opustíte svoje místa, jsou pryč!"
Zatřetí: "Dnes večer přesně v půl jedenácté buďte zase tady!" Rozumíte?
A vzhůru na Wiesn, prostor s pivními stany.
Cestou jeden člen skupiny navěšuje žluté čepičky jako značky na stromy, cedule a dokonce na volební plakát jedné velké bavorské strany.
Je třeba připravit se na ústup.
Jako "víkend s Italy" je znám druhý víkend Oktoberfestu.
Přesné údaje o počtech návštěvníků nejsou k dispozici; mluví se o padesáti tisících těch, kteří se vydávají na cestu přes Alpy a vpadají do pivních stanů, deset procent všech návštěvníků tento víkend prý dorazilo z Itálie.
Řady mnichovské policie posílí sedm policistů z jižních Tyrol, italští dobrovolníci podpoří Bavorský červený kříž, který si vede národnostní statistiku, v níž Italové před Brity (cca 60 zásahů) a Rakušany (cca 80) s přibližně 200 lékařskými ošetřeními obsazují první místo.
Zvlášť oblíbeným je u Italů stan Hofbräu.
Bezesné noci pro věřitele Hypo Real Estate
Ještě minulý týden spolkový ministr financí Peer Steinbrück zdůraznil, že německý bankovní systém je relativně stabilní.
Dobře, že tento politik použil slovo "relativně" a do svého tvrzení vpletl i fakt, že německý bankovní sektor nezůstane krizového vývoje ušetřen.
Neboť ten o uplynulém víkendu nastal.
Indexem Dax sledovaný finanční dům specializující se na financování nemovitostí Hypo Real Estate (HRE) dostane od konsorcia německých bank úvěr ve výši několika miliard na ochranu před turbulencemi na trzích.
Osoba obeznámená se situací v pondělí řekla agentuře Reuters, že zmíněná úvěrová pomoc půjde až do výše 35 miliard euro.
Úroky bude muset Hypo Real Estate (HRE) zaplatit jen ze skutečně vyčerpané částky.
Peníze prý pocházejí ze soukromých i z veřejnoprávních bank.
V pozadí jsou ztráty dceřiné společnosti Depfa.
Tento státní finančník se podle novinové zprávy na dlouhodobé projekty, na něž půjčoval peníze, extrémně krátkodobě refinancoval, což teď už kvůli nedůvěře na trzích není možné.
V první polovině roku 2008 se rezerva banky scvrkla o 95 % na 2,37 milionu euro a lehce se snížil i podíl vlastního kapitálu z 1,6 na 1,45 procenta.
Běžné výnosy a čisté výnosy z finančních obchodů oproti minulému roku klesly na nulu, výnosy ze zvýšené hodnoty pohledávek a z určitých cenných papírů a také ze zrušení rezerv pro úvěrové obchodování klesly o více než 70 procent na 5 milionů euro.
Jen díky vyšším výnosům z náhrad za následné zúčtovací náklady při restrukturalizaci bývalé skupiny Depfa a z náhrady úroků podle daňového řádu a za zprostředkování obchodu pro koncernové podniky byl šestnáctiprocentní pokles na straně výnosů ještě umírněný.
Dřívější státní finančník se po své privatizaci v roce 1990 spálil na hypotékách pro živnostníky, které pak byly z portfolia služeb vyčleněny a dále vedeny Aareal Bank.
Protože v klasickém státním financování se vydělávalo příliš málo, angažovala se pak Depfa silněji v infrastrukturálních projektech a při financování společných projektů soukromých investorů a státu (Private-Public-Partnership, PPP) a mezinárodně se diverzifikovala.
Z hodnoty své dceřiné společnosti musí teď Hypo Real Estate něco odepsat a tyto odpisy budou mít "zásadní hmotný efekt" na výpočet zisku a ztráty celé skupiny, jak se někteří nechali neurčitě slyšet.
Faktem je, že dividenda nebude.
Už pro rok 2007 byla zkrácena o dvě třetiny.
Hypo Real Estate je od převzetí Depfa významným finančníkem státních a infrastrukturálních projektů.
Silněji než jiné instituty závisí na refinancování na mezibankovním trhu, protože nemá žádné vklady zákazníků.
Po pádu americké investiční banky Lehman Brothers před dvěma týdny prakticky vyschl pramen mezibankovních úvěrů, protože banky si střeží likviditu.
Hypo Real Estate potřebuje ročně pro část úvěrového portfolia Depfa - cca 50 miliard euro - krátkodobé prostředky na refinancování.
Podle sdělení Hypo Real Estate je finanční potřeba skupiny tímto úvěrem na dohlednou dobu pokryta a firma je chráněna "před vlivem mezinárodních peněžních trhů momentálně do značné míry neschopných funkce".
Jiné zdroje se nechaly slyšet, že díky těmto penězům je zajištěno refinancování do konce roku 2009.
Předseda představenstva HRE Georg Funke naopak prohlásil, že skupina Hypo Real Estate Group v dohledné době nebude muset využít peněžních trhů.
Spolková banka a Spolkový ústav pro dozor nad finančními službami (BaFin) předpokládají, že konkurenceschopnost skupiny Hypo Real Estate na trhu je nyní zajištěna.
V to doufají akcionáři a věřitelé banky.
Ale s ohledem na dynamiku a nepostižitelnost krize pravděpodobně neexistuje jistota.
Dokonce není ani zcela vyloučeno, že by úvěr nebylo třeba zcela vyčerpat.
Nelze však vyloučit ani opak.
Poté, co banka v neděli pozdě odpoledne podle všeho stála před insolvencí, nedokáže, byť předběžná, záchrana uklidnit vášně.
Kurz akcií se propadl o 75 procent na 3,30 euro.
Naopak dobře se držely kurzy obligací.
Zatímco přednostní dluhy se prakticky nepohnuly, ztrácejí kurzy druhotných obligací výrazněji.
Týká se to především obligací bývalé dceřiné firmy Württemberg Hypo a logicky obligací s dobou splatnosti po roce 2009.
Obligace Hypo-Real-Estate původně vypadaly jako alternativní investiční příležitost pro spekulanty, ale jejich stabilitu je třeba po výrazném zostření bankovní krize a krize institutu samotného, který si ji do firmy vnesl převzetím Depfa, chápat v závislosti na stabilitě mezinárodního finančního systému.
Dokud emisní banky, vlády a méně postižené obchodní banky budou ochotny systém podpořit, je možné počítat s uhrazením cenných papírů v jejich lhůtě splatnosti.
Může také ale dojít k tomu, v co už se v současnosti skoro nikdo neodváží doufat - v následujících 15 měsících bude překonána finanční krize.
Avšak vzhledem ke zprávám přicházejícím současně s tímto částečným zestátněním se z pravděpodobnosti hraničící s jistotou nyní stala pouhá oprávněná naděje.
To zvláště dlouhodobým věřitelům nejspíš připraví řadu probdělých nocí, kdy se budou rozhodovat, zda se svých závazků vzdát.
Krátkodobí investoři mohou mezní čáru využít alespoň k tomu, že si vytvoří převod ztráty z předchozích účetních období na kurzové výnosy pozdějších let pro účel budoucí platby daně z kapitálových výnosů.
Německé jednotky zvláštního nasazení byly při osvobození rukojmích
Egyptská vláda požádala při řešení krize s rukojmími o pomoc z Německa - experti přijeli.
Když se situace vyhrotila, byly zvláštní jednotky připraveny, k nasazení však nedošlo.
Na veřejnost se postupně dostávají další detaily okolností osvobození jedenácti v Egyptě unesených evropských turistů.
Na záchranné akci se podle údajů ministerstev obrany a vnitra nepřímo podílely i německé zvláštní síly.
Podle vyjádření ministerstev byly na místě osvobození jak odborníci spolkové armády, tak příslušníci protiteroristické skupiny německé policie GSG9, letky spolkové policie, Spolkového kriminálního úřadu a také odborníci na logistiku ze Služby technické pomoci (Technisches Hilfswerk).
Podle dalšího sdělení mluvčích obou ministerstev z pondělního odpoledne však německých sil nebylo třeba, protože únosci nechali své zajatce jít a uprchli, když rozpoznali známky násilného osvobození.
Egyptská vláda prý Německem nabízenou pomoc přijala jako podpůrné síly pro akci na místě.
"K té naštěstí nedošlo," řekl jeden z mluvčích spolkového ministerstva vnitra.
Útočníci unesli skupinu cestovatelů složenou z pěti Němců, pěti Italů, jedné Rumunky a také osm jejich egyptských průvodců 19. září na jihu Egypta.
Po únosu v pouštní oblasti na jihu Egypta přesouvali rukojmí v pohraničních územích mezi Egyptem, Libyí, Súdánem a Čadem.
Identita únosců zůstala do posledního okamžiku nejasná, stejně tak podrobnosti o osvobození nebo možné vyplacení výkupného.
V současnosti už jsou zachránění v pořádku v Káhiře.
Ministr Steinmeier řekl, že se osvobození rukojmí nacházejí v péči německé ambasády.
K detailům propuštění se nevyjádřil.
V Berlíně zatím nejsou k dispozici informace, kdy se zachránění vrátí do Německa.
Podle listu "Bild" by všech pět turistů mělo i se zvláštními silami odletět jedním z Airbusů německého letectva a do Německa dorazit v úterý.
Sylvana a tajemství krabičky bento
Když se má šestnáctiletá Sylvana Hiltropová první den na střední škole v Tačibaně představit, začnou se holky pochichtávat: ta Němka je úplně "kawaii"!
Co to znamená?
Sylvana tohle slovo zná už z mang. Na svém novém blogu o výměnném pobytu vypráví o Japonsku.
"První den v Japonsku.
Pane, já byla nervózní.
Už z cesty do školy jsem měla nahnáno.
Bydlím na kraji Tokia směrem na Kawasaki a jezdím 40 minut vlakem na střední v Tačibaně.
Cestu jsem musela najít sama, naštěstí jsem se neztratila.
Zdá se, že začátek výuky na Tačibaně není dán tak přísně, jako u nás doma v Dolním Sasku.
Studenti se začnou scházet po osmé hodině a dvacet minut před devátou začíná krátké posezení s učitelem, tzv. 'home room'.
Ale ještě, než začalo vyučování, jsem se měla představit.
Já přitom vůbec nejsem ten typ člověka, který rád mluví před lidmi, natož před třídou 40 studentů.
Protože jsem ještě neměla školní uniformu, vzala jsem si na sebe starou sukni své hostitelské maminky, k tomu blůzu, modré podkolenky a černé kožené boty.
Takto ustrojená jsem se tedy postavila před lavici a pokusila se všechno správně vyslovit: 'Sajónara Wo še Sylvana...' - jmenuji se Sylvana, pocházím z Německa a za týden mám narozeniny.
V tom okamžiku jsem byla moc ráda, že jsem se jazyk začala učit už před dvěma roky.
Všech 31 holek ve třídě si šuškalo, chichotalo a mávalo a já pořád slyšela slovo 'kawaii'.
To jsem už znala ze svých mang.
Patří k základní slovní zásobě japonských dívek nutné pro přežití a znamená 'roztomilá, sladká'.
Pak jsem rychle vplula na své místo.
Holka vedle mě se dost zeširoka usmála, považovala za čest, že vedle ní měla sedět zahraniční studentka.
Zbytek hodiny byl poměrně klidný, ale když se ozval gong, doslova mě zasypaly.
Mluvily jedna přes druhou a chichotaly se a ptaly se mě na možné i nemožné - a přitom je vážně těžké porozumět japonské angličtině.
O přestávce pak všichni vybalili svá benta.
Moje hostitelská maminka mi taky udělala takovou krabičku na oběd - a to je něco jiného, než nudné německé svačiny.
Měla jsem rýži s bylinkami, malé párečky, salát z okurek a řas, ovoce a jakousi rybu v tofu těstíčku.
Většinou vůbec netuším, co přesně tady v Japonsku jím.
Ty věci vypadají zvláštně a chutnají docela nově.
Jisté je, že všechno je fakt dobré.
No, snad až na na slano naložené švestky, br!
Benta na japonských školách nejsou jen obědem.
Někdy se stane, že dá holka klukovi vlastnoručně připravené bento, které je v tomto případě obzvlášť umělecky upravené, a doufá, že kluka při svačině o přestávce blíž pozná.
O tom jsem četla ve svých manga komiksech.
Jsem zvědavá, jestli to tady taky uvidím.
'Proč zrovna Japonsko?' ptaly se mě mé kamarádky, když jsem jim vyprávěla, že chci rok chodit do školy v Tokiu.
Já pak vždy řekla:
'Protože mě prostě fascinuje.'
Koneckonců už roky nejraději čtu manga.
A abych tyhle komiksy a jejich kulturu lépe pochopila, začala jsem se jednou trochu učit japonsky.
Bylo mi tedy naprosto jasné, že sem jednou budu muset přijet.
Protože mám taky slabost pro tradici, obyčeje a zvyky.
A ty jsou tu vysoko ceněny.
Na jedné straně je Japonsko zemí nejnovějších technologií a trendů, na druhé je přísné, disciplinované a tradiční.
A protože je všechno tak dobře zorganizované, ještě nikdy jsem se tu necítila ztracená, i když je Tokio největší město, jaké jsem kdy viděla."
Americká Sněmovna reprezentantů zamítla záchranný balíček
První komora amerického Kongresu nechala těsnou většinou padnout záchranný balíček pro finanční trhy v hodnotě 700 miliard dolarů.
Index Dow Jones se rázem silně propadl.
V poměru 206 ku 227 hlasům zamítla americká Sněmovna reprezentantů vládní záchranný balíček pro finanční trhy.
Přes veškeré výzvy amerického prezidenta George W. Bushe a čelních politiků obou stran se pro program, který by měl zmírnit chaos na finančních trzích, nenašla většina.
Dramatickou akcí se zastánci zoufale snažili kritiky o balíčku v hodnotě 700 miliard dolarů přece ještě přesvědčit.
Barney Frank, jeden z demokratických vyjednavačů, vyzval před hlasováním poslance k vyslovení souhlasu, i když, jak se vyjádřil, plán není populární.
"Je těžké získat politické uznání za vyhnutí se něčemu, k čemu ještě vůbec nedošlo," uznal.
Ještě během hlasování se index Dow Jones propadl o více než šest procent, čili o 600 bodů.
Důvodem byly obavy investorů, že by státní záchranný balíček mohl propadnout.
Krátce před koncem hlasování se hodnota indexu zvedla, aby se pak po oznámení o ztroskotání balíčku zase strmě propadla.
Odborníci nyní počítají s dalšími vážnými turbulencemi na mezinárodních finančních trzích.
Aby program mohl vstoupit v platnost, je třeba souhlasu Sněmovny reprezentantů i Senátu.
I krysy mají pocity
Když krysa nebo šváb utíkají před nebezpečím, znamená to, že také pociťují strach?
Neurolog Joseph LeDoux je přesvědčen, že i mnohá zvířata mají pocity.
Ale jak by bylo možné ověřit, zda pociťují totéž, když se chovají podobně jako my?
V internetovém časopise "Edge" se už několik let zveřejňují příspěvky známých vědců.
SPIEGEL ONLINE ve svém seriálu představuje vybrané odpovědi na otázku "Co považujete za pravdivé, aniž byste to mohli dokázat?"
Věřím, že zvířata mají pocity a další stavy vědomí, aniž bych to já nebo kdokoli jiný doposud uměl dokázat, když nemůžeme dokázat ani to, že vědomí mají ostatní lidé.
Ale v tomto případě můžeme alespoň doufat, protože všechny lidské mozky mají shodnou základní konfiguraci.
Jakmile se však začneme věnovat jinému druhu a otevřeme otázky vnímání nebo všeobecně vědomí, vstupujeme do neschůdného terénu, protože hardware se neshoduje.
Když se krysa dostane do nebezpečí, udělá totéž, co mnoho jiných zvířat: bude předstírat, že je mrtvá, prchne nebo zaútočí.
Lidé se chovají podobně, z čehož někteří vědci usuzují na srovnatelné subjektivní prožívání.
V to já nicméně nevěřím.
Dva aspekty mozkové struktury znesnadňují přenesení našeho subjektivního prožívání na prožívání zvířat.
Je to jednak proto, že obvody spojované s lidským vědomím skoro vždy zahrnují postranní prefrontální kortex (kvůli jeho podílu na krátkodobé paměti a vykonávacích či řídicích funkcích).
Tato rozsáhlá oblast je u člověka rozvinuta výrazně víc, než u ostatních primátů, a zdá se, že u dalších tvorů zcela chybí.
Alespoň u těch aspektů našeho vědomí, které závisejí na prefrontálním kortexu, mezi nimi vědění, kdo jsme, a schopnost plánovat a rozhodovat, existuje důvod k domněnce, že se člověk odlišuje dokonce od ostatních primátů.
Další dramatickou zvláštnost by mohla skrývat jazyková podstata člověka: protože je tak velká část jeho vnímání spojena s jazykem, říká se často, že vědomí na něm závisí.
V tomto případě bychom mohli zvířata vyloučit.
Ale i kdyby vědomí na jazyku nezáleželo, jistě by ho jazyk ovlivňoval, takže by se zvířecí vědomí, ať už je zkonstruované jakkoli, pravděpodobně odlišovalo od většiny stavů vědomí našeho.
Proto je obtížné zjistit, jak asi vypadá vědomí u ostatních zvířat.
Když se, jako něco vnitřního a subjektivního, nedá ani změřit ani, kvůli zvláštnímu hardwaru, analyzovat na základě naší vlastní zkušenosti, staví nás jeho prozkoumání před velké problémy.
Většina mých vývodů se vztahuje k obsahu vědomého prožívání, ale vedle toho existuje ještě další aspekt vědomí, který by měl být vědecky snáz přístupný.
Bylo by možné procesy ve vědomí zvířat zkoumat bez ohledu na jejich obsah, a přesně to se děje ve studiích krátkodobé paměti u primátů, zvlášť na příkladu vizualizace.
Ale tento přístup, kterému se věnovali Christof Koch a Francis Crick, se soustředí spíše na neurální koreláty vědomí, než na kauzální mechanizmy: oba mohou být identické, ale třeba také nejsou.
Zajímavé je, že tento přístup zdůrazňuje také význam nefrontálního kortexu pro realizaci vizualizace.
Co z toho vyplývá pro pocity?
Já je vyvozuji z toho, že emoční systém, jako je systém strachu, je aktivován v mozku vědomém si vlastní aktivity.
To, co označujeme jako "strach", je tedy mentální stav, v němž se nacházíme, když aktivita obranného systému lokalizovaného v mozku (nebo její následky, jako jsou tělesné reakce) využije operační paměti.
Viděno z tohoto úhlu, jsou pocity úzce provázány s těmi oblastmi kortexu, kterými se vyznačují primáti, a zvlášť lidé.
V propojení s jazykovou přirozeností vzniká jemné odstupňování vnímání, protože pomocí slov a gramatiky můžeme rozlišovat a kategorizovat stavy, abychom je vedle sebe samých připsali i druhým.
Naproti tomu se například Antonio Damasio domnívá, že pocity vznikají z primitivnějších aktivit v oblastech kortexu a mozkového kmene věnovaných tělesným pocitům, podobně jako Jaak Pankseep, který se však víc soustředí na mozkový kmen.
Protože se tato síť v průběhu lidské evoluce příliš nezměnila, mohla by se klidně podílet na pocitech vnímaných vícero živočišnými rody.
Čistě teoreticky tomu nemohu odporovat, nicméně to považuji za nedokazatelné.
Pankseep argumentuje, že to, co se nám u krys a lidí jeví jako strach, pociťují pravděpodobně oba organizmy stejně: Jak je ale možné ověřit, říká dále Pankseep, zda krysy a lidé pociťují totéž, když se podobně chovají?
Šváb před nebezpečím prchá - pociťuje také on strach?
Z mého pohledu nemůže pouhá podobnost chování dokazovat shodnost prožívání.
Je pravda, že neurální srovnání nás posouvá dál: krysy a lidé mají podobné mozkové kmeny, naproti tomu švábi ani mozek.
Ale je za pocity odpovědný mozkový kmen?
A i kdyby bylo možné to prokázat u člověka: jak bychom to chtěli prokázat u krys?
Domnívám se, že krysy a další savci, možná dokonce švábi (kdo ví?), mají pocity.
Ale opravdu nevím, jak bych to měl dokázat.
A protože se jejich pocity pravděpodobně zásadně odlišují od těch našich (protože lidské vědomí spočívá na zvláštních obvodech a na jazyku), zkoumám raději emoční chování, než emoční vnímání krys.
Každopádně se v tomto případě můžeme dočkat pokroku na neurální úrovni, pokud u krys a u lidí budeme měřit totéž.
Tak jako u krys nezkoumám jazyk a vědomí, nezkoumám ani pocity, vždyť přeci nevím, zda existují.
Je možné to pokládat za krátkozraké, ale raději postupuji vpřed, než abych se opakovaně vrhal proti zdi.
Jsem praktický emocionalista.
Prezident UEFA Platini: Lhůta z milosti pro Polsko a Ukrajinu
Zastupující premiér Ivan Vasjunyk řekl, že přípravy budou brzy řídit přímo prezident a premiér.
"Vláda vidí rozhodnutí UEFA v Bordeaux jako důkaz důvěry v Ukrajinu a její schopnost společně s Polskem uspořádat ME," řekl Vasjunyk.
"Pro naši zemi to ale není amnestie.
Práce teprve začala a v obou zemích je ještě hodně co dělat."
V časném plnění časového plánu stavby nebo přestavby stadionů, ulic, hotelů a letišť oba hostitelé pokulhávají.
Je dokonce možné, že se počet stadionů pro ME sníží z osmi na šest.
"Nemůžeme už ztrácet čas.
Musíme nyní pracovat co nejrychleji," řekl předseda ukrajinského svazu Grigorij Surkis.
"UEFA nás bude neustále sledovat."
Ještě radikálnější krok byl odsouhlasen v Polsku.
Vedení polského svazu PZPN bylo po četných skandálech Národním olympijským výborem odvoláno a nahrazeno nezávislým správcem Robertem Zawlockim.
Výbor se sešel na žádost ministra sportu Mirosława Drzewieckého.
Prý existuje "vážné nebezpečí, že PZPN nebude schopen jednat podle pravidel," řekl Drzewiecki polské tiskové agentuře PAP.
"Prezidenta UEFA Michela Platiniho jsme dopisem ujistili, že tímto krokem neutrpí příprava na ME 2012."
Několik týmů z první ligy bylo jen v minulé sezóně kvůli manipulacím odsouzeno k nucenému sestupu, nakonec musel být dokonce narychlo přesunut začátek ligy.
Cestovní agenti zaznamenávají rostoucí počty rezervací
Vypadá to, že zima bude pro německé podnikatele v cestovním ruchu dobrá:
Podle jedné studie vzrostl u rezervací zájezdů na příští měsíce ve srovnání s předchozím rokem výrazně obrat - na zimní sezónu dokonce o víc než 30 procent.
Přes slabý ekonomický růst zůstává chuť Němců cestovat nezkalena.
U rezervací na zimní sezónu zaznamenaly cestovní kanceláře nárůst obratu o 31 procent oproti stejnému období loňského roku, jak v pondělí v Berlíně uvedl Německý cestovní svaz (Deutscher Reiseverband, DRV).
Podle průzkumu institutu pro průzkum trhu GfK jsou už i pro podzimní měsíce k dispozici zvýšené počty rezervací.
Obrat byl tak podle vyjádření DRV za říjen ve srovnání s rokem 2007 o cca jedenáct procent vyšší.
Podkladem pro tyto výsledky jsou čísla GfK, který každý měsíc vyhodnocuje data o rezervacích z 1200 německých cestovních kanceláří a interpoluje je na celkový trh.
Do tohoto výsledku byly zahrnuty rezervace zájezdů, které proběhly do konce srpna 2008.
Kvůli slabému kurzu dolaru jsou žádané především cesty do USA, uvedl DRV.
U těchto cest dělá přírůstek rezervací asi jednu třetinu.
Vedle toho jsou u Němců obzvlášť žádanými cíli Španělsko, Turecko a Řecko a také domácí vody.
Především organizované zájezdy jsou v kurzu, prohlásil předseda DRV Klaus Laepple.
S ohledem na stoupající výdaje za energii a potraviny jsou zde náklady "pro klienta snáz spočitatelné, než u individuálně organizované dovolené".
Laepple vysvětlil, že peníze mohou spotřebitelé mimo jiné ušetřit využitím slev za včasnou rezervaci nebo nabídek all-inclusive.
I v letních měsících byl prý počet rezervací velmi dobrý, takže ve srovnání s předchozím rokem bude opět zaznamenán vyšší obrat - i když podle jiné studie počet Němců, kteří podnikli nějakou cestu, ve srovnání s předchozím rokem poklesl.
Pobouřený Dennis Quaid vrací úder
Chtěla udělat reklamu novému filmu, mluvila v rozhovoru o soukromých věcech - a teď má problémy se svým ex: hollywoodská hvězda Meg Ryanová mluvila o svém bývalém Dennisi Quaidovi jako o rozvraceči manželství.
Ten zuří a vrací úder.
Opožděná válka růží u bývalého manželského páru Meg Ryanové a Dennise Quaida: sedm let po rozvodu spolu tito dva hollywoodští herci vedou nepěkný spor - před zraky veřejnosti.
Meg Ryanová se v rozhovoru pro americký časopis InStyle minulý týden poprvé vyjádřila k důvodům krachu svého manželství: "Dennis mi byl dlouhou dobu nevěrný, a to bylo velmi bolestné."
O rozsahu podvodu se prý dozvěděla až po rozvodu.
Podnětem pro tento duševní striptýz byla PR práce Ryanové pro její nový film "The Women" - ten vypráví příběh rozvráceného manželství.
Reakce Dennise Quaida na jeho prezentaci jako nevěrného manžela byla výrazná: Je "šílené," řekl čtyřiapadesátiletý herec listu New York Daily News, že "Meg opakovaně přežvýkává historii našeho vztahu a upravuje si ji".
Navíc je "politováníhodné", že společnému šestnáctiletému synu Jackovi znovu "veřejně připomíná bolest a radikální změny, kterými je pro každé dítě rozvod."
Zatímco Ryanová od rozvodu žije sama, je Quaid znovu ženatý a před nedávnem se stal otcem dvojčat.
Své úvahy o zahýbání zakončuje takto: "Můj život jde každopádně dál.
Považuji se za šťastného, že mám úžasnou rodinu, které se skvěle daří."
Ceny letenek a hotelů klesají
V první polovině roku 2008 byly lety a ubytování v Evropě levnější, než v roce předchozím.
V Německu byly lety podle jedné aktuální studie dokonce levnější až o 50 procent.
Lety a ubytování v hotelech opět zlevnily - to je výsledek studie poskytovatele cestovních a finančních služeb American Express.
Firma analyzovala své údaje o provedených rezervacích z prvního pololetí roku 2008 a po vzestupu cen v prvním kvartálu zjistila jejich výrazný pokles v kvartálu druhém.
Poté, co několik let ceny na hotelovém trhu rostly, ubytování na mnoha místech již zlevnilo.
Od ledna do března narostly ceny v 41 z 48 sledovaných evropských měst ještě v průměru o 6,9 % ve srovnání s rokem 2007.
Od dubna do června byly však ceny už o 3,6 procenta nižší, než v předchozím roce.
Nejpatrnější byl tento trend v Paříži a Římě, kde cestující museli zaplatit o 30 až 37 procent méně než v předchozím roce.
Za příčinu tohoto trendu považuje American Express slabý kurz dolaru, který zapříčinil "klesající chuť amerických turistů cestovat".
Poklesem cen hotelů byla také silněji postižena finanční centra než centra průmyslová, jako Hannover, Kolín nad Rýnem nebo Stavanger.
V tomto norském městě ceny hotelů svým vzrůstem o 26,3 procenta dokonce zaznamenaly evropský rekord.
Také ceny letenek vykazovaly v prvním čtvrtletí ještě vzestupnou tendenci:
Kvůli zdražení kerosinu museli cestující ve třídě Economy zaplatit v průměru o 7,1 procenta více, než v roce 2007, na palivo náročné dálkové lety se zdražily dokonce až o 29,2 procenta.
Od dubna do června klesly ceny letenek ve třídě Economy o průměrných 12,5 procenta ve srovnání s předchozím kvartálem, ve třídách Business a First-Class však byly změny o poznání méně výrazné.
V Německu se ceny propadly ještě výrazněji, než v jiných evropských zemích:
Od ledna do března narostly o 11,9 procenta, ve druhém kvartálu klesly o 23,6 procenta.
Na německých vnitrostátních letech podle citované studie klesly ceny dokonce o polovinu.
Jedním z důvodů pro tento cenový pád je zpomalující se hospodářský růst, vysvětluje firma.
Poptávka v mnoha segmentech trhu s leteckou dopravou je nejistá.
Na druhou stranu existuje kvůli dohodě Open Skies, která liberalizovala letecký provoz mezi USA a Evropou, zvýšený konkurenční tlak.
Znamením napjaté situace je rušení nevýnosných linek leteckými dopravci a také vysoký počet leteckých společností, které v prvním pololetí roku 2008 vyhlásily konkurs - jen v Evropě to bylo 24 leteckých společností.
HSV porazil Gladbach 1:0
Díky jedné brance a jednoduchým metodám se Hamburger SV dostává do čela tabulky.
V Borussii se Luhukayovi nadále nedaří sestavit fungující jedenáctku.
Napsal Kristoffer Klein - zvětšit Nezdařené přistání pro reprezentanta Marko Marina.
Tento hráč z Gladbachu se do hry zapojil až pozdě a neuspěl vypíchnutým balonem na tyčku.
Jeho zpráva byla precizně zformulovaná a vyzněla z jeho úst přesvědčivě.
Jednoduše věděl, že má pravdu.
"Potřebujeme druhý gól," syčel Hermann Rieger v chodbě ke kabinám hamburské arény.
Moc se toho v katakombách nedělo, přestávka mezi poločasy skončila a většina lidí zase seděla na svých místech.
Rieger byl po skoro tři desetiletí fyzioterapeutem HSV a požívá většího respektu než mnohý chvilkový aktér.
A tak byla jeho prosba také vyslyšena na odpovědném místě.
Asistent trenéra Cornelius Jol přitakal a na znamení shody zvedl palec.
Cornelius je bratrem hlavního trenéra Hamburku Martina Jola.
Jeho rozkaz zněl nejspíš podobně: sem s druhým gólem!
Na provedení nedošlo.
"Nekoukalo se tady dneska na všechno pěkně," připustil později Marcell Jansen.
I Bastian Reinhardt by si to býval "přál uvolněnější".
Za 1:0 (1:0) Hamburčané vděčí hlavičce Mladena Petriće (11.) a okolnosti, že velmi slabí Gladbašané nemohli slabým Hamburčanům ublížit.
"Bylo to špinavé vítězství," shrnul Martin Jol.
Hamburger SV toto pondělí oslaví 121 let své existence.
Diváci tak v sobotu odpoledne oslavovali sami sebe, modré nebe nad arénou a živě aktualizovanou tabulku na videostěně, v níž byl jejich tým uveden jako premiant.
Budou to narozeniny bez pořádné party.
"Víme, jak to zhodnotit," řekl Marcell Jansen.
Tuší, že průběžný tabulkový výsledek symbolizuje spíše nevypočitatelnost ligy, než dominanci jeho HSV.
Tým s pozdním příchodem nových hráčů - Brazilců Nevese a Silvy, brankáře Petriće i z FC Bayern získaného Jansena - se sice pomalu nachází, ale blýsknout se ještě nedokáže.
"Potřebujeme víc citu a víc driblingu," důrazně řekl Jol.
Můj první Oktoberfest
Donekonečna opakovaný popík, pivo z tupláků a prominenti v krojích od známých návrhářů.
Poprvé na pivní louce.
Susanne Kronzuckerová a já toho vlastně moc společného nemáme.
Ona je blond, televizní moderátorka a nosí na míru ušitý kroj.
Já mám tmavé vlasy, jsem studentka a můj šat je ze secondhandu.
Jedna věc nás ale spojuje: nejsme ještě ani tři minuty na pivní louce, a už se na nás vrhají fotografové a hbitě plní paměťové karty - to mi lichotí, vždyť jsem na Oktoberfestu poprvé.
Takhle se můžete spřátelit.
Zdá se, že můj levný kroj splnil svůj účel.
Jsem tady jako turistka a žiju severně od klobásového rovníku, a tak byl můj pocit pohodlí v kroji spíše omezený.
Ale hned po příjezdu na Theresienwiese je všechno lepší, než se zdálo.
Skoro každý má na sobě ženský kroj nebo kožené kalhoty; nikdo se nedívá znechuceně nebo trapně dotčeně - všechno je úplně normální.
Zvláštní pohledy u stánku s banány v čokoládě sklízí jen moje zástěra.
Jedna Mnichovanka mě upozorňuje na to, že jsem si ji špatně uvázala: "Nalevo jsi volná, uprostřed panna, napravo zadaná, vzadu ovdovělá."
Potají si přehodím mašli zezadu doleva.
"Dobře," řekne a zasměje se.
Ostatní se subtilními flirtovacími technikami tolik nezabývají a na sobě mají jednoduché plstěné klobouky s nápisem "To drunk to get dressed!" a vystrkují na kolemjdoucí nahé zadky.
Mladý muž s takovými exhibicionistickými sklony se jmenuje Bob, je z Anglie a na Oktoberfest přijel taky poprvé.
Připadá mu "gorgeous", s prodlouženým "óóó".
To mi vypráví poté, co si ulevil o zrovna vypitý máz.
Hned vedle jednoho z těch hydrantů, o nichž si všichni myslí, že to jsou odpadkové koše.
Bob je tedy jeden z obávaných "Wildbieslerů", jak se v Bavorsku říká na veřejnosti volně močícím lidem.
Ostatní to štěstí zbavit se tímto způsobem alkoholu nemají.
Kolem osmé večerní běhají po ploše, kde se Oktoberfest koná, houfně zdravotníci, kteří se o nebohé pijáky musí postarat.
Zdravotníci se vždy objevují v hejnech - ve čtyřech nosí zakrytá nosítka od stanu ke stanu.
Fungují tak, jako většina návštěvníků pivní louky: prázdná tam, plná zase zpátky.
Kdo leží pod plachtou této rakve z promilí, není vidět.
"To só te, které juž nemůžó dál," zavolá mi v odpověď na mou otázku jeden ze zdravotníků a zmizí v davu.
Po porážce v hlasování
Na Wall Streetu se šíří strach.
První zprávy o potopení záchranného balíčku způsobily pokles indexu Dow Jones až o 700 bodů.
To byla největší bodová ztráta v rámci jednoho dne v jeho historii.
Později Dow zase něco přibral.
Kolem 20.30 ukazoval tento nejdůležitější světový burzovní barometr pětiprocentní pokles na 10 579 jednotek.
Technologická burza Nasdaq byla s více než sedmi procenty v mínusu na 1548 bodech.
Nejhůře na tom byl v Dowu v tomto okamžiku American Express, který ztratil téměř 14 procent, a Bank of America se ztrátou kolem dvanácti procent.
Žádný z titulů nedokázal posílit.
Akcie banky Goldman Sachs ztratily skoro deset procent.
Ještě před několika dny měl v této společností podíl velkoinvestor Warren Buffett.
V rámci záchranného plánu mají být dány k dispozici prostředky pro nákup tzv. zkažených hypotečních papírů.
Celá částka však nemá být vyplacena naráz, ale v několika etapách.
Na oplátku má stát dostat akciové opční listy finančních společností, které by při příznivém vývoji kurzu mohly být proplaceny, čímž by se snížila zátěž pro státní rozpočet.
Akciové kurzy v Evropě strmě padají
Miliardová pomoc bankám v Evropě a USA investory pochyb nezbavuje.
Kurz akcií velké německé banky Hypo Real Estate je silně sestupný a stahuje s sebou index Dax.
Americký index Dow Jones ztrácí i přes plánovanou záchranu finančního trhu státem.
Spektakulární kurzové ztráty Hypo Real Estate a Commerzbank strhly index německých akcii (Dax) hluboko do mínusu.
Akcie zmíněného mnichovského finančníka nemovitostí ztratila i přes záchrannou akci spolkové vlády a soukromých bank až tři čtvrtiny své hodnoty, Commerzbank přišla o více než 20 procent.
Dax jasně sklouzl pod psychologicky důležitou hranici 6000 bodů a s mínusem 3,7 procenta zaznamenal 5 839 bodů.
Na celém světě šly akciové trhy do kolen.
V New Yorku začal obchodní den na Wall Street výraznými ztrátami.
Investoři se obávají, že záchranný balíček americké vlády v hodnotě 700 miliard dolarů by nemusel byt dostatečný pro oživení dění na finančních trzích.
Dow během první hodiny obchodování ztratil 334 bodů čili 3,3 procenta, a je tak na 10 809,25 bodu.
Americká Sněmovna reprezentantů má o záchranném plánu hlasovat, Senát by se mohl vyjádřit 1. října.
I ostatní evropské burzy se ubíraly jen jedním směrem: v Londýně index FTSE nejprve oslabil o 3,2 procenta, CAC-40 v Paříži ztratil 2,9 procenta.
V Asii klesl japonský vedoucí index Nikkei po počátečních ziscích o 1,26 procenta na 11 743,61 jednotek.
V Hongkongu padl index Hang-Seng o 2,1 procenta na 18 286,90 bodu.
V Indii ztratil vedoucí index Sensex 506,43 bodu čili 3,9 procenta a obchodování skončilo na hodnotě 12 595,75.
V MDAxu ztratily po oznámení navýšení základního jmění akcie Arcandoru.
Soukromá banka Sal. Oppenheim upsala 23 milionů nových akcií.
Obchodní a turistický koncern krom toho oznámil, že podíly ve firmě Thomas Cook neprodá.
Temná hmota ovlivňuje let vesmírných sond
Už roky si vědci nevědí rady s jedním záhadným fenoménem: temná hmota ovlivňuje rychlost vesmírných sond během tzv. manévru swing-by (gravitační prak).
Experti se obávají, že by všeobecná teorie relativity Alberta Einsteina nemusela byt zcela správná.
Skoro 18 let letěla vesmírná sonda "Ulysses" vesmírem.
Vinou palivových vedení, která již brzy zamrznou, jí nyní hrozí smrt zimou.
Mezi vědci už roky jeden záhadný fenomén působí zmatek - anomálie gravitačního praku.
Gravitační prak je letecký manévr vesmírných sond, při němž získávají dodatečnou hybnost v gravitačním poli nějakého vesmírného tělesa, například Země.
Díky tomu sondy mohou ušetřit hodně paliva.
Evropsko-americká výzkumná sonda Cassini-Huygens využívala tohoto fyzikálního triku stejně jako sluneční sonda Ulysses.
Co ale vědce uvádí už roky v tomto případě v údiv: létající tělesa se nechovají stoprocentně tak, jak by to člověk podle starého dobrého gravitačního zákona očekával.
Naopak dochází k nepravidelnostem v rychlosti.
Sondy neočekávaně zrychlují nebo zpomalují.
Doposud se fyzikům nepodařilo tento efekt vysvětlit.
Pokřtili ho anomálie gravitačního praku.
Několik expertů se obává, že by snad dokonce všeobecná teorie relativity Alberta Einsteina, která popisuje přitažlivost hmoty zakřivením prostoru, nemusela být zcela správná.
Americký fyzik Stephen Adler z Institute for Advanced Study v Princetonu je i nadále přesvědčen, že se Einstein nemýlil, a snaží se anomálii gravitačního praku vysvětlit pomocí takzvané temné hmoty, jejíž přítomnost ve vesmíru zjistili astronomové.
"Odpovědnou za tuto anomálii by mohla být temná hmota, která by se mohla nacházet také velmi blízko Země," píše.
O existenci temné hmoty vědí vesmírní badatelé teprve asi deset let.
Vychází z ní očividně gravitační síla, jejíž účinek na další vesmírná tělesa je možno pozorovat.
Ona sama je naopak zcela neviditelná, což znamená, že nevysílá ani neodráží žádné elektromagnetické záření, právě ani viditelné světlo.
Podle výpočtů vědců je z této temné hmoty dobrá pětina celkové masy vesmíru.
V Egyptě unesení turisté jsou na svobodě
Po deseti dnech v rukou svých únosců jsou podle sdělení italského ministra zahraničí v Egyptě unesení turisté opět na svobodě.
Únosci ze Súdánu požadovali výkupné ve výši několika milionů euro.
Při přestřelce před propuštěním prý bylo šest únosců zabito.
Na jihu Egypta bylo uneseno pět Němců.
Jednání o výkupném už prý běží.
Němci se opakovaně stávají cílem únosců.
WELT ONLINE vám přináší nejdůležitější případy.
Evropští turisté zavlečení na Saharu jsou podle všeho volní.
Informovaly o tom shodně egyptská státní televize, arabská televizní stanice Al-Arabíja a italská média.
Italský ministr zahraničí Franco Frattini podle zpráv italské televizní stanice Sky TG 24 propuštění potvrdil: "Naši spoluobčané a ostatní rukojmí byli osvobozeni.
Právě ověřujeme jejich zdravotní stav," řekl Frattini.
Podle zprávy egyptské státní televize je pět Němců, pět Italů a jedna Rumunka a také jejich osm egyptských průvodců v pořádku a v bezpečí.
Všech 19 účastníků expedice do pouště je již podle všeho na cestě do Káhiry.
Nejasné nadále zůstává pozadí přestřelky před propuštěním rukojmích: podle vyjádření egyptského bezpečnostního pracovníka byli únosci připraveni k ukončení únosu ještě před tím, než súdánská armáda překvapivě šest únosců zabila.
"Problém byl vyřešen.
Souhlasili s výkupným," řekl citovaný pracovník.
Už prý "šlo jenom o to rukojmí převzít," když náhle přišlo "toto překvapení".
Súdánští vojáci v neděli v pohraniční oblasti mezi Súdánem, Čadem a Egyptem zastřelili šest únosců a dva z nich zajali.
Únosci žádali po Německu výkupné ve výši šesti milionů euro; peníze měla předat německá manželka jednoho z rukojmích.
Deník "El Masri El Jom" s odvoláním na jednoho z německých zprostředkovatelů uvedl, že se propuštění rukojmích protahuje, protože se únosci bojí o svou bezpečnost.
Podle této zprávy chtěli únosci propustit rukojmí ženského pohlaví po zaplacení výkupného.
Muži měli být drženi do doby, než by únosci měli bezpečnou únikovou cestu.
Německá ambasáda v Káhiře se k této zprávě odmítla vyjádřit.
Policie zveřejnila jméno oběti nehody
Bylo zveřejněno jméno třiašedesátileté ženy, která zemřela v nemocnici poté, co ji v Essexu srazilo auto.
Nehoda na Shenfield Road v Brentwoodu v pátek odpoledne postihla Carole Paulsonovou z tamější Chelmsford Road.
Byla převezena do nemocnice Queen's Hospital v Romfordu, avšak později zemřela.
Po nehodě byl zadržen jedenapadesátiletý muž pro podezření na bezohlednou jízdu.
Byl už na policejní kauci propuštěn.
Zneužívání otčímem "vedlo k sebevraždě"
Několikaleté zneužívání otčímem vedlo ženu k tomu, aby se zabila, zaznělo před soudem.
Poté, co se přiznal k osmi případům sexuálního obtěžování, byl sedmapadesátiletý Michael Trerise ze Stithiansu v Cornwallu odsouzen na šest let.
Korunní soud v Truro vyslechl, že svou nevlastní dceru Stephanie Randleovou pravidelně svazoval, když jí bylo mezi pěti a sedmi lety.
"Cítím se zodpovědný za její smrt," napsal Trerise v doznání.
U soudu bylo také řečeno, že se slečna Randleová zabila ve svém domově v Mutley v Plymouthu 1. dubna 2007 ve věku 34 let.
Když jako dítě bydlela v Coventry, Trerise ji svazoval a zavazoval jí oči a následně ji sexuálně zneužíval, zatímco její matka pracovala v hospodě.
Trerise se s manželkou rozvedl v 80. letech a vrátil se do Cornwallu.
Jeho nevlastní dcera šla do Plymouthu.
Avšak před soudem zaznělo, že slečnu Randleovou, která trávila podstatnou část svého času jako dobrovolnice pro organizaci National Trust, pronásledoval přízrak zneužívání, které na ní bylo dvakrát do týdne pácháno.
Žalobce Ramsey Quaife u soudu uvedl, že v roce 2006 říkali přátelé slečny Randleové, která se také velmi věnovala surfování a cyklistice, že byla "emocionálně mrtvá" a že "se vzdala života".
V dubnu 2007 ji její skutečný otec, Terrance Randle, našel mrtvou v jejím bytě v Plymouthu.
