evaluation/cs-en/wmt12.cs

Parlament nepodpořil novelu osvobozující Tymošenkovou
Ukrajinský parlament dnes zamítl návrh zrušit v rámci novely trestního zákoníku paragraf, na jehož základě byla odsouzena vůdkyně opozice Julija Tymošenková.
Úpravu, která by otevřela cestu k osvobození vězněné expremiérky, poslanci odmítli při druhém čtení návrhu na zmírnění trestů za hospodářské delikty.
Tymošenková byla v říjnu odsouzena k sedmi letům vězení za uzavření údajně nevýhodné smlouvy s Ruskem o nákupu zemního plynu.
Rozsudek není pravomocný, odvolání odsouzené má soud projednat v prosinci.
Tymošenková označuje rozsudek za politickou mstu režimu, podezření ze zaujatosti soudu vyvolal proces i na Západě.
Návrh, aby z trestního zákoníku vypadl paragraf 365, na jehož základě byla expremiérka odsouzena, podpořilo při hlasování 147 poslanců.
K jeho schválení bylo zapotřebí 226 hlasů.
Libyjské vítězství
Příběh libyjského osvobození, anebo libyjské rebélie, již má své poražené.
Muammar Kaddáfí je pohřben na neznámém místě v poušti a bez něj je po válce.
Zbývá definovat vítěze.
Jak je v kraji zvykem, ve volbách zvítězí islamisté, jde ale o to, zda umírnění anebo radikální.
Přechodná národní rada se přihlásila ke zvykovému právu šaría a o něm už určitou představu máme.
Libye se stane zemí bez kriminality, neboť za krádež se seká ruka.
Ženy mohou zapomenout na emancipaci, případné odpadlíky od víry čeká poprava a tak podobně.
Místo osoby diktátora bude společnost sestávající ze soupeřících kmenů sjednocovat korán.
V Libyi bude pořádek, jaký si my neumíme představit a který bychom určitě nechtěli.
Jenomže náš způsob života není ani jediný, ani objektivně nejlepší a nejspíše by pro změnu nevyhovoval třeba právě zmíněným Libyjcům.
Vlastně je s podivem, že islámští bojovníci vzali zavděk pomocí od nevěřících psů.
Omlouvá je jedině to, že z jejich pohledu neřídil nálety NATO nějaký generál z Ameriky, nýbrž Aláh, jehož velikost při každém povedeném zásahu oslavovali.
Když se tedy hledají v Libyi vítězové, západ mezi ně nepatří.
Zúčastnili jsme se přestřelky, posloužili islámu a naši politici se v osobě diktátora zbavili politického spojence, aniž by to zaručovalo nějaký profit.
Po čerstvých špatných zkušenostech z Afghánistánu a Iráku Libyi vojensky neokupujeme.
Tím pádem místním odpadá problém s vyháněním "křižáků".
Budou mít ale bez okupace ropné společnosti za hubičku libyjské černé zlato?
Dost možná nebudou a západ se tak konečně bude moci pochlubit nezištnou ochranou lidských práv.
Pokud nám to tedy nepřekazí ti vyznavači zákona šaría.
Začíná nová éra krize.
Do hledáčku investorů se dostala Francie a zbytek Evropy
Statistická smršť se v úterý přehnala přes Evropu.
Jednotlivé státy zveřejnily údaje o HDP za 3Q.
Česká ekonomika mezikvartálně stagnovala, Německo a Francie rostou.
Dluhopisový trh ale dnes trhá rekordy.
Investoři už se nedívají jen na Itálii, ale i Španělsko, Francii, Rakousko a další.
Statistické úřady eurozóny, Německa, Česka a některých dalších zemí Evropy zveřejnily předběžné odhady vývoje ekonomiky za třetí čtvrtletí.
HDP Německa vzrostlo o očekávaných 0,5%, Francie o 0,4%.
Obě země zároveň upravovaly data za druhé čtvrtletí, ve kterém si Německo vedle lépe, než se čekalo (růst o 0,3% místo původních 0,1%), zato Francie uvedla, že se objevila v mírném poklesu o 0,1% (původní údaje hovořily o stagnaci).
Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,5 procenta.
Mezičtvrtletně však hrubý domácí produkt (HDP) stagnoval a podle ČSÚ tak potvrdil trend postupného zpomalování růstu výkonnosti ekonomiky.
Výsledky jsou horší než odhady analytiků.
Nejdůležitější události:
Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,5 procenta, mezičtrvtletně ale stagnovala.
Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí podle předběžných a sezonně přepočtených údajů vzrostla o 0,5 procenta.
Hospodářství eurozóny i Evropské unie mezi červencem a zářím proti předchozímu čtvrtletí narostlo o 0,2 procenta, což je v souladu s očekáváními analytiků.
Řecká ekonomika meziročně poklesla o 5,2 procenta.
Výnos na jejích 10letých dluhopisech je na 28,45%.
Výnosy italských a španělských dluhopisů rostou ke kritickým hranicím.
Problémy začínají pociťovat i Rakousko, Nizozemsko, Francie, Belgie atd...
Výnosy u českých 10letých dluhopisů se drží pod 4%, i když se situace v regionu zhoršuje.
Z Německa zní hlasy, že by ECB měla být věřitelem poslední instance.
Češi se kvalifikovali na EURO.
V Černé Hoře vyhráli 1:0 a slaví postup za 200 milionů
Fotbalová reprezentace nejtěžší úkol sezony zvládla!
V Černé Hoře i díky skvělému Čechovi a krásné brance Petra Jiráčka zvítězila 1:0.
Český fotbal i s velkou porcí štěstí ve druhém poločase uhájil luxusní náskok z domácí odvety a znovu nebude chybět na evropském šampionátu.
IHNED.cz sledoval postupové utkání v podrobné reportáží.
Téměř žádné vzrušení v první půli a velká porce štěstí v té druhé.
Česká reprezentace i díky domácímu zmaru v zakončení, skvělému Čechovi a hrdinovi Jiráčkovi zvítězila v Černé Hoře šťastně 1:0 a slaví postup na mistrovství Evropy.
Černohorci se kvůli precizní obraně českého celku dostali do tlaku až ve druhém poločase.