Soudí se, že se udusila igelitovým sáčkem.
Randle stanul tváří v tvář nevlastnímu otci své dcery, který napsal doznání, jež končilo slovy: "Svazoval jsem ji a zavazoval jí oči.
"Nezneužíval jsem ji.
Cítím se za její smrt zodpovědný."
Soudce Christopher Elwen Trerisovi řekl: "Jste extrémně podivný fetišista a pro vaši oběť to muselo být příšerné, když jí ještě k tomu bylo jenom sedm let.
"Tento nepříjemný příběh končí tím, že si oběť vzala život.
Ještě hroznější je skutečnost, že kdyby tak neučinila, věc by se k soudu nejspíše vůbec nedostala."
"Obzvlášť bych chtěl zdůraznit následky, které podle Stephaniiných rodičů váš zločin na jejich dceru za ty roky měl," dodal.
"Zjevně by jinak nejspíše byla slibnou, úspěšnou a šťastnou mladou ženou."
Úředník, který ztratil údaje, bude obviněn
BBC se dozvěděla, že vládní úředník, který nechal v červnu přísně tajné dokumenty ve vlaku, bude obviněn podle zákona o státních tajemstvích.
Dotyčný muž zanechal dva přísně tajné dokumenty ve vlaku na Waterloo v době, kdy byl dočasně přidělen na Ministerstvo obrany.
Dokumenty se předtím, než byly předány policii, dostaly do rukou BBC.
Je to nejméně závažný přečin proti zmíněnému zákonu a nic nenaznačuje zločinný záměr.
Dopisovatel BBC pro obranné záležitosti Frank Gardner řekl, že takový tah bude pro mnohé ve Whitehallu překvapivý.
"Pravděpodobně si mysleli, že se věc vyřizuje interně mezi ministerstvem a Úřadem vlády," řekl.
Zaměstnanec, který nesmí být jmenován, je obviněn podle sekce 8.1 dotyčného zákona, což je klauzule, která se zabývá ochranou informací.
Korunní žalobce doporučil Metropolitní policii úředníka obžalovat na základě velmi citlivé povahy jeho práce ve Společném zpravodajském výboru (Joint Intelligence Committee).
Dokumenty, které zapomněl, obsahovaly tajné analýzy Al-Káidy a možností iráckých bezpečnostních sil.
Byl o rozhodnutí informován v pondělí ráno a byl přesunut z domova na neznámé místo.
Družstevní záložny čelí dluhu B&B
Britské družstevní záložny se možná budou muset po záchraně banky Bradford & Bingley vypořádat z dluhem více než 80 milionů liber.
Vláda poskytla na ochranu vkladů 2,6 milionu klientů v Bradford & Bingley 14 miliard liber.
Úroky této půjčky budou splácet všechny firmy, které berou klientské vklady, včetně 59 družstevních záložen.
Generální ředitel Asociace družstevních záložen (BSA) Adrian Coles řekl, že je "pokořující", že záložny a jejich členové musí platit.
Čtrnáctimiliardový dluh bude nakonec splacen tím, že budou zachráněny hypotéky Bradford & Bingley.
Avšak úrok, který se mezitím nastřádá, bude každý rok splácet všech 700 finančních firem, které berou klientské vklady.
Fond Kompenzační plán peněžních služeb pro BBC potvrdil, že všech 59 družstevních záložen je v tomto čísle započteno.
Je pokořující, že tyto instituce, které se chovaly uvážlivě... nyní musí splácet některé účty těch institucí, které zdaleka tak uvážlivé nebyly
Adrian Coles, BSA
Řekl, že každá firma má platit proporčně ke vkladům, které držela, a že záložny z toho mají platit asi 18 % ceny.
Ministerstvo financí odhaduje, že úrok z dluhu naroste v roce 2009 na 450 milionů liber.
To znamená, že záložny budou muset najít 81 milionů liber, aby splatily úroky z prvního roku.
Adrian Coles, generální ředitel obchodní asociace družstevních záložen, řekl BBC, že je přesvědčen, že to není spravedlivé.
"Je ponižující, že ty instituce, které se během rozmachu bytového trhu chovaly uvážlivě, nyní musí splácet některé účty těch institucí, které zdaleka tak uvážlivé nebyly."
Podle BSA žádná záložna od roku 1945, kdy se objevily, nepadla.
"Budeme muset během příštích několika týdnů prozkoumat všechny aspekty této věci, abychom viděli, jaké jsou možnosti ochránit družstevní záložny a jejich členy před účtem, který by mohl být podstatný," dodal Cole.
Úrok splatný v roce 2009 kryje sedm měsíců od konce letošního září do konce března.
V roce 2010 bude ke splacení úrok za celý rok a to by mohlo být téměř dvakrát tolik.
Vzhledem k tomu, že družstevní záložny jsou podílové organizace bez akcionářů, tento účet budou nakonec platit jejich členové skrz vyšší poplatky nebo nižší úrokové sazby na svých účtech.
Turecké diplomatické obzory se rozšiřují
Dlouho předtím, než se Turecko začalo snažit o vstup do Evropské unie, toužily evropské mocnosti proniknout hluboko do tureckého zámezí.
Na východním břehu Bosporu, možná jenom dvacet kroků v Asii, stojí jedna z nejlepších památek této neúspěšné imperiální ambice.
Železniční stanice Hydarpaša byla navržena dvěma německými architekty Otto Ritterem a Helmutem Conu v neorenesančním slohu.
Tedy to vám řeknou turistické průvodce.
Budova sedí obkročmo na konci nástupišť s věží na každém rohu průčelí, na pohled k nerozeznání od nějaké provinční německé radnice.
Kámen je špinavý.
Celá stavba se pomalu rozpadá.
Ale jakmile se člověk dostane dovnitř klenuté pokladny, nemůže už mít pochyb o velikosti podniku, jehož nejzápadnější branou stanice byla.
Stanici v srpnu 1908 otevřelo německé konsorcium Anatolijsko-bagdádská korporace.
Německo, které se do hry impérií zapojilo pozdě, mělo v úmyslu své ambice na ovládnutí Blízkého východu realizovat pomocí této železnice, která měla vést do Damašku, Bagdádu a dál na území, které je dnes Saúdskou Arábií.
Ale německé imperiální ambice se zhroutily během první světové války.
Jejich koleje byly napadány Lawrencem z Arábie a jeho nepravidelnými jednotkami.
Relativní izolace od okolních území, vzniklá zmrazenými hranicemi studené války, je pryč
Britské a koloniální jednotky postupovaly z Egypta a vytlačily Turky a jejich německé spojence z Palestiny a Sýrie.
A pro stanici Hydarpaša také přišly špatné zprávy.
V roce 1917 zničil výbuch muničního vlaku její propracovanou střechu.
Turecké zdroje říkají, že šlo o sabotáž.
Od té doby se postupně drolí a dějiny ji obcházejí.
Avšak dnes tato brána do Anatolie a dál na východ slouží - alespoň symbolicky - k tomu, aby zvýraznila rozšiřující se obzory turecké diplomacie.
Vládnoucí strana Spravedlnost a Rozvoj - AKP - vytvořila pro zemi úplně novou zahraniční politiku.
Relativní izolace od okolních území, vzniklá zmrazenými hranicemi studené války, je pryč.
Nyní se uplatňuje nová politika - Turecko se angažuje.
Je pozoruhodné, že turecká vláda má dobré vztahy s Izraelem a Sýrií, s palestinskými frakcemi Hamásem a Fatahem, s Irákem a Íránem a samozřejmě s Evropskou unií a Spojenými státy.
Abych mohl přezkoumat parametry této nové politiky, nasedl jsem na noční vlak do tureckého hlavního města Ankara, kde jsem se měl setkat s jedním z předních expertů AKP na zahraniční politiku, tureckým poslancem Suatem Kiniklioglu.
Příští ráno - o zhruba deset a půl hodiny později - po kodrcavé jízdě po kolejích, které připomněly starosvětské rytmy známého dokumentu Noční pošta, jsem dorazil do turecké metropole, navržené jako nové město pro sekulární stát, jenž se chce ke své otomanské minulosti obrátit zády.
Avšak AKP se svými dobře známými islamistickými kořeny představuje posun paradigmat tureckého konsensu.
Na západě vzbudila podezření, především ve Washingtonu.
Taxík mě přivezl k hlavnímu stanu AKP, ultramoderní kamenné a kovové budově, záměrně postavené na rozvíjejícím se předměstí, obklopené napůl rozestavěnými obchodními domy a handlírnami na moc, kde se střední manažeři v obchodních oblecích - muži i ženy - setkávají, aby udělali brzké ranní obchody.
Suat Kiniklioglu by klidně mohl být středopravým politikem ze skoro každé jiné evropské politické strany.
Sako, kravata, jsem si jistý, že měl i Blackberry.
"Cílem zahraniční politiky strany je reintegrovat Turecko do jeho nejbližšího okolí.
Studená válka byla anomálie," řekl mi.
Turecko bylo odříznuto od svého zámezí.
Dnes se musí dívat na východ i na západ zároveň.
Nebyl to žádný výběr.
Muselo udělat obojí.
"Ale určitě přijde chvíle," zeptal jsem se, "kdy se Turecko možná bude muset rozhodnout?"
"Turecko", řekl, "si nepřálo, aby k takovému rozhodování muselo dojít."
Poté zdůraznil, co skoro všichni, se kterými jsem tu mluvil, říkali téměř zpaměti: Turecké vztahy nejen s Blízkým východem, ale i s Kavkazem a okolím Černého moře jsou stejně tak ku prospěchu Evropě a Spojeným státům jako Turecku.
S Tureckem na palubě se zdá, že Evropa jako celek může, metaforicky řečeno, jet po těchto kolejích na východ do Asie a na Blízký východ.
Zpátky na stanici Hydarpaša, po další povětšinou probdělé noci, jsem myslel na ty dva německé pány Herr Rittera a Herr Conu, kteří sledovali, jak se tato budova před sto lety stavěla.
Jak by byli překvapeni, kdyby zjistili, že evropské ambice na Blízkém východě můžou nyní být, z podstatné části, v tureckých rukou.
A když jsem v přístavu čekal na trajekt zpátky přes Bospor, vzpomněl jsem si, že v těch dnech se Turecku říkalo "nemocný muž Evropy".
Takže se zdá, že alespoň tehdy nebylo mnoho pochyb, který kontinent by měl na tuto fascinující zemi mít nárok.
Mléko zdraží o pět pencí na litr
Lidé v Jersey možná budou muset za mléko platit víc.
Mlékárna Jersey oznámila, že od pondělí zvýší velkoobchodní cenu svého mléka o pět pencí na litr.
Je to letos už druhý růst cen, po dvoupencovém zdražení v únoru, a přichází po výzkumu provedeném poradenskou společností.
Maloobchodníci se mají sami rozhodnout, jestli chtějí zdražení reflektovat v zákaznických cenách.
Před únorovým nárůstem se velkoobchodní cena mléka z Jersey naposledy měnila v roce 2002.
Kauce pro bangladéšskou expremiérku zamítnuta
Bangladéšský soud zamítl žádost bývalé premiérky Šajch Hasíny Vadžídové o propuštění na kauci, což znamená, že pokud se vrátí do vlasti, může být zatčena.
Její právníci řekli, že ji soud odmítl propustit na kauci v souvislosti s obviněním, že vydíráním získala od jistého podnikatele přes padesát milionů taka (729 700 dolarů), když byla premiérkou.
Případ je jedním z několika obvinění z korupce, která jsou proti ní vznesená.
Chálida Zijáová, dlouholetá politická rivalka Šajch Hasíny, byla dříve v tomto měsíci na kauci propuštěna.
Šajch Hasína se má do Bangladéše vrátit během příštích několika týdnů, avšak její strana, Lidová liga (Awami League), žádala, aby jí místní armádou držená vláda nejprve dala úplnou svobodu.
Dopisovatelé říkají, že zatímco byla na čestné slovo propuštěna, aby mohla podstoupit v zahraničí lékařský zákrok, není podle podmínek jejího propuštění jasné, jestli zůstane na svobodě, až se do Bangladéše vrátí.
Její právníci říkají, že se nyní proti nařízení Vrchního soudu odvolá k Nejvyššímu soudu.
"Vrchní soud zamítl žádost Šajch Hasíny o kauci s tím, že nepotřebuje kauci, když už v zahraničí podstupuje vyšetření propuštěná na čestné prohlášení," uvedl její obhájce Rafique-ul Huq.
"Proti nařízení Vrchního soudu se odvoláme."
Její právníci tvrdili, že potřebuje kauci na to, aby se mohla ze zahraničí vrátit do země kvůli přípravě na prosincové volby.
Vysoký představitel Lidové ligy řekl, že se Šajch Hasína má vrátit domů po 17. říjnu.
Byla zadržena minulý rok poté, co armádou držená prozatímní vláda převzala moc, avšak byla z vězení v červnu propuštěna, aby mohla do zahraničí na lékařský zákrok.
Šajch Hasína i Chálida Zijáová obě odmítají všechna proti sobě vznesená obvinění.
Strach o očkování proti obrně v Afghánistánu
Podle OSN se téměř 200 000 dětí nezúčastnilo nedávného plošného očkování proti obrně kvůli násilí spojenému s Talibanem.
OSN minulý týden prováděla očkování v šesti provinciích.
Avšak říká, že se z bezpečnostních důvodů nemohla dostat k dětem na jihu v částech Helmandu a Kandaháru.
Mluvčí OSN uvedl, že se tak stalo i přes sliby Talibanu, že nebude na tisíce očkovacích pracovníků útočit či jim bránit v práci.
BSkyB prohrála soudní spor o ITV
Společnost BSkyB prohrála soudní spor o přezkoumání rozhodnutí Komise pro hospodářskou soutěž, které firmě přikázalo snížit její podíl v konkurenční vysílací společnosti ITV.
Odvolací tribunál pro hospodářskou soutěž společnosti BSkyB nakázal, aby snížila svůj podíl v ITV ze 17,9 % pod 7,5 %.
Komise dříve prohlásila, že podíl BSkyB mařil konkurenční boj a dával společnosti na ITV neúměrný vliv.
BSkyB podíl koupila v roce 2006 v obchodu, který v důsledku zabránil společnosti NTL, nyní přejmenované na Virgin Media, ITV koupit.
V dubnu 2007 Úřad pro spravedlivé obchodování oznámil, že získání podílu v ITV společností BSkyB zavdalo příčinu k pochybnostem o nezávislosti ITV, a vyzval Komisi pro hospodářskou soutěž k zahájení vyšetřování.
Šéf konsorcia Virgin sir Richard Branson, spotřebitelské organizace a regulátor Ofcom byli všichni proti koupi.
BSkyB argumentovala tím, že nucené snížení jejího podílu v ITV bylo nerozumné a jako řešení disproporční - především proto, že BSkyB dříve řekla, že je ochotná se vzdát svých hlasovacích práv.
Nové vyšetřování aféry amerických advokátů
Americký hlavní státní zástupce jmenoval zvláštního žalobce, který má prozkoumat propuštění devíti amerických advokátů v roce 2006.
Tah přišel v situaci, kdy zpráva o aféře vypracovaná vrchním inspektorem ministerstva spravedlnosti kritizovala činnost vládních úředníků.
Zpráva kritizovala úředníky Bílého domu, zákonodárce a bývalého ministra spravedlnosti Alberta Gonzalese.
Vyšetřování bylo podníceno obavami, že advokáti byli odstraněni z politických důvodů.
Zvláštní žalobkyně Nora Dannehyová bude nyní vyšetřovat, zda úředníci vyslýchaní během prošetřování vyšetřovatelům lhali s cílem mařit spravedlnost.
Generální inspektor Glenn Fine ve zprávě uvedl: "Vážná nařčení včetně potenciálního zločinného jednání nebyla plně vyšetřena či vysvětlena."
Jmenování zvláštního žalobce s pravomocí donutit svědky vypovídat bylo jedno z jeho klíčových doporučení.
Spor začal, když americké Ministerstvo spravedlnosti zbavilo devět amerických advokátů v prosinci 2006 jejich funkcí.
Tehdy ministerstvo uvedlo, že advokáti byli propuštěni kvůli slabým výkonům.
Avšak později se ukázalo, že propuštění advokáti nebyli ohodnoceni o nic hůře než mnoho jejich kolegů, což mnohé pozorovatele vedlo k závěru, že propouštění bylo motivováno politicky.
Někteří z advokátů byli zapojeni ve stíhání vysoce postavených republikánských poslanců a senátorů, jiní zase odmítli vyšetřovat obvinění z klamání voličů vznesená proti Demokratům.
Američtí advokáti vyšetřují a vedou žaloby v soudních případech za vládu.
Propuštěni mohou být kdykoliv, avšak nesmějí být odstraněni z politických důvodů.
Tehdejší hlava ministerstva spravedlnosti, ministr Alberto Gonzales, se kvůli propouštění dostal pod palbu a nakonec rezignoval.
Množství dalších představitelů ministerstva spravedlnosti také rezignovalo.
Zpráva generálního inspektora se k roli Gonzalese v aféře vyjadřovala velmi kriticky, přičemž říkala, že nesl "hlavní zodpovědnost" za propouštění, že "abdikoval" ze své vedoucí pozice a v dění se "pozoruhodně neangažoval".
Další úředníci, včetně bývalého vysokého Bushova poradce Karla Rovea, byli kritizováni za to, že při vyšetřování nespolupracovali.
Meat Loafovo veledílo bude oceněno
Rocková hvězda Meat Loaf dostane jednu z cen Q Awards za svou epickou hymnu Bat Out Of Hell.
Zpěvák, který si pro svoji zvláštní zlatou cenu přijde na ceremoniál příští víkend v Londýně, řekl, že byl "poctěn" získaným uznáním.
Písnička, která trvá devět minut a padesát vteřin, byla titulní skladbou Meat Loafova hitového alba z roku 1977.
Nominace na letošní rok vede skupina Coldplay, která se do užšího výběru dostala ve čtyřech kategoriích.
Paul Rees, hlavní editor Magazínu Q, řekl: "Jsou některé písničky, které stojí nad takovými věcmi, jako čas a žánr, a Bat Out Of Hell je zcela jistě jedna z nich."
Písnička, napsaná Jimem Steinmanem, potřebovala velké vokály, které poskytl Meat Loaf.
Začínala instrumentální částí, která trvala skoro dvě minuty.
Písnička byla vydána v Británii v roce 1979 jako singl a nejvýše se dostala na patnácté místo.
Ale Meat Loafovo album Bat Out Of Hell se v žebříčku drželo okolo devíti let a prodalo se ho po celém světě více než čtyřicet milionů kopií.
Meat Loaf - skutečným jménem Marvin Lee Aday - trpěl v posledních letech zdravotními problémy, v roce 2003 byl i operován kvůli nepravidelnému srdečnímu rytmu poté, co na pódiu zkolaboval.
V roce 2007 ho akutní laryngitida donutila zrušit koncerty.
Později se ukázalo, že měl na hlasivkách cystu.
Obskurní ulice, často zapomenutá a možná brzy na prodej
Město New York má tisíce silnic, ulic, dálnic a dalších pozemních komunikací, některé slavné, jiné pouze užitkové.
Ale i mnoho taxíkářů-veteránů a dlouholetých místních má obtíže, když mají najít Extra Place, většinou proto, že o něm nikdy neslyšeli.
Tahle maličká ulička je ve čtvrti East Village a vede na sever z První ulice - aniž by se dostala na Druhou ulici - mezi Bowery a Druhou avenue.
Při šířce asi deseti a délce čtyřiceti metrů spíše připomíná zaprášený průchod než dopravní tah.
Nejsou tam žádné cedule s názvy ulic.
V běžném atlasu je prakticky neviditelná.
Přesto však má ulička obdivovatele.
Například firmu Avalon Bay, developera nedávno postavených luxusních budov na První ulici.
Chce Extra Place nově vydláždit a vytvořit čistší průchod k obchodům a butikům, které se v nových budovách mají otevřít.
Dalšími obdivovateli jsou dlouholetí sousedé, kteří říkají, že byli zkrácenou uličkou okouzleni prostě proto, že to byl jeden z posledních pozůstatků z doby, než byl blok zušlechtěn.
Avšak městský Úřad pro ochranu a vývoj zástavby, který má ulici ve své moci, nemá nejmenší zájem se jí držet.
Na schůzi pozemkového výboru obecního společenství načrtli zástupci městského úřadu a firmy Avalon Bay plán, podle kterého by měl developer ulici koupit.
Avšak podle Suzan Stetzerové, obvodní manažerky Obecního Společenství 3, výbor upřednostňuje takovou variantu, kdy ulice zůstane v rukou města, a požádal o nový plán, který by měl být podán příští měsíc.
"Město už vlastní jenom velmi málo pozemků, a rádi bychom, aby Extra Place v jeho vlastnictví zůstalo," řekla.
"Mohly by být podány návrhy na opravu a správu, což by mohl dělat Avalon, ale také chceme zaručit veřejnou přístupnost."
Avalon Bay před několika měsíci oznámila, že chce malou ulici nově vydláždit a osadit místy k sezení, z nichž by několik využívala kavárna, jejíž zájem o pronajmutí prostor developer očekává.
Myšlenka, že by Avalon Bay mohl ulici koupit, byla poprvé zveřejněna na schůzi tento měsíc.
Michele de Milly, mluvčí Avalon Bay, řekla, že ačkoliv firma chce ulici využívat, nechce ji nutně vlastnit.
"Hlavním záměrem Avalon Bay je opravit tuto zpustlou uličku a udělat z ní krásné místo pro veřejnost," řekla a dodala, že prodej navrhlo město.
Seth Donlin, mluvčí Úřadu pro zachování zástavby, řekl, že město vskutku chtělo ulici prodat, a podotkl, že úkolem jeho úřadu je majetek spíše rozvíjet než spravovat.
Ve srovnání se svým barvitějším sousedem, Bowery, Extra Place zanechalo v historii mělkou stopu.
Někteří lidé si myslí, že ulice dostala své jméno v roce 1802, když byla velká farma Philipa Minthorna rozdělena mezi několik jeho dětí a na onen úzký pruh země si nikdo nedělal nárok.
Do Extra Place vedly zadní dveře CBGB, punkrockového pomníku, který se zavřel v roce 2006, a ulička je možná nejznámější jako pozadí fotografie na obalu alba skupiny Ramones "Rocket to Russia".
"To místo bylo úžasné," říká Danny Fields, manažer Ramones, jenž v listopadu 1976 fotku udělal.
"Bylo plné odpadků, roztrhaného oblečení a kusů barelů, plakátů, listí a provazů."
Někteří místní, včetně bloggerů, kteří píší o zušlechťování čtvrti East Village, se staví proti myšlence prodat Extra Place a tvrdí, že onen kus veřejného majetku, byť skrovný, by měl veřejný zůstat.
Jiní považují Extra Place za raritu - téměř nezměněný kousek města, který by měl být ponechán tak, jak je.
Jeremiah Moss, který píše blog jménem Jeremiášův mizející New York (s podtitulem "Kniha nářků: hořce nostalgický pohled na město v procesu vymírání"), vyvěsil část příběhu o Extra Place z rubriky Mluvme o městě, který se objevil v novinách The New Yorker v roce 1952.
Autor článku, Brendan Gill, napsal: "Extra Place je úzká slepá ulička, temná i ve dne a ohraničená rezavými železnými vraty skladů a zatlučenými okny, kde se ve strouhách prohánějí týden staré noviny."
Až na pár výjimek vypadala ulička jednoho nedávného večera úplně stejně.
Krysa proběhla přes slepý konec ulice blízko dveří, které kdysi vedly do CBGB, na jehož místě dnes stojí obchod s drahým oblečením.
Na zdech bylo graffiti a vedle čerstvé dávky zahozených novin ležela prázdná lahev od piva.
Pár kolemjdoucích řeklo, že na Extra Place myslí málokdy, ale navrhlo, že by se mu nějaká vzpruha mohla hodit.
Naproti tomu Fields řekl, že si myslí, že někteří lidé podceňují působivost uličky v jejím současném stavu.
"Nejlepší roky mého života," řekl, "byly na místech temných, vlhkých a odporných."
Debata o bilingvalitě: ponoření do angličtiny
V tomto vydání rubriky Zaostřeno na vzdělání budou Bruce Fuller a Lance T. Izumi diskutovat o postoji kandidátů k bilingvnímu vzdělávání.
Lance T. Izumi, akademický pracovník z kalifornistiky a ředitel oboru vzdělávání v organizaci Pacific Research Institute for Public Policy, je spoluautorem knihy "Horší, než si myslíte: proč si střední třída potřebuje vybírat školy".
Efektivně oslovit hispánské voliče je ošemetná záležitost.
Vzdělávací agenda Baracka Obamy to jenom dokazuje.
Obamova kampaň podotýká, že "afro-američtí a hispánští studenti mají podstatně nižší pravděpodobnost, že dostudují, než bílí žáci," což je pravda.
Aby s takovými výkonnostními rozdíly bojovala, prosazuje Obamova vzdělávací agenda zvláště, mimo jiné, "přechodné dvojjazyčné vzdělávání" pro ty, kteří se anglicky teprve učí.
Otázkou na Baracka Obamu ovšem zůstává, jestli jeho závazek k bilingvnímu vzdělávání, které klade důraz na to, aby se ve třídě používaly jazyky jiné než angličtina, není silnější, než jeho zájem na zmenšení výkonnostních rozdílů.
Vezměme si kupříkladu Sixth Street Prep, charterovou základní školu v okrese Los Angeles východ.
Žáci této školy jsou v naprosté většině případů Hispánci z nízkopříjmových rodin.
Více než třetina studentů, z nichž mnoho přijelo teprve nedávno, se anglicky teprve učí.
I přesto se ve státních testech z matematiky v roce 2008 dostalo na nejvyšší úroveň neuvěřitelných sto procent žáků čtvrtých tříd.
Téměř stejně úžasných devadesát tři procent žáků čtvrtých tříd se dostalo na nejvyšší úroveň ve státních testech z anglického jazyka a literatury.
Tohoto neuvěřitelného úspěchu bylo dosaženo jinou metodou, než kterou preferuje Obama.
Sixth Street zdůrazňuje kontrolu a procvičování, neustálé posuzování schopností a přístup bez výmluv.
Dále, a toho by si Obama měl povšimnout, je podle Lindy Mikelsové, ředitelky Sixth Street, pedagogický přístup školy pro ty, kteří se anglicky teprve učí, "úplné ponoření".
Ponoření do angličtiny zdůrazňuje téměř výsadní používání angličtiny při výuce.
Slečna Mikelsová, která je proti bilingvnímu vzdělávání, mi řekla: "Měli jsme ohromný úspěch s jedním úplně novým žákem z Mexika - po dvanácti měsících byste vešli do třídy a nepoznali, který to je."
"Funguje to," prohlásila, "pro nás to funguje."
Vzal by si Obama školu jako Sixth Street Prep za vzor, jak by měly vypadat další školy s velkými podíly hispánských a anglicky se učících žáků?
Výsledky, kterých škola dosahuje, by měly z odpovědi na tuto otázku učinit samozřejmost, avšak vzdělávací agenda jeho vlastní strany (Národní vzdělávací asociace je dlouholetým zastáncem dvojjazyčného vzdělávání) a jeho vlastní konzistentní podpora dvojjazyčného vzdělávání znejasňují předpovídání Obamovy odpovědi.
Zatímco Obama souhlasí, že by se přistěhovalci měli učit anglicky, nedávno věc trivializoval, když prohlásil, že by si lidé měli přestat dělat starosti s "pouze anglickými" zákony.
Místo toho "byste měli zajistit, aby vaše děti mluvily španělsky," řekl.
Pokud si Obama skutečně přeje smazat výkonnostní rozdíly, měl by spíše o vzdělávacích vzorech, které fungují, pozorně přemýšlet, než se jim vysmívat a trivializovat je.
Ropa prudce klesá kvůli obnoveným hospodářským obavám
Ceny ropy v pondělí prudce klesly kvůli obavám, že ani americký plán na záchranu finančních trhů by nemusel hospodářství oživit.
Ceny termínovaných obchodů s ropou klesly v ranním obchodování na Newyorské komoditní burze až o 7 procent na 99,80 dolaru za barel.
Od minulého pondělka ceny klesly o více než dvacet dolarů za barel.
V minulých dvou týdnech byly trhy s komoditami otřeseny finančními nepokoji na Wall Street a také dvojicí silných hurikánů v Mexickém zálivu.
Po dosažení maxima 145,29 dolaru za barel v červenci spadly dříve tento měsíc ceny téměř až na 90 dolarů za barel, načež zase vyskočily na vlně ohromné nejistoty finančních trhů.
Úzkost znovu sevřela investory v pondělí, i poté, co předsednictvo Kongresu oznámilo, že o víkendu dosáhlo dohody ohledně největšího záchranného plánu v historii.
Tato zpráva byla zastíněna čerstvými obavami, že finanční krize má do konce daleko.
V nejnovější epizodě postupujícího rozkladu oznámila vláda, že skupina Citigroup koupí bankovní oddíl společnosti Wachovia Corporation.
Mezitím belgická, holandská a lucemburská vláda částečně zestátnily evropský finanční konglomerát Fortis.
Analytici společnosti Barclays Capital řekli, že zběsilá víkendová jednání, která vedla k plánu na záchranu ekonomiky, "se ukazují jako neschopná oživit náladu na trhu".
Jak se hospodářská situace zhoršuje, očekává se, že poptávka po komoditách, včetně ropy, klesne.
"Vyhlídky pro trhy s globálními akciemi, úrokovými sazbami a měnovými kurzy silně znejistěly," napsali analytici z Deutsche Bank ve zprávě investorům.
"Domníváme se, že komodity nebudou schopny nákaze uniknout.
Z komoditní perspektivy je naší největší starostí, do jaké míry se americký virus rozšíří do celého světa a zvláště do Číny."
Analytici této banky omezili svá očekávání na příští rok, jelikož spotřeba ropy klesla kvůli pomalejšímu růstu ekonomiky, a snížili své předpovědi cen benzínu na rok 2009 asi o 20 %.
Divoká jízda ve druhé čtvrtině překonala rekord týmu
Poté, co strávil v dresu Jets za posledních osm sezón více než kdokoliv jiný, si defenzivní hráč Shaun Ellis myslel, že už viděl všechno.
Pak v neděli sledoval vývoj druhé čtvrtiny, ve které Jets proměnili bezbodovou hru ve spanilou jízdu.
"Nikdy jsem nic takového neviděl," řekl Ellis.
Druhá čtvrtina začala poté, co se Jets a arizonští Cardinals svojí utrápenou hrou vyrovnali pošmourným mrakům nad sebou.
Potom quarterback Brett Favre vyslal Laveranuese Colese na dvanáctiyardový touchdownový sprint, čímž dokonale předznamenal odpoledne, ve kterém se jejich postupně se rozvíjející spolupráce posunula o míle dopředu.
Favre vyslal Colese v této čtvrtině za dalšími dvěma touchdowny, včetně toho, v němž upadl cornerback, a dalšího 10 sekund před polovinou zápasu.
"Nebylo to nic mimořádného," řekl Favre o všech svých přihrávkách Colesovi.
"Je to sakra dobrej hráč.
Komunikovalo se nám výborně, ať už si lidi myslí cokoliv."
Zatímco si Favre a Coles házeli, obrana napadala quarterbacka Cardinals Kurta Warnera.
Cornerback Darelle Revis zachytil zbloudilý hod a vrátil ho o 32 yardů na touchdown.
Safety Eric Smith vytipoval další přihrávku a zachytil ji.
Linebacker David Bowens donutil Warnera k fumblu.
Poslední ztráta míče, fumble, který Bowens vynutil, byla možná vůbec nejlepší.
Tým Cardinals se dostal k míči 10 vteřin před koncem, a poté, co Jets získali míč zpátky, kopl Jay Feely dvacetiyardový gól z pole, čímž získal vedení 34-0.
To je nejvíc, co kdy Jets získali v jedné čtvrtině.
Kouč Jets Eric Mangini, když byl vyzván, aby to šílenství popsal, řekl: "Druhou čtvrtinu, nebo třetí čtvrtinu?"
Když mu bylo řečeno, že obojí - Jets dovolili ve třetí čtvrtině 21 bodů bez odpovědi - Mangini řekl: "Můžu vám říct, že druhou čtvrtinu jsem si užil mnohem víc než tu třetí.
Padlo mnoho bodů v krátkém časovém úseku."
Odpočatý Gebreselassie vylepšil svůj světový rekord
Haile Gebreselassie z Etiopie znovu ukázal, proč ho mnozí považují za nejlepšího dálkového běžce vůbec, když v neděli v berlínském maratónu překonal svůj vlastní světový rekord a stal se prvním člověkem, který zaběhl 26,2 míle dlouhý závod pod dvě hodiny a čtyři minuty.
Vítězstvím na příjemně ploché trati v čase 2:03:59 převálcoval o 27 sekund svůj předchozí čas 2:04:26, který zaběhl minulý rok v Berlíně.
Gebreselassie, kterému je 35, vytvořil 26. světový rekord svojí kariéry, která je skutečně neuvěřitelně široká - překonal světový rekord nebo je alespoň mistrem světa na všech vzdálenostech od metrické míle po maratón.
Minulý měsíc Gebreselassie vynechal olympijský maratón v Pekingu, protože se bál - ze zpětného pohledu možná až příliš vyplašeně -, že znečištěné ovzduší rozdráždí jeho problémy s astmatem.
Místo toho slíbil, že poběží v Berlíně.
V téměř perfektních podmínkách - slunečno a 48 stupňů na startu, 55 stupňů v cíli - zvítězil v neděli Gebreselassie s bleskurychlým průměrem 4 minuty a 43 sekund na míli.
Co se traťoví běžci jako Gebreselassie a Paul Tergat z Keni zaměřili na delší tratě, klesl maratónský rekord v minulé dekádě o více než dvě minuty, od té doby, co Ronaldo da Costa z Brazílie zvítězil v Berlíně v čase 2:06:05 v roce 1998.
Po nedělním vítězství řekl Gebreselassie novinářům, že měl před dvěma týdny křeče v lýtku a vynechal týden tréninku.
Přestávka ho evidentně spíš nabudila než pozdržela.
"Jsem tak šťastný," řekl Gebreselassie reportérům.
"Všechno bylo perfektní.
Před týdnem jsem začal znovu a byl jsem dnes trochu na pochybách, ale všechno bylo v pořádku."
Byl také kritizován - hlavně v Keni, východoafrickém rivalovi Etiopie - kvůli tomu, že prý přehnaně plánoval své závody, všeobecně se vyhýbal světovým maratónským špičkám, spoléhal na vodiče, jako kdyby to byl závod na dráze, a stavěl světové rekordy nad smysl pro soutěž.
Ale tato kritika může těžko snížit Gebreselassieho obrovské běžecké kvality.
Udržován v tempu čtyřmi Keňany dosáhl Gebreselassie poloviny v čase 1:02:04.
Poté, co vodiči odpadli, neustále Gebreselassieho proháněli dva elitní keňští běžci James Kwambai a Charles Kamathi.
O něco dříve než tři míle před cílem Gebreselassie naposledy zabral a utekl Kwambaiovi, který pak doběhl na druhém místě v čase 2:05:36 a zlepšil tak své osobní maximum o téměř pět minut.
Kamathi skončil třetí v čase 2:07:48.
V závodě žen završila výborný rok sedmým nejrychlejším časem historie 2:19:19 Irina Mikitěnková, rodačka z Kazachstánu, která je nyní občankou Německa.
Rekordní čas 2:15:25 drží Paula Radcliffová z Velké Británie.
Šestatřicetiletá Mikitěnková překvapivě zvítězila loni na jaře v Londýnském maratónu v čase 2:24:14.
Pekingské hry vynechala kvůli něčemu, co bylo popsáno jako zranění zad, ale zotavila se a vyhrála v Berlíně a ve třetím maratónu, který kdy běžela, zlepšila své osobní maximum o téměř pět minut.
Běžela závod chytře a promyšleně: nechala utéct čtveřici etiopských a keňských běžkyň do velkého náskoku a pak je po asi 18 ½ mílích dotáhla.
Askale Tafa Magarsaová z Etiopie doběhla druhá za 2:21:31 a Helene Kipropová z Keni skončila třetí v čase 2:25:01.
Hrdost a překážky života černochů v odděleném městě
Schované mezi rozlezlými zábavními parky většího Orlanda, několik mil od všeho lesklého, hlučného a obrovitého, leží tiché město, ve kterém ožívá hrdost a náročnost afroamerického života.
Eatonville, první kompletně černošské město, které bylo začleněno do státu a kde Zora Neale Hurstonová strávila své dětství, už není tak jednoduché, jak ho popsala v roce 1935: "město pěti jezer, tří kroketových hřišť, tří set hnědých kůží, tří set dobrých plavců, dostatku kvajávy, dvou škol a žádného vězení."
Nyní je to poutní místo.
Alice Walker, Toni Morrison a Ruby Dee přišli na každoroční eatonvillský festival Zora!, aby složili poklonu Hurstonové, nejslavnější ženské spisovatelce harlemské renesance.
Město, které popsala, zůstává stranou, i když z něj udělala zastávku pro turisty tím, že ho zahrnula do floridského turistického průvodce vytvořeného projektem Federal Writers z doby hospodářské krize.
Je stále tak nezávislé, důstojné a soukromé, jako bylo ve třicátých letech, kdy Hurstonová napsala, že venkovští černoši na Floridě často odolali a nesdíleli své skutečné pocity s bílým mužem, který "o nás ví tak málo, že ani neví, o co přichází."
I dnes, v roce, kdy černošský prezidentský kandidát, senátor Barack Obama, vyzývá k otevřené diskusi o rasách, zůstávají mnozí zdejší obyvatelé obezřetní vůči pohledům cizích.
"Dáváme velký pozor na to, jak se náš příběh vypráví," říká 59letá Hortense Jonesová, která zde žije od narození a je členkou nejstarší farnosti ve městě.
"Musí to být správně."
Eatonville byl dlouho charakterizován jako paradox triumfu a námahy.
Je to jak historický model černošského vzestupu, tak komunita téměř 2400 lidí, kde je míra chudoby dvojnásobná oproti celonárodnímu průměru.
Je střediskem literatury, ale také duby stíněným příkladem jižanské venkovské černošské kultury - někdy opovrhované, někdy vychvalované - která vznikla z amerického otroctví.
Není příliš překvapivé, že zdejší obyvatelé jsou jak hrdí, tak ochranářští.
A starosti o představu Eatonvillu opravdu začaly až se Zorou, což je jediný způsob, jak se zde Hurstonové říká.
Představila světu svoje rodné město skrz srdečné knihy plné nářečí jako "Mules and Men (Muly a muži)" (1935) a "Their Eyes Were Watching God (Jejich oči sledovaly Boha)" (1937).
Pět odstavců floridského turistického průvodce změnilo město kousek do silnice č. 17, která vede skrz často pomíjené centrum Floridy, v pódium černošské historie a lidského dramatu.
S razancí velkého bubnu v životě i v literatuře zavedla Hurstonová čtenáře do obchodu prvního eatonvillského starosty Joea Clarka, a pak se obrátila do osobnějších míst.
"Vlevo vedle silnice," napsala, "je bílá hnědě zdobená moderní národní škola s dobře udržovanými dvory a hřišti, o které se vždy stará Howard Miller, i když neumí moc číst ani psát."
Také zmínila nového manžela vdovy Dashové a napsala, že Lee Glenn "prodává nápoje všeho druhu a vůbec cokoliv, co pasuje do hodinového hotelu."
Takže v pouhých několika stovkách slov propojila Hurstonová Eatonville se samosprávou, ale také s negramotností, znovuuzavíraním sňatků a sexem.
Tohle evidentně nebylo typické nakladatelství Fodor's.
Ve skutečnosti to nebyl portrét, který by všichni ocenili.
"Zora to řekla tak, jak to bylo," říká devadesátiletá Ella Dinkinsová, jedna ze sboru Johnsonova děvčata, která Hurstonová učinila nesmrtelnými tím, že citovala muže, kteří o jejich kráse zpívali sprosté písničky.
"Některým lidem se to nelíbilo," dodala.
Na Hurstonovou se tu stále vzpomíná jako na čipernou výstřednici, které se často vracela po tom, co se její rodina odstěhovala do floridského Jacksonville.
Sedmasedmdesátiletý Augustus Franklin si vzpomíná, že většinou, když se do města přiřítila, dorazila bez ohlášení v ohromném Chevroletu, kouřila a nosila kalhoty ve městě, které je i dnes hrdé na důstojné oblékání.
Většina obyvatel byla fascinována, řekl Franklin, ale mnozí se pošklebovali.
"Lidé Zoru vždycky rádi viděli," řekl Franklin.
Ale, dodal, houpaje se na židli na zadní terase s výhledem na jezero Sabelia, kde byla Hurstonová s největší pravděpodobností pokřtěna, "nikdy nezůstala příliš dlouho."
Když Hurstonová roku 1960 zemřela, byla chudá a její knihy byly vyřazeny z tisku.
Zdálo se, že na ni Eatonville společně se zbytkem světa zapomněl.
Přestože byla kdysi literární hvězdou, současnicí Langstona Hughese a jedinou černoškou na Barnard College ve dvacátých letech 20. století, byla pohřbena v neoznačeném hrobě ve floridském Fort Pierce, kde předtím žila.
V Eatonvillu nebyly žádné větší smuteční obřady ani velká veřejná čtení.
"Myslím si, že ani jejímu významu pro svět, ani jejímu odkazu vůbec nerozuměli," řekla Valerie Boydová, autorka životopisu Hurstonové "Wrapped in Rainbows (Zabaleno v duhách)" vydaného v roce 2003.
Změna přišla v 80. letech 20 století.
Představitelé okresu Orange County chtěli protáhnout městem pětiproudou dálnici namísto Kennedyho Boulevardu, což je místní dvouproudá hlavní silnice.
Rozlézání Orlanda už protlačilo mezistátní dálnici č. 4 skrz západní okraj města.
Návrh přišel v době, kdy se Eatonville stále dostával ze složitého historického období.
Nucená integrace, spolu s dalšími věcmi, ukončila relativně idylickou izolaci této komunity.
V padesátých letech 20. století přinesl boj o míchání ras nenávist až na práh komunity.
"V té době, parta bílých kluků, oni přišli a házeli pomeranče a věci na lidi, kteří seděli na straně," řekl Franklin.
"Vlastně jsme tu měli jednu paní, kterou to zabilo.
Hodili z auta meloun."
V dopise deníku The Orlando Sentinel z roku 1955 zpochybnila Hurstonová požadavek nejvyššího soudu na nucenou integraci a o jeho rozhodnutí v případu Brown proti komoře pro vzdělávání prohlásila, že je "pro mou rasu urážející spíše než oslavující."
Obyvatelé nyní tvrdí, že desegregace škol, i když byla v nějakých oblastech pozitivní, snížila v Eatonvillu soudržnost a podkopala odvahu zdejší mládeže.
"Černošské děti byly zvyklé na objetí - pamatuju si to - objali jste svou učitelku ráno, objali jste svou učitelku večer," řekla N. Y. Nathiriová, dcera Elly Dinkinsové a výkonná ředitelka neziskové skupiny Preserve the Eatonville Community (Zachraňte Eatonvillskou komunitu).
To trvalo do té doby, dokud učitelé a žáci pocházeli ze stejného místa, dodala.
"Neobjímáte svou bílou učitelkou, protože vaše bílá učitelka - chci říct, že tam je kulturní bariéra," řekla slečna Nathiriová.
Občanská práva nicméně pomohla vytvořit prostor pro mnohé další Zory Neale Hurstonové - černošští spisovatelé, herci a umělci, kteří se jako ona povznesli nad předsudky s lehkomyslným sebevědomím a citáty jako například "Jak si někdo může upírat rozkoš mé přítomnosti!
To nepochopím."
V roce 1975 doputovala Alice Walkerová k neoznačenému hrobu Hurstonové a začala bojovat za oživení její pověsti.
O pět let později přišel do polic v knihkupectvích vychvalovaný životopis Hurstonové od Roberta E. Hemenwaye, který ji znovu zařadil do amerického kánonu.
Projekt s dálnicí dorazil právě ve chvíli, kdy nejslavnější dcera Eatonvillu znovu nalezla světla ramp.
Bývalí sousedi Hurstonové ji nyní považovali za spasitelku.
Aby ukázala, co může stát se svou dálnicí zničit, začala komunita v roce 1988 plánovat festival Hurstonové.
Tisíce fanoušků dorazily na inaugurační akci o dva roky později, a každý leden se mnozí na oslavu vracejí.
Stát po několika letech z dálničního návrhu ustoupil.
"Těch pět proudů dálnice vzkřísilo, řekli byste, že přímo odpálilo, skutečnou občanskou hrdost," řekla Nathiriová.
Boydová to řekla jednodušeji: "Zora zachránila Eatonville."
Vítězství nad dálničním projektem pomohlo změnit image města.
Mimoměstští jako Rachelle Munsonová, právnička, která začala chodit do zdejšího kostela v roce 1993, se začali objevovat ve větším počtu, a obyvatelé začali přehodnocovat minulost.
Eatonville se připojil k národnímu historickému registru v roce 1998.
Nová jednopatrová knihovna (pojmenovaná samozřejmě po Hurstonové) byla otevřena v roce 2006 na znovu vyasfaltovaném a zkrášleném Kennedyho Boulevardu.
Dnes zůstává Eatonville floridskou anomálií: pouhých šest mil od centra Orlanda může někdy působit jako zapadlá ulička v letním dešti, tak malé, jako když bylo založeno s pouhými 27 černošskými rodinami v osmdesátých letech 19. století.
(Dnes je z 90 procent černošské.)
S cizími lidmi, kteří přicházejí hledat příběh a význam Eatonvillu, je stále často zacházeno obezřetně.
Povolení pro většinu rozhovorů je nutné mít předem a určité věci - jako nástěnné malby v nejstarším eatonvillském kostele, které namalovali běloši a které zobrazují černochy na polích - se nesmějí fotografovat.
Mnozí v Eatonvillu, jako Jonesová, odvážná, sebejistá učitelka, která má ráda sytě červenou, se stále obávají, že jejich izolovaná komunita nebude správně pochopena.
A i tak, jak se festival Hurstonové zvětšil, zvýšila se také domácí hrdost.
Obzvlášť mladí lidé tíhnou k tomu vidět Eatonville tak, jak Hurstonová viděla celou svoji rasu: krásnou, s problémy a tak, ale ne lepší, ne horší a stejně hrdou, kreativní, pracovitou, pošetilou a různorodou jako jiné americké rasy a etnika.
Z hlasu Franklinova synovce, osmnáctiletého Edwina Harveyho, zaznívá upřímná láska k obci, když plánuje návrat do Eatonvillu po vysoké škole, aby pracoval v místní vládě nebo u policie, o které říká, že by užila nějakou pomoc.
A dokonce i mladší, jako například jedenáctiletá dvojčata z Winter Parku Alondra a Alexia Kenonovy, jak se zdá, se naučili popisovat Eatonville správně.
"Většina lidí, když tudy jen projede, si pomyslí: 'Hm, tohle město je nic proti těm ostatním,' " řekla Alondra Kenonová nedávno v neděli po kostele.
"Ale když opravdu zastavíte a podíváte se na chvíli do historie, je to velmi pěkné město."
Tady v New Yorku mluvíme všichni plynně finančsky
Na první pohled se tu nic nezměnilo.
Kdyby se turisté na Manhattanu drželi dál od novinových stánků a obrovitých televizních obrazovek na Times Square, neuvědomili by si, že stojí uprostřed bouře.
Nikdy by neuhodli, že v proskleném včelím úlu kanceláří nad jejich hlavami mají každý den bankéři a manažeři investičních fondů, kteří monopolizují New York, nejhorší "špatný den v kanceláři" od krize z roku 1929.
Poslíčci stále rachotí kovovými vozíky po chodnících a přenášejí pekáče muffinů na snídaňové schůze.
Hispánci se stále přesouvají mezi věžáky a nosí, jako lidské muly, padesátky vyžehlených košil, které visí z vahadel na jejich zádech.
Kancelářské krysy stále čekají ve frontě na svůj ranní bagel u pouličních jídelních stánků, a pořád není možné sehnat ve všední den žlutého taxíka mezi čtvrtou a sedmou odpoledne.
Nevypadalo to vůbec jako krize, dokud jsem se, se všemi řečmi o pesimismu, nerozhodl založit si ve čtvrtek odpoledne spořící účet.
I přesto, že jsem načasoval tento úkol tak, aby se kryl s pozdně odpolední siestou na mojí místní pobočce JP Morgan Chase, už tam ve frontě čekalo asi dvacet lidí.
Ne před pokladními okénky, aby si vyzvedli nebo uložili hotovost, ale před přepážkou, kde si starší klienti objednávají šekové knížky, turisté se ptají na cestu k obchodu se smíšeným zbožím Macy's a noví zákazníci zakládají účty.
Většina z lidí přede mnou, jak jsem se dozvěděl od Starra, mého "licencovaného osobního bankéře", přišla ze stejného důvodu jako já.
Avšak oproti mně už vybrali své úspory z menších bank v místech, odkud přijeli, jako například New Jersey, Pensylvánie nebo Staten Island.
Vybrali peníze z takzvaných thriftů (trochu podobné stavebním spořitelnám), peněžních spolků a z těch typů spořitelen, jejichž pobočky operují pouze v jednom státě, a které tvrdí, že se o své zákazníky starají jako o rodinu.
V uplynulém roce 15 takových bank potichu zkrachovalo.
Před pár dny přešla Washington Mutual, banka s aktivy za 327 miliard dolarů, do konkurzu, a když se Newyorčané vraceli domů na víkend v pátek večer, snažila se další banka, Wachovia, s aktivy za 440 miliard dolarů, ulovit záchranného kupce.
Zaměstnanci kanceláří a obchodů, kteří stáli přede mnou a báli se dalšího kolapsu, přesouvali svou hotovost do banky, která je vnímána jako bezpečný přístav a která dělá většinu zachraňování na Wall Street.
Obyčejní Newyorčané se za poslední týden naučili plynně finančsky.
Nějaká žena v mém místním čínském supermarketu mluvila do telefonu a vyjadřovala se k Lehman Borthers, oné zkrachovalé bance, a k jejímu vyhublému vrchnímu výkonnému pracovníkovi Dicku Fuldovi s takovou familiárností, jako kdyby drbala o líném kolegovi.
A Lyn, uniformovaná zhruba padesátiletá domovnice mého činžáku, změnila téma naší obyčejné konverzace - Brada, Angeliny nebo mojí donášky potravin.
Po mé návštěvě v bance mi řekla: "Mám teď svoje úspory ve fondech peněžního trhu.
Přesunula jsem to, nebudu riskovat."
Pamětihodné životy: Vernon Handley a William Woodruff
Mark Brown píše: Jako guildfordský hudební vedoucí od roku 1962, Vernon "Tod" Handley (nekrolog, 11. září) měl na starosti Guildfordský filharmonický orchestr a sbor.
Jako součást okresního hudebního plánu založil rok na to výborný sbor mladých Proteus.
Měl být do 21 let, ale v době, kdy Proteus v roce 1979 zpíval naposledy, bylo několika z nás téměř 30 - prostě jsme odmítli ten sbor vzdát.
Jméno "Proteus" (mytologický měnič tvarů) reprezentovalo ochotu a schopnost sboru pustit se do jakékoli hudby, která mu byla předložena - ať už madrigaly nebo Messiaen, ať už samostatně nebo s celým orchestrem.
Hudební přizpůsobivost vytvořená takovým mladým sborem byla často ohromující, vždycky vzrušující a to všechno díky inspiraci toho jediného muže a nadšení pro hudbu, které zůstalo naprosto neměnné po celou dobu.
Jak často nám jen Tod řekl, abychom "nechali hudbu mluvit samu za sebe".
Říkal: "Skladatel ví, co chce.
Je to všechno v té hudbě.
Tak to zazpívejte! "
Jeho taktovková technika byla naprosto jasná a precizní, avšak nebyla ani diktátorská, ani květnatá.
Ať už byl hudební standard kdekoliv, vždycky ho ještě pozvedl.
John Frayn Turner píše:
Pokud měl být nějaký dirigent pasován na rytíře, pak to byl Vernon Handley.
Znal jsem ho dobře ve dvou desetiletích, kdy dirigoval Guildfordský filharomincký od roku 1962 do roku 1982.
Za posledních asi 40 let jsem recenzoval více než 100 jeho koncertů a mohu čestně říct, že jsem nikdy nebyl žádným z nich zklamán - a mnohokrát jsem byl inspirován.
Tod Handley měl takovou skvělou kombinaci velikosti a osobní skromnosti.
Nesnášel dirigenty, kteří, dle jeho slov, jednoduše "tahali po světě jednu nebo dvě prosáklé pecky".
Bude mnohým z nás chybět.
William Woodruff
Profesor John Beckett píše:
Váš nekrolog Williama Woodruffa (25. září) tvrdí, že "v roce 1946 se vrátil k ekonomické historii v Oxfordu a v roce 1950 se stal výzkumníkem na Houblon-Norman... a zároveň studoval na BSc, MA a PhD".
Tohle vychází z Woodruffovy poznámky autora v Beyond Nab End, ale není to přesné.
Od roku 1946 do roku 1953 vyučoval ekonomickou historii na Univerzitě v Nottinghamu, a v té době dodělal disertační práci na britský gumárenský průmysl, kterou vedl profesor J. D. Chambers, a následně ji vydal v roce 1958 jako publikaci Britský gumárenský průmysl.
Skutečně strávil roky 1950-51 v Americe jako výzkumník na Houblon-Norman a léto 1952 na Illinoiské, Harvardské a Newyorské univerzitě.
V roce 1953 definitivně opustil Nottingham a přešel do Illinois.
Není známo, proč Woodruff tuto část své kariéry přešel.
Muslimské hroby znesvěceny po rakouském pravicovém zlomu
Heinz-Christian Strache, vlevo, z rakouské pravicové strany Svobodných a Filip Dewinter z belgické pravicové strany Vlaams Belang se účastní manifestace, která prezentovala v Antverpách ve čtvrtek 17. ledna 2008 organizaci "Města proti islamizaci".
Nesou cedule podobné dopravním značkám, které zobrazují mešity přeškrtnuté červenou čárou.
Policie obviňuje pravicové extremisty ze znesvěcení muslimského hřbitova v Rakousku o stejném víkendu, ve kterém extrémně pravicové strany dosáhly obrovských zisků ve všeobecných volbách.
Přes 90 hrobů na hřbitově v městečku Traun v blízkosti Linze bylo někdy mezi pátečním večerem a tímto ránem těžce poničeno a policie je přesvědčena, že šlo o organizovanou akci.
Viníci nasprejovali na některé hroby židovské symboly jako například Davidovu hvězdu, avšak detektivové jsou přesvědčeni, že to mohl být pokus o zamaskování motivů extremistů vedených nenávistí k muslimským imigrantům.
Není jasné, zda byl tento incident jakkoli propojen s volbami.
Mluvčí zdejší islámské komunity řekl, že jsou "hluboce šokováni" zprávami o znesvěcení, které přichází ve chvíli, kdy se blíží ke konci muslimský postní měsíc Ramadán.
Rakousko mezitím vstupuje do kola hledání vlastní duše poté, co se zhouplo doprava ve včerejších parlamentních volbách.
Obě krajně pravicové strany, které získaly dohromady více než 30 procent hlasů, strana Svobodných a Svaz pro budoucnost Rakouska, vedly vehementně protiimigrační kampaň a některé jejich slogany byly kritiky odsouzeny jako xenofobní.
Heinz-Christian Strache, předseda strany Svobodných, která získala přes 18 procent hlasů, v kampani protestoval proti šátkům a burkám, a dokonce vyjádřil svůj odpor k jídlům, u kterých je vnímán vztah k islámu.
Na posledním setkání s voliči ve Vídni mluvil o "evropském bratrství", které má zabránit vzestupu islámu.
Obě strany se snaží zakázat stavbu mešit a minaretů a argumentují tím, že to jsou politické symboly probíhající islamizace Rakouska a Evropy.
Průzkumy a analýzy provedené ihned po volbách, které postavily extrémní pravici na pozici nejsilnějšího politického bloku v zemi, naznačují, že tato změna byla způsobena především mladými voliči, kteří si dělají starosti o svoji budoucnost v Evropské unii.
Gary Glitter nesmí na výlet za hranice
Garymu Glitterovi, glamrockové hvězdě, která byla odsouzena za sexuální zneužívání dětí, zakázal soud vycestovat do Francie a Španělska.
Úředníci uvalili tento šestiměsíční zákaz na Glittera poté, co informoval monitorovací úřady, že plánuje odcestovat přes Francii do Španělska.
Kentské policii byl tento zákaz vycestování odsouhlasen minulý čtvrtek poté, co předala úředníkům důkazy o Glitterových minulých rozsudcích za sexuální zneužívání dětí.
Glitter, vlastním jménem Paul Gadd, se slyšení u Ashfordského nejnižšího trestního soudu v Kentu nezúčastnil, ale byl zastupován právníky z Corker Binning.
Mluvčí soudní služby řekl: "Ve čtvrtek 25. září u Ashfordského nejnižšího trestního soudu žádala kentská policie o nařízení, které by zabránilo panu Paulu Gaddovi překročit hranice do Francie a Španělska až do 25. března.
Paul Gadd se osobně nezúčastnil."
64letý Glitter informoval úřady, že si přeje odcestovat do ciziny, jak mu to ukládá záznam v rejstříku sexuálních útočníků.
Musí oznámit úřadům, pokud chce vycestovat do zahraničí na více než tři dny.
Také musí předat plánované datum odjezdu policii týden předem.
Kdyby povinnost informovat úřady opomenul, mohl by být odsouzen na pět let.
Kentská policie oznámila, že nebude projednávat jednotlivé případy Glitterových možných cest po okrese.
Mluvčí kentské policie řekla: "Kentská policie udělá vše nutné proto, aby ochránila děti v této zemi nebo v cizině.
Z našeho pohledu je jednodušší sledovat někoho, kdo zůstane v Británii, protože tu máme rozsáhlé systémy, které zvládají potenciální nebezpečí efektivněji.
Chránit obyvatele Kentu je pro kentskou policii nejvyšší prioritou a pečlivě pracujeme na tom, abychom sledovali chování zaznamenaných sexuálních útočníků, abychom tak snížili jakékoli nebezpečí pro veřejnost na minimum."
Glitter se do Británie vrátil minulý měsíc poté, co strávil 27 měsíců ve vietnamském vězení za zneužití dvou dívek ve věku 10 a 11 let.
Když byl propuštěn, odletěl do Bangkoku, kde měl nastoupit na let do Londýna.
Ale řekl, že se necítí dobře, a odmítl do Londýna odletět.
Thajské úřady ho nenechaly projít pasovou kontrolou a nakonec odletěl do Hongkongu.
Čínské úřady mu také odmítly povolit vstup a on odletěl zpět do Bangkoku, kde thajská policie a imigrační úředníci trvali na jeho návratu do Británie.
22. srpna nakonec dorazil na heathrowský terminál 3 a zůstal tam, zatímco jeho právní zástupce David Corker šel k Uxbridgskému nejnižšímu trestnímu soudu v západním Londýně a současně si Scotland Yard úspěšně vyžádal rozkaz, který mu ukládal registrovat se jako sexuální útočník.
Glitter byl dříve ve Spojeném království čtyři měsíce vězněn za vlastnictví dětské pornografie.
Zdroj z ministerstva vnitra řekl, že Jacqui Smithová, ministryně vnitra, je klidná a ráda, že Glitterovi bylo zabráněno ve vycestování do Francie a Španělska.
"Abych zachytil skutečný charakter, fotím mistra mimo scénu." Günther Bauer - fotograf
Žádné podpatky, žádné volány ani kostýmy.
Pouze esence velkých mistrů flamenca, odpoutaných od soustředění na interpretaci - jen tak docílím uvolněného výrazu muže či ženy.
Na jedné straně umělec.
Na druhé - člověk.
Nerozluční, pomineme-li soukromí, v oněch okamžicích daleko od publika - tehdy lze spatřit důvěrné gesto, hloubku letmo zachyceného pohledu nebo vášnivou gestikulaci rukou, které jsou bezstarostné, protože se nechystají vystoupit na scénu.
Němec Günther Bauer střídá ve "Flamenco-people" teatrálnost vystoupení se zpěváky, tanečnicemi a kytaristy s onou méně známou tváří mistrů.
S tímto záměrem fotograf sestavuje jedinečnou ikonografii flamenca z různých prostředí.
Výstava, která probíhá v rámci programu Měsíce fotografie flamenca (Mes de la Fotografía Flamenca), "odráží stále rostoucí mezinárodní význam flamenca", říká autor a vysvětluje, že "Flamenco-people" "mohou být jacíkoliv lidé, ale když se podíváte na fotografie, zjistíte, že to nejsou typické obrázky umělců na scéně.
Tito lidé portrétovaní "na ulici" jsou umělci schopní na scénu přenést vášeň, smutek, radost... a zcela uchvátit diváky.
K zachycení osobnosti těchto umělců není nutné fotit na jevišti.
Nosí si svoji osobnost a charakter uvnitř.
Zajímalo mě vytvoření uvolněné atmosféry, která mi umožní zachytit osobnost velikánů flamenca.
Okouzlen festivalem "Cante de las Minas" začal Bauer v roce 1997 dlouhou cestu portrétování flamencových zpěváků, kytaristů a tanečníků na deskový fotoaparát.
Jsou to portréty, které díky výběru fotoaparátu a materiálu připomínají klasickou fotografii.
Uplatnění odlišných stylistických prostředků je v rozporu s klasickým základem snímku a propůjčuje mu současného ducha, což je idea, kterou podle samotného Bauera zrcadlí i flamenco: "Hudba s velmi tradičními kořeny, která ale nepřestává překvapovat a vyvíjet se."
To, co strhává diváky, není působení samotného tance, zpěvu nebo hry, ale osobnost a charakter umělce.
Hledání okamžiku, kdy se setkáme s tím nejpodstatnějším, s oním duchem, který se zjevuje ve způsobu vnímání, bytí a prožívání, to byla a je konstanta práce prezentované během těchto dnů v galerii El Fotómata.
Tento výběr téměř sedmdesáti fotografovaných umělců utvářejí známé postavy flamenca, jakými jsou mimo jiné Diego El Cigala, Chano Lobato, Cristina Hoyosová, Enrique Morente, El Lebrijano, Antonio Canales či Vicente Amigo.
Projekt se stal jakousi antologií flamenca a brzy se dočká knižního vydání, které bude obsahovat vystavené portréty.
Vášeň pro portrétování přivedla před dvěma lety Bauera k myšlence nápad zopakovat na "Portrétech sportovních veteránu" ("SportARTproject").
Přestože je jejich koncept od "Flamenco-people" odlišný, fotograf připouští, že "fotit lidi, poznávat je a mít možnost na okamžik, ať už delší nebo jen kratičký, vstoupit do jejich životů - to je moje vášeň.
Myslím, že ve fotografii je portrét nejobtížnějším žánrem.
Člověk se setkává nebo střetává s lidmi, osobnostmi, které někdy ani nezná, nebo mu poskytnou na focení jen pár minut.
Navzdory podobným okolnostem se jako fotograf vždy snažím realizovat své představy."
Sbírka portrétů současného flamenca s názvem "Flamenco-people" je vystavena v Galerii El Fotómata v ulici de la Mata 20, rovnoběžné s Alamedou de Hércules, a je možné ji navštívit až do 16. října.
Vargas Llosa přiznal, že román, který píše, je "troufalost"
Odehrává se v prostředí, které ještě nezná, a vypráví o událostech pro něj neznámých, přesto Mario Vargas Llosa hodlá úspěšně zrealizovat svůj nový projekt - právě pracuje na románu, jehož hlavním hrdinou je Roger Casemant, irský nacionalista, který žil dvacet let v Kongu a cestoval i v Amazonii.
Věčný favorit Nobelovy ceny za literaturu se včera na festivalu Hay Festival Segovia přiznal, že projekt, který ho právě zaměstnává, "je troufalost", a že "vše nasvědčuje tomu, že bych neměl psát" tento román.
"Kdybych měl rozum, nedělal bych to, ale já to udělám a věřím, že to jednou dokončím," zakončil svůj příspěvek na festivalu výměny idejí, myšlenek a slov, který během čtyř dnů spatřil ve městě akvaduktu kolem stovky spisovatelů, historiků a novinářů a tisíce dalších lidí.
Autor románu "Město a psi" byl jednou z hlavních postav třetího ročníku slavnosti slova a splnil očekávání.
Vargas Llosa, který získal cenu Hay Festivalu pro nejoblíbenějšího spisovatele - staré vydání Dickensova "Our mutual friend" -, naplnil divadlo Juan Bravo do posledního místa.
S Félixem Romeem, který ho uvedl, měl před sebou odevzdané publikum, kterému hodina času uběhla jako voda - Peruánec s úžasnou přesností a notnou dávkou humoru vzpomínal, jak se v něm od původního "neuvěřitelného dobrodružství" z "potěšení vášnivého čtenáře" a z "moci žít víc, než co jsem žil" zrodilo literární poslání; jak supluje "nedostatek inspirace" tím, že píše "disciplinovaně", pečlivě střádá text, opravuje a přepisuje; nebo jak ovlivnili jeho psaní Faulkner, Victor Hugo a Alexandre Dumas a jaké "vzpomínkové obrazy" jsou nosným základem jeho příběhů.
Hispanoamerický romanopisec připustil, že "neexistuje způsob", jak zjistit, zda a do jaké míry mohou knihy změnit život, "ale odmítám věřit, že literatura je pouhá zábava, prchavý zážitek" - zdůraznil Vargas Llosa s tím, že podle něho "na lidi působí" a "nutí je se snažit vybočit z řady", a vyzval spisovatele, ať "nepodléhají frivolnosti" a "vezmou na sebe zodpovědnost" svého poslání.
Kvůli klimatologii ztrácí slavnost v Pozoblancu - chybějí kopí
Vystoupení s kopími, které uzavírá slavnost v Pozoblancu, bylo včera ráno zrušeno poté, co se potvrdilo oznámení účinkujících, že povrch náměstí není v dobrém stavu.
Proto se firma spolu s Fermínem Bohórquezem, Pablem Hermosou de Mendoza a Leonardem Hernándezem rozhodla býčí zápasy zrušit.
Nepříznivé meteorologické podmínky tuto slavnost sužují dlouhodobě, již dvě ze tří oslav se nemohly uskutečnit.
V sobotu znemožnil déšť průběh druhých plánovaných býčích zápasů.
Během nich se formace José Luis Moreno, Curro Díaz a Juan Bautista měla postavit býkům v aréně na Castilblancu.
Takhle se ale slavilo jen v pátek.
Vítězem se stal Daniel Luque, který uřízl tři uši a odměnou za dynamické a esteticky kvalitní vystoupení byl vynesen na ramenou.
Ve stejný den odpoledne Alejandro Talavante směnil dvě rány kopím za pozdravy a jedno ucho, které mu přinesla spíš nekrytá sedadla v aréně než toreadorské umění.
Ještě hůř na tom byl El Juli, který se prošel býčí arénou Los Llanos neslaný nemastný.
Ve druhém kole dřiny bez jediného oddechu si od většiny obecenstva vysloužil ostrou kritiku.
Ujeli kontrole v Álavě v dodávce se dvěma tisíci kilogramů hašiše
Za deset minut pět.
Silniční kontrola Ertzaintza v městském obvodu Armiñón (Álava).
Příslušníci zastavují dvě osoby jedoucí v dodávce a ty jim ujíždějí.
Náklad, více než dvě tuny hašiše, není k zastavení.
Podle zprávy Odboru vnitra baskické vlády je příslušníci pronásledovali a zadrželi jednu z osob jedoucích v dodávce, muže ve věku 38 let, který byl identifikován jako A. A. J.
Zadržený byl obviněn z pašování drog a falšování státních dokumentů.
K incidentu došlo, když několik příslušníků Dopravní jednotky provádělo silniční kontrolu na N-1 v místech, kde prochází hranicí městského obvodu Armiñón.
Chystali se zastavit dodávku za účelem kontroly, ale řidič neuposlechl pokynů, prudce zrychlil a ujel.
Příslušníci auto začali ihned stíhat, až vozidlo zastavilo u krajnice o několik kilometrů dál, v tu chvíli oba pasažéři vyskočili a dali se na útěk do lesnatého porostu.
Příslušníci Ertzaintzy nakonec jednoho z nich dohonili a zabavili 2 178 kilogramů hašiše, který podezřelí převáželi, jak vyšlo najevo při prohlídce dodávky značky Iveco Daily.
Zadní část vozidla byla naložena balíky hašiše, které byly následně převezeny do dalších policejních oddělení k podrobné expertize a vážení drogy.
Policie navíc zjistila, že poznávací značka je "pomačkaná" a nesouhlasí s údaji uvedenými v dokladech dodávky, zadržený byl proto obviněn také z falšování státních dokumentů.
Ertzaintza pokračuje v pátrání po druhém podezřelém, jemuž se, jak již bylo zmíněno, podařilo uprchnout, aby bylo možné konečně určit původ zabavené drogy.
Zadržený A. A. J., 28 let, byl převezen na policejní oddělení k vyřízení náležitých formalit, než se později přistoupí k dalšímu šetření.
Herečka Heather Locklearová zadržena za jízdu pod vlivem léků
Herečka Heather Locklearová, oblíbená Amanda ze seriálu Melrose Place, byla tento víkend zadržena v Santa Barbaře (Kalifornie) za jízdu pod vlivem léků.
Svědkyně ji viděla provádět nezvyklé manévry, když se snažila vyjet z parkoviště v Montecito, sdělil časopisu People mluvčí kalifornské silniční hlídky.
Svědkyně upřesnila, že kolem 16.30 hod. Locklearová "prudce šlapala na plyn, za hlučného burácení popojížděla dopředu a dozadu a snažila se vyjet z parkovacího místa - při couvání si několikrát přejela sluneční brýle".
Svědkyně, která herečku podle všeho nejprve nepoznala, viděla Locklearovou chvíli poté, jak zastavuje na nedaleké dálnici a vystupuje z vozidla.
Tato osoba také upozornila záchrannou službu, protože "měla strach o život Locklearové".
Když na místo dorazila policejní hlídka, našla herečku uvnitř vozidla, které zčásti zablokovalo vozovku.
"Vypadala dezorientovaně", a proto ji příslušníci odvezli do specializovaného drogového a alkoholického centra, aby se podrobila testu.
Podle policejního mluvčí herečka spolupracovala a nadměrné množství alkoholu bylo vzápětí vyloučeno, přesto "se domníváme, že Locklearová byla pod vlivem nějakých léků, což bylo strážníkům patrné na první pohled".
Locklearová byla zadržena pro podezření z řízení pod vlivem účinků blíže nespecifikované látky a kolem 19.00 byla vzata do vazby, i když již o několik hodin později byla propuštěna na svobodu.
Před dvěma měsíci se Locklearová vrátila z léčebné kliniky, kde se zotavovala z úzkostných stavů a deprese.
Llamazares naléhá na andaluské sdružení IU, aby uplatnilo své pravomoce v kauze Silva
Generální šéf IU a poslanec za Spojenou levici Gaspar Llamazares dnes sdělil, že konečné rozhodnutí v kauze bývalého radního odboru Mládeže a sportu radnice v Seville Francisca Manuela Silvy, který odstoupil z úřadu minulý týden poté, co byl obviněn z jednání ve prospěch své rodiny, bude záviset na krajském sdružení strany.
"Já jsem na to přílišný federalista, je na andaluské organizaci, aby uplatnila své pravomoce," naznačil Llamazares jednání, k němuž bude muset strana přikročit ve vztahu k bývalému členu sevillské městské rady.
Šéf IU nicméně trval na tom, že v případě vyšetřování nezákonného jednání, jehož se Silva dopustil, je zcela nezbytná "transparentnost": "IU vždy bojovala za to, aby podobné záležitosti byly maximálně transparentní."
Stejně tak zdůraznil, že strana má "striktní etický kodex pro všechny veřejné funkce".
"Květnová krev" ('Sangre de mayo'), epická sázka Garciho
José Luis Garci ve filmu "Květnová krev" (Sangre de mayo), k němuž ho inspirovaly Epizody z národní minulosti Benita Péreze Galdóse, oživuje slavné povstání Španělů proti Francouzům - jedná se o nejambicióznější film v jeho filmografii s rozpočtem kolem 15 miliónů eur.
Tímto způsobem chtěl filmový tvůrce "vykreslit výřečnost postav a analýzu společnosti", které vždy obdivoval v díle slavného romanopisce, vysvětlil dnes spolu s Quimem Gutiérrezem a Paulou Echevarríaovou během prezentace snímku před rozsáhlým týmem interpretů.
Květnová krev s metráží přes dvě a půl hodiny bude uvedena do kin tento pátek a v budoucnu se chystá více než čtyřhodinový seriál pro televizi Telemadrid.
Jako velký obdivovatel literární tvorby Galdóse José Luis Garci tvrdí, že si natočením tohoto filmu splnil "dětský sen", za což vděčí Esperanze Aguirreové, která ho před třemi lety za Autonomní provincii Madrid pověřila natočením snímku k dvoustému výročí madridského 2. května, on nabídku přijal s tím, že děj bude vycházet z Epizod národní minulosti.
Rozpočet 15 miliónů, na který kompletně přispěla madridská provincie, znamená pro Garciho "jedinečnou příležitost" vytvořit prostředí s kulisami a kostýmy odpovídajícími obrazu "třeštícího Španělska, které se zmýlilo ve vůdci, za něhož šlo bojovat - boj za nezávislost vedl za vlády Ferdinanda VII. k úpadku a zaostalosti země," uvedl.
Režisér ale lituje, že nemůže počítat s finanční podporou, které se dostalo filmům Smutné křídlo (Ala triste) nebo Goyovy přízraky - téměř dvojnásobek Květnové krve -, nemohl tedy natočit některé scény ze scénáře podepsaného zároveň Horaciem Valcárcelem, s nímž pracuje téměř po celou svou filmovou dráhu.
Režisér filmu "Začít znovu" (Volver a empezar) pracuje tak, jak je běžně zvyklý - na scéně spolu s herci, s nimiž obvykle před natáčením zkouší a které si nevybírá castingem, protože mu to připadá "ponižující" a také se domnívá, že "součástí povolání režiséra je mimo jiné chodit do divadel a kin a tak se dovídat, co se děje v řemesle, kterým se zabývá".
Mnozí herci, které vybral pro Květnovou krev, se před jeho kamerou objevují již poněkolikáté, jako například Miguel Rellán, Carlos Larrañaga nebo Fernando Guillén Cuervo.
Garci se čtyřmi nominacemi na Oskara, z nichž jednoho získal, je toho názoru, že žádná ze tří kandidátek reprezentujících Španělsko tento rok před hollywoodskou Akademií, samotná Květnová krev, Sedm stolů francouzského biliáru a poslední vybrané Slepé slunečnice, nepředstavuje mladou generaci španělské filmové scény, ale tvrdí, že "ta se teprve objeví".
Za tento film Garci žádná ocenění neočekává.
"Zpočátku si myslíš, že pracuješ pro to, co bude potom, ale pak si uvědomíš, že pracuješ jen pro výdělek, a tak se podvolíš udělat ještě jeden film navíc," vysvětluje Garci s víc než 30letou režisérskou kariérou.
Isabel Bayónová oživuje duchovní odkaz sevillské tanečnice Tórtoly Valenciaové
Sevillská tanečnice flamenca vzdá hold další sevillské tanečnici.
Carmen Tórtola Valenciaová, z otce Katalánce (Florenç Tórtola Ferrer) a matky Andalusanky (Georgina Valencia Valenzuelaová), se narodila ve čtvrti Triana, a když jí byly tři roky, přestěhovali se s rodinou do Londýna.
Tančila moderní tanec a zaměřila se na orientální tance.
Prožila život plný vášně, byla průkopnicí ženské emancipace jako Isadora Duncanová, Virginia Woolfová nebo Sarah Bernhardtová.
Byla buddhistka a vegetariánka a bojovala za zrušení korzetu, který znemožňoval ženám svobodně se pohybovat.
Život této ženy ovlivněný taneční a estetickou revolucí meziválečné Evropy Isabele Bayónové učaroval.
"Chtěla jsem pracovat s Pepou Gamboaovou a ona mi navrhla tuto postavu - zdálo se mi to neuvěřitelné."
Podle tanečnice "nám nejde o vyprávění jejího života, ale o uchopení duše.
Názvy jejích tanečních představení mi připomínaly rytmy flamenca.
Tak mi "tanec motýla" evokoval guajiru nebo "tanec hada" nějaká tanga.
Její tanec byl smyslný a říkali mi, že můj tanec této estetice také odpovídá," tvrdí.
Představení počítá se zapojením dvou výjimečných osobností: s Miguelem Povedou, který bude Isabele v jednom vystoupení zpívat stejně jako v "Otevřených dveřích" (La puerta abierta), a s učitelkou tance Matilde Coralovou, která udělala výjimku a přistoupila na spolupráci se svou bývalou žačkou.
"Matilde představuje starší Tórtolu, zralou postavu.
Jsem šťastná, že přijala nabídku podílet se na mém projektu, a je to pro mě velká čest."
V představení také počítá s hudbou a kytarami Jesúse Torrese a Paca Arriagy, se zpěvem Miguela Ortegy, el Pulgy a Moi de Morón; bubny El Pájara, violou Rafa El Violy a spoluprací herce Juanfry Juáreze, "který má úlohu věčného průvodce tohoto druhu umělkyň, které jsou primadonami se vším všudy, a kteří jsou do nich vždy zamilováni".
V díle se také zohledňuje život této ženy, který se odehrával na svou dobu na tak dalekých místech, jakými je Indie, Spojené státy nebo Rusko, a také po celé Evropě, protože obvykle pobývala v Londýně.
"Chtěla jsem ji připomenout, protože si myslím, že byla z těch žen, které mají v určité době obrovský vliv, ale dnes ji nikdo nezná a ještě méně pak oceňuje její tvorbu," říká Bayónová.
Představení začíná dnes ve 20.30 v divadle Lope de Vegy.
J. Vicente Resino na Filozofické fakultě
"Doporučuji výstavu Josého Vicente Resiny "Flamenco a život", protože jeho dokumentární černobílé fotografie jsou úžasné.
Upoutaly mě jednoduchostí a silným nábojem, s nimiž na diváky působí, a ohleduplností a respektem k fotografovaným.
Výstava, která ukazuje mnoho citu.
Resino umí zachytit magické okamžiky."
Kniha "Deník čerstvě ženatého" uzavírá i trienále
Uvedení první ilustrované edice "Deníku čerstvě ženatého" v Saint Stephen's Church (New York), na místě, kde Juan Ramón Jiménez uzavřel sňatek se Zenobií v březnu 1916, je součástí programu koordinovaného Kulturní radou autonomní andaluské vlády na oslavu "Trienále Zenobie a Juana Ramóna" (2006-2008), pořádaného s cílem oslavit padesáté výročí udělení Nobelovy ceny za literaturu a výročí jejich smrti.
"Trienále Zenobie a Juana Ramóna" se chýlí ke konci s novým vydáním tohoto díla, mezinárodním kongresem, který se bude konat v New Yorku, opravou Nobelova muzejního domu a putovní výstavou "Juan Ramón Jiménez: Onen paprsek slunce", která byla otevřena v květnu tohoto roku, a poté, co objede různé andaluské provincie, by se měla podle plánů v době konání kongresu přesunout do New Yorku.
Kulturní rada autonomní andaluské vlády také objednala osm set výtisků "Deníku čerstvě ženatého" upraveného Pedrem Tabernerem a ilustrovaného Jacobem Pérez-Encisem, aby pokračovala v šíření povědomí o osobnosti a díle jednoho z nejsvětovějších andaluských básníků.
Amerika bez Paula Newmana se sobě už tolik nelíbí
"Někdy bůh stvoří dokonalé lidi.
Paul Newman byl jedním z nich."
To jsou slova herečky Sally Fieldové, která s ním spolupracovala na "Bez zlého úmyslu" a pod tíhou vědomí, že Newman odešel, odhaluje svou neutěšenou vizi opuštěné americké kinematografie a celé Ameriky.
Podívejte, jak jim trvalo, než dostal Oskara.
A že byl v důchodu od roku 2007.
A že se vědělo, že je těžce nemocný.
I přesto byl pro všechny chlapák.
"Někdy to, co člověk cítí, nelze vyjádřit žádným způsobem, a já jsem teď ztratil velkého přítele," řekl v slzách Robert Redford, "můj život a moje země byly díky němu lepší."
Nikdo se nebál, že bude směšný nebo bude přehánět.
Zemřel otec filmu a vlasti ve zvláště temné době strachu z teroristů a finančních trhů, v době, kdy je americké sebevědomí na dně, kdy se zoufale hledají důvody k hrdosti.
Když doba je drsná a lidé bez ctností a jen hrstka těch, kteří ti stojí za obdiv - není potřeba být Luis Cernuda, abychom milovali Paula Newmana.
Pro všechny ztělesňoval téměř platonický ideál krásy a pravdy.
Byl oficiálním odpůrcem Richarda Nixona a bojovníkem za prohrané i vyhrané případy, od nadace proti drogové závislosti založené na počest prvorozeného syna, který zemřel na předávkování, až po vlastní značku domácího jídla a biopotravin.
Úplný poklad pro zemi, kterou stálo mnoho úsilí oprostit se od sebevražedné stravovací kultury.
Bouřlivá vlna obdivu zaplavila Hollywood bez ohledu na národnost nebo státní příslušnost.
Poslední James Bond, Angličan Daniel Craig, konstatoval, že nezemřel jeden muž, ale celá jedna éra.
Jiný Angličan, držitel Oskara za režii Sam Mendes, řekl, že pracovat s Newmanem bylo bez nadsázky vrcholem jeho kariéry.
Zlý hoch z Austrálie, Russell Crowe, si troufl Newmana označit za svůj největší zdroj inspirace.
"Ten lišák nám všem nasadil pěkně vysokou laťku," konstatuje George Clooney, možná jeden z mála, který má v dnešní době odvahu snažit se žít jako žil Paul Newman - zakládá si na poctivosti a vede seriózní soukromý život daleko od kamer.
To není v dnešní mediální džungli vždy lehké, někdy dokonce ani možné.
Ale naštěstí takoví lidé jsou a Paul Newman je jejich vzorem.
Rozvedl se jednou, a od té doby byl ženatý padesát let s Joanne Woodwardovou, které byl věrný, přestože měl dozajista více než dostatek příležitostí nebýt.
"Proč bych šel ven na hamburger, když mám doma filet?" rád vtipkoval.
Ať ho v nebi provází hrdost na to, že na zemi vládne souznění mezi jeho dcerami a obdivovatelkami - v Americe to příliš běžné není.
Říká se, že "ze všech velkých rolí, které ztělesnil, byl nejpyšnější na roli oddaného manžela, milujícího otce, ochotného dědečka a obětavého filantropa".
Nedokonalé závody olympijského Madridu
Ano, mnohý z nás touží po tom, aby se olympiáda konala v Madridu, a po nezdařeném roce 2012 to bude možná 2016.
Ale já se ptám: jsme připraveni?
Jestli se budeme řídit včerejším závodem, tak říkám: ne!
Mluvilo se o něm jako o dokonalém závodě, a podle mého soudu byl nejhorší, na kterém jsem kdy byl.
Taková snůška nesmyslů, že hned, kdyby došlo na hodnocení a já byl zkoušející, byla by to jasná nedostatečná.
Ale podívejme se na to od začátku, pěkně jedno po druhém.
Nesmysly začínají s vyzvednutím závodnického čísla, kvůli kterému člověk musí vyrazit dřív.
To se mi nezdá špatné, ale když už tam člověk jde, ať mu dají všechno (včetně čipu, který má předejít přeplnění dráhy).
Ale ne.
Tady si člověk musel nejprve vyzvednout číslo (první nesmysl, jít tam pouze kvůli tomu) a (po vystání patřičné fronty) - jaké překvapení! - měli pouze tričko velikosti S (druhý nesmysl, protože já potřebuji velikost XL).
Kde to žijeme?
To se kvůli krizi rozhodli nakoupit pouze malá trička, protože je to méně látky a jsou levnější?
Dobře, to jsou ovšem maličkosti ve srovnání s tím, co se dělo v den závodu.
Kromě toho, že se muselo jít velmi brzy pro čip a fronta na něj trvala přes 15 minut, musel se tam ještě odevzdat batoh.
Přes 35 minut trvala čekací doba, což je na závodě, kde se očekává 11 000 lidí, něco nepochopitelného.
Takže, jak se dalo očekávat, závod začal a my jsme si ještě neodložili batohy, a když už se to podařilo, s vyzvednutím to bylo mnohem horší.
Čekání navíc prodloužil o 40 minut déšť, což vedlo k všeobecnému vzbouření a útoku na kabinu.
Věřím, že 500 z nás bude mít zítra zánět průdušek a některým, jako mně, se nezobrazí správný čas ve vyhodnocení výsledků kvůli čipu, který mi dali a který, jak předpokládám, mi nezaznamenal správně čas startu.
Samozřejmě, že kdyby se mě někdo zeptal na nějaký dokonalý závod, tenhle by mne nenapadl.
A tak se domnívám, že si budeme muset o dobře připraveném olympijském městě nechat jen zdát.
Microsoft hledá recepční (virtuální)
Na konferenci o nových technologiích MIT předvedl Microsoft další vývoj v novém systému rozpoznávání obrazu a lidské interakce na způsob umělé inteligence - ne příliš inteligentní, ale schopný vykonávat základní úkony jako přivolat taxi (nebo v případě Microsoftu, poslíčka, který by se pohyboval po celém areálu společnosti) a vnímat, co slyší v rozhovoru.
Díky kameře a systému, který rozpoznává tvary a obličeje, může tato "recepční" zjistit, kolik osob je v místnosti, kdo jsou - dokonce si pamatovat, co mají na sobě - a poslouchat a rozumět klíčovým slovům jejich rozhovorů.
Umí také roztřídit přítomné podle konverzačních skupin.
Na demonstračním videu recepční zaznamenává třetí osobu a porozumí, že nepatří do skupiny, která s ní mluví, a že to není zaměstnanec společnosti.
Ptá se jí, jestli za někým jde, a sděluje jí, že se jí za okamžik bude věnovat.
To vše bez modré obrazovky smrti.
Úchvatné.
Ale to je samozřejmě hudba budoucnosti.
Nyní má firma důležitější věci na práci, například novou verzi operačního systému Windows.
Tento týden se hodně hovořilo o změně strategie Microsoftu.
Windows 7 budou lehčí a nebudou mít tolik přidružených programů.
Steve Ballmer přišel na to, že pokud by počítače měly jen to nejnutnější, bez přítěže komerčních zbytečností, byly by pětkrát výkonnější - člověče, Steve, vždyť budou levnější.
Objev jako hrom, když uvážíme, že Microsoft verzi od verze přidává do Windows nové funkce a další "extra".
Změna směřování by byl záslužný čin.
Microsoft má pravdu, operační systém pomalu ztrácí význam a podobně je na tom software.
Když se na síti objevil Google Chrome, stal jsem se jedním z těch, kteří se přiklánějí k teorii, že to byl první krok Googlu ke konkurenční soutěži s Windows.
Mnozí oprávněně poukázali na to, že prohlížeč není operační systém.
Operační systém bude vždy nutný, protože je to nezbytná vrstva k dorozumění mezi hardwarem a softwarem.
Má stejnou funkci jako vaše žena nebo váš muž, když musíte něco říct tchyni.
To je pravda.
Nikdy nezmizí, ale je potřeba pomýšlet na "smrt" operačního systému ne jako na absolutní pravdu, ale na pravdu relativní.
To, co řekl tento týden Ballmer, tuto myšlenku potvrzuje.
Lidé věnují čím dál méně pozornosti operačnímu systému a naopak více internetovému prohlížeči.
Počítač se zapíná, aby se spustil Firefox nebo Explorer - nebo Chrome - a každý den trávíme víc času na internetu než kolem oken.
K čemu slouží polovina aplikací, které provázejí systém?
Méně je více.
A Windows 7 musí být méně, mnohem méně než Vista.
Méně těžké, méně naložené, méně komplexní.
Microsoft má teď zájem nabídnout své služby on-line a konečně se stát alternativou ke Googlu.
Zoufale to potřebují a zde mám malý příklad.
Tuto fotografii jsem udělal v jedné odpočívárně pro zaměstnance Microsoftu v Redmondu na začátku měsíce.
Na nápojovém automatu byl plakát, který je prosí, aby používali jejich vyhledávací nástroje: "Tvoje hledání. Naše budoucnost."
V roce 2006 ukázala nezávislá studie, že 66 % zaměstnanců Microsoftu používalo k vyhledávání na internetu Google.
Minulý týden se mimochodem potvrdilo opoždění nové verze Windows Mobile 7.
Nepřijde na začátku roku 2009, ale na konci, tedy raději počítejme až s 2010.
V Microsoftu se určitě budou snažit uvést na trh Windows 7 a Windows Mobile 7 společně.
Telefon se stává čím dál víc počítačem.
Vzhledem k tomu, že Android a iPhone jsou již na trhu, budou muset za zpoždění draze zaplatit.