Smolaři zápasu se stali Damjanovič s Vučiničem, kteří spálili dvě velké šance.
I díky skvělému Petru Čechovi tak česká reprezentace ani příští rok nebude chybět na mistrovství Evropy, do kasy tuzemského fotbalu navíc připluje odměna zhruba 200 milionů korun.
Už od úvodních minut se hrál hodně bojovný fotbal.
Oba týmy se jen těžko zapojovaly do kombinace a hrálo se převážně okolo půlící čáry.
Tlak domácích fotbalistů i proto v první půli nepřišel, dlouhé nákopy za obranu totiž česká obrana precizně odvracela.
Íránští studenti jsou připraveni zemřít za jaderný program své země.
Vytvořili živý štít
Několik set vysokoškoláků vytvořilo živý štít kolem jaderného objektu v Íránu.
Svým gestem chtějí vyjádřit podporu jadernému programu své země před možným izraelským útokem.
Studenti se v úterý v poledne před objektem pomodlili a pak provolávali smrt USA a Izraeli.
Několik set studentů univerzit v íránském Isfahánu vytvořilo v úterý živý štít kolem Isfahánského jaderného technologického střediska, v němž se zpracovává uran.
Dávají tak najevo, že jsou připraveni bránit jaderný program své země vlastními životy.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ve své nedávné zprávě konstatovala, že Írán podle všeho nepřestal usilovat o jadernou zbraň.
O možném útoku na íránská jaderná zařízení se hovoří v Izraeli.
Studenti se v poledne před vstupem do isfahánského jaderného objektu pomodlili a pak provolávali smrt Americe a Izraeli.
V případě útoku, jehož účelem by bylo co nejvíc ochromit íránský jaderný program, by bylo podle izraelského tisku kromě isfahánského střediska cílem také zařízení v Natanzu, v němž se uran obohacuje.
Jídelníček obézního dítěte: nesnídá a večeří uzeniny
Více než třetina dětí ve věku 9 až 13 let má problémy s nadváhou, přičemž nadměrnou hmotnost má 9 procent školáků a obézních je 5 procent dětí.
Obézní děti přitom většinou pocházejí z rodin s nezdravým životním stylem, jak ukázal aktuální průzkum.
Znovu se ukazuje, jak důležité je pro zdravý vývoj člověka prostředí, v němž vyrůstá, a vzory, kterými je obklopen.
Na stolech u obézních dětí se například objevují uzeniny až o polovinu častěji než v rodinách dětí s normální váhou.
Smažené hranolky mělo k večeři den před výzkumem spojeným s osvětovou akcí s názvem Obezita není náhoda více než 19 procent obézních.
V rodinách tlouštíků také nebývá zvykem sportovat, což se ovšem týká většiny rodin dnešních školáků - jen 15 procent dětí odpovědělo, že jejich rodiče si aspoň jednou týdně najdou čas na aktivní pohyb.
Průzkum mezi 900 dětmi
Průzkum se uskutečnil na konci loňského školního roku a zúčastnilo se ho bezmála 900 dětí ze základních škol z celého Česka.
Byl to už druhý ročník akce Obezita není náhoda, který podporuje Všeobecná zdravotní pojišťovna a společnost Unilever.
Dosud se do projektu zapojilo více než 12 tisíc školáků ze 4. až 8. tříd.
Správné stravování a dostatek pohybu v rodině je přitom jedním z určujících faktorů, který způsobuje dramaticky stoupající počet dětí s nadváhou nebo dokonce obezitou.
"Pouze polovina dotázaných například uvedla, že jí pětkrát denně v režimu snídaně-svačina-oběd-svačina-večeře, který je jedním ze základních předpokladů správné výživy," zní jeden z výsledků průzkumu.
Bez snídaně a večer uzenina
Odborníci upozorňují, že pro zdravý vývoj jsou podstatné i relativní detaily, mezi něž patří třeba pravidelný čas rodinných snídaní.
V Česku přitom ve stejnou dobu snídá pouze 23 procent rodin školáků.
Ve většině rodin snídá každý sám.
A nejhorší bylo zjištění, že v desetině domácností se nesnídá vůbec.
Snídaně je přitom základem správné denní stravy.
Dotazník ukázal, že v rodinách obézních dětí se mnohem častěji konzumují nezdravé hranolky.
Skoro každý - bez ohledu na hmotnost - pije každý den sladké limonády (70 procent).
Pravidelně sice sportuje více než 40 procent dotázaných dětí, ovšem u jejich rodičů byl výsledek méně než poloviční - 15 procent.
Sestav si svůj jídelníček
Další část průzkumu umožnila vybraným dětem (204 chlapců a 172 dívek z 13 škol) sestavit si z nabízených možností vlastní jídelníček podle vlastní chutě a vlastního názoru.
"Stravovací preference českých dětí ve věku 12 až 15 let mají z hlediska zdravé výživy daleko k ideálu."
Mezi jejich oblíbenými jídly je hodně moučných, masitých a sladkých pokrmů.
"Alarmující je zejména velká obliba sladkých limonád," uvádí se v závěrečné zprávě k průzkumu.
K obědu jako hlavní jídlo zvítězily těstoviny těsně nad drůbeží.
Děti ale prakticky vůbec nechtěly luštěniny a nízká je i obliba ryb a poledních zeleninových jídel.
Příklon ke zdraví
Průzkum zároveň ukázal, že jsou děti ochotny své stravovací návyky upravit, pokud se jim dostanou správné informace.
"U kontrolní skupiny účastníků průzkumu, kteří vyplňovali dotazník po skončení osvětové přednášky Obezita není náhoda, nastal v řadě případů výrazný posun preferencí směrem k zásadám zdravé výživy," uvádí se ve výsledcích projektu.
Markantní to bylo například u sladkých limonád, kde by začalo víc dětí dávat přednost obyčejné vodě.
Děti rovněž mnohem častěji zaškrtly v dotazníku drůbež a rybu jako hlavní jídlo dne a omezily by sladká jídla a knedlíky.
Stylista musí být také dobrý psycholog, tvrdí profíci
V úvodním článku o tom, jak se učí stylisté, jsem si tak trošku postěžovala, že toho už na úvodních hodinách bylo hodně.