Le Fabuleux Marcel
Pablo Picasso ho nosil na Azurovém pobřeží, Leonardo di Caprio v jednom zářil v "Krvavém diamantu" Edwarda Zwicka, stejně jako Al Pacino v "Kmotrovi" Francise Ford Coppoly, a navíc je součástí uniformy svalnaté gay komunity.
A pokud se chceme pouštět do výčtu jeho životních rolí, můžeme se ponořit až k obrazu typického svalovce se špičatým knírem, který zdvihá činky v kočovném cirkuse.
V podstatě nejde o nic víc než o typické bavlněné pánské spodní tílko, přiléhavé a bez rukávů.
Angličtí mluvčí mu říkají 'tank', ale le Fabuleux Marcel z Bruselu vyniká nad všechny ostatní.
Za prvé pro své krkolomné jméno - i když lidově se mu říká 'Marcel' -, které má souvislost se sportem, protože, jak vypráví legenda, bylo pojmenováno po boxerovi Marcelu Cerdanovi, milenci zpěvačky Edith Piaf.
'Marcel' vyniká nad ostatní kvalitní bavlnou, unisex střihem, rozlišujícím štítkem a (téměř neznatelnou) belgickou vlaječkou, kterou mají modely nejemblematičtějších tílek jako detail u krku.
A pozor, protože belgická firma se nespecializuje pouze na tank tops.
Vyrábí také mikiny college, retro boxerky, kašmírové svetry, bavlněné kalhoty, námořnická trička, oblečky pro děti, mini kraťasy...
Promyšlené kousky pro pohodlný underwear.
Ačkoliv je škoda, aby byly jen spodním prádlem.
Jsou příliš krásné.
Honda podruhé zaútočí se svým bestsellerem
V měsíci listopadu zahájí Honda prodej druhé generace modelu Jazz.
Jestliže předchůdce tohoto jednoprostorového vozidla již disponoval značným prostorem, nyní nabízí ještě prostornější interiér.
K tomu se připojují vylepšené motory, které zvyšují komfort jízdy a umožňují větší úsporu paliva.
Evoluce spíše než revoluce.
Taková je druhá generace Hondy Jazz.
I když z estetického hlediska jsou linie nového Jazzu velmi podobné předchozímu modelu, na tomto jednoprostorovém voze došlo k mnoha změnám.
Je třeba zmínit např. inovativní design, novou platformu, větší rozměry a nové motory.
Ještě předtím, než nový model prozkoumáme, je třeba poznamenat, že nový Jazz přichází na trh šest let po uvedení první generace.
Proto první, čeho si povšimneme, je fakt, že Honda potřebovala na omlazení tohoto modelu kratší období než jiní výrobci.
Ačkoli v Evropě je Jazz méně známým modelem, na jiných trzích se stal v prodeji fenoménem.
To je třeba případ Japonska, země, kde byl Jazz nejprodávanějším autem v roce 2002, a také během letošního roku 2008.
Právě v Japonsku se od uvedení Hondy Jazz na trh prodalo téměř milión kusů.
Druhým trhem se stal starý kontinent s přibližně půlmilionem prodaných kusů za šest let.
Honda si však klade za cíl, aby nový Jazz zvýšil prodej ve své kategorii.
Tedy zatímco v roce 2007 tato japonská firma prodala celkem 83 000 kusů Hondy Jazz, v roce 2009 odhady počítají se 100 000 automobily, což by na evropském trhu znamenalo nárůst o 17 %.
Pokud jde o španělský trh, Honda od roku 2002 prodala celkem 8 000 kusů modelu Jazz, což znamená 6,7 % z celkového prodeje Hondy ve Španělsku.
Pokud jde o novou generaci Jazzu, vedení španělské pobočky očekává prodej 2 000 kusů za celý rok.
Právě příchod nového Jazzu umožní Hondě výrazně zmírnit pokles prodeje ve Španělsku.
Vedení automobilky tak de facto očekává zakončení roku s celkovým počtem 22 000 prodaných kusů, což znamená o 4 000 méně než v roce 2007 a pokles o 16 %.
Honda i přes tento nárůst prodeje zvýšila svůj podíl na španělském trhu na 1,8 %, oproti 1,6 % z loňského roku.
V roce 2010 pak tato japonská firma očekává, že dosáhne 2 %.
Aby Honda dosáhla tohoto podílu, spoléhá na úspěch svého dalšího nového modelu.
Je jím Honda Insight, pětidvéřový hybrid kompaktní velikosti s délkou 4,37 metrů, od něhož si japonská společnost slibuje celosvětový prodej přibližně 200 000 kusů ročně.
Pokud jde o trhy, podle odhadů japonského výrobce se 50 % Insightu prodá ve Spojených státech, zatímco zbývající procenta si rozdělí starý kontinent a Japonsko.
Zahájení prodeje Hondy Insight se očekává v prvních měsících příštího roku, jakmile bude v lednu ve Valencii představen veřejnosti.
Oproti první generaci se u nového Jazzu zvětšily všechny rozměry.
Jeho délka se zvýšila až na 3,9 metrů (o pět centimetrů více), šířka na 1,69 metrů (o dva centimetry více) a rozvor náprav na 2,5 metrů, což znamená prodloužení o pět centimetrů.
Výška se naopak nezměnila a činí stále 1,52 metrů.
Zvětšením rozměrů došlo i k zvětšení vnitřního prostoru.
Této výhody bylo dosaženo jednak použitím nové platformy, jednak uložením palivové nádrže uprostřed vozu, které bylo použito již u předchozí Hondy Jazz.
Také objem zavazadlového prostoru - který disponuje systémem dvojitého dna - se zvýšil až na 399 litrů, o 19 litrů více, než činil objem zavazadlového prostoru u první generace.
Je třeba poznamenat, že tyto rozměry se vyskytují u verze s motorem 1.4, neboť objem zavazadlového prostoru u Hondy Jazz 1.2 činí 379 litrů.
Dalším zdokonalením kromě vnějších prvků - jako jsou zadní LED světla či možnost vybavení prosklenou panoramatickou střechou - je snazší přístup na zadní sedadla.
Dveře vedoucí do druhé řady sedadel umožňují úhel otevření 80 stupňů oproti 67 u prvního modelu Jazz.
U druhé generace Hondy Jazz jsou nové i motory.
Z počátku se bude tento malý model nabízet se dvěma benzínovými motory 1,2 a 1,4 litru.
Oba motory využívají technologii i-VTEC, která umožňuje nižší spotřebu, nižší emise oxidu uhličitého a přináší vynikající vylepšení pohonného systému zároveň s vysokým točivým momentem v plném rozsahu otáček motoru.
První motor o objemu 1,2 litru má výkon 90 koní při 6 000 otáčkách s maximálním točivým momentem 114 Nm při 4 900 otáčkách.
Tento motor - který měl u předchozí generace vozu Jazz 78 koní - má spotřebu 5,3 litru a emise 125 gramů CO2.
Oproti předchozímu motoru, který u předešlé generace dosahoval 83 koní, bude nynější dosahovat 100.
Honda Jazz 1.4 s výkonem 100 koní má kombinovanou spotřebu 5,4 litru a emise 128 gramů CO2.
"Chci být mladou matkou. Kdo bude otcem, mi starost nedělá."
Ohromná podoba se sestrou jí nezabránila v rozvoji vlastní osobnosti.
Mónica Cruzová, ač drobné postavy, je ženou plnou života.
Své nové působení v módě teď berou sestry Cruzovy velmi vážně.
Pro Mónicu to znamená mnohem víc, než jen to, že nějaké hezké, slavné dívky propůjčí své jméno.
V Paříži se zúčastnila promoční akce, kterou firma Mango uspořádala ve svém novém sídle, i vyhlášení nevýznamnějších módních cen, které tato španělská firma sponzoruje.
Je srdečná i nesmělá a zblízka si vás získá.
Pověz nám, co děláš v Paříži.
Přijela jsem představit novou kolekci, kterou jsme se sestrou Penélope navrhly pro Mango na letošní sezónu podzim-zima, a zároveň jsem se zúčastnila vyhlášení druhého ročníku "Mango Fashion Awards" a večeře v Opeře na počest Valentina.
Byl to tedy náročný, ale zároveň i vzrušující den.
Z čeho vychází vaše nová kolekce pro firmu Mango, pro niž pracujete již čtvrtou sezónu?
Já i moje sestra milujeme filmy z 50. a 60. let a z nich jsme čerpaly mnoho podnětů.
Také se moc ráda toulám po městě a pozoruji ženy, jak chodí oblečené, jak kombinují a vrství své oblečení, to dělám velmi často.
Jsi tanečnice, herečka, návrhářka, tedy velice všestranná žena, že?
Myslím, že ano, ale konec konců vše je propojeno a má mnoho spojitostí.
Mně se třeba odmala líbilo oblečení, pořád jsem chtěla chodit k babičce, probírat se ve skříních své tety a prohlížet si její oblečení.
To byla senzace, skoro lepší než jít na pouť.
Když jsem se pak stala tanečnicí, vždycky jsem se snažila dbát na to, jak chodím oblečená.
Však víš, že my tanečníci si zakládáme na tom, jak jsme upravení, abychom se na svých hodinách a zkouškách při pohledu do zrcadla cítili dobře.
A jako herečka, když ti dají kostým, tehdy skutečně pronikneš do postavy.
Takže všechno je propojené, ovšem s velkým respektem k návrhářům a profesionalitě.
Nedávno ti bylo 30, dolehla na tebe krize?
Kdepak.
Cítím se líp než kdykoliv předtím, třicítka mě baví.
Zjišťuji, že žena už je hotová, má zkušenosti a život si vychutnává s méně chybami.
Biologické hodiny mě neděsí.
Odmala dělám to, co chci, a to mi dává velké vnitřní štěstí.
Takže pomýšlíš na to být matkou, nebo ne?
Samozřejmě vím, že budu matkou, protože moje tělo si to žádá, a kromě toho chci být mladou maminkou, nechci to propásnout.
Pokud jde o otce, s tím si starosti nedělám.
Ale jedno vím jistě, svému dítěti dám zažít pocit štěstí a budu ho vychovávat s velkou láskou.
Pokud jde o film, čeká tě teď několik premiér filmů, které jsi natočila loni.
Je to tak a už se těším, až přijdou do kin.
Pocházím z divadelního světa, a tak jsem velmi netrpělivá a neklidná, všechno chci teď hned a tak to samozřejmě nejde.
Těším se na premiéru "La última hora" a "En busca de la tumba de Cristo".
Schválně, jak se vám budou líbit...
Před několika dny jsi měla svou premiéru na přehlídkovém molu po boku Naomi Campbellové, je to tak?
No, tak to neříkej.
Není to tak, že bych si šla stoupnout na molo jako modelka.
Pouze mi zavolala Naomi Campbellová, kterou už dlouho znám, a pozvala mě do Londýna, abych se zúčastnila benefiční přehlídky pro její organizaci "Ženy za lepší život", a oblečení, které jsme předváděly - vybrala jsem i dva modely z naší kolekce pro Mango -, se vydražilo a výtěžek byl předán této Naomině nevládní organizaci.
Lidé nevědí, že Naomi má tak dobré srdce.
Povídá se o ní spousta věcí a já, jelikož ji znám, ti mohu říct, že mnohé z nich nejsou pravdivé.
Kromě toho se budu držet toho dobrého, v čem se angažuje.
Požádala mě, abych předváděla pro dobročinné účely, ale když mě požádá, abych udělala stojku, udělám ji taky.
Ve prospěch žen třetího světa udělám, co bude potřeba.
"Auto včelka" zabraňuje srážkám
K pokroku ve vývoji technologií chránících proti nehodám se Nissan tentokrát inspiroval v přírodě, konkrétně u včel.
Tato japonská firma vytvořila robota, který si bere za vzor létání včel, a tak zabraňuje srážkám.
Takový je Bio-mimetic Car Robot Drive neboli BR23C, který představuje první krok v technologiích prevence srážek.
Inženýři Centra pro technický pokrok Nissan Motor Co. robotka vyvinuli ve spolupráci s Centrem pro pokrok ve vědecko-technologickém výzkumu prestižní japonské Tokijské univerzity.
Podle Kazuhira Doie, generálního ředitele public relations pro technologii, výzkum a vývoj značky, je BR23C prezentován jako rozšíření čtyř zón bezpečnostního štítu Nissanu.
Robot má za úkol posílit schopnost prevence srážek u vozů této značky.
Během letu si každá včela vytváří svůj vlastní osobní prostor oválného tvaru, který se velmi podobá bezpečnostnímu štítu Nissanu.
Nejdůležitější jsou však složené včelí oči, které jsou schopny vidět do všech směrů v úhlu větším než 300 stupňů, což včele umožňuje letět ve svém osobním prostoru bez zastavení.
Inženýři při vytváření této vizuální funkce navrhli to, co nazvali laserovým lokalizátorem (Laser Range Finder).
Ten zaznamenává překážky, které se nacházejí až do vzdálenosti dvou metrů v okruhu 180 stupňů před BR23C, vypočítá vzdálenost daného objektu a vyšle signál palubnímu mikroprocesoru, který jej okamžitě převede na varování před kolizí.
"V okamžiku, kdy je zaznamenána překážka, robotek napodobí včelí pohyby a okamžitě změní směr otočením kol do pravého nebo ještě většího úhlu, aby zabránil srážce.
Největším rozdílem oproti jakémukoli existujícímu systému je fakt, že všechny úhybné manévry jsou naprosto instinktivní.
Kdyby tomu tak nebylo, robot by nebyl schopen reagovat dostatečně rychle, aby se vyhnul překážkám," vysvětluje Toshiyuki Andoh, ředitel Mobilní laboratoře a hlavní inženýr tohoto projektu.
Robot se na rozdíl od včel nemůže pohybovat směrem nahoru a dolů ani diagonálně, jeho pohyb se omezuje pouze na dvě dimenze a na směr, kterým je umožněn otáčením jeho kol, nikoliv však v nekonečném množství směrů a možností jako u včel.
Nissan proto kromě zrychlení a zpomalení využil i funkci rotace, aby robotek zabránil srážce.
"Zařízení potřebuje pouze každých pár vteřin zpracovat informaci a podle těchto údajů se zachovat.
Nevyžaduje uchování informace ani logické intuice z předchozích manévrů, díky čemuž může fungovat bez přerušení s pouhými dvěma tucty kB paměti.
Možná vás to překvapí, ale u paměti nehovoříme ani o giga, ani o mega."
To je první krok v rozvoji nových technologií okamžité prevence srážek, technologie, u níž Nissan předpovídá využití u sériových aut za deset let.
Robot používá lithiové polymerové baterie, které jsou lehčí a vydrží déle než lithium-ionové.
Dalším možným budoucím využitím této technologie by mohlo být zabudování jednotky do systému GPS satelitní navigace, která by řidiče dovedla do cíle a vyhnula se přitom překážkám na cestě.
Řidiči opakovaně přistižení s alkoholem v krvi si budou muset nainstalovat "alcolock"
Ministerstvo vnitra požaduje, aby si řidič se třemi správními sankcemi za řízení pod vlivem alkoholu musel ve svém voze nainstalovat systém, který mu zabrání nastartovat vůz v opilosti nebo pokud si nedýchne.
Návrh vešel ve známost již v červnu tohoto roku a nyní je už zahrnut do výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství, podle níž se jedná o pilotní projekt, který potrvá jeden rok.
Jeho cílem je navrátit řidiče za volant, proto také řidiči budou muset absolvovat kurs dopravní převýchovy.
Na této zkušenosti se kromě Národního úřadu pro dopravní bezpečnost bude podílet i Generální ředitelství dopravy (DGT) a Nadace Technologického ústavu pro bezpečnost automobilů (FITSA).
Podle statistik mezi 30 a 75 % automobilistů obviněných více než jednou za řízení v opilosti znovu v tomto stavu usedne za volant.
Alcolock by tomu měl zabránit, neboť se jedná o systém připojený k vozidlu, který měří hladinu alkoholu ve vydechnutém vzduchu a zabraňuje nastartovat automobil, jestliže si řidič předtím nedýchne nebo pokud je zaznamenána vyšší než povolená koncentrace alkoholu.
Jeho cena přesahuje 1 000 eur a uhradit by ji musel sám viník.
Studie provedená v tomto smyslu v USA v roce 2007 prokázala, že u vozidel vybavených tímto zařízením se v průběhu prvního roku od zavedení snížily přestupky o 65 %.
Ve Španělsku se počítá s tím, že by každý rok mohlo zachránit život 115 lidem.
Opatření se omezuje na správní sankce ze dvou důvodů: aby se toto chování řešilo dříve, než vyústí v trestný čin.
A aby se napomohlo jeho zavedení, neboť právní úpravu je možno provést obvyklým způsobem, potřebná úprava trestních ustanovení však vyžaduje změnu zákona.
Zařízení zatím ještě není na španělském trhu k dispozici v žádné prodejní verzi, i když do některých průmyslových vozů a vozidel veřejné služby již bylo zkušebně instalováno.
Právě zítra bude Kongres poslanců hlasovat o návrhu PSOE (Španělská dělnická socialistická strana), v němž je doporučováno instalovat tento systém ve školních autobusech, jak je tomu ve Francii.
V Mexiku a bez "peeptoes"
S britskou přesností, v 17.40 hodin, tak jak stálo v programu, přistálo v prezidentském hangáru na letišti Benita Juáreze v México D. F. letadlo španělských vzdušných sil, v němž přicestoval princ a princezna z Asturie.
Slunce právě zapadalo, jeho paprsky však dosud nutily zaclonit si rukou oči, aby bylo možno spatřit následnický pár vystupující z letadla.
Pod schůdky stál španělský velvyslanec a další funkcionáři.
Před několika hodinami jsem se na ulici zeptala taxikáře, zda ví, že španělský princ s princeznou přijíždí na státní návštěvu.
- Jo, tak to je skvělý, to se v tu dobu nebude dát dostat na letiště nabrat lidi... Ona je odtud nebo co...
- Ne, ne, pane, ona je Španělka, ale pár let tu žila.
- Jo, tak to jo...
Mexický tisk však dobře ví, kdo jsou princ a princezna z Asturie a jak významná je jejich návštěva.
Mnoho lidí čeká v hangáru na letišti těsně u červeného koberce a vojenského kordonu, který tvoří 27 námořních vojáků připravených vystřelit čestnou salvu.
Princ se objevuje s úsměvem na rtech v obleku tmavomodré barvy a princezna, velmi střídmě oblečena a s rozevlátými vlasy, nemá své obvyklé "peeptoes", zřejmě jí nahlásili, že v D. F. hrozí bouřka.
Než přejdou do sálu, kde čeká oficiální delegace, usmějí se na fotografy a nenuceně jim zapózují.
Ve dveřích hotelu, kde budou ubytováni, jednoho ze čtyř největších ve městě, na ně čeká upovídaná mexická televizní reportérka.
Užijte si strachu, než si vezmete hypotéku
Je třeba uznat, že Ministerstvu financí USA, kromě toho, že má dostatek kapitálu na rozdávání injekcí, nechybí ani vynalézavost.
Tváří v tvář krizi, a aby zabránilo Američanům brát si rizikové hypotéky u bank s pochybnou solventností, vytvořilo na internetu populárně-naučnou hru "Bad Credit Hotel".
Neboli "Hotel špatných úvěrů"... či popletený hotel.
Hotel a zvláště jeho recepční vypadají pochmurně, aby si člověk jednou, dvakrát i třikrát rozmyslel, zda je ta pravá chvíle žádat o úvěr.
A především pak kde žádat, což je pravděpodobně jejím záměrem.
Faktem je, že hra obsahuje užitečné informace, i když nepříliš podrobné.
Je to stránka vhodná spíše pro mládež, než prostor pro celou veřejnost.
A co se stane, když hra končí?
Uvnitř hotelu se objeví pokoj snů.
Alespoň něco, protože o koupi domu raději nemluvit...
Nejlépe dotovaná módní cena
Asi není na světě vhodnější místo pro vyhlášení módní ceny než Paříž a asi není znamenitějšího návrháře a bonvivána než Valentino.
Firma Mango právě vyhlásila druhý ročník El Botón-Mango Fashion Awards, aby umožnila mezinárodní prezentaci novým talentům v oblasti módy.
Cena je dotována částkou 300 000 eur.
Belgičanka Sandrina Fasoliová, vítězka prvního ročníku, si včera prohlížela své návrhy ve výloze Manga na pařížském bulváru Haussmann číslo 54 a téměř plakala dojetím.
Jistě, je to druhý největší obchod této firmy v Evropě a byl právě otevřen na ploše 1 335 metrů čtverečních.
Ten největší se nachází v Londýně.
Mnoho událostí spolu s touhou poděkovat návrháři Valentinovi za to, že se ujal předsednictví soutěžní poroty, způsobilo, že jsme nakonec přepychově povečeřeli v pařížské Opeře Garnier.
Firmou Mango slavnostně vyzdobený předsednický stůl vypadal vedle těch nejznamenitějších Chagallových děl ještě o něco úžasněji.
Nati, která se srdcem zlomeným žalem kvůli nedávné smrti svého bratra nedávala nic najevo, si oblékla šaty této značky a šperky ELAH, nad nimiž se tajil dech, a zavěšena do svého syna Luise - téměř dvoumetrového elegána - doprovodila Valentina v čele stolu při večeři na jeho počest.
Andik, šéf a majitel firmy Mango, se ujal uvítání a jako pravý džentlmen zůstal spolu s baronem Rothschildem bez saka, neboť je oba nabídli dvěma dámám.
Mónicu Cruzovou, která dorazila do obchodu ve - vlastnoručně navržených - kalhotách a košili a na večeři se převlékla do dlouhých černých sexy šatů, dojala noční procházka po Opeře za doprovodu Goyi Toledové, ukázala nám sál pro baletní zkoušky a při vzpomínce na jiné časy se chytla jedné z tyčí a naznačila "grand plié".
Inés Sastreová se na prohlídku po vedlejších budovách paláce nezdržela, ale před odchodem nám ukázala fotky svého syna v mobilním telefonu.
Druhý den ráno jsme se mohli pokochat přítomností Oliviera Martíneze - dalšího mladíka, který jezdí na motorce - a Johna Travolty, který do pařížského hotelu Intercontinental přijel s vlastním povlečením a ručníky a předem požádal, aby v jeho pokojích nebyly použity žádné vůně.
Hvězdy pod hvězdným pařížským nebem.
Oh là là, c'est la vie.
1001 - protistresové číslo
Ne 1000, ale 1000 plus jeden způsob, jak zapomenout na chaotický a zběsilý každodenní život.
A aby toho nebylo málo, všechny jsou shrnuty v jedné knize, která 30. září přinese do knihkupectví relax.
Budík zvoní každé ráno v 7 hodin jako za trest, ale ještě horší je představit si sebe samu pohlcenou v uspěchaném rytmu, který přináší současný život.
Kancelář se jmenuje napětí a počítač bolest zad.
Stres je nemoc 21. století.
Neexistuje však ani jedna, ani dvě metody, jak bojovat s každodenním vyčerpáním a s problémy odpoutat se od světa práce.
Ne, to číslo není o nic větší a o nic menší než 1001.
Susannah Marriottová mimo jogínské pozice, klasické masáže a "spa" terapie na stránkách své knihy shromáždila celé "menu" možností, upravených podle vkusu a časových možností každého jednotlivce.
Protistresová kniha se jmenuje "1001 způsob relaxace" a díky nakladatelství Pearson Alhambra a DK přinese do knihkupectví klid.
Jestliže má někdo za to, že není možné dosáhnout klidu v takových oblastech, jako je práce nebo osobní vztahy, "příručka" tento názor popírá.
Kromě toho nabízí další postupy, jak být v kontaktu s přírodou či 100% přírodní recepty, které přispívají k relaxaci.
Jestliže ti již v žilách nekoluje adrenalin, který v těle znovu nastoluje rovnováhu, a stres se stal problémem, je čas posadit se na gauč, vypnout a soustředit se na četbu.
Mluvení ze spaní
Některé děti v noci mluví.
Nemyslím ty, které se probudí a čile nám vyprávějí něco, co se stalo den předtím, ale děti, které mluví, zatímco spí.
Když se to stane poprvé, možná vás to vyleká, ale ve skutečnosti je to bezvýznamné.
Jedná se o neškodnou poruchu spánku, která se nazývá somnilokvie.
Je celkem častá, především u dětí a mladistvých.
Jistě nejednomu z vás vyprávěli, že v noci mluvil ze spaní.
Tento jev se může vyskytovat velmi sporadicky (například jednou za život při vysokých horečkách), nebo s větší pravidelností (každý den, jednou za týden, jednou za několik měsíců...), druhý den si dítě nic nepamatuje.
Neexistuje jen jeden důvod, který by její nástup vysvětloval.
Často bývá spojena s dalšími poruchami spánku, jako jsou noční můry, noční běsi, enuresis nocturna (noční pomočování) či náměsíčnost, ale nemusí tomu tak být.
Jak bylo již dříve zmíněno, mnohdy může doprovázet velmi vysoké horečky, stresové či rozjitřené situace.
V každém případě se jedná o málo probádaný jev.
Intenzita, s jakou se objevuje, je také různá.
Dítě může hovořit klidným hlasem, říkat jednotlivá slova, šeptat, nebo právě naopak (výkřiky, pláč, dlouhé proslovy...).
V případech, kdy se projeví s velkou silou, by bylo vhodné dítě pozorovat a poradit se s odborníkem, aby zjistil, zda nemá nějaký problém, který u něho vyvolává velkou úzkost a tímto způsobem se projevuje.
Řekli jsme, že se jedná o neškodnou poruchu, proto se neléčí, pouze pokud se přidružuje k další poruše spánku, kterou lze léčit (například jestliže se pojí s apnea syndromem či s permanentním stresem).
Můžeme však učinit to, že budeme mít na paměti několik velmi jednoduchých preventivních opatření, jako:
Snažit se dítě příliš nerozrušovat před tím, než jde spát.
Hledat tedy klidné hry a vyhnout se strašidelným či poněkud násilnickým televizním programům či seriálům.
U velmi nervních dětí a těch, kterým dá práci se uvolnit, je možné použít relaxační techniky, které jim napomohou získat určitý vnitřní klid.
To dítěti umožní klidnější spánek.
Když se objeví somnilokvie, pokuste se zachovat klid.
Připomeňte si, že je pro dítě neškodná a že z toho, co se dělo, si druhý den již nebude nic pamatovat.
Užitečné rady
Nebuďte ho.
Je to zbytečné, protože není při vědomí a přerušíte mu tím spánek.
I když mluví, spí, a tedy odpočívá.
Zapamatujte si, že zdá-li se vám několikrát po sobě, že se velmi trápí, bylo by vhodné obrátit se o radu či zjistit, co u dítěte vyvolává takovou úzkost.
Jestliže je rozumět, co říká (což nebývá tak obvyklé), vyhněte se pokušení vyslýchat ho a tahat z něj informace.
Nebude to k ničemu, protože když spí, není při vědomí, aby si mohlo uspořádat myšlenky.
Navíc vy sice uslyšíte, co říká, ale nevíte, o čem se mu zdá, a tedy proč to říká, takže si dejte velký pozor, jak informace interpretujete a k jakým závěrům docházíte.
Nikdy neříkejte dítěti, že se ho v noci můžete vyptávat na jeho tajemství.
Ani z legrace.
To vyvolává velkou úzkost.
Nedělejte si zkrátka starosti, není to nic špatného, je to pouze epizoda, která trvá jen několik minut.
Illhaeusern... konečně
Illhaeusern konečně po dlouhém hubeném období znovu našel cestu k vítězství.
Aniž by sehráli zvlášť velký zápas, žlutočerní si vytvořili více šancí a dokázali jednu z nich vítězně proměnit.
Hra neměla během tohoto střetnutí, v němž se útočníci jen těžko prosazovali, příliš rychlé tempo.
Po prvním pokusu kapitána hostí Kauffmanna, který střelou z dálky jen o vlásek minul spojnici, začínal mít Illhaeusern lehce navrch a nejprve Fonderflick z dálky, pak Hirne vzduchem, Romain na dlouhou nohu nebo také Diebold postupně přicházeli dráždit obranu Dannemarie.
Soupeř naproti tomu postavil v půlce hřiště obranný val a na hrotu útoku ponechal pouze agilního Riahiho.
Začátek druhé půle se ukázal jako rozhodující, a to nejprve díky dvěma šancím Dannemarie se jmény Riahi a Temporale, následně pak po otevření skóre pro Illhaeusern, o které se postaral Marais, dobře situovaný pro zpracování míče odraženého po předcházejícím Dieboldově pokusu (53').
Gólman Illhaeusernu si však radost dlouho nevychutnával, asi po dvanácti minutách byl nucen vrátit se do šatny a zanechat tak své spoluhráče v oslabení.
Dannemarie však z toho nedokázal vytěžit a jedenáctce z Illhaeusern, která se jen trochu stáhla, aby "zahustila" obranu, již nezpůsobil žádné větší potíže, s výjimkou úplně posledních vteřin zápasu, kdy míč po velkém zmatku proletěl velice blízko břevna.
Sarkozy jde vstříc rozhněvaným rybářům
Před odletem do Spojených států si Nicolas Sarkozy udělá zajížďku přes Bretaň.
Aby čelil demonstraci síly rybářů, kteří v pondělí silně narušili přístupnost několika bretonských a normandských přístavů, francouzský prezident se rozhodl vydat se v úterý ráno do přístavu Guilvinec ve Finistère, aby se tam setkal s jejich představiteli.
Posledně jmenovaní slíbili, že bude přijat "v konstruktivním duchu", a doufají, že "přijde s konkrétními návrhy".
Prezidentská návštěva přichází ve stejnou chvíli jako valné shromáždění "krizového výboru" vytvořeného bretonskými rybáři s cílem získat opatření proti prudkému zvýšení cen nafty, která dosáhla vrcholu přesahujícího v průměru 1,14 eura za litr.
Podle mluvčího Elysejského paláce Davida Martinona s nimi prezident "bude hovořit o řešeních, která si lze představit ve snaze pomoci jejich firmám znovu získat konkurenceschopnost a lépe zabezpečit podmínky zaměstnávání a vyplácení námořníků".
Nicolas Sarkozy je rybáři očekáván s neústupností.
V úterý ráno provedli operaci "hlemýžď" (operace pomalu jedoucích vozidel) v departementech Morbihan a Calvados, čímž způsobili bezmála 10km zácpu.
Rekreační přístav v Quiberonu byl také zablokován, avšak spoje ve směru do Belle-île přerušeny nebyly.
Na Quiberonském poloostrově byla zprovozněna filtrační přehrada.
Námořníci prokázali svou odhodlanost již v pondělí, kdy hned za úsvitu před sklady pohonných hmot přístavů v Brestu a Lorientu pálili pneumatiky a palety, zatímco v Concarneau a Saint-Brieuc probíhaly demonstrace.
Hnutí se rozšířilo do dalších přístavů na pobřeží Atlantiku a kanálu la Manche, jako do Sables d'Olonne ve Vendée, kde zůstaly traulery v přístavu, nebo do Le Havru, kde asi dvacet plavidel zablokovalo provoz obchodních lodí.
Rybáři z Turballe a z Croisicu v oblasti Loire-Atlantique v průběhu večera zastavili blokádu důležité rafinérie Total v Donges.
Ti z Boulogne-sur-Mer se rozhodli vyčkat, než se sami eventuálně rozhodnou jednat, do středeční schůze na ministerstvu.
V Guilvinecu se má totiž v úterý "krizový výbor" rozhodnout o tom, jak pokračovat v nastoupené cestě, a o své účasti na připravované schůzce na Ministerstvu zemědělství a rybolovu v Paříži.
Někteří bretonští rybáři však nechtějí být zastupováni vedoucími představiteli státního odboru rybolovu, který nepodpořil jejich hnutí.
"Stávka bude pokračovat" poněvadž "rybáři od ničeho neupustí" a "nechtějí se dostavit do Paříže", prohlásila například Liliane Cariouová, předsedkyně odboru rybolovu v Lorientu.
Rybáři z povolání, kteří neplatí daň z nafty, platí v současnosti okolo 50 centů za litr, soudí však, že práh výnosnosti lodi je dosažen, jen když je nafta pod 0,30 eura za litr.
Paul Newman velkolepý
Nezapomenutelný představitel "Butche Cassidyho a Kida" zemřel v následku rakoviny ve věku 83 let ve svém domě v Connecticutu.
Hillary a Bill Clintonovi, Nicolas Sarkozy, George Clooney, Julia Robertsová, Robert Redford nebo také Sam Mendes se poklonili legendě filmu a politicky angažovanému herci Paulu Newmanovi, který zemřel ve věku 83 let.
Embraer zachovává své předpoklady dodávek pro rok 2008
Brazilský výrobce letadel spoléhá v letošním roce na dodávku 215 letadel, a to přes hrozbu recese, která se vznáší nad světovou ekonomikou.
Čtvrtý letecký konstruktér na světě, Embraer, zachovává své předpoklady dodávek pro rok 2008 s 215 dodanými přístroji, potvrdil jeho prezident Fredrico Fleury Curado.
V prvním pololetí výrobce dodal 97 letadel.
Brazilský konstruktér si hodně slibuje od čínského trhu, zejména má na zřeteli škálu svých letadel od 30 do 120 sedadel.
K dnešnímu dni Embraer dodal čínským klientům 41 přístrojů v rozmezí osmi let.
AIG prý uvažuje o postoupení 15 % svých aktiv
Pojišťovatel American International Group, kterého americké peněžní úřady dostaly nad vodu, uvažuje o tom, že by postoupil více než 15 % svých aktiv s cílem splatit 85 miliard dolarů, které mu byly dány jako záloha, píše nedělní vydání Financial Times.
AIG je připraven zkoumat prodej většiny svých aktivit mimo životní pojistky na mezinárodním poli a důchodové aktivity ve Spojených státech, upřesňuje deník, který cituje zdroje blízké probíhajícímu jednání.
Správní rada AIG se podle FT sešla v neděli během večera, aby prozkoumala eventuální postoupení.
Od AIG nebylo možné získat jakékoli potvrzující prohlášení.
Aktiva, kterých se AIG hodlá zbavit, zahrnují jeho filiálku leteckého leasingu International Lease Financial Corp., jeho 59% účast v zajišťovateli pojistek Transatlantic Holdings, jakož i jeho portfolio nemovitostí a investice v private equity, dodává FT.
Žádné konečné rozhodnutí o těchto postoupeních dosud nebylo přijato, pokračuje FT.
AIG musí urychleně získat hotovost, aby mohl splatit půjčku 85 miliard, které mu poskytla Federální rezervní banka s rizikem, že mu americké úřady zabaví 80 % kapitálu, čímž zároveň rozředí na patřičný poměr současné akcionáře.
Paříž. Analýza historického zasedání Morning Meeting
Newyorská burza zaznamenala v pondělí historický pokles poté, co Sněmovna reprezentantů odmítla Paulsonův plán na záchranu bank: Dow Jones ztratil 6,98 %, což je nevídaná ztráta blížící se 800 bodů, a Nasdaq 9,14 %.
Dow Jones Industrial Average (DJIA) se propadl o 777,68 bodu na 10 365,45 bodu.
Největší dosavadní bodový propad ve své historii (o 684,81 bodu) zaznamenal 17. září 2001, v den obnovení obchodování po teroristických útocích z 11. září.
Index Nasdaq s převládající technologickou složkou ztratil, podle definitivních údajů po uzávěrce obchodování, 199,61 bodu a ustálil se na 1 983,73 a rozšířený index Standard & Poor's 500 se propadl o 8,81 % (tj. 106,85 bodu) na 1 106,55 bodu.
Sklíčená již od začátku zasedání, Wall Street se doslova propadla po nečekaném odmítnutí plánu na záchranu bank Sněmovnou reprezentantů, plánu, který měl umožnit znovu nalézt na trzích trochu stability.
228 hlasy proti a 205 pro reprezentanti odmítli poskytnout tajemníku státní pokladny Henrymu Paulsonovi prostředky, o které žádal.
Bezmála dva republikáni ze tří zamítli jeho plán.
"Je to špatný signál vyslaný trhu, který vidí, že Kongres není schopen přijmout určitý plán," domnívá se Lindsey Piegzaová z FTN Financial.
"Ukazuje to, jak moc na tento plán trh spoléhal," dodala a vyjádřila obavy, aby projekt přijatý za několik dní nepřišel "příliš pozdě".
"Jestli je tento projekt skutečně odsouzen k zániku (...), štafeta bude neprodleně předána Fedu (americká centrální banka, pozn. red.) a ostatním centrálním bankám, aby zažehnaly krizi, což by více upevnilo úvěrové podmínky," upozornil Brian Bethune, vedoucí ekonom Global Insight.
A s důrazem na naléhavost situace Piegzaová podotkla, že ve Spojených státech "každý nový den přináší pád jedné finanční instituce".
Po pátečním krachu Washington Mutual zorganizovaly úřady odkoupení bankovních aktivit banky Wachovia jejím rivalem Citigroup.
V Evropě krize náhle nabrala obrátky a vyžádala si neodkladné intervence ve prospěch bank ve Spojeném království, v Beneluxu, na Islandu a v Německu, což naznačuje, že trhy se nepotýkají "jen s krizí americkou, nýbrž s krizí světovou", dodal analytik z FTN Financial.
Trh s obligacemi silně stoupl.
Výnos z pokladní poukázky na 10 let klesl na 3,632 % oproti 3,827 % v pátek večer, výnos na 30 let na 4,161 % oproti 4,357 % předešlý den.
Morgan Stanley otevírá svůj kapitál MUFG
Bankovní dům Morgan Stanley ohlásil, že do jeho středu vstupuje Mitsubishi UFJ Financial Group (MUFG), největší Japonská banka, která vydá devět miliard dolarů, aby získala 21 % z jeho kapitálu. Přijetí této zprávy provázel značný pokles jeho kurzu na burze.
Týden poté, co odhalily svou předběžnou dohodu, obě banky vysvětlily, že MUFG hodlá koupit 9,9 % běžných akcií Morgan Stanley za jednotnou cenu 25,25 dolaru, což představuje celkový obnos ve výši tří miliard dolarů.
Sjednaná cena je o 19 % nižší, než účetní hodnota cenných papírů k 31. srpnu.
Banka MUFG investuje dalších šest miliard dolarů do získání konvertovatelných cenných papírů, které jí zajistí 10% výnos a jejichž směnná cena činí 31,25 dolaru.
Morgan Stanley upřesnil, že celá operace se uskuteční na základě průměrné jednotné ceny 29 dolarů, tj. 28 % pod jeho aktuálním kurzem.
Akcie Morgan Stanley přesto ztrácely 6,79 % a dostaly se na 23,07 dolaru okolo 17.00 greenwichského času.
"Toto strategické sloučení představuje důležitou příležitost na cestě k urychlení přechodu společnosti Morgan Stanley k statutu bankovního holdingu," vysvětlil John Mack, generální ředitel této americké skupiny.
Nový statut přijal Morgan Stanley minulý týden, což mu má umožnit rozrůznit jeho aktivity, zároveň jej to však umisťuje pod dohled Federální rezervní banky.
Jeho sloučení s MUFG také potvrzuje, že současná finanční krize nutí největší esa z Wall Streetu zaujmout daleko opatrnější přístup než dříve.
Podmínky představené v pondělí mimo jiné ukazují, že dohoda byla v průběhu posledních několika dní pozměněna: minulé pondělí Morgan pouze oznámil, že prodá až 20 % svých akcií Japoncům za zhruba 8,5 miliardy dolarů.
"Ještě před týdnem jsme si mysleli," vysvětlil v Tokiu Tošihide Mizuno, výkonný ředitel MUFG, "že naše účast se bude skládat výhradně z běžných akcií.
Avšak s ohledem na současnou situaci ekonomie a trhu jsme chtěli omezit rizika na minimum a také se krýt."
Na základě vážené průměrné ceny zaplatí MUFG za cenné papíry Morgan Stanley o 7 % méně, než je jejich účetní hodnota.
A operace bude mít za následek snížení zisku z akcie asi o 20 %.
Dohoda předpokládá, že MUFG bude za rok moci konvertovat polovinu svých preferenčních cenných papírů na běžné akcie, jestliže se posledně jmenované budou po jistou dobu směňovat za cenu o 50 % přesahující směnnou cenu, tzn. za zhruba 47 dolarů.
Morgan Stanley ujišťuje, že kapitál, který přinese MUFG, mu umožní využít investičních příležitostí, posílit svou bilanci a navýšit svou hotovost.
Mluvčí skupiny však odmítla podat upřesňující informace o strategických projektech obou nových spojenců.
Po investici MUFG by se Morgan Stanley měl chlubit poměrem platební způsobilosti Tier One okolo 15 %, tedy jedním z nejlepších v odvětví.
Morgan upřesnil, že od konce srpna "citelně" snížil svou bilanci.
Poslední týdny byly pro skupinu náročné, poněvadž její burzovní kurz se propadl o polovinu, zatímco pojistné náklady proti riziku neplacení spojené s dluhem prudce rostly.
Tyto náklady v pondělí nabraly opačný vývoj, zůstaly však vysoké, okolo 12 %.
Minulý týden oznámila Goldman Sachs, jediná další "přeživší" z velkých investičních bank Wall Streetu po krachu Bear Stearns a Lehman Brothers a výkupu Merrill Lynch, že vybrala 15 miliard dolarů, a to částečně od Berkshire Hathaway, skupiny Warrena Buffetta.
Rafael Correa v pondělí v Quitu.
Znovu založit republiku okolo socializmu XXI. století.
Takový je společný projekt Venezuelce Huga Cháveze, Bolivijce Eva Moralese a Ekvádorce Rafaela Correy.
Minulou neděli třetí jmenovaný předložil k hlasování, po vzoru svých protějšků a přátel, návrh nové Ústavy.
A jeho mise je splněna, poněvadž 64 % voličů, podle oficiálních výsledků pokrývajících 80 % hlasů, hlasovalo v referendu "ano".
"Ne" podle těchto výsledků získalo 28 %, 7 % hlasů bylo neplatných a 0,7 % hlasovacích lístků bylo prázdných.
Aby byl návrh Ústavy přijat, musel získat polovinu hlasů plus jeden.
Dva průzkumy uskutečněné u východu z volebních místností a propočet nevládní organizace předpověděly v neděli jasné vítězství "ano", přičemž je situovaly do rozmezí 63 % až 70 %.
Rafael Correa se ostatně v noci z neděle na pondělí dožadoval vítězství svého návrhu Ústavy.
"Ústava zvítězila na celé čáře," ujistil a gratuloval Ekvádorcům v sídle gubernátorství Guayaquil, 280 kilometrů jihozápadně od Quita.
Rozumí se samo sebou, že Rafael Correa obdržel blahopřání od Cháveze a Moralese, také však od svého chilského protějšku, Michelle Bacheletové.
Hlasování, které se podle pozorovací mise Organizace států Ameriky (OEA) odehrálo v klidu, se týkalo textu o 444 bodech budujících "nový socializmus" propagovaný prezidentem.
Návrh Ústavy posvěcuje moc státu nad ekonomií tím, že mu vyhrazuje "plánování rozvoje" země žijící především z těžby nafty cizími společnostmi a z deviz, které zasílají její emigranti.
Návrh zaštiťovaný Correou, který byl zvolen v roce 2006, také rozšiřuje pravomoce hlavy státu, která bude moci vykonávat dva po sobě jdoucí čtyřleté mandáty a bude mít možnost rozpustit sněmovnu.
Correa již oznámil, že této pravomoce využije a bude se v únoru 2009 ucházet o nový mandát.
Ústava mimo jiné upevňuje princip bezplatného zdravotnictví a vzdělání, který prezident začal zavádět v zemi s 13,9 milionu obyvatel, kde 50 % populace žije pod hranicí chudoby.
Konečně také počítá se zákazem přítomnosti cizích vojsk, čímž ukončí dohodu mezi Washingtonem a Quitem o užívání ekvádorské základny jako výchozího bodu amerických protidrogových operací.
Obama vyhrál na body v prvním televizním duelu
Po první páteční debatě mezi oběma kandidáty v Bílém domě následovala debata druhá, jejímž úkolem bylo zjistit, kdo z dvojice John McCain a Barack Obama zvítězil.
Velitelské stany kampaně republikánů a demokratů nepřekvapily, když oba vyhlásily své vítězství v televizním duelu, který sledovala třetina amerických rodin.
Politický analytik David Gergen se domnívá, že výkon Johna McCaina, jakkoli byl slušný, nebyl dost "brilantní" na to, aby mu umožnil zastavit, pět týdnů před prezidentskými volbami, pokles v průzkumech.
Gallupův ústav, jehož průzkum veřejného mínění zveřejněný v sobotu přisuzuje Obamovi pětibodový náskok (49 % proti 44 % pro McCaina), soudí, že demokrat je tím, kdo v duelu zvítězil.