To jsem netušila, co bude následovat.
Přednášky tří profíků z oboru, oblékání problematických postav i seminář o tom, jak to chodí na place.
A bude hůř.
Čím blíž k závěrečné zkoušce, tím víc informací i praktických úkolů nás čeká.
A i když se kurz koná každou sobotu i neděli, je opravdu "našlapaný".
Tentokrát jsme s ředitelkou Alenkou probíraly (v kurzu není jediný kluk), jak obléknout ženu, která nemá dokonale souměrnou postavu.
A takových je převážná většina.
Někdo má krátký krk, někdo zas chlapeckou postavu bez pořádných křivek a někdo zase nadváhu.
Stylista musí vědět, jak opticky zjemnit široká ramena, prodloužit krk či dodat potřebné křivky.
Dostaly jsme tak tipy, jak u ženy typu Jennifer Lopezové, tedy větší prsa i boky a úzký pas, postavu pěkně zdůraznit a zároveň ženu neobléknout příliš vyzývavě.
Pokud je například rozdíl mezi pasem a boky takový, že sukně či kalhoty opravdu nesedí, pak se vyplatí nechat si ušít alespoň jeden takový kousek na míru.
Rozhodně nebudete litovat, protože perfektně padnoucí oblečení je k nezaplacení.
V sukni na míru se budete cítit mnohem lépe než v takové, která se vám neustále posouvá, vyhrnuje, odstává v pase a podobně.
Chlapecká postava si zase může dovolit nosit oblečení s řasením, aplikacemi, výšivkami či nabíráním.
Takových informací a typů postav je samozřejmě mnoho, takže jsem ráda, že mám celý týden na to abych si všechny informace v hlavě utřídila.
A stejně se bojím, že vzhledem k zadanému domácímu úkolu je toho až až.
Každá z kurzistek totiž dostala přiřazenou celebritu, jíž má vymyslet dva outfity: denní a večerní.
Musíme brát v úvahu aktuální vzhled, módní styl dané osobnosti i typ postavy.
Já budu "oblékat" Mirandu Kerrovou, možná ji znáte z kampaní Victoria's Secret.
V duchu jásám, pro mě osobně rozhodně lepší než taková Britney Spearsová, Christina Aguilera, která v poslední době přibrala snad sto kilo (berte, prosím, v potaz nadsázku), nebo mladinká Selena Gomezová.
Oblečky musíme vystříhat z časopisů nebo vyhledat na internetu a vytisknout a posléze graficky zpracovat.
Moodboard, jak se celému výsledku říká, pak vyjádří i náš osobní styl a vztah ke grafickému ztvárnění.
Přemýšlet i o grafické stránce stylingu je důležité.
Stylista totiž neobléká pouze fyzicky, ale vytváří také například takzvané produktové stránky v časopisech (na konkrétní zadání, například trendy kabelky, kabáty apod.).
O tom nám vyprávěl stylista a návrhář Mario Kameník.
Ale to až v neděli.
Stylista musí mít všeobecný přehled
Sobotní přednášku nabitou informacemi o typech postav zpestřili hned tři hosté z oboru.
Stylista Honza Pokorný, módní návrhář Jakub Polanka a módní fotograf Ben Renč.
Jakub nám připomněl, že móda je iluze a stylista by toho měl umět využít.
A šikovný stylista umí pracovat s jedním kusem oblečení různě.
Variabilita je v tomto případě klíčová.
Tak třeba takový trenčkot (nebo chcete-li původně trenchcoat) se dá nosit klasicky přes džíny a triko jako plášť, ale můžete ho obléknout i na holé tělo, obout lodičky a nafotit jako šaty.
Nebo stačí vyhrnout rukávy nebo límce a hned celý look vypadá jinak.
"Hrajte si s tím," zdůrazňoval.
Nejvíc jsem ale ocenila následující radu: "K práci potřebujete perfektně znát pravidla."
"Pak je můžete začít porušovat," řekl Jakub.
Konečně je mi tedy jasné, proč se drtíme všechny ty poučky, co s čím kombinovat, k čemu, proč, když přitom i v módních časopisech leckdy vidíme něco jiného.
O přehlídkách ani nemluvě.
Díky fotografovi Benovi zase vím, že stylista musí mít připraveno mnohem víc variant oblečení, než kolik jich jde fotit.
Takže u fashion story, která bude mít deset stran (tedy deset outfitů), musím být připravena "nastajlovat" aspoň patnáct.
A taky že na fotce oblečení vypadá a funguje v kombinaci s dalšími kousky leckdy úplně jinak než ve skutečnosti.
S tím tedy musíme při tvorbě outfitu počítat.
Že image a styl dělá leckdy až polovinu úspěchu, nám potvrdil Honza Pokorný.
Stačí se podívat na Madonnu, která není zrovna zázračnou zpěvačkou, ale image a marketing z ní udělaly světovou star.
V Česku je zatím přístup k využívání služeb stylistů spíš chladný.
I známé tváře jej leckdy považují za zbytečný (stačí přeci, že něco umím, to, jak při tom vypadám, je druhořadé).
A pokud už si od nás někdo nechá vytvořit styling, pak máme počítat s tím, že nám s velkou pravděpodobností nadiktuje úplně jinou (menší) velikost, než doopravdy má.
Pak nezbývá než googlovat a zjišťovat, jestli bulvár nepsal o tom, že daná celebrita ztoustla/zhubla a podobně.
Honza i Mario v neděli nám kladli na srdce, že stylistovi nestačí orientovat se v módě a umět poskládat outfit.
Při své práci především komunikuje s lidmi, které obléká, a tak je důležité být i dobrým psychologem.
Umět odhadnout lidi, nepodbízet se, stát si za svým názorem.
"Když si vás objedná nějaká manažerka, abyste jí protřídili šatník a doplnili jej o pěkné kousky, tak jí nemůžete vyházet celou skříň a říct, proboha, to je hrůza."
"Najděte tam alespoň pár věcí, které pochválíte a doporučíte, k čemu se dají nosit," říká Mario.
Ten nám také konkrétně ukázal, co všechno musí obsahovat takzvaná "placovka", neboli taška na plac.
Je to ta, kterou zapnete kolem pasu a máte u sebe všechny potřebné propriety.
Kromě jasných věcí, jako jsou nůžky, váleček na chlupy nebo zavírací špendlíky, jsou tam také silonová nit (s ní si stylista vypomáhá při focení produktů, jako jsou kabelky či klobouky), speciální klipsy, kterými sepneme vzadu oblečení, pokud je větší (špendlík či jiná svorka nejsou přípustné, poničily by oděv), nebo šitíčko.
Abychom jenom neposlouchaly, ale také si něco prakticky vyzkoušely, naučily jsme se, jak správně podlepit boty.
I při focení v ateliéru, kde je rovný povrch, by se podrážka mohla poškodit, natož venku.
A tak jsme lepily a lepily.
Nůžkami se bot nesmíme ani dotknout, aby se náhodou nepoškodily.
Je tedy potřeba opravdu zručnost.
Mario mě potěšil, když můj výtvor bez výhrad pochválil.
Zmiňovaná zručnost totiž opravdu není moje kámoška.
Tohle je jen malinký zlomek toho, co jsme si o druhém víkendovém pokračování kurzu vyslechly.
Začíná mi být čím dál víc jasné, že věnovat se stylingu na profesionální úrovni opravdu není procházka růžovým sadem, ať si říká kdo chce, co chce.
V Need for Speed: The Run se závodí napříč celou Amerikou.
Recenze
Původně bezstarostná jízda se kvůli sérii zcela zbytečných lajdáckých chyb mění v rutinní ranní cestu na šichtu.
Ambice se sice do značné míry naplnit podařilo, ale není to nic platné, když se nikomu zjevně nechtělo udělat cokoliv navíc.
Nový díl s podtitulem The Run budil před vydáním vysoká očekávání.
Sliboval, že letitou závodní sérii Need for Speed opět posune kousek novým směrem a z hratelných ukázek se jevil jako hra, která by v žánru akčního závodění nemusela být jen do počtu.
Také jsme byli zvědaví, jak dopadnou vložené pasáže, v nichž hlavní hrdina vystoupí z auta a proběhne se po svých.
Jak už ale u série NFS bývá zvykem, mnohé je ve výsledku trošku jinak, než jsme čekali.
Jsou to potenciálně slušné arkádové závody, ale celek táhne dolů několik zbytečných chyb, které se v sérii objevují víceméně již několik let.
Takže to vlastně ani nejsou chyby, ale spíše projev jakési nepochopitelné lenosti vývojářů.
Dobrodružství začíná velmi dobře.
Jste uvedeni do příběhu, jehož hlavní hrdina Jack má jisté problémy osobního charakteru a jako řešení se nabízí účast v ilegálním závodu napříč Amerikou.
Za volant usednete na západním pobřeží v San Francisku a vaším úkolem je dorazit jako první do New Yorku.
Myšlenka s sebou nese několik zajímavých prvků.
Trasa je rozdělena na deset etap, a dále pak na více než padesát závodů.
Z toho vyplývá, že každý závod se jede na jiné trati a dané etapy jsou zasazeny do různých, dostatečně odlišných a zajímavých prostředí.
Člověk tak nemá ani chvilku pocit, že by hra nabízela pořád to samé.
Některá z prostředí jsou navíc hodně hezká na pohled, přestože technická úroveň grafiky odpovídá předchozím dílům série.
Takže to není nic světoborného.
Ale jízda napříč pouští, podzimní krajinou nebo vysoko v zasněžených horách působí vizuálně velmi příjemně.
Závody jsou navíc čas od času zpestřeny nějakým netypickým prvkem.
V poušti se tak například přimotáte do písečné bouře, která značně snižuje viditelnost.
Naproti tomu v horách zase musíte dávat pozor, aby vás nezasypala lavina.
Vedle toho jsou docela dobře za sebou nasázeny jednotlivé závody.
Je jich sice jen pár typů, ale stačí to.
Chvíli se tak snažíte předjet požadovaný počet soupeřů (v podstatě klasický závod), pak zase doháníte čas (klasický souboj se stopkami) a pak na vás čeká třeba duel s jediným soupeřem.
Do toho se ještě čas od času připlete i policie, která celé vaše úsilí ještě dále znepříjemňuje.
Novinkou jsou pasáže mimo vůz.
Jde spíše jen o takové interaktivní animace, kdy Jack většinou před někým prchá a vy mu v tom musíte pomoci tak, že ve správných momentech tisknete správná tlačítka.
Nic složitého.
Překvapí ale, že těchto pasáží je ve hře mnohem méně, než byste čekali (konkrétně snad dokonce pouze tři).
Ve výsledku je to ale ku prospěchu věci, protože se tento element nemá šanci stát otravným a v kontextu výše řečeného se tak řadí k prvkům, které hru zpestřují.
Jízdní model jde ve stopách předchozích dílů.
To znamená, že to v dnešní době už rozhodně není kdovíco, ale nedá se říci, že by byl záporem.
Pokud hledáte realistickou simulaci, budete se muset poohlédnout jinde.
Ale akčněji pojatému závodění zdejší jízdní model vyhovuje stále docela dobře, přestože bychom u konkurence dokázali najít lepší.
Až potud tedy vše v naprostém pořádku.
Problémy se ale začínají objevovat po nějaké době.
Na rozdíl od modelu jízdního totiž už moc v pořádku není model kolizní.
Od hry tohoto typu nečekáme, že spočítá složité deformace a kolize, ale když prakticky před žádným nárazem do jakéhokoliv objektu nemáte nejmenší tušení, jak se vaše auto zachová, pak asi není úplně všechno v pořádku.
Typicky při těsném předjíždění nebo míjení aut v běžném provozu se někdy pouze lehce vzájemně olíznete, ale jindy v téměř identické situaci skončí vaše auto v divokých piruetách.
Nebo dokonce rovnou napadrť.
Díky systému restartů to sice nijak zvlášť nevadí, ale rozladí vás to spolehlivě.