Mezi nerozhodnutými voliči, na nichž právě záleží, je Obama vítězem pro 39 % dotázaných, zatímco, podle průzkumu CBS, 25 % přisuzuje vítězství McCainovi.
Obama by měl mít možnost své vedení potvrdit ve čtvrtek pomocí předpokládaného dobrého výkonu svého spolukandidáta Josepha Bidena, během první a zároveň jediné veřejné debaty s jeho soupeřkou Sarah Palinovou.
"Bylo by chybou ji podcenit.
Je nadaná," upozornil nicméně o víkendu Bill Clinton.
Sedmdesátník McCain soustavně vyzdvihoval svou nepopiratelnou zkušenost na poli zahraniční politiky, přičemž zároveň zdůrazňoval "naivitu" svého soupeře v otázkách, které tvořily jádro prvního střetnutí.
"Zdá se, že senátor Obama nepochopil, že..." znělo opakované obvinění.
"Nemyslím si, že by senátor Obama měl dostatečné zkušenosti a znalosti, aby se mohl stát prezidentem," ubezpečil také.
V takto útočném duchu se nesly od včerejška republikánské televizní spoty.
Obama naproti tomu zdůraznil, že představuje budoucnost.
Neztrácel hlavu a ukázal se jako stručný a precizní.
Vyzdvihl svou schopnost přijmout správná rozhodnutí a obnovit dobrou pověst Spojených států ve světě.
"McCain stále nepochopil, zatímco Obama ano," odvětil o víkendu demokratický spot, který republikánovi vyčítá, že dostatečně nebere v potaz dopad krize na "běžného Američana".
"Během devadesátiminutové debaty toho John McCain měl hodně co říci o mně, nic však o vás," prohlásil včera Obama před 20 000 lidmi shromážděnými na předvolebním meetingu v Severní Karolíně za prudkého deště.
Ani nevyslovil slova jako "střední třída" nebo "pracující". Finanční rozklad jednoznačně zvýhodňuje Obamu, kterého Američané považují za způsobilejšího zachránit ekonomiku na okraji propasti.
"Příští týden by se mohl udát rozhodující zvrat," odhadoval včera vlivný demokratický senátor Charles Schumer.
Demokratický reprezentant Rahm Emanuel, bývalý člen Clintonovy administrativy, přirovnal Obamovu "ekonomickou prozíravost" k té, kterou měl Bill Clinton během finanční krize v roce 1998.
Pro kandidáta demokratů je současná pohroma "konečným verdiktem osmileté špatné hospodářské politiky, jak ji provozoval George Bush a jak ji podporoval senátor McCain".
Senátor z Illinois znovu potvrdil, že přes nečekané skoky Wall Streetu by se mu mělo podařit snížit daně 95 % Američanů, a upozornil také, že realizace eventuální energetické nezávislosti země pomocí prosazování obnovitelných zdrojů energií je jeho prioritou číslo jedna, spolu se zavedením systému zdravotního pojištění.
McCain zase plánuje postavit park se 45 jadernými elektrárnami do roku 2030.
Oba kandidáti se opatrně vyhnuli otázkám týkajícím se plánu finanční pomoci 700 miliard dolarů (470 miliard eur), který včera večer přijal Kongres a který je silně nepopulární.
"Co vy, všimli jste si, že se v Minsku konaly nějaké volby?"
Mladí lidé a odpůrci režimu demonstrovali v neděli večer na hlavním náměstí běloruského hlavního města, aby předem odmítli výsledky parlamentních voleb.
Několik stovek Bělorusů se shromáždilo v neděli večer ihned po uzavření volebních místností na hlavním náměstí v Minsku, aby protestovali proti neregulérnosti voleb do parlamentu.
Přestože dosud nebyly vyhlášeny žádné výsledky, mnoho mladých lidí přišlo demonstrovat proti režimu prezidenta Lukašenka: "diktátor, demisi".
Někteří přiznávají, že k volbám ani nešli: "K čemu by to bylo, když si s mým hlasem stejně budou dělat, co se jim zachce," říká jeden mladík.
Nevěří, že tento režim, který se zachoval přívětivě k cizím pozorovatelům s cílem obnovit jednání s Evropskou unií, by byl připraven uskutečnit obrat směrem k demokracii.
Sankce, mezi něž patří zákaz víz pro 40 běloruských pohlavárů a zmrazení některých aktiv, by mohly být zrušeny v případě, že volby budou pozorovateli považovány za čisté.
Podle opozice tomu tak nebylo.
"Byli jsme drženi dál od volebních komisí a naši pozorovatelé se nesměli účastnit sčítání hlasů," postěžoval si Juri Potěmkin, mluvčí Unie demokratických sil, různorodého seskupení dvanácti stran.
"Jde o kosmetickou změnu," zdůrazňuje Alexandr Milinkievič, bývalý opoziční kandidát v prezidentských volbách roku 2006 a vůdčí osobnost proevropského hnutí, "poněvadž podstatné je, kdo sčítá hlasy, a u nás je to výkonná moc.
Jestliže se nějací opoziční poslanci dostanou do parlamentu, bude to tím, že budou jmenováni, a nikoli zvoleni.
Jejich vstup do parlamentu však může znamenat prostor v televizi, schůze v regionech a návrhy zákonů."
Opozice se tedy cítí povinna účastnit se politického fungování, protože "je třeba zahájit dialog s Evropskou unií.
Pakliže totiž naši ekonomiku, hluboce zadluženou u Ruska, postihne krize a my se nezreformujeme, hrozí nám, že se staneme protektorátem Ruska.
My však chceme být nezávislí."
Opozice se obává, aby Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která sledovala průběh voleb, neprohlásila volby za platné.
Zdůrazňuje, že účast se zdá být příliš vysoká a že všeobecné zavedení předčasného hlasování (26 % voličů v Minsku) otevřelo cestu všem možným manipulacím.
"Co vy, všimli jste si, že se konaly nějaké volby?" táže se sociálně-demokratický leader Alexandr Kozulin, jeden ze dvou posledních politických vězňů propuštěných v srpnu tohoto roku.
"Ve volebních místnostech nebyla ani noha.
A v parlamentu bude maximálně pět opozičních poslanců, ti, kteří nejvíce vyhovují režimu."
Noční ticho se opět zhostilo říjnového náměstí.
V televizi si prezident Lukašenko a členové ústřední volební komise blahopřejí k úspěchu.
V Čadu bylo osvobozeno 19 rukojmí
Egyptské komando vzalo útokem únosce jedenácti turistů a jejich osmičlenného doprovodu, kteří byli zajati před deseti dny.
Jsou v Káhiře.
Jedenáct evropských turistů a jejich osm egyptských průvodců, kteří byli deset dní drženi v zajetí v poušti, byli v pondělí živi a zdrávi převezeni do egyptského hlavního města.
Během rána je v Čadu osvobodilo egyptské komando.
Rukojmí přiletěli okolo 15.30, zjevně v dobré formě, na palubě speciálního letadla na vojenskou základnu al-Maza, těsně sousedící s mezinárodním letištěm v Káhiře.
Okamžitě byli převezeni, aniž by měli možnost vyjádřit se v tisku, na palubě helikoptér do nemocnice v Maadi, okrajové rezidenční čtvrti Káhiry, aby tam byli podrobeni lékařským prohlídkám.
"Jsou zcela zdrávi" a "únoscům nebylo vyplaceno žádné výkupné", prohlásil na pojezdové dráze letiště egyptský ministr turizmu Zohejr Garrana.
Od svého zajetí 19. září během safari ve vozidle s pohonem všech čtyř kol na úpatí hory Uanat, na hranicích Egypta, Súdánu a Libye, byla skupina rukojmích vláčena z jedné skrýše do druhé 35 neznámými únosci.
Skupina zahrnuje 11 turistů - pět Italů, pět Němců a jednu Rumunku - a rovněž osm Egypťanů: dva průvodce, čtyři řidiče, jednoho pohraničníka ředitele agentury Aegyptous, organizátorky safari.
Jistý vedoucí představitel egyptských bezpečnostních složek naznačil, že 30 členů speciálních jednotek, kteří se k místu přiblížili na palubě dvou helikoptér, vyrazilo na steč během noci těsně před úsvitem.
"Nastala přestřelka, polovina únosců byla zabita a ostatní uprchli," řekl tento zdroj, který si přál zůstat v anonymitě.
Naznačil, že celkem 150 členů egyptských speciálních sil z jednotky "blesk" bylo posláno do Súdánu, kde získali podporu německých a italských komand.
Šéf italské diplomacie Franco Frattini se z Bělehradu, kde se právě nachází, zmínil o úloze, kterou sehráli tajní agenti a složky italských speciálních sil.
"Musíme uznat, že jsme tohoto výsledku dosáhli díky profesionalitě a efektivitě lidí z našich tajných služeb, ze speciálních sil," prohlásil bez dalších upřesnění.
Popřel také, že by bylo vyplaceno výkupné.
V předvečer súdánská armáda prohlásila, že při hlídce zadržela vozidlo s pohonem všech čtyř kol, na jehož palubě se nacházeli únosci, přičemž jich šest zabila včetně čadského velitele a dva zatkla.
Armáda tvrdila, že byli napojeni na skupinu rebelů v Dárfúru, Hnutí za osvobození Súdánu - Jednota (SLA-U), což zmíněné hnutí okamžitě odmítlo.
Dopisy - Tichá většina resortu kultury
Debata o financování kultury plní stránky novin palcovými titulky a je tématem právě probíhající předvolební kampaně.
Tím lépe.
Jedna oblast našeho kulturního života je však stále opomíjena.
Kdo povstane, aby pranýřoval ubohé sumy, které jsou poskytovány malým muzeím, archivům, archeologickým vykopávkám a národním pamětihodným místům, která hynou hlady?
Který politik si troufne připomenout federální vládě, že opomíjí své památky a své historické budovy?
Že v Québeku, stejně jako v Kanadě, nemáme zákony, které by skutečně chránily naše kulturní dědictví?
Věděli jste, že francouzská vláda věnuje tři a půl milionu eur na restaurování pouhého zámku Chinon v údolí Loiry?
U našich amerických sousedů stojí psáno v Ústavě, že ochrana kulturního dědictví je součástí kultury Američanů a že toto dědictví má být chráněno všemi občany, všemi zvolenými zástupci a všemi krajskými organizacemi, a to v součinnosti.
V Québeku, ve federaci společností pro historii Québeku, usiluje nejméně 40 000 dobrovolníků sdružených do 211 společností pro historii, památky, archivy a genealogii o rozkrývání historie, zachování hromady soukromých archivů a ochránění archeologických pozůstatků za pár drobných.
Často jsou právě tyto společnosti hlídacími psy našich památek, které hnány beznadějí protestují, když promotéři a vedoucí činitelé vypouštějí své buldozery na staré kameny a zapomenuté hřbitovy.
Kdy se konečně dočkáme tribuny pro historii a památky?
Rozhovor - Krev, která je zase jistá
Héma-Québec včera slavil desáté výročí založení a jeho prezidentka, dr. Francine Décaryová, se oprávněně radovala, poněvadž Héma-Québec se stal jedním z nejspolehlivějších a nejefektivnějších dodavatelů krve na světě.
Především si znovu získal důvěru veřejnosti, která byla po skandálu s kontaminovanou krví v 80. a 90. letech vážně otřesena.
Jak je všeobecně známo, státní rezerva krve spravovaná Odborem transfuze kanadského Červeného kříže byla během 80. let kontaminována virem imunitní deficience (HIV) a virem hepatitidy typu C.
Vzhledem k tomuto dramatu a vlně nevole veřejnosti zahájila kanadská vláda v únoru 1994 veřejné vyšetřováni, kterému předsedal soudce Horace Krever a které mělo za cíl vysvětlit okolnosti, které k takové tragédii vedly, a formulovat doporučení, aby se taková pohroma již neopakovala.
Zatímco soudce Krever otálel s odevzdáním zprávy, některé provincie uvedly do chodu výbor, jehož cílem bylo naplánovat nový systém správy krve v Kanadě.
V Québeku tuto úlohu zastal Gélineaův výbor.
Po Gélineauově a Kreverově zprávě byli v Kanadě zřízeni dva dodavatelé: Héma-Québec, který měl obhospodařovat Québec, a Kanadská krevní společnost pro zásobování všech provincií a obou teritorií.
"Když v roce 1998 Héma-Québec zahájil své aktivity, sotva 38 % lidí mělo ještě důvěru v québecký krevní systém," vzpomíná dr. Décaryová.
"Situace byla skličující.
Soustavným úsilím zvýšit bezpečnost krevních produktů a stálou prací v této oblasti během následujících let jsme znovu získali důvěru veřejnosti," říká a hrdě dodává, že začátkem roku 2008 Héma-Québeku důvěřovalo již bezmála 94 % québecké populace.
Dr. Décaryová nicméně neztrácí ze zřetele, že "důvěra je něčím velice křehkým".
Již od svého založení 28. září 1998 Héma-Québec aplikoval princip obezřetnosti.
"Tehdy jsme byli v Evropě svědky výskytu mnoha případů lidské podoby nemoci šílených krav, nové varianty nemoci zvané Creutzfeldt-Jakobova choroba," vypráví žena, jež společnost vede od jejího založení roku 1998.
"A netušili jsme, zda se tato nemoc může šířit krví.
Opírali jsme se proto o jedno ze základních doporučení Kreverovy a Gélineauovy zprávy, podle nějž v případě, kdy to nevíme a kdy je v sázce šíření vážné nemoci, v tomto případě Creutzfeldt-Jakobovy nemoci, která se vyznačuje degenerací mozku nevyhnutelně vedoucí ke smrti, je třeba přijmout vylučující opatření.
V dubnu 1999 jsme tudíž odmítli krev od lidí, kteří se od roku 1980 zdržovali ve Spojeném království po dobu delší než jeden měsíc.
Před několika lety pak bylo bezpečně dokázáno, že se tato nemoc krví přenáší.
Tato epizoda nám tedy ukázala, že držet se principu obezřetnosti mělo smysl."
V roce 1999 se na trhu objevila mnohem přesnější technika na zjištění viru HIV: testy s užitím kyseliny nukleové (NAT), které umožňují odhalit v dárcovské krvi přímo přítomnost samotného viru, a nikoli přítomnost protilátek, na kterých byly založené testy užívané předtím.
Testy NAT umožnily zkrátit hluché období, jež nastává mezi momentem nakažení pacienta a okamžikem, kdy mohou být našimi technikami v krvi odhaleny první viry, vysvětluje specialistka.
Toto období jsme dokázali zkrátit na méně než týden.
Podstatně jsme tak snížili riziko, že by někteří dárci mohli být nakažení, aniž by o tom věděli a aniž bychom na to mohli přijít.
Tato vylepšení umožnila výrazně snížit riziko získání AIDS prostřednictvím krevní transfuze.
Riziku, že dostane krev kontaminovanou HIV, je dnes vystaven jeden člověk z 12 milionů.
"Jinými slovy, znamená to, že než se někdo nakazí HIV, bude třeba distribuovat 12 milionů krevních produktů.
Vzhledem k tomu, Héma-Québec distribuuje každoročně 400 000 až 500 000 krevních produktů, bude třeba 24 let, než se objeví první případ přenosu HIV prostřednictvím krevního produktu.
Mám za to, že dnes můžeme v naprostém klidu dostat či předepsat transfuzi krve nutnou k uzdravení," tvrdí šéfka vedení Héma-Québeku.
"Výzvou pro další desetiletí je nám zachování bezpečnosti našich produktů.
Nikdy nevíme, jaký choroboplodný prvek se může v systému objevit.
Právě minulý rok se na ostrově Réunion objevil virus chikungunya, který se podobně jako virus Západní Nil přenáší do krve bodnutím hmyzu.
Je třeba být neustále obezřetný," pokračuje dr. Décaryová a zdůrazňuje, že kromě bezpečného zásobování musí Héma-Québec počítat také se zásobováním dostatečným.
"Potřeby rostou, protože populace stárne.
V důsledku agresivnějšího léčení rakoviny potřebují pacienti často novou dávku červených krvinek či krevních destiček.
Stárnutí populace má také důsledky pro síť dárců krve, která se v průměru skládá jen ze 3 % Québečanů přípustných k dárcovství."
Každá zdravá osoba stará alespoň 18 let, odpovídající kritériím přípustnosti, ale může darovat krev jen jednou za 56 dní, to znamená šestkrát ročně.
14 % lidí nabízejících krev není v průměru přijato, protože jsou například nositeli AIDS nebo malárie, a jestli navštívili zemi, kde řádí bahenní zimnice, jsou vyloučeni po dobu jednoho roku.
"S těmito 3 % dokážeme udržet stav, který odpovídá potřebám nemocnic.
Nedostatky jsou velice vzácné.
Členy sítě dárců je však třeba doplňovat úměrně tomu, jak stárnou a již nemohou darovat krev.
Avšak přesvědčit lidi, aby dávali krev, je obtížné, zvláště je pak udržet a podnítit, aby se stali pravidelnými dárci.
Život je dnes tak nespoutaný, že si jen málokdy najdeme hodinu, abychom mohli darovat krev," posteskne si Francine Décaryová.
S ročním rozpočtem 297 milionů dolarů Héma-Québec dodává nejen krevní produkty, nýbrž také lidskou tkáň, jako kostní transplantáty, srdeční chlopně, oční bulvy a kůži, která je skoro výhradně používána na velké popáleniny.
Tyto tkáně se analyzují, zpracovávají a zmrazují, dříve než jsou uloženy u Héma-Québeku, jenž také spravuje jedinou veřejnou banku krve z pupeční šňůry v Québeku.
Pupeční šňůra, jež byla dříve považována za biomedicínský odpad, oplývá krví bohatou na kmenové buňky, které mohou sloužit k léčbě vážných chorob, například leukémie.
"Před několika týdny jsme oslavili vklad našeho tisícího vzorku krve z pupeční šňůry do banky a předpokládáme, že jich budeme odebírat přes tisíc ročně.
Začátkem příštího roku bychom je měli začít nabízet k transplantacím," upřesňuje dr. Décaryová, která program odběru krve z pupečníkové šňůry popisuje jako velmi oblíbený.
"Některé maminky jsou zklamané, že k němu nemají přístup," poněvadž Héma-Québec nemá dostatek prostředků, aby mohl tento komplexní a drahý program nabídnout všem nemocnicím v Québeku.
Fotbal - Impact v semifinále
Impact Montréal se včera na stadioně Saputo během druhého a zároveň rozhodujícího zápasu čtvrtfinále hraného na celkový počet branek kvalifikoval do semifinálového kola vyřazovací série první divize USL, díky vítězství 3:1 (4:3 je gólová bilance po obou zápasech) nad Sounders ze Seattlu.
Záložník Antonio Ribeiro dal rozhodující gól v 90. minutě hry.
Po oboustranně bezbrankové první půli vsítili záložník David Testo a Rocco Plancentino zbývající dva góly montrealské formace.
Roger Levesque byl jediný, kdo si dokázal poradit s Mattem Jordanem ve prospěch Sounders.
Připomeňme, že v pátek během prvního ze dvou zápasů čtvrtfinále utrpěl Impact v Starfire Complexu v Tukwile na předměstí Seattlu porážku 2:1.
Impact poměří v semifinále své síly s Whitecaps z Vancouveru.
V sobotu večer v Minnnesotě vyrovnal Thunder v domácím zápase deficit 3:1 a nakonec zvítězil 4:3, Whitecaps však přesto postoupili do semifinálového kola s celkovým počtem branek 5:4.
Impact by se měl střetnout s Whitecaps v pátek a v neděli, podrobnosti o sérii zápasů však budou potvrzeny až dnes.
Krátce - Kovalevův vítězný gól
První útočná trojice Canadien je připraven zahájit sezónu.
Jednotka složená z Alexe Kovaleva, Tomáše Plekance a Andreje Kosticina včera večer v Centre Bell povzbudila útok k vítězství Canadienu 3:2 na samostatné nájezdy.
Kosticin, největší hvězda střetnutí, vstřelil gól, Plekanec nashromáždil dvě asistence a Kovalev sklidil jednu přihrávku v tomto čtvrtém vítězství tříbarevných ze šesti přípravných zápasů.
Kovalev zajistil vítězství tím, že dal během samostatných nájezdů jediný gól.
"Ještě nejsem připraven," upozornil Rus.
"Potřebuji ještě jeden zápas, abych se cítil dobře."
"V první třetině se pokusil toho zvládnout příliš mnoho," poznamenal Guy Carbonneau.
"Myslím ale, že ocenil konec zápasu.
Měl pěkný potlesk."
Charest sází na sever
Premiér nevylučuje, že do konce roku vyvolá předčasné volby
Hned po skončení sjezdu Liberální strany (Parti libéral) se Jean Charest přesunul do Jean-Talon v Québeku, kde v dnešních doplňovacích volbách kandiduje nový ministr zdravotnictví Yves Bolduc (vlevo).
"Odsunout meze naší poslední velké severní hranice": taková je dlouhodobá ambice, kterou Jean Charest včera představil vizuálně poutavým způsobem v závěru sjezdu Liberální strany Québeku v Lévisu, aniž však sdělil podrobnosti.
Během jeho proslovu byly za jeho zády promítány obrázky v jakémsi obrazovém mlýnku.
Na třech obrovitých plátnech běžela smyčka s pozoruhodnými snímky hydroelektrických přehrad, dolů, Québeku z pohledu "Google Maps", mapy, atd.
Velkorysé prostředky, podobně jako v předvolebním období.
Na tiskové konferenci ostatně premiér odmítl vyloučit, že by na podzim vyvolal předčasné volby, i když upozornil, že má velice nabitý program.
"Plán Sever" tvoří čtvrtý rozměr "vize", kterou premiér zamýšlí pro Québec, vize "nového ekonomického prostoru", která zahrnuje dohodu s Francií o pracovní síle, úmluvu mezi Kanadou a Evropou a dohody s Ontariem.
Navzdory tomu, že otevření Severu - severního území na 49. rovnoběžce - premiér v poslední době často zmiňoval ve svých prohlášeních, dosud nikdy nebylo předmětem prezentace.
Premiér se nicméně omezil na to, že vysvětlil, proč Sever představuje "klenot s obrovským potenciálem", neuvedl však termín, výši investic, ani jasnou prioritu v budoucích projektech.
Nanejvýš zmínil několik přístupů k bodům, které by mohly být dále rozvedeny: zejména vodní elektrárny, les, především však důlní sektor, povzbuzený růstem prudce se rozvíjejících zemí a obnovou veřejných infrastruktur.
Sever, dle Charestova výčtu, obsahuje "nikl, zinek, měď, platinu, zlato, stříbro, železo, titan, a dokonce diamanty".
Toto "území dvakrát větší než Francie je u nás", "je v Québeku.
A není jen u nás, ale je v nás," zdůraznil, jako by chtěl ukázat, že se dovolává určitého národního zakladatelského mýtu.
Québec byl vybudován do velké míry ve vztahu k Severu, vyzdvihl premiér: honba za zlatem v Abitibi, québecké inženýrství, Jamesova zátoka.
"Je to naše, je to naše budoucnost," dodal poté, co se teatrálně odmlčel, aby si prohlédl obrovskou mapu za svými zády.
Sever, 70 % území Québeku, zahrnuje část Labradoru, které se Québec vždy dožadoval, upřesnil premiér během tiskové konference.
"Jedná se o tradiční postoj, který opakovaly všechny dosavadní vlády.
Existuje jedna hraniční čára, o které již dlouho neexistuje úmluva, a nastane-li vhodná příležitost, ve jménu vlády tento postoj znovu zaujmu," naznačil.
Jinak "je v souvislosti s klimatickými změnami také třeba znovu promyslet naši vizi Severu", prohlásil, když hovořil o přechodu sever-západ, který se v důsledku tání ledovců otevře celoročně.
V tomto novém geopolitickém kontextu se premiér domnívá, že zabrat území se stává povinností.
A co obyvatelé území, původní národy a Inuité?
Premiér řekl, že québecká vláda k nim bude velice pozorná a že jim projekt bude prospěšný, zvláště mladým.
Dva bývalí ministři z dvou různých stran, Pierre Corbeil a Michel Létourneau (bývalý pequistický poslanec z Ungavy), již zahájili vyjednávání s asi třiceti komunitami.
Činnost zahájil meziministerský výbor, jemuž předsedá Benoît Pelletier a v němž má důležitou pozici Julie Bouletová (Doprava a přírodní zdroje).
Premiér nevylučuje velké setkání, "ne nutně summit", ale chvíli, kdy "bude vytyčena společná vize".
Rozvoj Severu by ostatně měl probíhat v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje.
Plán Sever bude "společně navržený, strukturovaný a šetrný k životnímu prostředí," slíbil.
Jean Charest popsal tuto "vizi" jako plynule navazující na vizi liberálních premiérů, kteří mu předcházeli.
"Stejně jako liberálové, kteří nám předcházeli, jsme změnili své smýšlení, abychom výzvy proměnili v nové příležitosti pro růst a rozvoj."
Takové bylo ostatně jedno ze stále přetřásaných témat víkendu, který byl v pátek zahájen velkým koktejlem vyzdvihujícím 50. výročí nástupu Jeana Lesage do čela strany.
Jedna z přijatých rezolucí navrhuje překřtít Beauharnoisovu centrálu na Adélard-Godboutovu přehradu.
"Od Godbouta, který založil Hydro-Québec, přes Lesage, který provedl Klidnou revoluci a znárodnění vodní elektřiny, až po Bourassu, který vytvořil Jamesovu zátoku, dokázala naše strana utvářet budoucnost," prohlásil Jean Charest.
Na tiskové konferenci se odvolal na další autoritu, tentokráte konzervativní, a sice na program "Roads to the North" Johna Diefenbakera, premiéra v letech 1957 až 1963.
Když přišla řada na přehradní hydroelektrárnu Eastmain1a-Ruper, zdůraznil Charest, že její spuštění je plánováno na rok 2012.
"Říkám to jen mezi námi, ale mám v plánu být při tom," svěřil se své členské základně, čímž vyvolal značný potlesk.
Tentýž premiér, který v dubnu říkal, že v roce 2008 volby nebudou, a nepochybně ani v roce 2009, totiž nevyloučil možnost vyvolat volby na podzim letošního roku, což mu umožňuje zákon.
Nicméně zdůraznil, že jeho program je nabitý, zvláště misí federální rady v Číně a summitem Québec-New York.
Víkendový sjezd poskytl šéfovi liberálů platformu pro některé nacionalistické rezoluce, zejména určité "snahy pozměnit ústavu", které prošly velice hladce: PLQ (Liberální strana Québeku) požaduje obzvláště uznání "specifičnosti Québeku" v Ústavě.
Přeje si také, aby Québec jmenoval část členů kanadské Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kteří by měli právo veta v případě rozhodnutí přijatých v Québeku.
Ze strany opozice byl Plán Sever ve svých hlavních rysech přijat skepticky.
Šéfka PQ (Parti Québecois) Pauline Maroisová znovu vytáhla Politiku rozvoje severu Québeku, kterou Landryho vláda spustila v roce 2001.
Podle ní, když se vláda liberálů dostala v roce 2003 k moci, zřekla se naplňování této politiky.
Kdyby se jí přidržela, "byli bychom dnes dál", poznamenala Maroisová po boku své kandidátky v Jean-Talonu (kde volby probíhají dnes) Françoise Mercureové.
ADQ řekla, že podpoří přijetí Plánu Sever ve vládě.
"Přejeme si však, aby to nebylo pouhé divadlo," vysvětlil Sébastien Proulx, leader zastupující Maria Dumonta, který se dnes vrací z prázdnin.
Dopisy - Zneuctěná země
Byl to Vic Toews, exministr "spravedlnosti" (ó ironie) v Harperově kabinetu, kdo si v létě minulého roku dovolil říci o Louise Arbourové, že představuje pro Kanadu "hanbu".
Takto potupit ženu, která vedla neutuchající boj za spravedlnost a která si zaslouží veškerý náš obdiv, to vypovídá mnohé o premiérově okolí i o Stephenu Harperovi samotném.
Máme před sebou vládu, která jako jediná ze všech zúčastněných západních zemí nepřevezla zpět do vlasti svého státního příslušníka zavřeného v koncentračním táboře Guantánamo.
Vládu, která vůbec nebere v potaz, že v době, kdy se měly odehrát činy, které mu jsou vytýkány, byl Omar Khadr mladičkým adolescentem.
Jedinou vládu, která přesto, že Kanada podepsala ženevskou konvenci, zapírá své slovo a nechává hnít v nelidských podmínkách dětského vojáka.
Jedinou, která se spoléhá na parodii spravedlnosti, aby posoudila vinu obžalovaného.
Připomeňme, že UNICEF, Amnesty international a zejména Asociace kanadských advokátů obhajují repatriaci Omara Khadra, aby se v Kanadě mohl dočkat spravedlivého procesu.
Tatáž vláda zavírá oči před mučením: málo jí záleží na tom, že tento mladý muž je napříště psychologicky zničený, a to nepochybně natrvalo, po tolika letech trýznění.
Neuvědomujeme si to, ale jsme právě svědky plíživé eroze našich práv, naší svobody a naší "demokracie", slova, kterým se Harper tolik ohání a které z jeho úst zní tak prázdně.
Přišel čas, kdy již neexistuje žádná morálka: je možné mučit kanadského občana, špatně s ním zacházet, uvěznit jej podle libovůle šéfa doposud menšinové vlády (jak tomu bude po 14. říjnu...).
Mnozí voliči věří, že najdou záchranu ve straně, která hlásá Ctnost, Zákon a Řád: nevidí, že tato vláda se zřekla toho, co tvořilo reputaci a vážnost naší země.
Hanba je, pane Toewsi, v tomto zřeknutí se, a ne jinde.
Názory - Orwellovský diskurs firmy Barrick Gold
Ve vydání ze 17. září otiskl Le Devoir dopis Patricka J. Garvera, výkonného viceprezidenta kanadské důlní společnosti Barrick Gold.
S orwellovskou logiku potvrzuje, že největší výrobce zlata na světě zahájil stíhání tří autorů a chudičkého malého nakladatelství pro urážku na cti s cílem vyvolat "transparentní veřejnou debatu" a požaduje po nich šest milionů.
Je-li pravda, že soudci jsou nezávislí a nestranní, nesoudí pravdivost, zvláště v případě stíhání pro urážku na cti, ale zákon.
Není překvapením, že Garver toto zásadní rozlišení úplně pomíjí.
Nebo je snad pro Barrick Gold nejlepším způsobem, jak vést veřejnou debatu, přivést na mizinu kohokoli, kdo by se odvážil hájit opačnou pozici?
Ať už proces dopadne jakkoli, autoři a vydavatel knihy Noir Canada (Černá Kanada) budou nuceni utratit úctyhodné sumy, aby byli připraveni se hájit a bojovat ve velice nevyrovnaném boji s armádou advokátů podporovanou skoro bezednými kapsami důlní společnosti.
Taktika v těchto nevyrovnaných bojích ostatně často spočívá ve zruinování žalovaných za účelem prosadit smírčí řízení, které zacpe ústa protistraně a navíc poděsí kohokoli, kdo by se odvážil této věci věnovat.
Jestliže společnost Barrick Gold skutečně chtěla veřejnou debatu, měla svůj pohled na celou věc představit veřejnému mínění.
V rozporu s tím, co se děje v několika zemích, kde působí Barrick Gold, v Kanadě spočívá debata za normálních okolností ve výměně myšlenek, a nikoli v ranách obuškem.
Důlní společnosti tudíž nestačilo než otevřít své knihy, svou dokumentaci a nastolit skutečnou debatu prostřednictvím novin, médií, publikací a financování nezávislých vědeckých týmů, které by mohly do celé věci vnést světlo.
Barrick Gold však, zdá se, nemá důvěru ve veřejné mínění a šmahem odmítá petice a dopisy na podporu autorů knihy Noir Canada.
Možná by Garver mohl vysvětlit, jak může požadovat "veřejnou debatu", a zároveň názory téže veřejnosti opovrhovat?
Zdá se, že toto slovo ve viceprezidentově světě označuje pouze tučně placené advokáty, a ne všechny Kanaďany; to je dosti zúžené pojetí tohoto pojmu.
V demokracii mají právo promlouvat i nactiutrhači.
Barrick Gold nechápe - nebo nechce pochopit -, že veřejnost, která podporuje autory a vydavatele Noir Canada, tak činí především proto, že odmítá brutální způsoby důlní společnosti.
Veřejnost je připravena Barrick vyslechnout a věc posoudit, ale na základě civilizované výměny argumentů, nikoli v rámci toho, co mnozí vnímají jako stíhání, při němž mají být žalovanému zacpána ústa (v rámci svého stíhání "veřejné debaty" společnost Barrick mimochodem právě podala úřední výzvu autorům Noir Canada, aby jim oficiálně oznámila, že mají přestat používat tento termín...).
Pomineme-li surreálný Garverův projev, stíhání iniciované Barrick Gold je přímým útokem na univerzitní svobodu bádání a hledání pravdy, jež jsou zásadní pro každou demokratickou společnost.
Celkově popírá právo na citaci důvěryhodných zdrojů a na debatu o faktech a interpretacích, jež představují sám základ intelektuální činnosti.
Bude-li v zemi, jako je Kanada, nemožné studovat a diskutovat o tématech, která se nelíbí bohatým firmám tohoto světa, aniž bychom se vystavili opakovanému stíhání, kdo jiný to bude moci dělat?
Kdyby společnost Barrick Gold skutečně chtěla veřejnou a transparentní debatu, mohla ji tvořit, kdyby se řídila vědeckými normami, které užívají autoři Noir Canada.
Má právo na odpověď.
Univerzitní prostředí, ke kterému náležíme, umí již odedávna řídit debaty a neshody a řešit konflikty.
Přehnaná žaloba společnosti Barrick Gold jasně ukazuje, že navzdory tomu, co tvrdí, nemá sebemenší chuť vést transparentní debatu.
Pro univerzitní svět je to ztráta, stejně jako pro veřejnou debatu v Kanadě, a je načase, aby vlády zavedly opatření, která by takovýto typ neoprávněného stíhání omezovala.
Operace na záchranu Wall Streetu - demokraté a republikáni si rozumějí
Bushova administrativa a předáci Kongresu, jak republikáni, tak demokrati, včera nakonec dospěli k dohodě o největším záchranném ekonomickém plánu od velké krize z třicátých let.
Nová verze plánu, jak pomocí 700 miliard amerických dolarů zbrzdit finanční krizi, která již měsíce cloumá Wall Streetem, musí být ještě schválena oběma komorami Kongresu.
Zejména předpokládá: lepší kontrolu zvolených zástupců nad její aplikací, nové mechanizmy zajišťující splacení uložených veřejných peněz, nová opatření pro zachycení množství domů zabavených kvůli nesplácení a také právo sledovat výši mezd vyplácených vedoucím pracovníkům zachraňovaných firem.
Americký ministr financí Henry Paulson, předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a představitel republikánů u jednacího stolu, senátor Judd Gregg, oznámili tuto dobrou zprávu včera několik minut po půlnoci, po ukončení dvoudenního vyjednávacího maratonu.
"Učinili jsme velké pokroky a dospěli jsme k dohodě, jež bude účinná na trzích," prohlásil představitel Bushovy administrativy, Henry Paulson.
"Vše bylo vykonáno tak, aby reálná ekonomika a běžní Američané byli v bezpečí před krizí právě probíhající na Wall Streetu," vysvětlil demokrat.
"To je zásadní bod: jestliže to neuděláme, trauma, chaos a narušení každodenního života Američanů budou obrovské," prohlásil republikán Judd Gregg.
Během posledních hodin se vyjednávání rozběhla na maximální obrátky ze strachu z efektu, jaký by mělo další selhání na rozpoložení investorů.
Určeným časovým limitem bylo otevření trhů dnes ráno.
Oba kandidáti na amerického prezidenta byli k vyjednávání přizváni později a oba se vyjádřili spíše pro dohodu, aniž však opomenuli vyjádřit svou nespokojenost s tím, že bylo nutné uchýlit se k tak krajnímu řešení.
Demokratický senátor Barack Obama si připsal doplnění dohody o některá opatření, zejména toho, jehož cílem je umožnit majitelům zachování bydliště, a opatření o mzdě vedoucích pracovních státem zachráněných firem.
"Když žádáme poplatníky, aby přijali zvláštní opatření kvůli nezodpovědnosti některých lidí, není k čemu si gratulovat.
Tato opatření jsou však nutná," vysvětlil na vlnách televize.
Jeho republikánský soupeř John McCain, který byl dotazován jinou stanicí, zda bude hlasovat pro navrhovaný plán, odpověděl: "Rád bych viděl podrobnosti, ale doufám, že ano."
"Hrubé rysy, které jsem četl, [ukazují], že jde o něco, co všichni budeme muset strávit a pomocí čeho bude možné pokročit dál.
Zvolit nečinnost je zkrátka nepřijatelné," řekl.
Cílem 700miliardového plánu je odkoupit za peníze poplatníků pochybné pohledávky a riziková a neprodejná aktiva amerických finančních institucí.
Plán přichází po 14 měsících krize rozpoutané prasknutím bubliny na trhu nemovitostí, které nejprve vedlo k zhroucení rizikových hypotečních úvěrů (subprimes), pak se přeneslo na další, rozšířenější formy úvěrů (PCAA) a vyústilo v zmrazení hotovosti a v rozklad bank a finančních institucí.
Propad prvního návrhu dohody z minulého týdne mají na svědomí republikánští poslanci.
Od chvíle, kdy demokraté přistoupili na to, že za některá "toxická" aktiva společností majících potíže bude vláda pouze ručit, ale neodkoupí je, panuje přesvědčení, že bezvýchodná situace je zažehnána.
Ve snaze sblížit protichůdné názory v Kongresu bylo připojeno opatření stanovující, že vláda bude moci zavést nové poplatky, které by jí pomohly získat svůj vklad zpět, pokud v důsledku programu bude muset přebírat ztráty po dobu pěti let.
Nový plán počítá s vkladem první částky ve výši 250 miliard, ke které bude možné přidat dalších 100 miliard, bude-li to prezident považovat za nutné.
Vklad dalších 350 miliard by měl schválit Kongres v novém hlasování.
Výměnou za svou pomoc Washington získá podíly v zachráněných firmách, které mu v případě zisku budou vyplácet dividendy a jež bude moci znovu prodat, až bude po všem.
Federální vláda bude mít možnost zpozdit procedury zabavení nemovitostí spojených s půjčkami, jichž se plán týká, stejně jako stanovit limity pro výši ohodnocení a odškodného vyplácených vedoucím pracovníkům postižených firem.
Strůjci plánu by jej rádi podrobili hlasování ve Sněmovně reprezentantů již dnes a v Senátu ve středu.
Navzdory všemu vynaloženému úsilí není ještě jisté, zda jejich plán bude mít zelenou.
Včera se totiž nadále proti tomuto projektu zvedaly hlasy jak v republikánském, tak v demokratickém táboře.
"Je naprosto zřejmé, že vás Washington neslyší," prohlásil na adresu voličů republikán Scott Garrett, člen finanční komise Sněmovny.
"Ano, máme vážný finanční problém.
Ano, existují řešení.
Vydělat na poplatnících však řešením není."
Demokratický reprezentant Brad Sherman, moderátor skupinky kongresmanů přezdívané "výbor skeptiků", celou věc prezentuje jinak, ale dochází ke stejnému závěru.
"Čtyři sta vážených profesorů ekonomie, mezi nimi tři nositelé Nobelovy ceny, nám napsalo: žádáme Kongres, aby příliš nespěchal a pozorně zkoumal, kterou cestou se vydat," prohlásil včera.
V tutéž dobu se v Evropě znovu potvrdilo, že tato krize je krizí světovou.
Po skončení mimořádné schůze oznámily tři země Beneluxu částečné znárodnění bankovní skupiny Fortis za 11,2 miliardy eur (16,3 miliardy USD).
Intervence vlád Belgie, Nizozemí a Lucemburska se stala nutnou poté, co francouzská banka BNP Paribas oznámila, že odstupuje od koupě své konkurentky, jež je na pokraji zhroucení od doby, kdy ztratila 2 miliardy eur (2,9 miliardy USD) v důsledku krize rizikových úvěrů na koupi nemovitostí ve Spojených státech.
Fortis zaměstnává 85 000 lidí, patří mezi dvacet největších evropských bank a mezi deset největších pojišťovatelů.
"O tyto peníze nepřijdeme," prohlásil včera nizozemský ministr financí Wouter Bos.
"Na oplátku získáváme volební právo v bance a vliv.
A to právě střadatelé a domácnosti v dnešní nejisté době dokáží ocenit."
Na druhé straně kanálu La Manche zatím, zdá se, zahájila britská vláda znárodnění další banky postižené finanční krizí.
Podle anglického tisku měla vláda převzít všechny stávající úvěry banky Bradford and Bringley, z nichž víc než 41 miliard (75,5 miliardy USD) tvořily úvěry na koupi nemovitostí.
Podle svého včerejšího oznámení odkoupí pobočky a konta klientů britské banky španělská banka Santander.
Bradford and Bringley bude druhou bankou po Northern Rock, kterou britská vláda musí od začátku finanční krize znárodnit.
Paul Newman (1925-2008) - Smrt společensky angažované ikony
Jeho krása s azurovýma očima dlouho představovala jeho trumf, podle jiných slabost.
Vymanil se tento americký herec s okouzlujícím úsměvem z narcisizmu?
Ano i ne.
Stydlivost, citlivost a neutuchající talent, které mu byly vlastní, jej také vzdalovaly od silové kategorie, která plodí opravdové hvězdy.
Avšak jaký to byl běžec na dlouhou trať!
Paul Newman zemřel v pátek v 83 letech na svém ranči v Connecticutu v důsledku rakoviny plic a zůstává jednou z posledních ikon tučných let americké kinematografie.
Méně velkolepý než Brando, kterému byl podobný a dlouho byl jakýmsi jeho rivalem na filmovém plátně, Newman byl opatrnějším hercem, zajisté křehčím, avšak také apoštolem svobody a rozpadu dramatických konvencí.
Smíšená krev často plodí překrásné děti.
Narodil se v Ohiu v roce 1925, jeho otcem byl německý Žid a matkou původem Maďarka.
Z těchto evropských kořenů se zrodila jedna ze slavných tváří amerického snu.
Bez přehnaného ega, což je poslední známkou kvality.
Protože v něm se zhlédla celá tato země zamilovaná do self made mana, bojovníka ve válce v Pacifiku, zraněného v bitvě, který začátkem 50. let studoval herectví v Yale, poté navštěvoval newyorské Actor's Studio a slavil triumf v divadle, v televizi a záhy ve filmu.
Tentýž muž, jenž bojoval za občanská práva, byl také automobilovým závodníkem, který se umístil jako druhý na 24 hodinovém závodě v Le Mans v roce 1979, a zároveň sexuálním symbolem, a to přesto, že od roku 1958 tvořil vzorný pár s herečkou Joanne Woodwardovou.
S ním také odcházejí stinná místa této skryté, diskrétní, společensky angažované hvězdy, alergické na povyk vlastní show-businessu, která navždy zůstane do určité míry záhadnou.
Slušný člověk, v nejvznešenějším slova smyslu.
Odchod Paula Newmana tento víkend způsobila závrať milovníkům filmu, zatímco jeho velké role spolu soupeří na černém plátně vzpomínek.
Po něm defiluje více než půl století neustále se proměňujícího amerického sedmého umění.
V paměti se znovu vynořují šarmantní kovboj z Butch Cassidy and the Sundance Kid (1969), mladý muž, jenž odmítne svou smyslnou manželku (Elizabeth Taylorovou) v Kočce na rozpálené střeše, adaptaci Tennesseeho Williamse z roku 1958.
Z méně dávné minulosti (1990) si vybavujeme jeho citlivého pana Bridge, zneklidněného v pokročilém věku manželstvím, které nesplnilo všechna očekávání.
Tolik dalších Paulů Newmanů vešlo do dějin.
Boxer Rocky Graziano, ztýraný, násilný, nezapomenutelný delikvent ze Somebody Up There Likes Me (Ve znamení nenávisti) Roberta Wise, role určená pro Jamese Deana, převzatá po jeho smrti, jež v roce 1956 Newmana uvedla v opravdovou známost.
Sympatický gangster v naprosto skvělém The Sting (Podraz), Oscar za nejlepší film v roce 1973.
Zahořklý a pomstychtivý kulečníkový hráč v úžasném The Hustler Roberta Rossena (1961), tutéž postavu ztvární v The Color of Money Martina Scorseseho, což mu přinese v roce 1987 jediného Oscara ze sedmi nominací.
Tato tvář putující věky, to byl on.
A zase on.
V jeho profesní dráze spolu soupeří různé epochy.