Restarty jsou řešeny tak, že pokud se rozmlátíte nebo vyjedete daleko mimo trať, hodí vás hra zpátky na poslední záchytný bod na trati.
Jenže restartů je v každém závodě k dispozici pouze pět.
Když je vyčerpáte, musíte závod začít znovu od začátku.
Je to tedy spíše taková pomůcka pro případ, že se něco nepovede, než že byste na ně mohli vysloveně spoléhat.
Někdy ale ani restarty nepomohou, vyřeší je až nutnost naučit se daný úsek závodu zpaměti.
Velkým neduhem hry je, že se stejné věci často dějí na stejných místech.
Některé zatáčky tak je například potřeba projet specifickým způsobem, jinak se do nich zkrátka nevejdete.
Jindy zase potkáte na daném místě "civilní" vozy vždy ve stejné konfiguraci ať už tam přijedete první, pátí, o pět sekund dříve nebo o minutu později.
Naštve to zejména v situacích, kdy vidíte, jak mezi dvěma protijedoucími auty soupeř před vámi lehce projede, zatímco když tam dojedete vy, jsou už vozy v takovém postavení, že je musíte objíždět nebo přibrzdit.
Je jedno, kdy k nim dojedete, protože je to "spočítáno" tak, aby k dané situaci došlo vždy těsně před vaším nosem.
Soupeři mají i další výhodu.
Za celou dobu hraní narazíte na několik míst, kde vás, opět bez ohledu na čas, vždy předjede ten samý soupeř na tom samém místě.
Nejvíc to praští v závěru hry na dlouhém mostě, kde jedete v protisměru.
Protivník se tam před vás musí dostat zjevně snad za jakoukoliv cenu.
Když jede před vámi, tak vám totiž zhoršuje přehled o protijedoucích vozech, takže se tam zpočátku asi párkrát pěkně rozmašírujete.
Dá se pochopit záměr udělat hru napínavější a adrenalinovější, ale provedení je tak zjevné, že vás to spolehlivě rychle znechutí.
A je to škoda, protože i přes jednoduchý jízdní model je hraní zábavné a místy i natolik akční, že občas doslova nestíháte sledovat, kde co lítá.
A je v podstatě jedno, zda na tom má zásluhu koncept s padesátkou unikátních tratí, řazení závodů tak, aby nuda neměla šanci, nebo cokoliv jiného.
Netradičním nápadem je výměna aut během závodů.
Musíte dávat pozor na benzinové pumpy u cest, protože právě tam můžete auto změnit, přestože v naprosté většině případů si vystačíte s tím, co právě máte.
Auta jsou rozdělena do tří kategorií.
Sporťáky jsou vhodné do městských oblastí, silné americké bouráky na rovné dálnice a exotické supersporty na technické ježdění, například po klikatých horských cestách.
S hlavním příběhovým režimem jde ruku v ruce i mód výzev, což jsou závody v jednotlivých lokacích, které znáte z příběhu.
Zde získáváte nejen medaile, ale i zkušenostní body do svého profilu, který je společný pro výzvy i příběh.
Za získání vyšší úrovně řidiče se odemykají různé předměty: počínaje auty a konče pozadími pro profil.
Ten je zároveň opět propojen s on-line funkcí Autolog, která mimo jiné porovnává vaše dosažené výsledky s dalšími hráči a obstarává další komunitní funkce.
Jedním z dalších těžko pochopitelných kopanců je situace z posledního závodu v příběhu.
Se svým vozem se dostanete do tunelu metra (budiž), kde si to ženete ve tmě po kolejích (budiž).
Na tachometru vám blikají čísla mezi 150 a 200 km/h (budiž) a v tom se zezadu přiřítí souprava metra a nekompromisně vás sešrotuje.
V redakci nám tak asi ještě na pár dní vydrží diskuse o tom, zda při tvorbě hry opravdu nikdo ani trochu nepřemýšlel, nebo zda nás autoři mají za opravdu tak velké blbce.
Technická stránka hry není nic extra, ale přinejmenším celkový vizuální dojem je ve většině případů velice příjemný a v několika případech dokonce skvělý.
Zamrzí tak, že v některých vypjatějších momentech klesá snímkování, a to v některých případech dost tragicky.
Týká se to ale především bouraček s větším počtem účastníků, kdy by vám plynulé snímkování nebylo už stejně nic platné.
Zvuková stránka je v pořádku a soundtrack je otázkou vkusu.
Ve snaze zalíbit se co nejširší škále spíše mladšího publika vznikl soundtrack z kategorie "každý pes jiná ves", ale dá se předpokládat, že kvůli poslechu hudby si hru asi jen tak někdo kupovat nebude.
Celkový dojem z Need for Speed: The Run je tak značně rozpačitý.
Pokud by se hra vyvarovala zcela zbytečných chyb, pak bychom se nebáli říci, že je The Run nejlepším dílem NFS za několik posledních let.
Takto ale hra působí nedodělaně.
Zábava je to určitě fajn, ale připravte se na to, že vás chyby budou třískat do očí silou letištních reflektorů.
Pěvecké sbory UK zazní na koncertě Studenti sametu
Spojení oslav Mezinárodního dne studenstva a výročí Sametové revoluce s hudebním zážitkem nabízí již potřetí festival Festa Academica.
Během něj se představí na dvacet středoškolských a vysokoškolských pěveckých sborů.
Hlavním těžištěm festivalu jsou dva koncerty konané 17. listopadu.
"Univerzita Karlova má na festivalu velký podíl."
"Mezi zúčastněnými sbory je Pěvecký sbor Pedagogické fakulty a Fakulty humanitních studií, ve festivalovém výboru zasedne rektor Václav Hampl," uvedl vedoucí organizačního týmu Jakub Čaloun.
Vrcholem celého festivalu je veřejnosti volně přístupný koncert středoškolských sborů, který se uskuteční 17. listopadu od 14 hodin na prostranství před Národní technickou knihovnou v Dejvicích.
Na programu je skladba významného českého jazzmana Karla Růžičky Celebration Jazz Mass.
Ve večerních hodinách se ve slavnostních prostorech Národního domu na Vinohradech uskuteční koncert "Studenti sametu", na kterém vystoupí vysokoškolské sbory včetně pěveckých sborů Univerzity Karlovy.