Mladí jej znají především díky kultovnímu Slap Shot George Roye Hilla (1977) z role Reggieho Dunlopa, netradičního hokejového trenéra.
Fanoušci se s ním znovu setkali v roce 1994 v The Hudsucker Proxy bratří Coenových.
Svou kariéru pak uzavřel rolí kmotra irské mafie v Road to Perdition Sama Mendese v roce 2003.
Na rozdíl od několika filmových legend, které poměrně brzy opustily řemeslo, zůstal Newman v branži dlouho, třebaže odsuzoval Hollywood s jeho pozlátky, okázalostí a ústupky.
Francouzský filmař Bertrand Tavernier jej, nikoli bez humoru, považoval "za živou výzvu underplayingu", soudě, že ve svých výkonech příliš tlačil na pilu.
Pro krásného Paula Newmana, k němuž role přicházely jako na podnose, nebyla profese vždycky tak něžná.
První milovníky však hrál méně často, než outsidery: neurotiky, alkoholiky, lumpy a zoufalce, jejichž upadání a vzpoury se odrážely v jeho dokonalých rysech.
Jako režisér Newman odhalil málo známé stránky své stydlivé citlivosti.
Jeho film Rachel, Rachel z roku 1968 (podle románu Kanaďanky Margaret Laurenceové), ve kterém hlavní roli hrála jeho žena Joanne Woodwardová, podává citlivý ženský portrét plný melancholie.
Svému synu Scottovi, kterého ztratil kvůli předávkování, věnoval v roce 1984 film Harry and Son, dílo plné studu a smutku.
V přívalu poct, kterých se včera Newmanovi dostalo, jeho veliký kamarád a bývalý spolubojovník Robert Redford (hráli spolu v The Sting a v Butch Cassidy and the Sundance Kid) zarmouceně prohlásil: "Jeho přítomnost činila můj život a tuto zemi lepšími."
Velkodušnost, láska k životu, takové jsou hlavní vlastnosti zemřelého herce.
Pomineme-li jeho legendární kariéru, odchází také velký bojovník za občanská práva, ekologii, nezávislý film, odpůrce úpadku Hollywoodu.
Jeho podobiznu jsme byli zvyklí vídat na lahvičkách vinného octa, omáček, na sušenkách a dalších potravinách, což nám mohlo připadat dost nevkusné, ačkoli se zpočátku jednalo o gag.
Nicméně zisky z prodeje šly na konto jeho Nadace pro těžké dětství.
Newman se tak, spíše než by se nechal ukolébat slávou, do poslední chvíle angažoval ve společnosti.
Svým pěti dcerám zanechal dopis obsahující tyto věty: "Vždycky a až do konce byl váš otec vděčný své šťastné planetě.
Bylo mi ctí, že jsem tu mohl být."
A pro nás bylo ctí smět sledovat životní dráhu tak jasnozřivého a velkodušného amerického umělce.
A kromě toho, konec konců, vzorného občana.
Co se vyrábělo v továrně na faktury Zuschlag & spol.?
Zanedlouho, 8. října, začne líčení v trestním řízení vedeném proti Jánosi Zuschlagovi a jeho společníkům.
Politik a jeho společníci jsou kromě dalších trestných činů, včetně padělání listin, obviněni z podvodu páchaného dlouhodobě a systematicky kriminální organizací, v jehož důsledku byly způsobeny mimořádně významné škody.
Podle prokuratury využívali peněz získaných ve veřejných soutěžích k vlastním účelům a splnění úkolů často dokládali fiktivními fakturami.
Peníze od státu a samospráv - úhrnem přibližně 65 milionů forintů - putovaly zčásti do pokladny organizace Fiatal Baloldal, zčásti do kapes jednotlivců.
Způsob, o kterém informoval také vyšetřující úřad, spočíval v tom, že peníze získané ve veřejných soutěžích byly vybírány na základě faktur, za nimiž nebyla skutečná protihodnota, a přijatým závazkům spolky nikdy nedostály.
Podle obžaloby byla velká část faktur falešná.
Tiskopisy k těmto fakturám pocházely z józsefvárosského trhu, kulatá razítka byla vyrobena v Kiskunhalasi.
O tom, na jména kterých firem má výroba faktur probíhat, se rozhodlo mimo jiné na okružní cestě po severním břehu Balatonu, na kterou poslal Istvána Ladose János Zuschlag.
Podle své výpovědi si měl prvně jmenovaný vyhlédnout penziony a restaurace.
V nich žádal o účty za svou konzumaci, podle jejichž vzoru byly poté vyráběny faktury předkládané v rámci veřejných soutěží vypisovaných mimo jiné Ministerstvem mládeže a sportu, Ministerstvem práce a sociálních věcí, respektive Samosprávou hlavního města.
Faktury vystavoval většinou István Lados se svým společníkem Andrásem Őrim, jenž podle našich informací nejčastěji psal zprávy potřebné k získání subvencí.
Při své "studijní cestě" si Lados vyhlédl jednu pivnici.
Podle dvou faktur vydaných Zuschlagem a jeho společníky v roce 2003 zajišťovalo toto pohostinské zařízení stravování pro devadesátičlennou skupinu ze spolku Biztos Pont.
Tolik lidí by se ovšem podle tvrzení vedoucího firmy do tohoto zařízení najednou nevešlo.
Stejně tak se hemžila formálními a obsahovými chybami faktura vystavená v létě 2002 nadaci s názvem Jobb Jövőért, později Együtt a Harmadik Évezredért.
Penzion v Badacsonytomaji měl totiž jen tři pokoje, víc než deset lidí se v něm jeden večer vyspat nemohlo, přesto bylo na faktuře uvedeno sto třicet hostů.
Vyplňovatelé tiskopisů s bohatou fantazií to ovšem přehnali i tehdy, když uvedli na doklady společnost věnující se taktéž pohostinství - Pigal s. r. o., v jejímž účetnictví podle informací poskytnutých státnímu zastupitelství dokumenty znějící na jméno Jobb Jövőért a Hoppá ani nefigurovaly.
Vedoucí firmy Győző Farkas pro hvg.hu uvedl, že když ho předvolali na prokuraturu a ukázali mu faktury, okamžitě věděl, že jde o falešné dokumenty.
"Jméno našeho podniku a naše daňové číslo byly na razítku na špatném místě."
Jak dodal, kromě formalit nesouhlasilo ani to, že podle faktury ubytovali sto lidí, mají totiž jen jedenáct pokojů, které nemají tak velkou kapacitu.
Navíc bylo na faktuře uvedeno také stravování, přičemž jejich restaurace již dlouhou dobu nefunguje.
Horliví výrobci faktur se nepřesvědčili ani o tom, že vyhlédnutá budapešťská cestovní kancelář organizuje pouze zahraniční cesty, a na fakturu s platbou v hotovosti, což se taktéž neshodovalo s fakturační praxí firmy, uvedli pošetile jako službu zprostředkování cesty po Maďarsku.
Navíc, jak vyplynulo v průběhu vyšetřování, uvedli v dokumentu také DPH, třebaže organizování cest do zemí mimo Evropskou unii bylo od DPH zproštěno.
Na čtyřech dokumentech vystavených nadaci Jobb Jövőért společností Hotel Révfülöp s. r. o. nesouhlasila mimo jiné ani výše DPH. Na činnost firmy se totiž nevztahuje uvedená 25procentní, nýbrž 15procentní DPH, krom toho vystavovali zaměstnanci hotelu jen tištěné faktury, vyrobená faktura však byla psaná rukou.
Mimo to zkazili "vydavatelé" fakturu třeba tím, že u jedné firmy uvedli, jak vyšlo najevo díky vyšetřování státního zastupitelství, jako vykonanou činnost silniční přepravu zboží, kterou firma zakládající se původně na investičním poradenství nevykonávala.
To, že jsou faktury vydané nadaci Együtt a Harmadik Évezredért a spolkům XXI. Századi Kulturális Egyesület a Biztos Pont falešné, se krom toho provalilo také kvůli formálním odchylkám - neodpovídajícímu formátu faktury a nepravému razítku.
Stejně jako v případě společnosti Ravenna k. s. nebo Sportovního tábora v Kunfehértó, jejichž představitelé popřeli, že by faktury vystavili oni.
Padělatelé si například nevšimli ani toho, že společnost HIB s. r. o. z Nyíregyházy byla v době (2001), kdy se u ní stravovala skupina ze spolku Fiatal Városért, v likvidaci, právě proto podle našich informací likvidační komisař firmy také popřel, že by papír vydal on.
Faktury vystavovali vědomě
Druhou skupinu fakturujících tvoří ti, kteří věděli, že mají vystavit fiktivní fakturu.
Nadace Esély Budapestért vystavila účty za zhruba čtyři miliony forintů pro nadaci Harmadik Évezredért na žádost organizace Fiatal Baloldal - Ifjú Szocialisták.
Vedoucího společnosti Collab s. r. o. přiměl podle obžaloby k vydání fiktivního účtu jeden z obviněných Ludovic Györfi.
Se Zuschlagem a jeho společníky spolupracovala také společnost Biogate s. r. o, momentálně v likvidaci, která v roce 2003 zásobila nadaci Jobb Jövőért a spolky Atlasz a Vörösfenyő fakturami v hodnotě zhruba pěti milionů forintů, za kterými nebyla skutečná hospodářská činnost.
Ani pohyb peněz, protože vytvořené faktury byly později stornovány, což už ovšem organizace zapomněly uvést ve svých dokumentech.
Do další skupiny fakturujících firem patří ty, které měly vazby na obžalované.
Tak byl například Iván Kubatov pověřeným zástupcem ukrajinského jednatele společnosti Delta Trió s. r. o., zabývající se obchodováním s pohonnými hmotami a motorovými vozidly, se sídlem v Budapešti, na němž však společnost není k nalezení.
Firma vystavila v říjnu, listopadu a prosinci 2005 hned několik faktur za prodej prostředků výpočetní techniky v hodnotě přibližně 18 milionů forintů.
Podle údajů zjištěných vyšetřováním koupila tyto faktury kiskunhalasská společnost Cash Investment s. r. o., která byla od 14. září 2005 v likvidaci.
Jednatelem této firmy byl muž z Rumunska, jemuž měl v letech 2002-2005 předávat listiny týkající se firmy taktéž Iván Kubatov.
Jak víme, Kubatov během vyšetřování přiznal, že jménem společnosti vydal faktury spolkům Atlasz, Hoppá a nadaci Együtt a Harmadik Évezredért a sám přijal jejich protihodnotu.
Vysloveně na žádost Ivána Kubatova byly rumunskými zedníky založeny společnosti Fa-Bani Jos Faipari s. r. o. a Jos-Investment k. s.
Fakticky ovšem ani jedna z firem nefungovala, podle obžalovaného proto, že nedostaly práci.
Přesto mu podniky byly ku prospěchu, neboť na žádost spoluobviněného advokáta Zsolta Szenteho, který připravil také jejich zakládací listiny, vystavil jménem firem faktury spolkům Atlasz a Y-Generáció napojeným na Zuschlaga.
Jménem firem Investment, Delta Trió, Fa-Bani Jos, Jos Investment a Linaxtrade dal Kubatov organizacím celkem 15 faktur v hodnotě 14,2 milionů forintů.
Státní zastupitelství usoudilo, že si Kubatov přišel na 10 procent z částek uvedených na fakturách a DPH.
K vystavení fiktivních faktur, tentokrát k výběrovému řízení pro spolek Biztos Pont, využil muž také firmu Szi-Beri k. t.
Spolky Y-Generáció a Szövetség a Modern Magyarországért podaly v lednu 2006 návrhy do veřejné soutěže Nadace Mihálye Táncsicse (TMA), veřejně prospěšné organizace socialistické strany.
Získaly po 500 tisících forintech, avšak částky nevynaložily na cíle uvedené v návrzích.
Aby to nevyšlo najevo, předložily TMA pět fiktivních faktur od společnosti Works Team s. r. o.
Tyto faktury byly ostatně nalezeny při domovní prohlídce v kanceláři Árpáda Kemecseiho na ministerstvu školství.
Během líčení část obžalovaných pravděpodobně popíše průběh výroby faktur, jak učinila již na prokuratuře.
Zajímavé může být spíš to, pokud se rozhodne vše odhalit sám hlavní obžalovaný János Zuschlag.
Jeho dosavadní výpověď totiž není příliš detailní, a přestože již několikrát slíbil, že vše obšírně vyloží, dosud tak neučinil.
Otázkou je, zda je to v jeho zájmu - výměnou za uhrazení velké části škody, padesáti milionů forintů, s ním možná socialisté uzavřeli dohodu a Zusi to vezme na sebe.
Ten se ostatně zatím mohl i urazit, neboť jeho žádosti o zmírnění podmínek jeho zadržování, totiž o umístění do domácího vězení, zůstaly doposavad nevyslyšeny.
Zatímco pachatelé hospodářských trestných činů, kteří napáchali mnohem větší škody, jež dosud neuhradili, se mohou svobodně procházet anebo aspoň čekat na konec proti nim vedeného řízení ve svých domovech, on tuto možnost nemá.
Psychologie trumfování: proč utrácíme více peněz?
Při dražbách jsou zákazníci ochotni utratit víc peněz, přecenit zboží.
Neurologické a ekonomické základy tohoto známého - a zdánlivě iracionálního - chování se podařilo odhalit badatelům z oboru neurologie a ekonomie Newyorské univerzity.
Podle jejich studie, publikované v časopise Science, nechtějí lidé v soutěži typu aukce eBay zaostávat, takže raději zaplatí i příliš vysokou cenu.
Výzkum se pomocí experimentální aukce pokoušel zmapovat schéma této "hry" v nervové soustavě.
Jedna skupina dobrovolníků sázela, druhá skupina se účastnila hrané aukce, přičemž byly pomocí metody funkční magnetické rezonance (fMRI) zkoumány aktivní oblasti mozku pokusných osob.
V obou hrách mohli účastníci vyhrát peníze, ovšem při hře na aukci, jejímž důležitým prvkem je přetrumfnout druhou stranu, začal při prohrávání intenzivně fungovat celek nacházející se pod mozkovou kůrou, zvaný striatum.
Tato mozková oblast hraje kromě mnoha dalších funkcí roli v "sebeodměňovacím" mechanizmu nervového systému.
Vyšroubování ceny je proto podle badatelů možné vysvětlit snahou vyhnout se prudké reakci striata.
K podepření své teorie provedli členové výzkumného týmu z řad ekonomů finanční průřezové šetření.
Při něm za různých podmínek licitovaly proti jednomu partnerovi tři skupiny.
Kontrolní skupině bylo prostě sděleno, jaká je reálná hodnota daného výrobku, a oni učinili sázky.
Členům další skupiny bylo navíc slíbeno, že pokud vyjdou ze hry vítězně, dostanou za odměnu ještě 15 dolarů.
Třetí skupina dostala 15 dolarů naopak už před dražbou, ovšem v případě prohry přišli její členové i o tyto peníze.
Rozdíl mezi oběma skupinami spočíval tedy všeho všudy v tom, že jedné byla zdůrazněna výhra a druhé prohra.
Členové skupiny hrající "proti prohře" ovšem byli ochotni jít výš, než tomu bylo v kontrolní a "vítězné" skupině, což potvrzuje hypotézu neurologů.
"Tyto výsledky nelze vyvodit ze žádné dříve existující ekonomické teorie.
Ty totiž až dosud vysvětlovaly jevy pozorovatelné při aukcích radostí z vítězství a vyhýbáním se risku.
Až neurologické zobrazovací metody nám pomohly vyřešit rozpor mezi těmito dvěma teoriemi tak, že jsme nyní dospěli ke třetímu vysvětlení," konstatoval Andrew Schotter, profesor ekonomické fakulty Newyorské univerzity.
Hepatitida: kdy vyhledat lékaře?
Přibližně půl miliardy lidí na celém světě trpí chronickou infekcí hepatitidy B či C, v Maďarsku je pak toto chronické onemocnění jater uváděno mezi hlavními příčinami úmrtí.
Počet domácích případů infekce hepatitidy se odhaduje na sto tisíc, ovšem jen sedm tisíc z nich se léčí. Příčinou toho je, že nemocní často nevědí, že jsou nakažení.
Název hepatitida je souhrnné pojmenování infekčních poškození jater způsobovaných různými viry.
V jejich symptomech je mnoho podobností, příznačný je zánět jater a žloutenka, ovšem původci nemoci a jimi způsobovaná onemocnění se od sebe vzájemně liší.
Viry hepatitidy se v závislosti na původcích nemoci šíří dvěma hlavními způsoby: hepatitida typu A a E trávicím ústrojím (například infikovanými potravinami, vodou), hepatitida typu B, C, D a další viry krví a tělními tekutinami (sperma, poševní sekret, sliny).
Cestovatelé by se v každém případě měli chránit očkováním proti viru A a B, proti viru typu C vakcína neexistuje.
Příznaky hepatitidy A se objevují dva až tři týdny po požití infikovaného jídla, obvykle jsou provázeny nevolností, slabostí, břišními potížemi, nutkáním k zvracení.
Poté se na kůži a očních bělmech vytvoří žloutenka, zesvětlá stolice a ztmavne moč. Léčba může trvat i dva až tři týdny.
Každý rok zemře na celém světě milion lidí na vážnější druh tohoto onemocnění, na rakovinu jater a jaterní cirhózu způsobené hepatitidou B.
Hlavní příčinou je, že podle odhadů je jen každý desátý nakažený medikamentózně léčen.
Také hepatitida C může mít velmi vážné následky: pokud není léčena, může vést až k jaterní cirhóze či rakovině jater.
Většina nakažených o své nemoci ani neví, původce nemoci ničí jaterní buňky zákeřně, a tak se první příznaky dostaví v mnoha případech až za 20-30 let.
Proto je velmi důležitá včasná prevence, provádění pravidelné depistáže.
Ve třech skupinách se toto onemocnění vyskytuje o hodně častěji než v průměru: mezi lidmi, kteří před rokem 1991 prodělali transfuzi krve, mezi uživateli drog a mezi lidmi s tetováním.
V současné době činí předpokládaný celosvětový počet jedinců nakažených virem chronické hepatitidy C 200 milionů.
Jelikož nemoc může prokázat již rutinní laboratorní vyšetření, měl by se člověk v případě, že zaznamená jakýkoliv příznak neznámého původu, obrátit na svého praktického lékaře.
Při včasném odhalení je nemoc léčitelná, virus lze z organizmu odstranit, a zabránit tak nakažlivosti a předejít vzniku rakoviny.
30. září je světovým dnem hepatitid, jenž byl organizacemi zastupujícími nemocné poprvé celosvětově uspořádán v roce 2004.
Jeho cílem je upozornit na chronický zánět jater způsobovaný těmito viry, na příčiny jeho vzniku a na význam včasného rozpoznání nemoci.
Vlády Beneluxu zestátní část banky Fortis
Státy Beneluxu pomohou belgicko-holandské bance Fortis, která se jako první v Evropě dostala do potíží kvůli šířícímu se účinku krize amerického hypotečního trhu, částečným zestátněním: trojice zemí podpoří peněžní a pojišťovací ústav, jenž má kapitálovou účast také v Maďarsku, částkou 11,2 miliard eur.
Dohodly se na tom tento víkend na nejvyšší úrovni belgická, lucemburská a holandská vláda za účasti prezidenta Evropské centrální banky a evropské komisařky pro hospodářskou soutěž.
Banka Fortis je první v eurozóně, jež se v rámci krize mezinárodních finančních trhů, šířící se ve vlnách již déle než rok, dostala do velké krize, a rozhodnutí učiněná v této věci by mohla být z určitého hlediska posuzována jako precedenty.
Ve smyslu rozhodnutí, které se zrodilo v neděli v noci, vykoupí všechny tři státy téměř polovinu (49 procent) tamního majetku banky.
Banka s naprostou jistotou prodá část svých kapitálových účastí, především pak - hlavně pojišťovací - aktivity zakoupené v loňském roce od holandské banky ABN Amro.
Akcie banky Fortis začaly minulý týden prudce klesat, v druhé polovině týdne se už v ústavu objevovaly vážné znaky krize.
Analytici se však shodují v tom, že se svými 85 tisíci zaměstnanci je banka příliš velká na to, aby ji nechali zkrachovat.
Cenné papíry firmy spadly jen v pátek o 12 procent, na 14leté minimum.
Od ledna klesla hodnota akcií o více než dvě třetiny.
Vzhledem k současným cenám akcií se celková tržní kapitálová hodnota skupiny pohybuje kolem 14 miliard euro, podle vedoucích představitelů podniku je to však nereálné.
Vedení podniku ostatně viní z pádu akcií Fortisu nejistotu na zámořském trhu související s přijetím plánu amerického balíčku v hodnotě 700 miliard dolarů.
V pondělí už akcie mírně stouply.
V pátek byl do čela banky jmenován nový generální ředitel Filip Dierckx.
Peněžní ústav hledal i soukromé kupce, ovšem s vážnější nabídkou se dosud nikdo nepřihlásil.
Belgická vláda již dříve oznámila, že se investoři nemusejí obávat, o své peníze nepřijdou.
Mezi klienty banky dosud nevypukla panika a pobočky nebyly brány útokem.
V Maďarsku disponuje banka Fortis samostatnou pobočkou a skoupila také několik leasingových firem.
Kdo věří v boha, toho to tolik nebolí?
Podle výsledků nedávného výzkumu funguje víra v boha jako určité analgetikum, jež mohlo ulehčovat smrt již katolickým mučedníkům.
Vědci z Oxfordské univerzity provedli zajímavý experiment, zkoumali, jakým způsobem u člověka ovlivňuje víra v boha vnímání bolesti, informoval britský deník Telegraph.
V rámci dosti bizarního průzkumu podrobili 12 katolických věřících a stejný počet ateistů elektrickým šokům, zatímco všichni pozorovali malbu zobrazující Pannu Marii.
Podle výsledků byli katoličtí věřící schopni velkou část bolesti vyloučit.
Díky technice podrobně zkoumající lidský mozek se ukázalo i to, že katolíci dokázali aktivovat tu část svého mozku, jež je odpovědná za regulaci bolesti.
Výzkum je prvním ze série bádání, kterých se vedle akademiků účastní i vědci, filozofové a teologové z různých částí univerzity.
Úplně přesně test probíhal tak, že k levé ruce pokusného subjektu připevnili jiskřící nástroj, který vydával elektrické šoky.
Badatelé požádali účastníky pokusu, aby upřeně pozorovali dvě malby: Sassoferratovu Pannu Marii pocházející ze 17. století a Dámu s hranostajem Leonarda da Vinciho, namalovanou v 15. století.
Autoři výzkumu doufali, že pohled na Pannu Marii vyvolá u věřících určitý stav zbožnosti, zatímco da Vinciho obraz vybrali proto, že se od prvního příliš neliší a působí podle nich uklidňujícím dojmem.
Pokusné subjekty trávily půl hodiny v MRI skeneru a během této doby dostaly ve čtyřech po sobě následujících částech 20 elektrošoků, zatímco odděleně sledovaly obraz s náboženskou nebo obecnou tematikou.
Katolíci uváděli, že se při pohledu na Pannu Marii cítili "v bezpečí", jako by o ně bylo "postaráno" a "uklidnili se, naplnil je mír".
Při sledování obrazu s náboženskou tematikou cítili podle svého vyjádření o 12 procent méně bolesti, než když před sebou měli Leonardovo dílo.
Psycholog Miguel Farias, jenž se výzkumu také zúčastnil, se domnívá, že podobného účinku lze dosáhnout pomocí jakéhokoliv silně působivého obrazu i u ateistů, jen je třeba nalézt správnou fotografii.
"Museli bychom najít obraz, který budou vnímat velmi pozitivně, z pozice matky či otce," uvedl psycholog.
Anglikánský biskup Tom Wright výsledky výzkumu přivítal.
"Praktikování víry by mělo změnit a v mnoha případech také změní naši osobnost," dodal Wright.
Po tak skvělých výsledcích už je jen otázkou, jaký účinek by na regulaci bolesti věřících mělo, kdyby jim ukázali některou madonu od Leonarda nebo malíře podobného kalibru.
Znamenal by pohled na kvalitní Pannu Marii dosažení ještě lepších výsledků?
Jsi to, o co ze sebe se podělíš
O svých desátých narozeninách může Google prohlásit, že ho lidé mohou nalézt ve své kapse přinejmenším stejně tak dobře jako na nebi nad hlavou; vědí, kde byli na dovolené, na jaká chodí odborná vyšetření a co je zajímá.
Podle Erica Schmidta, jednoho z šéfů firmy, to však pořád nestačí.
Ovšem co se týče skeptiků, činících paralelu s orwellovskou temnou vizí, těm právě není jasná samotná podstata webu 2.0.
Eric Schmidt se nedávno vyjádřil pro deník Financial Times, že hlavním cílem Googlu je shromáždit o uživatelích ještě více osobních údajů, což je nutné k tomu, aby se zakladatelé Googlu mohli držet svého původního záměru, jenž zněl: "Uspořádejme všechny informace na světě!"
Podle zpovídaného představitele Googlu stojí firma i po deseti letech světoborné práce teprve na začátku toho, aby mohla pracovat s veškerými informacemi.
Na otázku, co bude za pět let, Schmidt odpověděl, že by rád, kdyby Google dokázal odpovědět na otázky typu "co mám zítra dělat?" nebo "jaká práce by se pro mě vlastně hodila?" - na takovéto zdánlivě jednoduché otázky ovšem softwary nebudou umět odpovědět až do té doby, dokud nebudou vědět o uživatelích dost informací.
Ne všichni uživatelé internetu dobře vědí, že během internetového hledání jsou přesně zachycována hledaná slova i to, z jaké IP adresy byla hledána a na jaké stránky se zájemci po hledání přesunuli.
Díky službě Personalized Search zahájené před dvěma lety si uživatelé mohou například uchovávat historii svého surfování, mohou se zpětně podívat, co hledali a na co klikli, díky čemuž se pak v dlouhodobé perspektivě generují nálezy přizpůsobené mnohem více přímo jim - na stejné logice se bude zakládat i služba Recommendations, prostřednictvím které nám bude systém na základě dříve uvedených a uchovaných preferencí nabízet produkty a služby.
Co když budou mé údaje použity proti mně, co když se někdo podívá, čím se zabývám? - ptají se uživatelé, kteří mají při pohledu na datový monopol Googlu strach.
Ve většině případů působí hrozivě spíš rozsah potenciální moci reprezentované firmou, protireakce nevyvolává v uživatelích internetu vědomí viny, strach z potrestání, touha po svobodě či dokonce vzpoura proti moci.
Ovšem je potvrzeným faktem, že veškeré hledané výrazy jsou nejen zachycovány, ale v odůvodněných případech mohou být také vydány třetí straně, v takových zákonných případech osobnostní práva uživatelů internetu nic nechrání.
Nejznámějším příkladem z poslední doby byla asi koordinovaná akce proti brazilským pedofilům, během které poskytl Google brazilské vládě informace, jež umožnily identifikaci pedofilů z komunitních stránek Orkut, zřizovaných jeho prostřednictvím.
Internetoví uživatelé, kteří se strachují o osobnostní práva, si však mohli ještě v květnu oddechnout, když firma ruku v ruce s organizací na ochranu elektronických práv EFF úspěšně dokázala svou pravdu ve sporu s FBI: Google tak nesmí být ani v budoucnu žádným článkem ústavy nucen k tomu, aby poskytl jakékoliv informace tajně vyžádané FBI.
(Ve stejnou dobu federální vláda úspěšně vybojovala téměř padesát tisíc webových adres a tisíc hledaných výrazů, které získala s odvoláním na posílení před lety přijatého zákona o ochraně dětí, přesto se jí však nepodařilo dostat seznamy hledaných položek individuálních uživatelů, respektive úplné seznamy webových stránek a klíčových slov zahrnující dobu dvou měsíců.)
Názor na Google je tak dost rozporný: je bičován těmi, kteří se obávají poskytnutí svých osobních údajů, protože cítí, že jejich intimní sféra a soukromý život budou tím, že začnou používat služby Googlu, vystaveny újmě, a vystupují proti němu s revoltou, jaká náleží nadnárodním firmám s konzervativní image.
A zatím americká geek kultura a její divoká odnož, seskupující kolem sebe nadšené počítačové fanoušky, aktivisty a uživatele, objevující se v mnoha zemích, v něm vidí novou generaci velkofirem, "korporaci, co teď frčí", na rozdíl od jeho rivala Microsoftu, považovaného kvůli Windows za dobyvatele světa, jakkoliv oba bojují za stejné cíle.
To může být způsobeno tím, že Google na rozdíl od Microsoftu nevyžaduje od svých uživatelů identifikační kód a nechce po nich peníze za své aplikace; otevřený, bezplatný a neustále čerstvý zdroj informací a balíček programů působí jako mnohem dostupnější, mladistvější, "coolovější", než je praxe oficiálního softwarového obra.
Ovšem může to být způsobeno také tím, že geekové přesně chápou velmi problematický vztah internetu a osobnostních práv, který s sebou přineslo právě jedno z nejskloňovanějších klíčových slov posledních let: web 2.0.
Web 2.0 totiž není o ničem jiném než o spolupráci, o tom, že za sebou úmyslně necháváme stopy a využíváme komunikační kanály, které máme k dispozici, a ačkoli je jejich rozsah u každého jiný, podstata zůstává stejná: ukazujeme se.
Průměrný mladý člověk si může vést profil hned na několika komunitních stránkách od Facebooku po Xangu, které si může klidně propojit s jinými službami, například s Twitterem anebo aplikací last.fm, zaznamenávající jím poslouchanou hudbu, to všechno si pak může napojit na navigační systémy, jako jsou FriendFeed nebo Blip.fm, krom toho si může psát blog, na němž se budou automaticky objevovat jeho nejnovější fotogalerie, které si ukládá na Flickru anebo Picase.
Přitom se můžeme dočíst o spoustě exemplárních případů, z nichž vysvítá: přítelkyně ráno při pohledu na záplavu fotek společných kamarádů lehce přijde na to, s kým její šálivý přítel trávil večer, nebo může firma vyhodit svého pracovníka jenom proto, že na svém blogu vylíčí své upřímné mínění o vrchním vedení: jedno je jisté, pojem soukromého života se dnes úplně přehodnotil.
Ten, kdo žije online život, se skládá z toho, co ze sebe ukáže, tak bychom mohli definovat základní tezi skrývající se za chováním dnešní mládeže.
A kdo chce něco utajit nebo se aspoň vyhnout googlovskému monopolu, má možnost (počínaje třeba Scrooglem, který využívá vyhledávacího systému Googlu, ovšem záměrně nezanechává stopy).
Nemalý počet lidí se například schválně neregistruje na komunitních stránkách, aby je nebylo možné nalézt. Online aplikace Googlu od textového editoru po fotoeditor a zpravodajský portál je možné vyměnit za alternativní verze, které nejsou napojeny na obří serverové parky a které z nás nesestaví ten nejkvalitnější možný profil.
Veřejné mínění nepříliš tajně očekává, kdy Google ukáže zoubky.
Podnik má se svou současnou hodnotou 156 miliard dolarů větší cenu než IBM (140 miliard dolarů), Intel (124 miliard dolarů) nebo Coca Cola (110 miliard dolarů), inzertní plochy AdWords/AdSense ohrožují investice reklamních agentur a služby zaváděné neustále se zrychlujícím tempem vážně znepříjemňují život nejen Microsoftu, ale i četným dalším softwarovým designérům.
Kritičtí pozorovatelé však vedle toho nacházejí i kontrapunkty působící zneklidňujícím dojmem: vrchní vedení například zcela odmítlo protesty zaměstnanců poté, co zvedlo na dvojnásobek poplatek za firemní školku, libovolně časté denní stravování zaměstnanců bylo podle vedení firmy příliš nákladné, to vše se ovšem ztrácí vedle faktu, že se Google ještě v roce 2006 sklonil před čínskou vládou a ve smyslu jejich dohody vyfiltruje každý nález, který se příčí dobrému vkusu, respektive zájmům čínského režimu.
Jedno z vnitřních pravidel firmy zní, že nikdy dopředu neinzeruje nové služby, teprve tehdy, když už je lze používat, jisté však je, že očekávatelné problémy následujících měsíců a let mohou zahýbat světem na nových místech: zatímco někteří se domnívají, že projekt Googlu zaměřený na skenování a archivování knih a časopisů nabývá takových rozměrů, že firma brzy bude mít co do činění s americkým Nejvyšším soudem, jiní se děsí jejího systému Health, v něm si totiž můžeme sestavit kompletní vlastní zdravotní profil s předchozími nálezy, lékaři a problémy.
Fakt, že Google sestavuje genetickou databázi, pak může sloužit jako dobrý výchozí materiál i pro následující generace spisovatelů sci-fi, slavná novela Coryho Doctorowa "Scroogled" popisuje s orwellovskými reminiscencemi budoucnost, v níž se lze k člověku odstrašivě dobře přiblížit jen s pomocí údajů z Googlu.
Dvojnásobnému vrahovi z Ózdu pomáhaly odstranit stopy dvě mladistvé osoby
Dvě mladistvé osoby vyslechla policie v případu dvojnásobné vraždy v Ózdu, podle důvodného podezření pomáhaly s odstraněním stop tohoto trestného činu, řekl v úterý mluvčí Vrchního policejního ředitelství župy Borsod.
Osoby se k činnosti, z níž byly podezřelé, doznaly a v současnosti jsou obviněny z napomáhání trestnému činu.
Obě mladistvé osoby, podle informací MTI dvě dívky, jsou stíhány na svobodě.
Napomáhání trestnému činu se trestá odnětím svobody na dobu až 5 let.
Podezřelý z dvojnásobné vraždy v Ózdu, 23letý zdejší muž, byl v neděli vzat do prozatímní vazby.
Je podezřelý z trestného činu předem plánované několikanásobné vraždy ze zištných důvodů.
Během vyšetřování vyšlo najevo, že 23letý mladý muž dlužil 53letému muži větší částku.
Podezřelý nechtěl svůj dluh splatit, proto svého věřitele vylákal minulou středu do jedné provozovny v Ózdu, kde zabil nejdříve muže a poté i jeho 9letou dceru.
Podle informací MTI se mladík na spáchání trestného činu předem připravoval, o čemž svědčí i to, že vraždu spáchal zbraní ukrytou na místě činu.
Zbraň i okolnosti jejího použití jsou se zapojením odborníků zkoumány policií.
Varšavská burza učinila nabídku na koupi pražské burzy
Dvě stě milionů eur - přibližně pět miliard českých korun - nabídla varšavská burza cenných papírů za koupi stoprocentního balíku akcií pražské akciové burzy.
Ludwik Sobolewski, předseda varšavské burzy cenných papírů, potvrdil nabídku, kterou učinila polská strana i přesto, že Češi varšavskou burzu z okruhu možných nových vlastníků pražské burzy již dříve vyloučili.
Důvodem je fakt, že vlastníkem varšavské burzy je stát.
99 procent akcií je v rukou polského státu, který si přeje 60 procent cenných papírů za několik měsíců prodat.
Jak píše český ekonomický deník E15, nabídka Poláků představuje nejvyšší částku, která byla zájemci za pražskou burzu dosud nabídnuta.
Podle českých listů podaly dosud nabídku vídeňská burza cenných papírů, transatlantická akciová burza Nasdaq, New York Stock Exchange, londýnská burza a Deutsche Börse.
Šéf pražské akciové burzy Petr Koblic se minulý týden vyjádřil, že varšavská burza cenných papírů by byla nejhorším novým vlastníkem ze všech zájemců, a nevyloučil, že by to v budoucnu mohlo vést k zániku pražské akciové burzy.
Hodnotu pražské burzy cenných papírů odhadují odborníci na akciové trhy na 5-10 miliard.
Podle dohody akcionářů by mohlo být odprodáno přibližně 90 procent akcií.
Největším vlastníkem pražské akciové burzy je investiční banka Patria Finance s přibližně 25procentním podílem, po ní následuje Česká spořitelna se 14,7 a Tiger Holding Four S. a. r. l. s 13,5 procenta.
O finanční krizi z pohledu evropských listů
Ve svých úterních komentářích věnovaných prohlubující se mezinárodní finanční krizi už přední evropské listy připomínají "druhé 11. září".
Za globální finanční katastrofu můžeme poděkovat americkému prezidentovi, vznáší obvinění římská La Repubblica. Prezident dokonce nebyl schopen ani sešikovat svoji vlastní stranu na podporu onoho narychlo splácaného návrhu zákona, jehož cílem je náprava této zoufalé situace...
Místo nového Pearl Harboru, který připomínal miliardář a investor Warren Buffett, bychom mohli mluvit spíš o druhém 11. září.
Také část madridského tisku vidí viníka ve Washingtonu.
Podle názoru deníku El Mundo přivedl světovou ekonomiku na pokraj zhroucení tamní nedostatek politického vedení.
Nebezpečí zhroucení amerického finančního systému neustále roste, za což nakonec zaplatí celý svět.
Bushův plán sice nebyl dokonalý, po hlasování v Kongresu však hrozí nebezpečí, že Washington nenabídne politický nástroj řešení krize.
Světové hospodářství visí ve vzduchu - právě ve chvíli, kdy probíhá jedna z největších proměn v dějinách kapitalismu.
Hrozbu již nelze dále opomíjet, poukazuje ženevský deník Tages-Anzeiger.
Jednotlivé státy dosud mohou hodit vrávorajícím peněžním ústavům záchranný kruh a daňoví poplatníci je mohou zachránit před krachem.
Ovšem zhroutí-li se jako kostky domina ještě další banky, pak už nebudou stačit ani peněžní prostředky, ani další improvizace.
V dlouhodobé perspektivě je třeba, aby se členské státy Evropské unie přenesly přes svůj národní egoismus a sjednotily kontrolu nad rozdrobenými finančními trhy.
Jen v pondělí dostaly postonávající peněžní ústavy více než 100 miliard eur, připomíná vídeňský Der Standard, podle nějž jsou obavy, že podobně jako Američané budou muset v zájmu řešení krize sáhnout hluboko do kapsy i evropští daňoví poplatníci, stále reálnější.
Evropská unie se krizí, která se jako cunami valí starým kontinentem, až dosud vážně nezabývala.
"Záchranáři" nemusí hned mávat stamiliardami eur, ovšem bylo by dobré, kdyby si pevně stanovili, v kterém případě je rozumné sáhnout po penězích daňových poplatníků, aby se předešlo ještě větším škodám.
Inteligentní auto imituje let čmeláka
Co by asi tak bylo nejlepší metodou vývoje technologií schopných zabránit srážce, ne-li imitace detektorů překážek vyskytujících se ve světě přírody?
Například u včel.
Výchozí strategickou myšlenku překvapivého projektu, představeného na japonském veletrhu CEATEC, vnukli inženýrům z firmy Nissan čmeláci. Šlo o to, jak postavit novou generaci systémů zabraňujících srážkám.
Ve spolupráci s tokijskou univerzitou zkonstruoval Nissan biomimetický robotický systém řízení typu BR23C, robotizované miniauto, které je vybaveno vlastnostmi včel, s konečným cílem napomoci vytvoření systému, který dokáže eliminovat veškeré srážky.
"Během letu si každá včela vytváří vlastní osobní prostor oválného tvaru, který se vlastně velmi podobá našemu bezpečnostnímu ochrannému obalu," vysvětlil na výstavě Kazuhiro Doi, generální ředitel značky pro oblast technologického PR a výzkumu a vývoje.
Důležitou roli hrají složené oči, které včelám umožňují vidět do všech směrů v zorném úhlu více než 300 stupňů.
K okopírování funkce složeného oka sáhli inženýři po nápadu laserového dálkoměru.
Ten identifikuje překážky ve vzdálenosti až 2 metrů před BR23C v zorném poli 180 stupňů, vypočítá jejich vzdálenost a pošle palubnímu mikroprocesoru signál, jenž se okamžitě přemění v operaci směřující k zabránění srážce.
Překážka je zachycena během zlomku vteřiny, poté začne robotizované auto imitovat pohyby včely a otočením kol v rozsahu potřebném k zabránění srážce okamžitě mění směr.
Na rozdíl od jakéhokoliv existujícího systému probíhá tento výhybný manévr naprosto instinktivním způsobem.
"Kdyby tomu tak nebylo, robotické auto by nedokázalo reagovat dost rychle na to, aby se překážkám vyhnulo," vysvětluje Tošijuki Ando, vedoucí Laboratoře mobility a projektu robotického automobilu.
Musí reagovat instinktivně a okamžitě, neboť tato technologie vyhovuje nejzranitelnější a nejvnitřnější vrstvě bezpečnostního ochranného obalu, uvnitř které je srážka v současnosti považována za nevyhnutelnou.
Celý proces musí odrážet to, co dělá včela, aby se vyhnula dalším včelám.
Tento proces nesmí trvat déle než mrknutí oka.
Ovšem na rozdíl od včel nemůže tento pohyb směřovat nahoru, dolů či úhlopříčně, může být pouze dvoudimenzionální a pouze ve směru, kterým lze otočit kola.
Místo nekonečných možností, které se při vyhýbání nabízejí včelám, tak byla v případě robotického automobilu uplatněna pouze možnost otáčivého pohybu, zrychlení a zpomalení.
BR23C používá lithium-polymerové akumulátory, které jsou lehčí a mají vyšší energetickou hustotu, což znamená, že mají delší životnost než lithium-iontové varianty.
Podle Andoa je důležitá instinktivní, inteligentní reakce, nikoliv schopnost zpracování, tím méně pak skladování dat.
Tento mechanizmus musí zpracovat a reagovat pouze na několik příchozích signálů za vteřinu.
Není potřeba, aby je uchovával a reagoval pomocí intuitivní logiky zakládající se na datech z předchozích manévrů, proto neustále používá pouze paměť o velikosti několika málo kilobajtů.
Nepotřebuje paměti s giga- či megabajtovou kapacitou.
Jedná se o první krok k vyvinutí technologie sloužící k okamžitému vyhýbání, která by se podle odhadu Nissanu mohla dostat do sériově vyráběných vozů během deseti let.
Další možnost uplatnění může představovat spojení jednotky se satelitním navigačním systémem GPS, jenž by po vyhnutí se v cestě ležícím překážkám dovedl motoristu k zadanému konečnému cíli.
Proklatě drahé dítě už má i jméno
Zákon o balíku na záchranu ekonomiky v hodnotě 700 miliard dolarů, který má být rozdělen do několika splátek a jehož cílem je odkup nekvalitních úvěrů bank, už má písemnou podobu.
V prvním kole bude použita polovina částky.
Po dalších jednáních, která skončila až v sobotu po půlnoci amerického východního času, dospěli představitelé Kongresu k dohodě v několik dní trvající debatě o záchranném balíku v celkové hodnotě 700 miliard dolarů, sdělila agentura Reuters.
"Dosáhli jsme významného pokroku," oznámila Nancy Pelosiová, demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů, podle níž už zbývá pouze sepsání dohody.
Kompromis týkající se balíčku podpořili také oba prezidentští kandidáti Barack Obama a John McCain.
Ministr financí Henry Paulson o výsledku kompromisu prohlásil: "Program bude fungovat a bude účinný, avšak je třeba podniknout další kroky."
Písemná podoba balíčku byla zveřejněna před otevřením asijských trhů v neděli v 8 hodin večer washingtonského času (tedy v pondělí ve dvě hodiny ráno středoevropského času), ovšem žádný zvláštní vzestup na burzách nezpůsobila.
O návrhu právní normy slyšící na jméno zákon o nouzové ekonomické stabilizaci z roku 2008, kterou se má program ustanovit, bude v pondělí hlasovat nejdříve Sněmovna reprezentantů, poté bude řada na Senátu.
Prezident George W. Bush hovořil s Pelosiovou v sobotu večer, poté zprávy o dohodě přivítali také v Bílém domě.
"S pokrokem, kterého bylo v noci dosaženo, jsme spokojeni a velmi si ceníme úsilí obou stran o stabilizaci našich finančních trhů a ochranu naší ekonomiky," prohlásil mluvčí Bílého domu Tony Fratto.
Program se ostatně liší od původního návrhu Bushovy administrativy, v němž mělo jít o to, aby byla na odkup nekvalitních cenných papírů zajištěných hypotékami vynaložena najednou celá suma 700 miliard dolarů.
Nyní je možné utratit v prvním kolem maximálně polovinu částky 700 miliard, a to tak, že 250 miliard bude použito okamžitě poté, co o věci podle očekávání v pondělí rozhodne Kongres, a ministerstvo financí za ně nakoupí cenné papíry zajištěné hypotékami, jež jsou hodnoceny jako nekvalitní, osud zbývajících 100 miliard dolarů pak bude záviset na rozhodnutí prezidenta.
Program bude kontrolován zvláštním sborem, jehož členem bude také předseda federální rezervní banky.
Vynaložení druhé poloviny 700 miliard dolarů budě záviset na dalším rozhodnutí Kongresu.