Festa Academica má za cíl nejen důstojně oslavit Mezinárodní den studentstva a připomenout 22. výročí Sametové revoluce, ale také prezentovat veřejnosti sborovou hudbu na nejvyšší úrovni a rozvíjet tvůrčí spolupráci mladých lidí.
Hlavním pořadatelem je Unie českých pěveckých sborů ve spolupráci s Gymnáziem Jana Keplera.
Nad celou akcí převzali záštitu primátor Hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda a rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.
Festival proběhne od 16. do 20. listopadu v Praze a v Pardubicích.
Harmonogram nabízí kromě slavnostních koncertů také celou řadu hudebních setkání, studentský happening, matiné a další pořady.
Podrobné informace naleznou zájemci na internetových stránkách festivalu www.festaacademica.cz
Velvyslankyně při EU Vicenová:
Češi mají pověst negativistů a euroskeptiků
"Lisabonská smlouva dost výrazně narušila rovnováhu mezi jednotlivými institucemi."
"Nečekala jsem, že to bude taková tvrdá válka."
"Bude trvat pět, šest let, než se situace trochu ustálí, uklidní a než si všichni hráči zvyknou na své nové role," začala zostra svou přednášku na Právnické fakultě česká velvyslankyně při Evropské unii Milena Vicenová.
Nakolik své motto "Srozumitelně a otevřeně o Evropě" bere vážně, ukázala už v první části přednášky, kdy se jí podařilo popsat jednotlivé orgány EU a jejich vztahy natolik přehledným a srozumitelným způsobem, že by jí mohla řada přednášejících z Právnické fakulty UK závidět.
Vicenová také pochválila práci nového stálého předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye:
"Nejdřív se objevovala kritika, že je nevýrazný, že je to šedý úředník, že nemůže plnit žádnou roli, a musím říct, že všem vyrazilo dech, že se té role zhostil výborně."
"Je to člověk, který umí naslouchat dvaceti sedmi členským státům, výborně s nimi komunikovat a má jasnou vizi, kam by Evropská unie měla jít."
Nový post vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pak vysvětlila jako odpověď na otázku: "Kdo je to ta Evropská unie? Na které telefonní číslo mám zavolat?", tedy jako významný krok ke sjednocení a větší čitelnosti unijní politiky vůči státům, jako je Čína nebo Indie.
Nikdo nám nechce zakázat syrečky
Vicenová se věnovala i agendě, kterou Evropská rada žila, žije a bude žít v nejbližší době.
Předloňské české předsednictví označila za úspěch.
Češi řešili nastupující finanční krizi, vyřešili krizi plynovou či uspořádali summit pro Východní partnerství.
Pád vlády v této době pak označila za velké negativum, které Českou republiku velmi silně poškodilo.
České zastoupení v EU má momentálně velmi napilno.
Řečeno slovy velvyslankyně, "fakt frmol" bylo nejen předsednictví, ale i následná finanční krize, která se řeší dodnes.
Navíc se ještě musí schválit nový sedmiletý rozpočet Unie, což se právě kvůli současné ekonomické situaci značně komplikuje.
Zda bude rozpočet štíhlý a úsporný, která odvětví dostanou přednost, které země budou podporovány více a které méně, to vše je na pořadu příštích jednání.
Velvyslankyně připomněla i své hlavní slogany, se kterými do Bruselu přišla: "O Evropě srozumitelně".
"Opravdu nemám ráda ošklivé zkratky, cizí slova, hantýrku, které nikdo nerozumí.
Jak má občan rozumět, že opravdu se v Bruselu nevymýšlejí zakřivené nebo kulaté okurky, banány různě velké a nebo že nám opravdu někdo musí zakázat syrečky.".
Chce také lépe využít prostředí EU a dostat více Čechů do evropských institucí.
Čeká nás vícerychlostní Evropa
Podle velvyslankyně mají Češi pověst euroskeptiků a lidí, kteří si všímají spíše těch negativních než pozitivních stránek věci.
Navíc ji mrzí nízké zastoupení Čechů v evropských institucích.
Na vině je podle ní spousta faktorů, například skromnost našich kandidátů, jejich neschopnost psát motivační dopisy, ale i nízká podpora z české strany.
Kromě úspěšného českého předsednictví pak vyzdvihla sílu a spolupráci Visegradské čtyřky.
"Věřte mi, že když za mnou přijde Polák a Maďar a blíží se Slovák, tak ten Francouz vedle mě řekne: "Hele, co se tam scházíte, co zas ta vaše Visegradská čtyřka?" a vůbec se na to netváří nadšeně."
V budoucnu Unii podle Vicenové čekají hlavně nová tvrdá pravidla pro rozpočtové politiky členských zemí.
Jako velmi reálný pak vnímá koncept dvojrychlostní, ne-li vícerychlostní Evropy, spíše než novou "evropskou federaci."
"Máme tu země eurozóny a země stojící mimo eurozónu."
"Máme prostor Schengenu, máme už i institut posílené spolupráce."
"Poprvé bylo řečeno, ať spolupracují pouze země, které chtějí a ty, které nechtějí, ať stojí opodál."
"Těch institutů bude víc a bude to silně dvourychlostní Evropa," očekává Vicenová.
V tomto ohledu také ocenila úlohu České republiky a Hermana Van Rompuye v prosazení zásady, podle které se mají všechna témata, která mají dopad na celou Unii, projednávat mezi všemi členskými státy, nikoliv pouze mezi zeměmi eurozóny.
Brand story:
Inovátor IBM začíná druhé století své existence
Kdyby někdo hledal slovo, které nejpřesněji vyjádří strategii IBM, nejblíže by asi byla "dlouhodobost".
Pro širokou veřejnost je IBM symbolem technologické revoluce, je to firma vnímaná jako velmi současná, a přesto od jejího založení už uplynulo sto let.
Základ této dlouhodobosti položil první šéf firmy, vizionář Thomas J. Watson Sr.
Už on razil heslo, že řada světových problémů může být lehce vyřešena, pokud jsou lidé ochotni přemýšlet.
Jeho heslo "Think!" se tak stalo otiskem, kolem nějž se bude odvíjet život budoucího gigantu (a také názvem interního časopisu, který v IBM začal vycházet už v roce 1935).
Bylo také základem Watsonem pečlivě budované firemní kultury.
"Pro nás z IBM znamená dlouhodobé myšlení kontinuální pohyb směrem k budoucnosti.
IBM přežila a prosperovala sto let kvůli tomu, že zůstala věrná svým základním hodnotám a přitom se nebála vše ostatní kolem sebe měnit.
To nám dovolilo během našeho prvního staletí transformovat technologii, byznys i společnost.
Doufáme, že ve druhé stovce toho zvládneme dosáhnout ještě více," poznamenal k výročí současný ředitel firmy Samuel J. Palmisano.
Propracovaný systém
Watson ve třicátých letech přistupoval k péči o své zaměstnance podobně jako podnikatel Baťa v Česku - lidé z IBM měli jako jedni z prvních amerických zaměstnanců placenou dovolenou, pojištění od zaměstnavatele plus elegantní zaměstnaneckou uniformu a propracovaný systém na odměňování nejlepších vynálezců i obchodníků.
Stejně propracovaný má dlouhodobě IBM i vztah se zákazníkem.
Společnost byla od začátku geniální ve vytěžování talentů - jako jedna z prvních světových firem zrušila jakoukoli diskriminaci, takže si mohla vybírat.
V souladu se strategií antidiskriminace je současný plán, že Palmisana v čele IBM v příštím roce vystřídá žena - Virginia Rometty.
Ta v IBM působí již třicet let, dosud zastává pozici šéfky prodeje, marketingu a strategie.
IBM v posledních letech dělá takzvané jamy, on-line brainstormingy, z nichž vyvstává mnoho budoucích strategií a inovací.
Není divu, že nápadů je dost - ve firmě pracuje skoro půl milionu lidí.
Instituce s dobrým jménem
Pevnou pozici v byznysu zajišťuje firmě její silná vnitřní a vnější image.
"Od začátku mělo IBM spíše koncept instituce než jen technologické firmy," řekla Economistu profesorka Harvard Business School a autorka knihy o IBM Rosabeth Moss Kanter.
"IBM není technologickou firmou, ale firmou, která pomáhá řešit byznysové problémy za užití technologie," dodal George Colony z konzultační firmy Forrester Research.
Jak firma sama říká, je rozdíl mezi tím na trh vstupovat a tím trh rovnou vytvářet.
IBM - neboli "Velká modrá", jak se jí kvůli jejímu logu ve Spojených státech familiérně přezdívá - za sto let vyrostla do jedné z největších firem světa.
Je zřejmě nejvšestrannější technologickou firmou - vyvíjí hardware a software, infrasturukturu, hosting a konzultační služby ve škále produktů od serverů po nanotechnologie.
Drží nejvíce patentů ze všech amerických technologických firem a pět jejích zaměstnanců získalo Nobelovu cenu.
Mezi její vynálezy patří třeba bankomat, platební karta, finanční swap, čárový kód anebo disketa.
IBM se zhruba 220 miliardami dolarů se letos stala druhou největší technologickou firmou podle tržní kapitalizace (první je Apple), když poprvé od roku 1996 předstihla Microsoft.
Pohled dopředu
Ne všechny výrobky a inovace se trefily do vkusu zákazníků a doby - IBM se například nepovedla sázka na vlastní operační systém OS/2, on-line služby Prodigy či počítače IBM PCjr.
"Pokud je váš byznys postaven na pohybu vpřed, nemůžete se emocionálně poutat na minulost," poznamává k tomu Samuel J. Palmisano.
Proto IBM nemá problém budovat své základy na mnoha platformách - a když nefungují, tak je opustit.
Na rozdíl třeba od konkurenčního Microsoftu, který v zásadě stojí a padá na operačním systému Windows.
Perspektivní technologie
Na tržbách IBM se největší měrou podílejí služby, po zhruba pětině je tvoří software a hardware.
Přitom ještě v roce 1990 byl s více než polovičním podílem nejsilnějším zástupcem hardware.
Od roku 2000 IBM prodala málo výnosná aktiva v hodnotě 15 miliard dolarů, během téže doby investovala 58 miliard dolarů do nákupu perspektivních technologií.
V investicích pokračuje i od roku 2008, kdy se poprvé světem přehnala novodobá finanční krize.
IBM jedná podle odkazu svého prvního šéfa Thomase J. Watsona, který během velké hospodářské krize také zvýšil objem investic.
Dosud to vypadá, že společnost IBM prochází současnou krizí nedotčena.
Cena akcií IBM od začátku roku 2008 stoupla o raketových 120 procent, čistý zisk firmy kontinuálně roste.
Firemním heslem IBM je měnit vše, jen své hodnoty ne.
Lze proto očekávat, že i když přijde další krize, tento flexibilní gigant ji zvládne.
Historie IBM: Od kráječe sýrů po lety do vesmíru
Společnost IBM (International Business Machines) vznikla v New Yorku před sto lety, původně měla složitý název Computing Tabulating Recording Corporation.
Jméno IBM převzala až v roce 1924 - původně šlo o značku používanou pro pobočky firmy v Kanadě a Jižní Americe.
Základ k pozdější IBM dala fúze čtyř firem, jejichž historie sahá do osmdesátých let devatenáctého století.
Vlastnily technologie jako třeba proslulé "píchačky," tedy hodiny zaznamenávající zaměstnancův příchod a odchod.
Architektem nové firmy byl byznysmen Charles Ranlett Flint, který do roku 1930 také předsedal dozorčí radě firmy.
Flint najal šéfa konkurenční firmy Thomase J. Watsona, aby mu pomohl s řízením společnosti.
Lídr pak zastínil zakladatele IBM - na Watsonových myšlenkách je dosud postavena neporazitelná firemní kultura a identita.
Watson vedl firmu až do roku 1952.
IBM, tak jak napovídá její název, začínala s výrobou a prodejem všemožných strojů pro byznys - od kráječů masa a sýra po pokladny.