Ministerstvo financí může ve smyslu zákona uplatnit kombinovanou taktiku: může současně odkupovat nekvalitní úvěry, hypotéky i cenné papíry zajištěné hypotékami, respektive jiné "jedovaté" úvěry.
Odkup může probíhat v rámci aukcí i přímo, sdělili kompetentní představitelé ministerstva.
Právní norma umožní dotyčným firmám zúčastnit se pojišťovacího programu, v němž jim ministerstvo financí poskytne garanci na prostředky představující důvod ke znepokojení, za což pak společnosti zaplatí cenu odpovídající výši očekávaných škod.
Jak řekl Henry Paulson, zákon poskytuje potřebné prostředky k tomu, aby bylo na splnění naléhavých požadavků amerického finančního systému vynaloženo až 700 miliard dolarů, ať už půjde o rozsáhlý nákup špatných prostředků, o jejich pojištění či o zabránění systémovému riziku spojenému se zhroucením některého z velkých peněžních ústavů.
"Učiníme potřebné kroky, abychom byli připraveni zákon zavést ihned, jakmile bude podepsán," dodal.
Šéfové bank, které se dostaly do potíží a čekají na pomoc státu, naopak mohou počítat s tím, že jim vláda sníží odstupné - kterému se v zámořském slangu říká jednoduše "zlatý padák".
K omezení jejich výplat dojde jen v určitých případech, navíc budou tato omezení záviset na způsobu pomoci poskytnuté ministerstvem.
Omezení v podstatě znamená, že pokud bude ministerstvo nakupovat v rámci aukce, bude na zlaté padáky uvalena daňová přirážka, nebudou-li padlí ředitelé bank posláni rovnou do důchodu.
V případě přímého odkupu nekvalitních úvěrů vláda agresivně zakročí v zájmu toho, aby peníze pro vedení nebyly přehnané.
Nutno dodat, že již existující smlouvy o zlatých padácích se nezmění, omezení se týká pouze smluv nových, což má být dalším stimulem k účasti v programu.
"Jedná se o první případ v americké historii, kdy bude v platnosti zákonné omezení týkající se odměňování generálních ředitelů," komentoval ustanovení předseda výboru pro finanční služby Sněmovny reprezentantů, demokrat Barney Frank.
Krom toho připadne státu v bankách účastnících se programu právo na získání podílu, čímž se sníží riziko daňových poplatníků, neboť jakmile se ekonomika a spolu s ní i zachráněná banka postaví na nohy, mohou na této transakci i vydělat.
Plán návrhu obsahuje, že v následujících pěti letech musí prezident předložit Kongresu návrh stanovující, jakým způsobem lze daňovým poplatníkům očekávané ztráty z finančního sektoru vrátit.
Na obou stranách se samozřejmě vyskytly i hlasy vyjadřující v souvislosti s plánem pochyby.
"O tohle nás američtí občané nežádali, tohle totiž dolary daňových poplatníků neochrání," prohlásil republikánský kongresman z Kalifornie Darrell Issa.
Jeho demokratická kolegyně z Ohia Mary Kapturová soudí, že na přijetí ustanovení naléhali přesně ti, kdo jsou odpovědní za zhroucení Wall Streetu.
Průmyslové ceny dále rostly
Domácí prodejní ceny v průmyslu se v srpnu 2008 zvýšily vzhledem k předchozímu měsíci o 0,1 procenta, v porovnání se srpnem 2007 pak o 12,9 procenta, oznámil Ústřední statistický úřad.
Exportní prodejní ceny v průmyslu byly ve srovnání s červencem 2008 vyšší o 1,1 procenta, meziročně se snížily o 3,9 procenta.
Výrobní ceny v průmyslu byly jakožto příčina změn tuzemských a exportních cen v porovnání s předchozím měsícem vyšší o 0,7 procenta, meziročně stouply o 3,2 procenta.
Domácí prodejní ceny v průmyslu vzrostly vzhledem k předchozímu měsíci jen minimálně, o 0,1 procenta.
Také tuzemské prodejní ceny v odvětvích zpracovatelského průmyslu se ve srovnání s červencem mírně, o 0,1 procenta, zvýšily.
Největší nárůst cen proběhl v srpnu 2008 v odvětví kožedělného a obuvnického průmyslu (2,8 procenta), především kvůli meziměsíčnímu zvýšení cen v odvětví výroby brašnářských a sedlářských výrobků o 4,6 procenta, respektive výroby obuvi o 2,5 procenta.
Vyšší cenová hladina plastových a chemických surovin způsobila značný měsíční nárůst cen v odvětví produkce chemických materiálů a výrobků (1,6 procenta).
Ke snížení cen došlo v odvětví zpracování ropy (1,4 procenta), výroby elektrických strojů a přístrojů (0,9 procenta), stejně jako - v minimální míře - v odvětví dřevozpracujícím (0,1 procenta).
Ceny v oboru výroby papíru a vydavatelské a tiskárenské činnosti se nezměnily.
V ostatních odvětvích zpracovatelského průmyslu jsme naměřili nárůst cen v rozmezí 0,2 - 0,9 procenta.
V odvětví výroby a rozvodu elektrické energie, plynu a vody, které má v tuzemském odbytu průmyslu velkou váhu, vzrostly v srpnu ceny o 0,3 procenta, především pokračujícím vlivem úředně stanoveného zvýšení cen plynu probíhajícího od 1. července.
V dvanáctiměsíčním srovnání tuzemského odbytu v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu ceny vzrostly nejvíce v odborném odvětví zpracování ropy (32,4 procenta).
V odvětví kovozpracující výroby bylo možné pozorovat 13,2procentní, v oblasti výroby potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků, jež má rozhodující váhu, pak 11procentní zvýšení cen.
Ke snížení cen došlo v odvětvích výroby textilií a textilních výrobků (2,5 procenta) a výroby elektrických strojů a přístrojů (0,3 procent).
V ostatních odvětvích zpracovatelského průmyslu se tempo růstu cen pohybovalo mezi 0,6 a 9,1 procenta.
Celkově vzrostly ceny v oblasti zpracovatelského průmyslu během minulého roku o 10,2 procenta.
Ceny v odvětví výroby a rozvodu elektrické energie, plynu a vody překonaly ceny z předchozího roku o 18,7 procenta.
Z hlediska dělení podle zaměření odvětví se v srpnu v tuzemském prodeji projevilo nejvyšší měsíční zvýšení cen (0,7 procenta) v odvětvích zabývajících se produkcí hmotných aktiv.
V odvětvích vyrábějících spotřební zboží vzrostly ceny o 0,3 procenta, v energii zpracujících a dále zpracujících odvětvích se ceny vzhledem k předchozímu měsíci nezměnily.
Největší zvýšení cen vzhledem ke stejnému měsíci předcházejícího roku bylo v srpnu 2008 možné pozorovat v energii zpracujících a dále zpracujících odvětvích (16,8 procenta).
V odvětvích vyrábějících spotřební zboží jsme naměřili nárůst cen ve výši 6,8 procenta, u hmotných aktiv naopak pokles cen o 1,4 procenta.
Exportní prodejní ceny průmyslových výrobků měřené ve forintech se v srpnu v porovnání s předchozím měsícem zvýšily o 1,1 procenta, v dvanáctiměsíčním srovnání klesly o 3,9 procenta.
Naše domácí platidlo během jednoho měsíce oslabilo vzhledem k euru o 1,7 procenta, vzhledem k dolaru pak o 7,1 procenta, v porovnání se srpnem 2007 posílilo v poměru k euru o 7,5 procenta a vzhledem k dolaru o 15,9 procenta.
Příští rok už do Spojených států bez víza?
Podle Kingy Gönczové je velká naděje, že kolem 12. ledna vstoupí v platnost americko-maďarská dohoda o bezvízovém styku, ministryně zahraničních věcí o tom hovořila v Chicagu před vedoucími představiteli místní maďarské komunity.
Podle jejího názoru "teď už záleží skoro všechno jen na tom, bude-li za mořem včas vybudován elektronický systém povolování cest, respektive kontrol".
Zároveň upozornila, že součástí nového systému nebude povolení ke vstupu, ovšem turisté se budou muset před odjezdem nechat zaregistrovat.
Představitelka maďarské diplomacie ode dneška pokračuje v jednáních ve Washingtonu.
Setká se s ministryní zahraničních věcí Condoleezzou Riceovou, které předá Střední kříž s hvězdou Řádu za zásluhy o Maďarskou republiku a povede rozhovory s poradci pro zahraniční politiku prezidentského kandidáta demokratické strany Baracka Obamy a republikána Johna McCaina.
Barack Obama i McCain jsou pro balíček na záchranu bank
Barack Obama a John McCain, prezidentští kandidáti obou velkých amerických stran, v neděli shodně ujistili o své podpoře vládní balíček na záchranu bank v hodnotě 700 miliard dolarů, ovšem jsou také politici, kteří požadují demisi ministra financí.
Po několikadenním maratonu jednání Kongresu a představitelů administrativy bylo v neděli časně ráno oznámeno: byla uzavřena základní dohoda o balíčku na záchranu bank.
Finanční balíček, který má za cíl přetavení krize Wall Streetu a zamrzlého úvěrového trhu, se stal ústřední otázkou prezidentské kampaně.
Jak Obama, tak McCain se shodně označují za vhodnějšího z obou kandidátů, který by zemi vyvedl z hospodářské krize.
Podle nejčerstvějších průzkumů současně s tím, jak se dostaly do popředí ekonomické otázky, získal určitou výhodu opět Obama a rozplynul se McCainův náskok, který si zajistil po republikánském konventu nominací Sarah Palinové na post viceprezidentky.
Obama vyjádřil v neděli na předvolebním shromáždění v Detroitu naději, že bude zákon o balíčku v hodnotě 700 miliard rychle přijat Kongresem.
Zdůraznil, že návrh obsahuje pasáže týkající se ochrany spotřebitelů, které také podporuje.
"Musíme jednat hned, odpovědně (...) vašim místům, úsporám, celým průmyslovým odvětvím, stabilitě celé ekonomiky hrozí nebezpečí," řekl před 35tisícovým davem.
Nenechal si ujít příležitost, aby McCainovy představy o ekonomice nazval zastaralými.
McCain v rozhovoru poskytnutém televizní stanici ABC vyložil: "Všem se to bude trochu příčit (...) ale nicnedělání prostě není možná cesta."
Jak uvedl republikánský senátor, v návrhu figuruje zřízení komise dozorující ministra financí a omezení odstupného pro vrcholné představitele, na nichž trval.
Obama pro stanici CBS prohlásil, že McCain neměl při jednáních podstatnější roli, on sám byl naopak s ministrem v každodenním kontaktu.
Předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová v neděli sdělila, že Sněmovna reprezentantů bude o návrhu zákona hlasovat snad již v pondělí.
Přehled tisku německé jazykové oblasti
Pravicový tábor je neporušený, jen voliči uvnitř něj se stali sebevědomější - tak analyzuje slabý výsledek CSU v Bavorsku Der Spiegel.
Haiderovci jsou připraveni vládnout Rakousku, aby zabránili rudo-černé koalici.
Der Spiegel (spiegel.de)
V internetovém vydání levicového německého zpravodajského magazínu rozebírá Franz Walter ve svém článku s názvem "Bavorská revoluce požírá své otce" příčiny dramatické porážky CSU.
Podle známého politologa započala eroze CSU už o hodně dřív, než svůj úřad převzalo smutné duo Beckstein-Huber.
Křesťanští socialisté celá desetiletí obnovovali Bavorsko - a nyní se od nich odvracejí právě tito moderní občané.
Střídání období je přitom problémem celé křesťanské demokracie, a tím i Angely Merkelové.
Debakl nebyl pro CSU úplně překvapivý, ovšem v sobotu skončil proces, který bylo možné předpokládat skoro přesně deset let: skončila nesporná hegemonie jedné státostrany.
Již před deseti lety, v roce 1998, přistála CSU na 47,7 procenta, poprvé od 50. let pod 50procentní hranicí.
To se opakovalo před třemi lety při volbách do Bundestagu v roce 2005, tedy ještě v tak často připomínaném Stoiberově období.
Příčinou je modernizace, kterou CSU v této zemi důsledně prováděla a jež požírá své rodiče.
Sociologové to předpovídají už 40 let, ale v tempu se velmi zmýlili. Sekularizace, výsledky vzdělávání, usídlování Němců z východu a ze severu v rozvíjejících se regionech Bavorska ovšem přesto nemohly být bez následků na věrnost voličů CSU.
Modernizace je spojená s růstem možností, což má i své viditelné politické důsledky.
Pravicový tábor je neporušený, jen voliči uvnitř něj se stali sebevědomější, kritičtější, svéhlavější.
Je také zřejmé, že v posledních týdnech se CSU nejvíce vzdálily právě klasické občanské vrstvy; lidé ve svobodném povolání, živnostníci, jedinci s maturitou a s vysokoškolským vzděláním.
Tím už se podpora CSU scvrkla pod 40 procent.
Die Presse (diepresse.com)
Konzervativní vídeňský deník se ve svém článku s názvem "Kdo, s kým? Předsedové stran jsou v otázkách koalice zdrženliví" věnuje zmatené vnitropolitické situaci vzniklé v důsledku rakouských voleb.
SPÖ si přeje jednat s ÖVP.
ÖVP zapovídá vměšování SPÖ do svých vnitřních záležitostí.
BZÖ se jeví jako otevřená ke všem jednáním, zelení se ještě nechtějí domlouvat na koalici.
Volby jsou za námi, teď se vše točí kolem koalice; v debatě pořádané ve veřejnoprávní televizi si předsedové stran moc nenechali nahlédnout do svých karet.
Předseda SPÖ Werner Faymann potvrdil, že si přeje jednat s ÖVP.
A SPÖ chce ukázat, že spolupráce obou stran je určitě možná - v některých spolkových zemích a v sociálním partnerství existuje.
Otázku, zda si dovede představit koalici i s Wilhelmem Moltererem, současným předsedou ÖVP, jako vicekancléřem, ponechal Faymann otevřenou.
Jak se vyjádřil, kurz Schüssel-Molterer byl na každý pád přehlasován.
Opakování tohoto směru nepřichází v úvahu.
Molterer reagoval na rudé nabídky opatrně.
Jak řekl, spolupráce určitě nebude úspěšná, pokud se Faymann pokusí vměšovat do vnitřních záležitostí ÖVP.
Zda si jeho strana vybere opozici, nebo vstoupí do koalice, je zatím ve straně naprosto otevřené, tyto otázky je třeba projednat rozhodně uvnitř ÖVP.
Předseda BZÖ Jörg Haider se opět jevil otevřený do všech směrů.
"Abychom zabránili rudo-černé koalici, jsme připraveni ujmout se vládní odpovědnosti," uvedl Haider.
Járóková: Je třeba prolomit začarovaný kruh chudoby a segregace
V Paříži dnes začal Evropský summit rovnosti, který letos hostí Francie, současný předsedající stát Evropské unie.
Lívia Járóková, poslankyně Evropské lidové strany za hnutí Fidesz, jako jedna z hlavních řečnic odborného rokování ve svém poselství adresovaném plénu obrátila pozornost na segregaci ve školství, neboť ta je jedním z nejvážnějších bezpráví postihujících romské děti, a navíc také nejzávažnější překážkou jejich uplatnění.
Vrcholnou konferenci zahájil - jménem francouzského předsednictví - Xavier Bertrand, francouzský ministr práce a sociálních věcí, a Vladimír Špidla, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti.
K rokování zasedli mezi pozvanými představitelé vlád, evropských sociálních partnerů, nejvýznamnějších evropských organizací na ochranu práv a občanských sdružení působících v oblasti rovných příležitostí.
Podle tiskové kanceláře skupiny europoslanců hnutí Fidesz Járóková upozornila na to, že vedle diskriminace, ke které dochází při náboru pracovních sil, jsou Romové vytlačeni z evropského trhu pracovních sil především vinou svého nízkého vzdělání.
"Převážná většina mladých Romů nemá středoškolské vzdělání a v důsledku špatné kvality základního vzdělávání může dosáhnout vyššího stupně vzdělání jen nepatrná část z nich."
Járóková dále zdůraznila, že vzdělání jakožto základní lidské právo má klíčovou roli v uplatňování dalších lidských práv.
Investice do raného vzdělávání romských dětí může znamenat posílení hospodářství členských států Evropské unie.
Podle poslankyně je zapotřebí utvrdit vědomí těchto souvislostí v nejširších kruzích - mezi romskými i neromskými dětmi.
Čím dříve totiž romský student začne školu, tím větší bude mít šance stát se produktivním členem trhu pracovních sil; prostřednictvím daní z příjmu a spotřební daně přispívají do národního rozpočtu.
"Romům je právem jejich státního občanství Evropské unie potřeba zajistit právo na kvalitní vzdělání a garantovat odstranění jejich nepříliš kvalitního a odděleného vzdělávání," vyzdvihla Lívia Járóková.
Podle poslankyně je potřebná soudržnost Evropské unie s důrazem na cíl a jednání, aby došlo k okamžitému urychlení procesů desegregace škol, k tomu je prvořadě důležité správné dodržování existujících i plánovaných antidiskriminačních nařízení.
"Je třeba prolomit začarovaný kruh chudoby, segregace a nezaměstnanosti, je třeba poskytnout romským dětem možnosti dané demokratickým prostorem, aby se mohly jako plnoprávní občané podílet na budoucnosti Evropy," požadovala Járóková.
Každému je ve znamení "Evropského roku rovných příležitostí" zaručen cíl Evropského summitu rovnosti, pořádaného každoročně od loňského setkání v Berlíně, zajistit samostatné fórum napomáhající dosažení cílů rovnosti a odstranění diskriminace, vytyčených na úrovni celé Evropy i jednotlivých členských států.
Liška v kurníku
Životní a zdravotní pojišťovny v Americe na základě údajů lidí o nákupu léků často zavrhují možnost uzavřít s uchazečem pojišťovací smlouvu.
Odborníci na ochranu údajů se obávají, že se trh s daty stane nekontrolovatelný.
"Existuje program na ochranu dat, který váže použití údajů o předepisování léků v každém případě na svolení dotyčné osoby.
Ten musí být v rukou někoho nezávislého, jinak svěřujeme kurník lišce," cituje list Washington Post Richarda Dicka, autora programu určeného ke sledování předepisování léků.
Pojišťovací společnosti činí pojistné a částky vyplácené v případě pojistných událostí závislé na zdravotním stavu zájemců, a pokud je riziko vyhodnoceno jako příliš veliké, pojištění s ním ani neuzavřou.
Dříve posílaly dotyčné na lékařská vyšetření a smlouvu uzavíraly pouze, když znaly jejich výsledky.
Před deseti lety vymyslel Dick mnohem levnější postup: na základě identifikačního čísla zákazník od lékáren lehce zjistí, jaké léky si dotyčný koupil za poslední rok a půl, z čehož program sám vyvodí, jakým trpí onemocněním a jaký je jeho zdravotní stav.
Například pokud si pravidelně kupuje velké množství léků na snížení cholesterolu, odkazuje to k tomu, že má prakticky nekontrolovatelně vysokou hladinu krevních tuků, což ho okamžitě zařadí do kategorie s vyšším rizikem.
V oběhu je hned několik verzí programu, některé určují současně i koeficient rizika, takže pojišťovně kromě papírování téměř nezbývá žádná práce, ačkoli vyvstávají drobné potíže.
K nevýhodám patří, že leckteré léky lze použít i k několika účelům, některé sloučeniny jsou například použitelné proti migréně či návalům horka, ale jsou účinné i proti depresím.
Ty představují z pohledu komerčních pojišťoven významný faktor zvyšující riziko, kdežto prvně jmenované potíže nikoliv.
Za účelem vyžádání a zpracování údajů byly vytvořeny zvláštní společnosti, které dříve, než by si od lékáren opatřily potřebné informace, požádají pacienta o svolení.
K tomu je nyní již nutí úřady, třebaže je nepotrestaly za jejich dosavadní nedbalost.
Některé firmy v poslední době již zpracovávají i výsledky laboratorních vyšetření, které spojují s údaji o užívaných lécích, díky čemuž dokáží poskytnout ještě přesnější obraz zdravotního stavu pacientů.
K údajům má přístup stále více firem, současně s tím bude kontrola jejich používání stále složitější.
Existuje zvláštní zákon na ochranu údajů o zdravotním stavu, ovšem jeho účinnost se vztahuje pouze na poskytovatele zdravotnických služeb a pojišťovny.
Návrh zákona, který úřadům poskytne pravomoc kontrolovat i podniky specializující se na poskytování údajů, je před Kongresem.
Richard Dick uznává, že to nestačí: proto svůj program rozvinul tak, aby bylo postoupení údajů vázáno na výslovný souhlas dotyčné osoby.
Jiná věc je, že může dotyčný svolení jen stěží odepřít, jinak s ním pojišťovny smlouvu neuzavřou.
Takže jsou slepice přece jen poněkud odkázány na liščinu dobrou vůli.
CSU: dočasná milost
O osudu dosluhujícího dua Huber-Beckstein se rozhodne koncem října
I přes ostudný volební debakl dosud nepadaly hlavy, debata o osobních otázkách byla špičkami bavorské CSU zatím odročena.
Předseda strany Erwin Huber a zemský premiér Günther Beckstein mohou ještě zůstat na svých místech, otázkou je, dokdy tato milost potrvá.
O osudu tandemu, který utrpěl katastrofální 17procentní ztrátu hlasů, rozhodne poslední říjnový víkend mimořádný kongres strany.
Členové velmi kritizovaného dua se v každém případě nechali slyšet, že na svých postech nebudou lpět ze všech sil.
Pokusili se tak uklidnit rozzuřené členy frakce a základny, kteří kvůli ztrátě absolutní většiny požadovali den po "bavorské cunami" vyvození osobních důsledků.
Před pěti lety - pravda, ještě pod vedením Edmunda Stoibera stojícího na vrcholu kariéry - získala křesťansko-sociální unie 60,7 procenta, nyní, rok po puči proti Stoiberovi, jí však síly stačily jen na 43,4 procenta.
CSU byla v Bavorsku produkujícím 18 procent německého HDP "samovládcem" po celých 46 let.
I nadále sice mají konzervativci v jižní spolkové zemi, která má pro maďarské hospodářství klíčovou důležitost, vysoké postavení, avšak v budoucnu budou každopádně nuceni ke koalici.
Jedním z prvních znaků reorganizace uvnitř strany je fakt, že členem úzkého výzvědného týmu, který zahájí sondovací jednání o případné koalici mnichovské vlády s liberální FDP, respektive s pravicově orientovaným uskupením Svobodní voliči, bude i místopředseda a spolkový ministr zemědělství Horst Seehofer, jenž je považován za možného Huberova nástupce.
Je ironií osudu, že na kandidátce Svobodných voličů se do sněmu dostala Gabriele Pauliová, jejíhož vystoupení proti Stoiberovi využilo duo Huber-Beckstein k provedení puče, potom však s ambiciózní komunální političkou udělali nemilosrdně krátký proces.
Vedoucí představitelé CSU teď soustředí veškerou svou energii na to, jak Becksteina stabilizovat.
V přechodném období připadne aktivní role také Stoiberovi, který až dosud spřádal nitky z pozadí, bývalý zemský premiér a někdejší předseda CSU nazval 28. září nejtrpčím dnem své politické kariéry.
V pondělí Huber utrousil několik jízlivých poznámek na adresu CDU, podle něj by si bývali od sesterské strany zasloužili mnohem větší podporu.
Další politici CSU interpretovali porážku jako varování i pro CDU a Angelu Merkelovou.
Po volbách do Bundestagu připadajících na září 2009 se Merkelová nebude moci stát kancléřkou, pokud CSU, která hrála při celostátním úspěchu v roce 2005 významnou roli, společnými silami nějak nepostaví na nohy.
Podle Merkelové, která kvůli fiasku těžko skrývala své zklamání, nebude mít ztráta pozic CSU negativní dopad na berlínskou velkou koalici.
Což je samozřejmě relativní: ošetřovat raněnou CSU nebude jednodušší a krize sociálních demokratů trvá dál.
SPD dosáhla v Bavorsku s 18,6 procenta nejslabšího výsledku od roku 1946.
Lukašenko:opozice - 110:0
V nedělních volbách se do běloruského parlamentu nedostal ani jeden opoziční poslanec.
Vysvětlit to lze podle ruských pozorovatelů blahobytem a stabilitou panujícími v zemi vedené Alexandrem Lukašenkem, ovšem podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nezákonnostmi, k nimž došlo při sčítání hlasů.
OBSE, která vyslala 450 pozorovatelů z 43 zemí, volby neuznala.
Ačkoli 110členný zákonodárný sbor 10milionové země postrádá opozici už dobře deset let, opozice sdružená pod jménem Sjednocené demokratické síly (ODS) před včerejšími volbami vážně doufala, že Lukašenko, který si nechal na základě změny ústavy ve volbách s diskutabilním průběhem v roce 2006 i počtvrté obnovit svůj prezidentský mandát, tentokrát "dovolí", aby se v parlamentu objevilo několik opozičních poslanců.
ODS tak upustila i od dříve zvažovaného bojkotu.
V pozadí opozičního očekávání bylo, že na Rusku ekonomicky stále silněji závislé Bělorusko - které si na zmírnění dopadu neustále se zdražujícího ruského importu zemního plynu vzalo úvěr a přispělo i k tomu, aby se společnost Beltransgaz, vlastnící plynovody procházející zemí, dostala do ruských rukou - si přálo zlepšit vztahy s Evropskou unií, kam kvůli běloruskému politickému zřízení hodnocenému jako antidemokratické Lukašenko a další vysoce postavení politici nedostávají vstupní povolení.
Na uvolnění dříve poukazovalo, že OBSE při hodnocení předvolební kampaně kladla důraz na pozitivní posuny, a nikoliv na nedostatky - například na zákaz kandidatury pro třetinu opozičních kandidátů.
Pondělní blesková zpráva OBSE už ovšem měla výhrady i ke kampani, během níž se opoziční kandidáti v podstatě nemohli objevovat v tisku, především pak k tomu, že opozice nemůže být přítomna sčítání hlasů.
Zároveň lze podle opozice cítit v politickém systému přece jen zlepšení: političtí vězni byli propuštěni na svobodu a Minsk je ochoten pouštět se s Moskvou i do menších konfrontací, když nadále odmítá uznat od Gruzie odtrženou Jižní Osetii a Abcházii, třebaže Rusko, s nímž tvoří Bělorusko na papíře svazový stát, považuje tato dvě území už měsíc za nezávislá.
"Udělali jsme dva kroky vpřed a jeden zpátky, ale nejdůležitější je, že začal dialog mezi Běloruskem a EU," řekl našemu listu Alexandr Milinkevič.
Podle opozičního kandidáta z prezidentských voleb v roce 2006 je žádoucí, aby to tak i zůstalo, i přesto, že "se moc zalekla pustit do bezvýznamného parlamentu jediného člena opozice".
Při pohledu na výsledky opozice neplánuje protestní akce, spíše se snaží doručit voličům svůj vzkaz o nutnosti ekonomických reforem.
"S tím máme samozřejmě spoustu problémů, opoziční listy musíme tisknout v Rusku, distribuci kladou překážky místní úřady, i tak však vidím, že změnu podporuje čím dál více lidí, i mezi staršími," řekl Milinkevič s poukazem na to, že Lukašenkův režim, jenž za svůj největší úspěch považuje vytvoření sociálního bezpečí, nepokládá za správný ani oficiálně nejvíce podporovaná vrstva důchodců.
"Kvůli zadluženosti země a růstu obchodního deficitu je jen otázkou času, kdy se sociální bezpečí 'navozující ticho hřbitova' zhroutí," soudí Milinkevič.
Na rozdíl od opozičního politika hodnotili ruští pozorovatelé volby jako demokratické.
Vedoucí mise Společenství nezávislých států Sergej Lebeděv ruské zpravodajské agentuře Ria Novosti řekl, že "lidé nevěří slovům, ale činům", takže absence opozice není ničím jiným než důkazem zralosti běloruských voličů.
Globální marseilleské menu
Evropská unie a Indie zdvojnásobí obrat obchodu
Jelikož jsou Evropská unie a Indie vzájemnými předními obchodními partnery, vévodilo toto téma vedle dalších, převážně globálních problémů také pořadu jednání devátého setkání na nejvyšší úrovni.
Dnes se bude konat také francouzsko-indický summit, na němž půjde především o spolupráci v oblasti atomové energie.
Evropská unie totiž uznává, že Indie je rozvíjející se demokratickou mocností, které by měla být poskytnuta větší možnost mluvit do mezinárodních záležitostí, ovšem členským zemím se dosud nepodařilo najít společného jmenovatele v otázce podpory stálého členství Nového Dillí v Radě bezpečnosti OSN.
Tato otázka tak ani nebyla dále rozebírána na včerejším, již devátém summitu, pořádaném v Marseille.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy jako současný předseda Unie, respektive předseda Evropské komise José Manuel Barroso a vysoký představitel pro zahraniční politiku Javier Solana přivítali indického premiéra Manmohana Singha, s nímž se také dohodli, že se obrat obchodu do pěti let zdvojnásobí, neboli vzroste na více než sto miliard eur.
Vzhledem k tomu, že mezi lety 2000 a 2007 výměna zboží stoupla z 25 na 55 miliard, nejde o přehnaně ambiciózní cíl.
Ve znamení toho bylo z právního hlediska sladěno dvacet šest již existujících dvoustranných dohod s Indií o civilním letectví, takže zelenou dostala do budoucna i letecká doprava.
Do konce roku 2009 by Indie s Unií ráda podepsala dohodu o volném obchodě.
Sarkozy slíbil, že jednání budou urychlena.
Cílem je vyrovnat bilanci, zatímco EU je prvním obchodním partnerem Indie, Nové Dillí figuruje mezi partnery EU až na devátém místě.
Summit věnoval pozornost také globálním záležitostem.
Situaci v Afghánistánu a Pákistánu, respektive terorismu - ten obě strany ve všech jeho formách odsoudily a vyzvaly k urychlenému svolání konference OSN.
Urgovaly také ukončení kola obchodních jednání z Dauhá, ačkoli obě mají velký podíl na jeho dosavadním nezdaru.
Evropská unie potvrdila, že bude trvat na svém energetickém a klimatickém programu, totiž že by do roku 2020 ráda snížila emise škodlivých látek nejméně o dvacet procent.
S tím souhlasila také Indie, stejně jako s tím, že na konferenci o klimatu připadající na příští rok by bylo potřeba uzavřít globální dohodu a produkci plynů způsobujících skleníkový efekt snížit do roku 2050 o padesát procent.
Obě strany by také rády zabránily zvyšování cen potravin a podporují svolání mezinárodní konference k rozboru finanční krize.
Indický premiér dnes přicestuje do francouzského hlavního města, kde se při dvoustranném setkání chystá uzavřít obchod týkající se mírového využití atomové energie.
Paříž věří, že pověření k výstavbě indických jaderných reaktorů v hodnotě dvaceti miliard euro získají francouzské firmy.
Podle agenturních zpráv by měla dohoda platnost 15 let.
Ve Frankfurtu více než tři sta italských vydavatelů
Velká účast italských vydavatelů na mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu.
Více než tři sta italských vydavatelů se zúčastní 60. edice Buchmesse, nejdůležitějšího mezinárodního setkání pro výměnu práv.
Mezinárodní frankfurtský knižní veletrh očekává na tomto vydání více než sedm tisíc vystavovatelů ze sto jedna různých zemí, kteří zaberou 171,790 metrů čtverečních veletrhu s více než čtyřmi sty třemi tisíci tituly k vidění, s Tureckem jako čestným hostem.
Náměstek ministra kultury Francesco Maria Giro bude reprezentovat italskou vládu na inaugurační slavnosti v Italském pavilónu: Itálie se ve skutečnosti zúčastní institucionálně s Italským střediskem (Punto Italia) – na 264 metrech čtverečních výstavní plochy.
Bude následovat setkání s tiskem v Room Struktur Buchmesse v pavilónu 5.0: bude to příležitost k představení čísel, tendencí a perspektiv co se týče stavu vydavatelství v Itálii.
Podle údajů se stále zmenšuje význam knih zahraničních autorů v poměru k celkové italské produkci, a to hlavně vzhledem k literatuře pro děti a dospělé.
Brunetta: "Od nynějška snídaně před prací"
Je to poprvé v historii Paláce Chigi, co byly zavedeny otáčivé dveře při příchodu a odchodu zaměstnanců.
Avšak ode dneška začne fungovat toto nové opatření proti mazaným lidem, proti těm, co si píchnou a potom jdou na kafe v pracovní době.
Novinka proti lenochům byla uvedena dnes ministrem pro veřejnou správu, Renatem Brunettou, a generálním sekretářem Prezidentské rady Maurem Masi.
"Otáčivé dveře - říká Brunetta – jsou nástrojem pro lepší práci, vyšší výkonnost, více prezencí a více služeb" upřesňuje ministr.
"Nyní se otevře nové období zodpovědnosti a průhlednosti.
Jedná se o reformismus", zdůrazňuje ještě Brunetta.
Palácem Chigi dokončíme zavedení ve všech budovách předsednictví rady.
Pro Masiho je "volba otáčivých dveří důležitá i ze symbolického hlediska".
Ze strany zaměstnanců nebyly žádné námitky, ujišťuje generální sekretář: "Jednalo se o společný postup s pracovníky a spolupráci všech".
Zkrátka, už žádná snídaně v pracovní době; už žádná káva a croissant.
Brunetta se usmívá a říká, "není nic lepšího než pořádné cappuccino v sedm hodin ráno".
Během jedné konference na Vyšší odborné škole pro veřejnou správu
v Římě, ministr nakonec oznámí, že během tří měsíců se nepřítomnost veřejných zaměstnanců pro nemoc snížila o 50%, to znamená o 60 tisíc osob víc ročně v práci".
A dodá, že je nutné, aby se italská veřejná správa stala výkonnější
"její výplatní dynamika – vysvětluje ministr – se v posledních 8-10 letech zdvojnásobila vzhledem k soukromému sektoru a je daleko vyšší než inflační procento".
Mezitím se sešly tisíce veřejných zaměstnanců, aby odmítly normy Brunettova dekretu v souladu s žádostí podporovanou Codacons.
"Zatímco ministr pro veřejnou správu dnes představí cifry týkající se nížší absence v práci kvůli nemoci – píše sdružení na ochranu spotřebitelů – národ 'pilných lenochů' se neustále rozrůstá.
V Itálii máme tisíce produktivních a korektních zaměstnanců ve veřejné správě, kteří se shromáždili, aby vyhlásili válku nelegitimním normám obsaženým v dekretu".
Na Taru se bude protestovat především proti vyloučení příplatků na nemocenskou, která závisí na činnosti; rozšíření doby, ve které je možné nemocného zkontrolovat, v jakém časovém rozmezí se budou vykonávat kontrolní návštěvy, a proti ostatním normám zahrnutým v nových ministerských ustanoveních.
Pracovní úrazy, Napolitano: "Rezolutní prevence"
Každý den se v Itálii stane 2.500 pracovních úrazů, zemřou tři osoby a dvacet sedm zůstane trvale invalidních.
Hodnoty Inail potvrzují, že za rok 2007 máme zhruba 1.200 úmrtí následkem pracovních úrazů.
Tyto hodnoty svědčí o vážnosti úkazu, který zůstává jedním z hlavních důvodů smrti a zapříčiňuje téměř dvojnásobek úmrtí v porovnání s vraždami.
Aby byla znovu vzbuzena pozornost institucí, sociálních a informačních prostředků ohledně tohoto dramatického problému, Anmil dnes slaví ve všech italských regionech 58. národní den obětí pracovních úrazů stanovený na druhou neděli v říjnu.
"Znepokojivá data rozšířená Anmilem a tytéž tragické zprávy těchto dnů potvrzují, jak je důležitá otázka bezpečnosti práce", potvrzuje Prezident republiky Giorgio Napolitano ve zprávě zaslané prezidentovi Anmilu, Národní asociace pro zmrzačené a invalidy kvůli práci, Pietro Mercandelli.
Hlava státu vyjadřuje svůj živý obdiv k neustálému společnému úsilí o bezpečnost na pracovních místech, o ochranu zraněných pracovníků, o pomoc rodinám obětí a o spoluúčast veřejného mínění.".
"Přirozeně bylo vzneseno pobouřené 'dost', upřímně sdíleno tváří v tvář tragédiím, které svým rozsahem vyvolávají rozruch v médiích a účast veřejného mínění, avšak každodenní skutečnost nám znovu nabízí dramatické případy, dokonce se opakující ve své dynamice".
Napolitano neskrývá, že "zde bezpochyby existuje i problém zdrojů: je rozhodující investovat do školení a informovanosti.
Zvláštního významu nabývají početné iniciativy prosazené v oblasti školství, aby mladí lidé, kteří čelí světu práce, získali jasnější uvědomění.
Je nutné upozorňovat na tento jev, nevzdávat se kvůli jeho znepokojivé sociální závažnosti, aplikovat a zlepšovat legislativní normy.
Prezident komory Gianfranco Fini ze své strany zdůraznil, "jak jev úmrtí následkem pracovního úrazu vytváří absolutně kritický sociální stav, jak uráží svědomí každého z nás a nutí všechny instituce k přesvědčivému úsilí směřujícímu k nutnému ukončení tohoto stavu.".
"Co se týká dat pracovních úrazů, zdá se, že vykazují určitý pozitivní obrat, to však nepopírá, že počet úmrtí následkem pracovníh úrazu je tak jako tak alarmující", znovu poznamenal prezident Anmilu Pietro Mercandelli.
"Nechtěli bychom právě, aby tahle "snaha o snížení" vedla k menší pozorností, protože právě v okamžiku, kdy pozornost ustane, vypukne tragédie.
"Věříme, že se všeobecně dělá ještě moc málo k zastavení problému úrazů a existují mnohé činnosti, které mohou mít na tento problém vliv.
Je nezbytné, podle našeho mínění - zdůraznil Mercandelli – zvýšit kontroly a inspekce, avšak také silněji zásahnout v oblasti školení pracovníků, a to hned od školního věku".
"Je ještě potřeba dalšího úsilí - dodal – co se týče komunikace a spoluúčasti veřejného mínění.
Ale je hlavně třeba větší smysl pro zodpovědnost ze strany zaměstnavatelů vůči fenoménu, který představuje vyjímečný sociální jev .".
Mercandelli nakonec prohlásil, že jde o progresivní degeneraci úrovní práva na odškodné předpokládané pro pracovní oběti a "odsunutí podpůrné péče", ke kterému se systém v posledních letech dostává.".
"Cílem je tedy vrátit pracovníkovi garanci pojištění - dodal – protože osud těch, kteří si ublíží, nesmí záviset na spontánnosti nebo obdarování čas od času zákonodárcem".
Přehrávače Mp3 obviněny, vystavují sluch riziku
Poslouchat delší dobu hlasitou hudbu a používat přenosné hudební přístroje jako přehrávače Mp3 může zavinit trvalé poškození sluchu.
Podle dnes zveřejněného oznámení Evropské komise, která v jedné úřední zprávě rozšířené v Bruselu cituje mínění Komitétu pro vědu o zdravotních rizicích, které v poslední době vyvstaly a byly identifikovány (Csrseri) Eu.
"Z tohoto vědeckého názoru – čteme v poznámkách – vyplývá, že 5-10% těch, co po dobu aspoň pěti let poslouchají hudbu pomocí přenosných hudebních přístrojů, týdně více než hodinu denně a udržují přístroj na vysoké hlasitosti, riskují trvalou ztrátu sluchové schopnosti".
"Dělá mi starosti, že tak velké množství mladých lidí, kteří používají často přenosné hudební přístroje a mobilní telefony na vysokých akustických úrovních, mohou nevědomky poškodit svůj sluch nenapravitelným způsobem", přiznává Meglena Kuneva.
"Z vědeckých zjištění – pokračuje vedoucí – vyplývá jasné riziko a je třeba rychle reagovat.
To nejdůležitější je, že musíme podnítit spotřebitele a zveřejnit tyto informace.
Musíme nadále znovu prověřit již existující kontrolní systémy ve světle tohoto vědeckého zjištění, aby se tak staly zcela účinnými a aby držely krok s novou technologií".
Brusel požádal na Nezávislém vědeckém komitétu, aby byl tento problém prozkoumán vzhledem k vysokému použití přenosných hudebních přístrojů a rostoucímu počtu mladých lidí vystavených hluku tohoto původu.
"Vědci – uzavřel výkonný úředník Eu – potvrzují, že je třeba si dělat starosti a nyní Evropská komise prověří společně s ostatními členy a stranami, které problém vznesly, jaká opatření by bylo možné eventuálně zavést a tak lépe ochránit děti a mladé lidi před vystavováním se hluku, jehož původcem jsou přenosné hudební přístroje a podobná zařízení".
V současné době již existuje bezpečnostní evropská norma, která limituje úroveň hluku přenosných hudebních přístrojů na 100 dB, avšak vzrůstají obavy ohledně poškození sluchu, které může být způsobeno přehnanou expozicí podobných forem hluku.
Je možné velmi omezit tyto škody tím, že budeme hledat řešení jako snížení úrovně a doby trvání expozice.
Ve svém přesvědčení Vědecký výbor Eu uvádí, že uživatelé přenosných hudebních přístrojů, pokud používají hlasitou hudbu (více než 89 decibelů) po dobu pouhých pěti hodin týdně, překročí aktuálně platné limity odpovídající maximálně povolenému hluku na pracovišti.
Ti, kteří poslouchají hudbu v takových podmínkách po delší dobu, riskují po pěti letech trvalou ztrátu sluchu.
Tento problém by se měl týkat 5-10% uživatelů takových přístrojů a jejich množství může být vyčísleno mezi 2,5 a 10 miliony lidí v Eu.
Řím, Alemanno nechá volný průběh Komisi pro budoucnost hlavního města
Dnes začneme, v březnu uzavřeme, v červnu budeme mít sumy.
Takový je kalendář daný Campidogliem pracovníkům "Komisí pro budoucnost hlavního města Říma", která se sešla dnes ráno ve svém novém sídle za Caracallským lázněmi.
V šesti měsích prezident Antonio Marzano a dalších 49 členů komise sestaví příručky pro Řím.
Až budou v březnu uzavřeny dveře, Giunta a obecní rada zhodnotí analýzy a projekty tak, aby v červnu mohli představit strategický plán pro Řím s "oficiálním razítkem" Campidoglia a jeho radního Gianniho Alemanna.
"Komise je zcela nezávislá a jsou tam zahrnuty všechny politické, sociální a kulturní myšlenky – chce zdůraznit Alemanno – Bude muset zajistit návrhy na rozvoj Říma, které nakonec použijí političtí rozhodci, kterými zůstávají Giunta e Obecní rada.
Nejde o žádnou výměnu funkcí, ale pouze o snahu mít nějaké místo, kde zpracovávat velký projekt pro Řím.
V březnu budou dokončeny práce a pak se rozpustí, protože tato instituce musí mít přesný časový termín.
V červnu – oznamuje starosta – představíme strategický plán a využijeme práci, kterou vykonala Komise pro budoucnost hlavního města Říma".
Tomu, kdo obviňuje Komisi ze zbytečnosti vzhledem k tomu, že její mínění nebudou závazná, Alemanno odvětí: "Vše záleží na práci, kterou bude komise schopna vykonat a na kvalitě jejich návrhů.
Jestliže budou kvalitní, tak jako návrhy Komise Attali, a tím jsem si jist i v Římě, její přínos bude rozhodující.
Příliš často se politika rozplácne na každodenních problémech a na naléhavostech, které se čas od času vyskytnou.
My, naopak, chceme hledět déle a dále, v hlubší perspektivě , pracovat vážně na rozvoji Říma a jeho budoucnosti.
Kromě toho chce starosta Říma zdůraznit, že "tato Komise není ani zbytečný podnik ani blaf: je zcela zdarma, římské občany nebude stát ani euro a poslouží k popřemýšlení a zapojení nejlepší inteligence, kterou hlavní město má".
Pro Alemanna, v podstatě, "je třeba mít strategický náčrt jako výchozí bod, ani definitivní ani nehybný, aby bylo možné dovolit našemu městu autentický vzestup na úrovni, jež nutně potřebuje, a myslet sjednoceným duchem na jeho budoucnost.".
Budoucnost, která, upřesňuje starosta Říma "se nebude omezovat pouze na aktuální obecní hranice, ale bude hledět mnohem dál" nejen v optice budoucího metropolitního města a svého právního statutu hlavní město, ale "také zahrne roli, kterou Řím může a musí vykonávat jako hlavní město Evropy a Středomoří".
Obama? První antiamerický president. Už se ví proč
Jeden známý americký prezident napsal, že je pro něho důležité, aby zůstal nezávislý: "Barack Obama bude druhým antiamerickým prezidentem."
Prvním byl Jimmy Carter, který svými rozhodnutími zdecimoval ekonomiku USA a udržoval vztahy (jak i dnes jako soukromý občan) s nepřítelem Islámem".
Útoky proti Obamovi narůstají právě ve chvíli, kdy se blíží datum voleb.
Jedna paní z Miami napsala na web: "Tento člověk je plný ambicí.
Obama má ale drzost: myslí si, že se dostane na nejvyšší post národa, který měl všeho všudy dva guvernátory a pět černých senátorů!".
Ve skutečnosti tyhle útoky neříkají mnoho"; jsou to útoky jednoznačně rasového původu a neodpovídají na otázku voličů: bude dobrým prezidentem? A pak máme i průzkumy; všichni říkají, že Obama vyhraje a s velkým náskokem.
I v tomhle případě existují ti, kteří jednají podle srdce a ne podle mozku.
Jedny noviny z Mississippi, z útrob jihu Spojených států, napsaly komentář: aspoň jednou ve volební kabince víme dobře, komu dá svůj hlas americký patriot.
Vyjde na povrh jedna stránka americké mentality, která zůstávala skytá až do poslední chvíle.
Říkejte, co chcete, nakonec se o to postaráme sami, koho zaškrtnout, jestli Obamu nebo McCaina".
Existují lidé, kteří přísahají: kdyby měl vyhrát Obama, odešli bychom z Ameriky.
Jsou to věci, které nebyly dosud nikdy vysloveny, zdá se skoro jistý úspěch černého kandidáta.
Avšak přes všechny tyhle úvahy pro demokraty je hlavní zbraní George Bush.
Dotázali se 1500 lidí: jaké chyby udělal Bush v průběhu svého mandátu? Osmdesát devět procent odpovědělo: Irák.
Amerika se mění.
Ve Vietnamu tento národ ztratil padesát tisíc vojáků a poslali ho domů s kopanci do zadku.
V Iráku zratilo život 4500 vojáků a Američané nebyli donuceni se sbalit.
A přesto se stal Irák pro většinu Bushovou slabostí.
Kdo nastoupí na místo Georgie W bude muset vykonat obrovský úkol.
Ekonomický kolaps USA pocítili i novináři: v novinách je období šetření. A mnozí obviňují internet, "zabijáka" tiskovin.
PEW Research Center se dotázalo pěti set novinářů na stav jejich profese a předpokladu co se týče budoucnosti.
Nuže dnes jsou skoro všichni novináři pesimističtí o své budoucnosti.
Nicméně dotázaní otevřeně neřekli, že mají méně starostí ohledně důvěryhodnosti.
Necítí se izolovaní jako kdysi.
Problémem jsou pro americké novináře peníze, the money.
Pro tyto novináře je krize roku 2008 krizí zničeného ekonomického modelu.
Mimo to škrty provedené v newsroom, v místnosti , kde pracují redaktoři, aby dali dohromady noviny, jsou obrovským problémem.
Podle dotázaných novinářů se jedná o problém, který je třeba vyřešit, jestli nechceme, aby se tradiční žurnalismus tak, jak jej chápe široká veřejnost, zásadně změnil.
Americkým novinářem prostupuje jasný, ale komplexní pesimismus.
Šest z deseti novinářů tiskovin a výkonní seniors jsou přesvědčeni, že se novinařina v národním měřítku vydává špatnou cestou.
V místní oblasti je výkonná skupina na 65%.
Vytištěno proti broadcastu.
Pro novináře není obtížné vidět, kam jde web.
Větší vydavatelství si razí cestu k internetu, na který se mnozí dívají jako na "zabijáka" tiskovin.
"Ekonomický nátlak", na který novináři upozorňují, se zvýšil až o 79%.
Pět set dotázaných novinářů přiznalo, že se uchylují k technologii v naději, že pro jejich novinařinu "vykoná něco dobrého".
Největší propast v americkém novinářství je mezi těmi, kteří řídí newsrooms – to znamená vedoucími – a reportéry, kteří pro ně pracují.
56% vedoucích na národní úrovni si je jistých, že jejich reportéři sdílí jejich hodnoty, zatímco na místní úrovni hodnota klesá na 23%.
Tohle má pro někoho co dělat s "jistotou práce".
Vedoucích, kteří si myslí, že ztratí pracovní místo během tří let, je na národní úrovni 47%.
Co se týče novinářů, pohybují se na 30%.
Pokud jde o "jistou práci" týkající se personálu (naši redaktoři, ndr) v Americe je stále na denním pořádku.
Pouze 13% novinářů pracuje na smlouvě.
V tak obrovském národě jako je Usa, se třemi sty miliony obyvatel a tisíci novinami, časopisy, rádiemi, tv a internetem zaměstnavatelé často nabízejí to, co chtějí, a tak je otázkou vzít nebo nechat.
Vedoucí dostávají téměř vždy obrovské platy a redaktor může vydělávat i deset tisíc dolarů měsíčně mimo zaplacení penze a pojištění.
Co se pak týká dovolených, argumentace se komplikuje: určitý počet dní po prvním roce, určitý počet dní po třetím roce až k dosažení patnácti dní po určitém počtu let.
Avšak američtí novináři, podle vlastního doznání, onemocní často v průběhu jednoho roku.
Je to pouze otázka klimatu.
UNIPOL: SOUD V ŘÍMĚ, DANILO COPPOLA ZŮSTÁVÁ V GROTTAFERRATĚ
Prezident druhého trestního senátu Římského soudu, Carmelo Rinaudo, se rozhodl zamítnout podání podnikatele s realitami Daniela Coppoly, který požádal, aby se mohl přemístit ze svého města, Grottaferraty, do bytu v Římě.
Coppola je vyšetřovaný za bankrot v souvislosti s protinabídkou při prodeji Unipol-Bnl.
Během procesu na vlastní náklady získal minulý týden propuštění z domácího vězení, které bylo přeměněno na nucený trvalý pobyt v Grottaferratě.
Jeho advokáti, Michele Gentiloni e Gaetano Pecorella, požádali, aby podnikatel s realitami mohl změnit místo pobytu z venkovského městečka do hlavního města.
Avšak podle soudu toto přesunutí (proti kterému se vyjádřil pm)by mu dovolilo ovlivnit svoji společnost a dostat se k důkazům, které ho obviňují.
Elity v nebezpečí
Tento jev se projevil již před několika dny, kdy Komora representantů hlasovala proti záchrannému plánu na poskytnutí 700 miliard dolarů předloženému Bílým domem: značná část Američanů se více zajímala a zajímá o potrestání Wall Street než o záchranu ekonomie.
Potvrzují to i včerejší New York Times, které nás informují, že současná krize rozpolcuje republikánskou stranu, neustále více rozdělenou mezi svoji starou duši East Coast, mírnější, vstřícnou k federálním institucím a k business community, a svoji novou duši, která je naopak konzervativní, nepřátelská vůči"těm z Washingtonu» a vůči světu financí, silná především ve státech ve střední části a na jihu..
Duše, která se arogantně projevila hlasováním, o kterém jsem mluvil na začátku..
Tato právě citovaná věc je však pouhým příkladem změn, velkých změn, které aktuální ekonomické zemětřesení již ukazuje : nejen ve Spojených státech, ale na celém západě a možná nejenom tady.
Jak v Usa, tak v Evropě se zdá, že tato krize funguje jako akcelerátor jevů, které byly v inkubaci už dlouho, které se v novém klimatu utužují a konečně vycházejí na světlo.
Prvním z těchto jevů je reaktualizace, mimořádné oživení trhu, dvojité kategorie Stát-moc ve vztahu k určitému znovuznárodnění ekonomie.
Krize je vskutku krizí bankovně finančních institucí, které samozřejmě mají silná pouta v zahraničí, ale v nichž jsou především zahrnuty v největší míře rozpočty lidí a rodin žijících v jediné zemi, v jediném státě.
Což vytvořilo současně politický problém pro ty, co ho řídí: to znamená, jak odpovědět na potíže a protesty lidí a rodin, které jsou mimo jiné i voliči.
Zkrátka krize se jeví ekonomicky světová, ale politicky skoro výhradně národní.
Politická mezinárodnost se zdá být podstatně mimo hru nebo že nemá nic moc co dodat: očividný důkaz dala Evropská unie, která je rozdělená jako vždy mezi různé zájmy a různé státní strategie a která se nedokáže rozhodnout pro jednu společnou politickou linii.
A tak všichni čekají zásah vlády každého jednotlivého státu, záchranné plány, oživení trhu, nová pravidla a hlavně rozdělení fondů: v okamžiku, kdy se dostaneme do tísně, pouze státy mají ekonomické prostředky, množství finančních zdrojů, aby byly schopny se pokusit dát vše do pořádku.
A také vlastní nezbytné prostředky a oprávnění, aby je mohly použít: dva zdroje nesmírné hodnoty, za určitých okolností, kterými snad žádný trh a žádná mezinárodní organizace nebude nikdy moci disponovat v podobné míře.
Tato nová emfáze, kterou krize klade na státně-národní prvek, je ostatně v naprostém souladu se stále větším významem, který se pokouší poslední ekonomické pokroky přisoudit k jednomu faktoru s ním úzce spojenému: územní příslušnosti.
Paradoxně ve skutečnosti, zatímco jsme byli přesvědčeni, že jsme vstoupili do království sitě, stále sofistikovanější technologie, imateriální, zatímco jsme byli přesvědčeni, že celosvětové finance byly už předurčeny vládnout světu, z ničeho nic jsme si uvědomili, že naše budoucnost se bude muset naopak stále více potýkat s takovými málo nemateriálními věcmi jako je voda, obilí, nafta.
Všechny věci, kdo by to byl řekl, se mohou převážet z jednoho místa na zemi na druhé, jsou však v každém případě spojené, absolutně, k ohraničenému prostoru, území.
Takže, kdo se stane jejich vládcem, má určitě mnohem víc karet v rukávě než kdo jím není a kdo má tu smůlu, že žije na místě bez obilí, bez nafty a bez vody.
Dostávám se ke druhé novince, která však předvídá zlom.
Kdo mluví o teritoriu, státu, vládě, nevyhnutelně mluví o politice, tedy o vůdcovství.
S přihlédnutím k ekonomické krizi se zdá, že se vytvářejí dva konvergentní jevy.
Z jedné strany uvědomění, že je objektivně potřeba autoritativního vůdcovství, žádost o někoho, kdo by se dokázal chopit situace.
Z druhé strany vlna zdiskreditovanosti vůči existujícím vůdcovstvím, zejména ekonomickým, která se ukázala stejně nevyhovující a plná temných míst.
A společně něco ještě hlubšího a v určitém smyslu zneklidňujícího: zdiskreditovanost, netrpělivost, pocit neschopnosti a nepřítomnosti, které se snaží ovládnout celou vládnoucí třídu ve stále více Západních zemích.
Zdá se totiž, že se stále více rozšiřuje v širokých masách obyvatelstva přesvědčení, než aby byly jejich činy stejné jako myšlenky dosud populární elity, jako jejich způsob cítění a bytí, jako jejich kultura v pravém smyslu slova, že elita už překonala svou dobu a je lhostejná k názorům většiny.
Požadavek na vůdcovství zkrátka vyživuje z podzemí jednu větev, avšak silné hnutí pro odstranění vládnoucích tříd a tradičního politického uspořádání se projevuje v nenadálých volebních"odbojích» nebo v neočekávaných změnách kolektivních nálad v poslední a nejposlednější době, od konzervativního vzestupu v Rakousku-Bavorsku až k pádu labouristů ve Velké Británii, ke vzpouře amerických kongresmanů proti Bushovi (a možná s tím má co dělat i vítězství pravice v Itálii).
Máme dojem, že tradiční elity, jejich strany, jejich programy, ale i jejich ceremonie, jejich noviny, jejich akreditovaná inteligence, někdo by řekl jejich formát, mají stále větší problémy chápat, tedy reprezentovat, což, ne ode dneška, se vytváří v hlubokých vrstvách západních společností a že ekonomická krize znovu posiluje, rozrůstá se, potenciálně přespříliš cloumá.
Před tímto by bylo přehnané mluvit o trvalé"masové vzpouře».
Ale určitě nemůžeme říct, že to znamená mít pořádně otevřené oči.
Super lepidlo k chození po stěnách
Překonat zákony gravitace díky super lepidlu a v budoucnosti chodit po stěnách jako Spiderman.
Toto je objektem různých amerických výzkumných center a nyní se tým čtyř institutů k němu velmi přiblížil.
Vědcům se podařilo udržet stokilogramové tělo nalepené na vertikální stěně pomocí nálepky o pouhých 2,5 centimetrech čtverečních.
STUDIUM – Americký časopis Science uveřejnil objevy některých badatelů University v Daytonu, v Akronu, Georgijského technologického institutu a Výzkumné laboratoře Air Force.
Materiál, který vynalezl tým badatelů, je vývojem materiálů již existujících, které používají zvláštní strukturu uhlíku, která se jmenuje uhlíkové trpasličí trubky.
«Základ lepidla si můžeme představit jako sérii trubek položených jako uspořádaná hromádka špaget» vysvětluje Zhong Lin Wang z Georgijského technologického institutu v Atlantě.
Vědci se inspirovali nohami gekonu, pokrytými mikroskopickými chloupky, které umožňují zvířeti zajistit perfektní přilnutí.
Testy prováděné na různých materiálech, jako sklo, Teflon a skelný papír ukázaly, že nové lepidlo je desetkrát silnější než nožky těchto plazů a současně"se jednoduše odlepí od stěny» vysvětluje Liming Dai, badatel Inženýrské fakulty Daytonské univerzity.
CHODIT PO ZDECH? -"Tento materiál by mohl být užitečný jako provizorní lepidlo» dodá Liming Dai.
Snad k chození po zdech jako Spiderman? Snad ano, ale badatelé přemýšlejí o daleko méně fascinujícím použití jako spojení elektrických přístrojů, protože trpasličí uhlíkové trubky jsou vodiči tepla a elektrické energie.
Další aplikace by se mohly týkat leteckého kosmického inženýrství .
Prozatím žádní super hrdinové.
DALŠÍ VÝZKUM – Také univerzita v Berkley, v Kalifornii, se věnuje výzkumu nového lepidla.
V jednom článku časopisu American Chemical Society, kalifornští vědci představili lepidlo formované z mikro vláken jako vlasy, které se samy čistí od prachu pohybem po ploše, aby stále zachovaly perfektní přiléhavost.
Léky: nikdy s džusy
Pozor na grepový, pomerančový a jablečný džus.
Jestliže vezmete tyto nápoje, které se konzumují především v létě, protože jsou osvěžující a plné vitamínů, společně s některými život zachraňujícími léky, jejich požitím se mění zesílení nebo snížení účinnosti s vážnými následky na zdraví.
Aby David Bailey, profesor Univerzity Western Ontario v Londýně zdůraznil rizika džusů jak hotových, tak čerstvých v kombinaci s požitím některých léků, na právě probíhajícím 263. národní meetingu American Chemical Society ve Philadelphii vyvolává nový poplach: stačí jedna sklenička grepového, pomerančového a jablečného džusu ke snížení vstřebávání některých život zachraňujících léků, k anulování jejich prospěšných efektů a vystavení zdraví pacientů riziku.
Grepový džus byl již obviněn, že je odpovědný za to, že zvyšuje až na toxickou úroveň efekty některých antiaritmických léků, antibiotik, anxiolitik, antihistaminových a neurologických léků.
LÉKY V RIZIKU– Oznámila to sama Italská lékařská agentura v informačním bulletinu před dvěma lety a vyburcovala lékaře a pacienty, aby nepodceňovali nebezpečí vyplývající z této směsky a aby dávali pozor na to, co pijí v případě, že berou léky, jako na příklad Diazepam nebo Metadon.
NEJEN GRAPEFRUIT – Podle expertů také pomerančový a jablečný džus obsahují látky, které léky utlumují.
Dlouhý seznam účinků utlumených grapefruitem a dalšími džusy.
Odtud výzva Micheleho Carruby, ředitele farmakologického oddělení Státní univerzity v Miláně:"Takové objevy se většinou okamžitě oznamují nejrůznějším mezinárodním a národním lékárnickým agenturám, které eventuelně zařídí a vymění informační instrukce léků.
Takže čtěte vždy ilustrativní lístky léků, které získáte a jestliže narazíte na něco nejasného, nezneklidňujte se, ale požádejte lékaře nebo lékárníka o vyjasnění» zdůraznil expert pro agenturu Ansa.
Nobel za ekonomii Paulu Krugmanovi
Nobelova cena byla přidělena Američanovi Paulu Krugmanovi za jeho studie komerčních modelů a lokalizace ekonomických aktivit.
Krugman je 55tiletý Novokeňan, který učí na Univerzitě v Pricetonu a který je známým editorem New York Times.
Krugman je jeden z nejdůležitějších kritiků co se týče zahraničních, ekonomických a politických kroků Bushovy administrativy.
Několik měsíců po atentátech v září 2001, ve dnech, kdy krachoval Enron, Krugman předpověděl v jednom komentáři vydaném v New York Times, že druhá událost bude, ve smyslu důsledků na historii Spojených států, mnohem důležitější než první.
Předpovědˇ, která vyvolala nemálo polemik a která mu po léta byla vyčítána, která se však ukázala být přesnou.
«Jsem překvapen a šokován, s jakou rychlostí kolapsy jako Enron a Worldcom zmizely ze zájmu veřejnosti, prohlásil Krugman na konci roku 2002.
Podle Lorenza Biniho Smaghi z výkonného výboru Centrální evropské banky je Krugman "ekonom velkého významu», ale také popularizátor, který má"velmi agresivní styl, zvláště kritický proti excesům Bushovy liberalistické administrativy».
Open Office, máme tady třetí vydání balíčku"anti-Microsoft»
Je den vydání Open Office.org 3.0, balíček open source osobní výroby, který směřuje k pronikání ke stále více uživatelům, od domácnosti do kanceláře, od odborníků k veřejné správě, jako bezplatná alternativa známějšího Microsoft Office.
Po asi roční práci dobrovolných pracovníků, kontrolovaných SUN Microsystemem, se nový Open Office ukazuje široké veřejnosti s různými novinkami: k uvítací obrazovce a k revidovanému a vylepšenému otevíracímu oknu se přidají další, daleko podstatnější, jako kompatibilita pro operativní systém Apple Mac OS X a podpora nového formátu ODF (Open Document Format) 1.2, poslední standartní verze ISO.
Důraz je kladen i na spolupráci s balíčkem Office 2007, Open Office je schopen otevřít dokument i s novou příponou Microsoftu (.docx, .xlsx, .pptx).
Zajímavé jsou zvláštní funkce některých modelů jako toho, co dovoluje zmenšit rozměry prezentace PowerPointu, užitečné na příklad pro přenos elektronickou cestou, nebo možnost přenést složku PDF do modelu grafického provedení a zachovat původní vzhled stránky.
Stále z tohohle hlediska můžeme vytvářet dokumenty "PDF hybridy", které se podobají typické grafice formátu Adobe a mají vlastnosti tabulkového procesoru nebo textového programu.
Spolupráce je prvek, který získal mnohá vylepšení uvnitř aplikačních programů: v excellu je možné dohromady pracovat mezi různými uživateli a vyhnout se konfliktům na změnách, v textovém programu je každému spolupracovníkovi přidělena jedna barva ke komentářům, aby byla jasnější identifikace v revizní fázi.
Některé firmy pracují také na přenosu některých funkcí Open Office na Web (on the cloud), a v následujících týdnech by měli přestavit definitivní výsledek.
Italskou verzi je možné stáhnout na adrese http://it.openoffice.org/download/3.0.0/download300.html, byla přidána k anglické verzi, která se nachází na mirroru od pátku.
Kromě Windows a Mac OS, je jako obvykle balíček také dostupný pro operativní systém Linux.
Také instalační cd může být na žádost zasláno domů nebo na pracoviště.
A jestliže téma bezplatnosti může být tahákem k rozšíření v domácnostech, právě na obchodní oblast Open Office balíček hodně sází, a může již počítat s nejrůznějšími projekty realizovanými ve veřejné správě a ve školách.
A nechybí ani nabídky školení, konzultace a asistenční služby ideální pro malé a střední firmy, což by mohlo otevřít obchodní perspektivy.
Open Office se skládá z pěti hlavních modelů: Writer, pro video psaní nahrazující Word; Calc je tabulkový procesor, který směřuje k náhradě Excelu; Impress pro prezentace podobné Powerpointu; Dbase, jako v případě slavnějšího Accessu, je program, který dovoluje pracovat na databázích; Draw, nakonec, je grafickým modelem.
Cílem pro rok 2008 je dosáhnout 5ti miliónů downloadů, a když zvážíme, že k dnešku jsme téměř na 3 miliónech a 600 tisících, s vydáním nové verze je možné, že toto předpokládané číslo může být i překonáno.
Také výsledky Kohla jsou pozitivní, je to čtvrtý případ dopingu
Nový pozitivní případ na posledním Tour de France: jedná se o Rakušana Bernharda Kohla, z týmu Gerolsteiner, třetího klasifikovaného a vítěze trička nejlepšího vrchaře.
Zprávu citovaly stránky deníku L'Equipe.
26ti letý Kohl je čtvrtý závodník pozitivní na Ceru, Epo třetí generace, po Italech Riccardovi Riccò a Leonardovi Piepoli a Němci Stefanovi Schumacherovi, i on z Gerolsteiner.
Výsledky krevních vzorků Kohla spadají do těch, které byly provedeny v posledních týdnech laboratořemi Losanna a Chatenay-Malabry.
Jestliže kontrolní analýzy potvrdí pozitivitu na Ceru, Rakušan ztratí třetí místo na Tour a bude muset čelit stanoveným dvěma letům diskvalifikace.
Zprávu o pozitivitě Kohla na Epo třetí generace potvrzuje šéf francouzské antidopingové agentury Pierre Bordry, který oznámil Associated Press, že už informoval o výsledku rakouské vládní orgány.
26ti letý Rakušan se umístil na stupních vítězů za Španělem Carlosem Sastrem a Američanem Cadel Evansema, získal také puntíkované tričko nejlepšího vrchaře.
IMIGRANTI:NEW YORK TIMES SE TÁŽE, JE ITALIE RASISTOU?
Itálie "jako země emigrantů se pouze v poslední domě přeměnila na přednostní cíl přistěhovalců" přijatých s odporem.
Proměňuje to krásnou zemi na národ rasistů? Tak se táží v jednom dlouhém článku New York Times, které věnovaly tento článek debatě na téma rasizmu v Itálii, a začaly případem mladého Abdula Williama Guibre původem z Burkiny Faso, zabitého minulý měsíc v Miláně, protože ukradl krabici sušenek.
Tento případ zviditelňuje to, co New York Times definují "paradoxem severu": severní oblasti jsou současně těmi, kde se registruje "více integrace a více práce", ale také "nejsilnější antipřistěhovalecké smýšlení v zemi a nejsilnější podpora Severní ligy".
Aby potvrdil zvyšující se napětí mezi Italy a přistěhovalci, NYT cituje případy intolerance z Milána, Parmy, Říma, Ciampina a Castel Volturna.
Nejen to.
Také nová legislativa požadovaná Legou, která se snaží brzdit přistěhovalectví a usnadňuje vyhošťování ilegálních přistěhovalců, je citována jako příklad měnícího se klimatu v Itálii.
Tendence zdůrazněná jak papežem, tak prezidentem republiky: "Giorgio Napolitano, poté co se setkal s Benedettem XVI v Quirinale, požádal, aby stát a církev společně pracovali na porážce rasismu".
Nalezeno letadlo Steva Fossetta, milionáře, který před rokem zmizel
Byl nalezen zbytek letadla Steva Fossetta, milionáře, který zmizel 3.září 2007, zatímco přelétával pouštˇ v Nevadě.
Trosky byly objeveny na jedné náhorní rovině v nadmořské výšce tří tisíc metrů, v oblasti Mammoth Lakes v Sieřře Nevadě, na hranici mezi Kalifornií a Nevadou.
Avšak uvnitř letounu nebyly lidské ostatky.
Šerif Madera County, John Anderson, rozehnal pochyby, které ještě zůstávaly: "Letadlo bylo nalezeno, poslali jsme tam tým a nyní máme jistotu, že se jedná přesně o to, ve kterém letěl Steve Fossett v den, kdy zmizel" řekl na jedné tiskové konferenci.
Šerif tedy upřesnil, že nebyly nalezeny lidské ostatky ani v letadle, ani v okolní oblasti.
63letý milionář je od února považován za mrtvého.
Americká kancelář pro bezpečnost přepravy (Ntsb) oznámila, že několik hodin po rozpoznání trosek byl vyslán vyšetřovací tým, který nakonec letadlo identifikoval: jedná se přesně o Bellancu 8kcab, nezvěstnou od 3.září 2007, kdy Fossett vzlétl z Yeringtonu v Nevadě k tříhodinovému letu.
Včera, stále v Kalifornii, nedaleko od hranice s Nevadou, byly nalezeny některé Fossettovy osobní předměty jedním párem blízko jejich obydlí v Mammoth Lakes.
Jedná se o dva dokumenty s Fossettovým jménem, oba vydané Illinoiskou federální leteckou správou, o peníze v hotovosti a jednu bundu.
Hledání Fossetta bylo přerušeno měsíc po jeho zmizení.
Miliardář získal místo v historii díky dlouhé sbírce prvenství.
V roce 2002, na šestý pokus, se stal prvním mužem, který dokončil cestu kolem světa ve vzduchovém balónu: dva týdny letu o samotě.
O tři roky později obletěl svět v letadle a bez přistání.
Mezi jeho mnohé rekordy patří také let ve výšce 15.445 metrů, nad Andami, i když s kopilotem.
Glk, reklama, kterou neočekáváš
Jeden neobvyklý Suv s originálním designem a přesně definovanými rozhodnými liniemi, široké povrchy s přesnými rohy.
Tohle je, ve zkratce, poslední narozený Glk z "kompaktních" jeepů domu hvězdy, pomocí které se Mercedes-Benz pokusil vnést vír novinek do tohohle sektoru.
Právě díky jeho netradičnímu zpracování bude nečekaná a nekonvenční i komunikace, která doprovodí uvedení Suv Glk na trh a která bude k dispozici v showroomech Mercedes-Benz od příštího 17. října.
Tímto způsobem reklamní kampaň, která doprovodí debut nového vozidla, zahájí neoficiální způsob komunikace také díky futuristické plakátové kampani ve 3D, která je tak poprvé použita v Itálii pro automobilovou značku.
Projekt maxi plakátů, rozčleněn do tří různých fází, bude dominovat hlavní milánské obchodní třídě, Corso Como, až do 15. listopadu.
První fáze tohoto nového typu komunikace začne představením auta ve stereoskopickém vidění a pomocí speciálních brýlí, které budou rozdány v blízkosti Corsa Como, bude možné vidět nový Suv v téměř skutečných rozměrech a v trojrozměrném formátu.
Skutečně, když se budete dívat na obrázek, budete mít dojem, že auto vyjede z plakátu.
Poté, díky použití inovativní technologie Elumina8 bude nové Glk osvíceno v různých okamžicích ve všech svých maličkostech, aby se pak znovu složilo v jediný obraz.
Mercedes se bezpochyby snaží touto reklamou zavést něco nového do stereotypní oblasti automobilové komunikace.
Podaří se mu tímto způsobem vzbudit zájem budoucích zákazníků? Uvidíme.
Tak už víme, kdo jsou italští chuligáni
Z Triveneta, riskují Daspo.
Kdo je těch 150-200 kluků a holek, za které se nyní Itálie stydí? Jsou součástí skupiny "Ultras Italia", která už roky sleduje Nazionale azzurra a která dosud, po pravdě řečeno, nikdy nedělala přehnané problémy.
Ani se nikdy nesetkala s fanoušky protivníka.
Orientace skupiny je pravicová.
Zakladatelé pochází z Triveneta.
Z Verony, Padovy, Terstu e Udine.
V Sofii se k nim přidaly skupinky (ve skutečnosti málo skupinek) z Campanie a z Puglie.
Mají tříbarevné vlajky, na kterých se objevují města původu zúčastněných: v sobotu večer je odstranili, aby nebyly rozpoznány.
Inspirují se u anglických fanoušků.
V Bulharsku našli pravé nacistické fanoušky, Levského.
Figc dala k dispozici italským fanouškům 144 vstupenek na zápas: všechny na jméno, tedy snadno kontrolovatelné.
A Viminale je skutečně všechny zkontroloval: mezi těmi, kteří se vydali do Sofie, nebyl nikdo s probíhajícím Daslem, nikdo, komu by bylo zakázáno navštěvovat stadióny.
Čtyřem modrým fanouškům, kteří měli dřívější přestupky ze stadionu, byla zamítnuta vstupenka a zakázán zápas.
Nyní Viminale čeká, aby si přečetl zprávy, které přijdou od bulharské policie, pak učiní opatření: V tomto případě je možné dát Daspo na pět let alespoň fanouškům, kteří byli zatčeni nebo těm, kteří byli během výtržností identifikováni.
Mezinárodní Daspo, které zakazuje navštěvovat nejen italské stadiony, ale také v celé Evropě.
Naši chuligáni, zkrátka, už nevkročí ani na jeden stadion.
Na štěstí.
Avšak nyní existuje strach z emulace: to znamená, že k těm více než sto padesáti se přidají další.
"Musíme hned uhasit tento požár a neospravedlňovat ty, co se chovají tímto způsobem", potvrzují z Viminalu.
Takže, "pořádně otevřené oči, hlavně kvůli národnímu utkání ve středu v Leči".
Právě v Puglii je malé jádro podpůrců.
Zítra se sejde Osservatorio, v úterý Casms, který může počítat i s jednou částí Aise, jedná se o tajnou službu, která se stará právě o problémy na stadionech.
"Sborové Vůdce-Vůdce a napnutá paže během Mameliho hymny? V Bulharsku to není zločin...".
Taková je myšlenka Domenica Mazzilliho (vyjádřená opravdu málo šťasným způsobem), který je pár týdnů ředitelem Viminálského Osservatoria (získal místo, které bylo dříve Francesca Taglienteho a pak Feliceho Ferlizziho).
Mazzilli byl dříve kvestorem v Terstu, kde se nachází jádro podpůrců Ultras Italia, založených v roce 2002.
Je pravda, jak říká Mazzilli, že v Bulharsku není zločinem oslavovat vůdce, ale samozřejmě, že chování těchto 150-200 fanoušků je ostudou.
"Nejsem sociolog - dodává Osservatorská jednička – zločiny se přisuzují zemi, ve které se staly.
Dosud tahle skupina zůstávala v mezích, nyní se pořádně podíváme, co se stalo a zhodnotíme pro budoucnost.
Avšak promluvme si také o hvízdání při Mameliho hymně: ani to není zločinem, ale jestli dovolíte, je to nevychovanost...".
Studenti oběťmi drahých nájmů - až 900 euro za pokoj
Trh pronajímání pro univerzitní studenty nezná krizi.
Podle posledních výzkumů Sunia, odborů pro nájemníky, pronajmout si jednolůžkový pokoj může studenta stát v Miláně až 900 euro, ve Florencii 700, v Neapoli 650, v Římě 600.
"Jev již dosáhl takových rozměrů, že celé vrstvy studentů ztratily právo na studium kvůli celkově příliš vysokým cenám, které by jejich rodiny musely snášet – vysvětluje vedoucí kanceláře pro studia Sunia, Laura Mariani – v tomto městě velká poptávka ze strany studentů zdeformovala trh takovým způsobem, že podnítila proces nárůstu cen, který se rošířil i na residenty".
Ve většině případů nabídky nájmů obsahují několik přestupků: smlouvy volným způsobem, nezaregistrované, bez limitovaného nájmu, s tím spojené podnájmy.
Pro Sunji je třeba výjimečného zásahu, který by mohl díky revizi daní regulovat ceny.
Podíváme-li se na detaily výzkumu, uvidíme, že v Miláně, v oblasti Brianza, je potřeba na jedno lůžko asi 450 euro, za jednolůžkový pokoj se platí od minimální ceny 650 (zóna Bande Nere) přes střední hodnotu 800 (zóna Lambiate, Udine a Fiera) až k maximálním 900 (v zóně Vittoria).
Ve Florencii stojí jedno lůžko v průměru 350/400 euro, jeden pokoj asi 700.
V Bologni, kde se studenti koncentrují v zónách blízko univerzity, je třeba 250/280 euro za lůžko ve dvojlůžkovém pokoji, od 370 do 500 v jednolůžkovém.
V Římě v centrálních univerzitních zónách (San Lorenzo, piazza Bologna) chtějí zhruba 600 euro za jednolůžkový pokoj, 450 lůžko v dvojlůžkovém.
Hodnoty jsou o trošku nižší (550 euro za jednolůžkový) v zónách blízko ostatních univerzit (Ostiense a Cinecittà).
Ušetříme jedině, jestliže se přesuneme do periferních oblastí: 300 euro za lůžko a 450 za jednolůžkový pokoj zónách Prenestina, Centocelle a podobně.
V Neapoli je za lůžko třeba 300/450 euro, za pokoj od 400 do 600 euro, s nejvyššími cenami v zónách Policlinico, Vomero a Colli Aminei.
V Bari chtějí za lůžko 250/350 euro, alespoň 350 za jednolůžkový pokoj.
V menších městech jsou ceny rozhodně nižší, ale mají větší dopady na ekonomiku občanů.
Ve městech jako Perugia, kde je nejčastějším jevem nájemné pro studenty ze zemí mimo evropskou unii, je konečně zaznamenána jedna další anomálie: navýšení zhruba o 25-30% poplatku, který chtějí po zahraničních studentech, ve srovnání s italskými.
Sbohem starému kinu Paradiso, města ruší historické sály
Kinematografické historické sály zavírají ve prospěch Multiplexu.
"Město bez kin je jako slepé, je jako tvář bez očí."
Obraz nabídnutý režisérem Giuseppem Tornatorem úspěšně dokumentuje, co se děje ve velkých italských městských centrech, ale i venkovských městečkách.
Proces omezování kin, zrození velkých multisálů na předměstí a následující zánik monosálů v centrálních zónách měst, je jednou z událostí, které se zdají být nevyhnutelné a nevratné, ale má také všechny znaky opravdového kulturního zločinu.
Často mizí historická místa nabitá vzpomínkami,"je to jako kdybychom přišli o kamaráda, o známého, se kterým jsme sdíleli kus cesty a hodně emocí», pociťuje režisér Nového kina Paradiso, film, který před dvaceti lety získal Tornatorovi Oscara a velkou cenu poroty v Cannes, a který vyprávěl poezii jednoho vesnického kina a smutku kvůli způsobu života, který asi kino ztratilo navždy.
Hodnoty získané Anecem, hlavním sdružením provozovatelů, mluví jasně: v posledních pěti letech zavřelo dveře 316 kin tradičního tipu, a nejvyšší účet zaplatily především sály v nejdůležitějších městech: o 10 míň ve Florencii, o 9 v Milaně, Neapoli, Bologni a Římě, o 6 méně v Toríně, o 5 v Palermu.
Mezi regiony nejvíce postiženými uzavírkami je na prvním místě Emilia-Romagna se ztrátou 82 kinových sálů, následovaná Toskánskem (44) a Lombardií (41).
A důkazem, že prvním zodpovědným za jejich mizení je nástup multiplexu, jsou právě tyto tři italské regiony, které zaregistrovaly nejvyšší počet nových kinových multisálů: o 195 pláten víc v Lombardii v posledních pěti letech, o 81 jak v Toskánsku, tak v Emilia-Romagně.
«Italský postup se vyvinul neracionálně» tvrdí Paolo Protti, president Anecu,"je užitečné vytvářet nové struktury, ale bylo by potřeba garantovat, že ty již existující přežijí, protože když jedno kino ve městě zavře, ne všichni jeho návštěvníci jsou ochotni se přemístit do multiplexu.
Pak ani nemluvme o nedostatečné dotaci na fond ve prospěch provozovatelů: předchozí státní dluh je zhruba 10 milionů euro.
Z hlediska morálního a etického je ostuda, že vláda nerespektuje existující zákony.
Na podporu sektoru by bylo potřeba mezi 16 a 18 milióny euro ročně».
Zajímavý je bolognský případ, první italské město, které má starosti s uzavírkami a které se rozhodlo najít východisko podpisem protokulu mezi obcí a Anecem, první tohoto typu v Itálii k ochraně a propagaci malých kin jak v historických centrech, tak na předměstí.
Mezi plánovanými normami jsou kroky daňových úlev ve prospěch provozovatelů a výhody pro publikum co se týče pohyblivosti: diváci budou moci vjet do zóny s limitovanou dopravou a budou mít speciální ceny k zastavení a na některých parkovištích.
«Tato iniciativa se mi líbí» říká Giuseppe Tornatore"a doufám, že ostatní města budou následovat příklad Bologně zavedením jiných opatření».
Je však jisté, že aby bylo možné se postavit proti velké moci multiplexu, tradiční sály musí zlepšit kvalitu zvuku a obrazu, protože dnešní publikum je náročnější.
Obrana tradičního kina je téma, které bylo provždy důležité: uzavření Super kina v Bagherii, místo mého dětství a dospívání, bylo jiskrou, která mě přesvědčila založit "Nové kino Paradiso", o kterém jsem přemýšlel již 10 let.
Žiju v Římě již 25 let, a když procházím před již zavřenými Rialtem nebo Quirinalem v ulici Nazionale, tam, kde jsem sdílel tolik emocí, abych nemusel dívat na nápisy zčernalé prachem, otočím se na druhou stranu».
Spojení mezi politikou a mafiánskou skupinou 'ndrangheta, starosta Gioie Tauro ve vězení
"Starosta z Gioie Tauro byl ochotný upravit volby městského úřadu podle zájmů mafiánské skupiny Piromalli".
Obvinění, která Ředitelství proti mafii v Kalábrii vznášejí proti starostovi a vicestarostovi Gioie Tauro Giorgiovi Dal Torrione e Rosariovi Schiavone, a starostovi Rosarna Carlu Martellimu, uvězněným dnes ráno kvůli externí spolupráci s mafiánskou organizací, jsou těžká.
V želízkách také Gioacchino Piromalli, starý prostředník mezi klanem a veřejnou správou, a jeho vnuk advokát, jmenovec šéfa, již obviněný z páchání zločinů mafiánského charakteru, odsouzený k úhradě 10 milionů euro.
"Ignorovali všechny právní a morální normy, jakož i zdravý rozum", píší státní zástupci, když dvě místní správy vyjádřily ochotu zaplatit konzultace advokátovi Piromallimu.
"Tak by mafiánské skupině umožnili – píší soudci – oficiálně vstoupit do městských úřadů a usnadnili již tak obrovské možnosti kontroly a řízení veřejné správy".
Prezident kalábrijské regionální komise Agazio Loiero neskrývá, že "tajných dohod mezi místními institucemi a organizovaným zločineckým podsvětím je v jeho kraji hodně: "Jsou oblasti, ve kterých je soustředění mafie silnější než v ostatních, kde jsou tajné dohody nevyhnutelné.
Ale máme také mnoho místních politiků, kteří odolávají nátlakům 'ndranghety, hrdinů, kteří jsou stále neposkvrnění".
Uvěznění z dnešního rána následují po uvěznění z července minulého roku, kterými policie ukázala, že mafiánská skupina Piromalli dostala konečný zásah .
Od konce dubna minulého roku - městská rada Gioii Tauro byla rozpuštěna již od roku 1991, důvodem bylo i tenkrát předpokládané propojení mezi organizovanou kriminalitou a místní správou - byli místní politici zbaveni funkcí v obecní správě.
Giorgio Dal Torrione, předseda křesťanských demokratů, který v okamžiku rozpuštění byl zvolen hlavou koalice pravého středu po užší volbě v květnu.
Křičel kvůli skandálu, když Prefektura nařídila rozpuštění obecní rady.
Volal k zodpovědnosti tehdejšího náměstka ministra vnitra Marca Minnitiho a obvinil ho, že všechno zosnoval z politických důvodů, ale soudci v nařízení o uvěznění podepsaném dnes ráno vysvětlují, že mafiánská skupina dospěla dokonce tak daleko, že požádala o změnu projektu dálnice A3.
Z dalších výslechů nařízených vůči Dal Torrionovi, píší veřejní žalobci, vyšla najevo "ochota přesunout nároky podnikatele, představitele nějaké větší skupiny velice blízké, jak je obecně známo, Piromallimu a přizpůsobit volby veřejné správy zájmům mafiánské skupiny.".
Když se energie zrodí z vln, vstupují do hry ti velcí.
Je to nekonečné ložisko, které pokrývá více než 70 % zemského povrchu a nyní ho začínají objevovat velké světové energetické společnosti.
Vlny, proudy, příliv, odliv jsou nové zdroje nevyčerpatelné energie, na kterých ulpěl zrak kolosů jako je Chevron, který se na tyto zdroje nyní snaží vztáhnout ruce.
Možnost vytvářet energii z pohybů moře je studována už více než sto let a v 70. letech v souvislostí s první ropnou krizí se výzkum zintenzivnil.
Když se kolem roku 1980 cena ropy snížila, myšlenka na využití mořské energie šla stranou. Ale nyní ekologické organizace a nové zvýšení ceny ropy dalo sektoru nový impuls.
World Energy Council (WEC) v Londýně v roce 2007 prohlásil, že přibližně 15 procent světové spotřeby elektřiny by mohlo být pokryto využitím pohybu vln moří.
toto množství by byl dvojnásobek energie, která je v současné době vyráběná v nukleárních centrech.
Navíc tu jsou i proudy a příliv a odliv.
Obři útočí.
společnost, která vsadila na mořskou energii, byla Enersis, která se v roce 2005 dohodla, že postaví zařízení v severním Portugalsku.
Když byl ohlášen tento záměr, vypadalo to na obrovský revoluční krok.
Po dvou letech, co se sází na mořskou energii, je stále více společností, co sázejí na mořskou energii raději než na energii tradiční.
"Chevron studuje technologie energie oceánů – vyjádřil se mluvčí jedné společnosti, která je napojena na ropný kolos Spojených států, v ekonomických denních novinách Wall Street Journal – a přemýšlejí o možnosti s námi spolupracovat".
Spolupráce, o které uvažujeme, se týká získání povolení od americké komise pro energii, které je nutné pro rozjezd projektu na využití mořské energie na Aljašce.
Tento signál nemůžeme podceňovat, zvláště když vezmeme v úvahu, že právě na Aljašce USA dále těží ropu a nedávno prezident Bush přišel s plánem na nové vrtání.
Kromě Chevronu sledují stopu mořské energie i Verdant Power Inc. Z New Yorku a Ocean Power z New Jersey a doposud investované sumy, i když nejsou detailně známé, ukazují podle pozorovatelů vzrůstající zájem.
Technologie, kerou je potřeba vypracovat.
Experti mluví o technologii, která je ještě v prvopočátcích, protože se neví, jaký dopad bude mít využití mořské energie na životní prostředí.
Prozatím zařízení v Portugalsku a některá ve Skotsku jsou malých dimenzí a nezdá se, že by způsobovala velké problémy ekosystému.
Pro větší výrobu energie je ale nutno používat technologie s větším dopadem na prosředí.
Metody jsou různé: Ocean Power, například, používá systém bojí, které jsou propojené mezi sebou.
Síla vln, která pohybuje s bójemi nahoru a dolů, je změněna za pomoci válců a cylindrů na hydraulický tlak uvnitř těchto bójí.
Tlak roztáčí turbínu, která dodává energii do generátoru.
Energie se dostává na břeh podmořskými kabely.
Prozatím jsou ve fázi projektů čtyři zařízení tohoto typu, která čekají jenom na federální schválení a část energie by mohla sloužit pro vojenské účely.
Naopak Verdant Power už nyní vyrábí energii pro nákupní středisko a parkoviště používáním šesti pdmořských turbín v newyorském East River.
Pohyb vody během přílivu a odlivu způsobuje otáčení turbín, které tímto otáčivým pohybem živí generátor.
Verdant se vyjádřila, že mají dlouhý seznam klientů, kteří čekají na nutné autorizace kvůli možnosti využití této energie.
Po vlnách, po přílivu a po odlivu.
Zvláštní zájem si v tomto okamžiku zaslouží potenciál přílivu a odlivu, říkají v Institutu pro výzkum elektrické energie.
Ačkoli se jedná o nesouvislý faktor, příliv a odliv jsou předvídatelnější než vítr, slunce nebo vlny, a tím pádem i spolehlivější jako zdroj energie.
Právě do energie přílivu a odlivu státy jako New York, Maine a Aljaška, i s dalšími pobřežními státy již investovaly 7 a půl milinonu dolarů v roce 2008 a předpověděly investice až 35 milionů dolarů na rok 2009.