Během prvních čtyř let, co Watson firmě šéfoval, se zdvojnásobil obrat na devět milionů dolarů a začala rozsáhlá expanze firmy do všech světadílů.
Watson byl pro firmu tak nepostradatelný, že skoro po čtyřiceti letech v šéfovském křesle jej vystřídal jeho syn, Thomas Watson Junior.
Pod jeho vedením IBM začala pracovat na vývoji umělé inteligence, vyvinula první programovací jazyk.
V šedesátých letech lidé a počítače z IBM pomáhali NASA řídit lety do vesmíru - na Merkur, Saturn a v roce 1969 slavný let člověka na Měsíc.
Mezitím v roce 1964 vyvinula IBM první rodinu počítačů - řadu IBM System/360.
Klasické "pécéčko," které nastolilo počítačový standard té doby, s názvem IBM 5150 přišlo na trh v roce 1981.
O dvacet let později IBM prodala výrobu počítačů čínské společnosti Lenovo, naopak koupila konzultantskou část firmy PricewaterhouseCoopers a začala se naplno věnovat poradenství a službám s vysokou přidanou hodnotou.
Strategie, která se v posledních třech letech IBM vyplácí - je koncept Smarter Planet, "chytřejší planety".
Jejím cílem je chytré využití technologií v dosud třeba ani neplánovaných oblastech a zlepšení situace například v dopravě či správě měst.
Pro oblast obchodu zavedla nedávno IBM platformu "Smarter Commerce", která obchodníkům pomáhá řídit celý komerční cyklus.
IBM má silnou historii i v tuzemsku.
Svou pobočku založila v tehdejším Československu již v roce 1932 jako v první zemi ve střední a východní Evropě.
Dnes zde kromě IBM ČR provozuje také centrum strategického outsourcingu v Brně.
Centrála pro střední a východní Evropu sídlí v Praze a je zde také výzkumný tým světové úrovně zabývající se rozpoznáváním hlasu.
Rychtářová o nevěrném manželovi:
Iveto, toho osla si nech, už ho nechci!
Darina Rychtářová (53) řekla konec!
Poté, co se z jejího manžela Josefa Rychtáře (53) stal nejen ochránce Ivety Bartošové (45), ale i milenec, Darina ještě doufala, že se Josef z růžového snu probudí a vrátí se domů.
Jenže teď už čekat nehodlá a do dalšího života stanovila jasná pravidla.
"Pepa se může vrátit domů, ale už ne jako můj partner," vysvětlila Rychtářová.
Když Darina Rychtářová v létě poskytla azyl Bartošové ve svém domě, zřejmě se jí ani nezdálo, jak nakonec její manželství skončí.
Přesto, že se Iveta na její naléhání po 30 dnech z Říčan odstěhovala, Pepa zpěvačku neopustil.
Dokonce veřejně přiznal, že ji miluje.
Postupem času Darina rezignovala, se vztahem svého manžela se naoko smířila a teď mu dokonce dala navždy sbohem.
Rychytáře nezajímá, s kým jeho manželka spí
Kdyby se Rychtář s Bartošovou přece jen jednou rozešel, doma ho otevřená náruč manželky čekat nebude.
"Je to biologický otec mých synů a pokud bude chtít dožít svůj život v našem společném domě, nikdo ho nebude vyhánět."
"Dožije ho však ne jako můj milovaný, zbloudilý starý osel, ale jako člověk, s kterým mám určité vazby," prozradila Rychtářová s tím, že se už od manžela odpoutala a trvá jen na vzájemné slušnosti.
Josefovi to, že mu Darina zavřela zadní vrata, zatím nevadí.
"Rozhodnutí manželky respektuji."
"S Ivetou budu a nehodlám to měnit."
"Manželka nastavila papírové manželství a já to respektuji."
"Firma jede dál, starám se o opravy, zahradu, nemovitost, nakupuji."
"S Darinou se bavíme úplně normálně, akorát, že spolu nesdílíme lože," řekl Blesku Rychtář.
Kdyby si Rychtářová také našla novou lásku, nebude jí prý v tom bránit.
" Nespíme spolu a nezajímá mě, kam jde, s kým jde a jestli má nějakého přítele.
Vím, že to je moje vina, já se zamiloval do Ivety a beru na sebe veškerou zodpovědnost," uzavřel Josef.
Nejhorší ženské zlozvyky: Týkají se i vás?
Když se zeptáte mužů, jestli by dokázali vyjmenovat nějaké typické ženské zlozvyky, zpravidla všichni do jednoho je velmi pohotově vysypou z rukávu.
Milé ženy, poznáte se v následujících řádcích, kde je uvedeno několik ženských zlozvyků, které dokážou mužům dokonale rozpumpovat krev v žilách?
Nakupování
Vyčítá vám vaše druhá polovička, že jste závislá na nakupování?
Musíte si na sebe koupit alespoň jeden hadřík týdně?
Nakupujete ráda a hromadně ve slevách?
Pak se ve vašem případě dá mluvit o nakupování jako o zlozvyku.
Některé ženy si uvědomují, že by měly svou nakupovatelskou vášeň alespoň trochu krotit.
Ale řekněte, která by odolala tomu se jen tak procházet po obchodech s oblečením, hledat na sebe dobře padnoucí svršky a potom si je všechny (ideálně v různých barevných provedeních) vyzkoušet v kabince?
I když je pro většinu žen nakupování koníčkem, pro muže se může stát doslova hotovým peklem.
Jen si vzpomeňte, kolikrát jste už tomu svému řekla, ať na vás raději počká před vchodem...
Neustálá nespokojenost
"Nejsem moc tlustá?"
"Potřebovala bych zhubnout alespoň pět kilo - měla bych začít cvičit?"
"Líbím se ti vůbec?"
Nepřipomínají vám tyto věty něco?
Že ano?
Pak patříte k těm ženám, které jsou posedlé tím, jak vypadají.
Ne, že byste měla přestat o sebe dbát, ale spousta mužů je přímo alergická na to, jak si jejich partnerky neustále stěžují na svůj vzhled.
Silnější pohlaví se shoduje také na tom, že čím se frekvence tohoto stěžování zvyšuje, tím jsou ženy otravnější.
Pořádek a čistota na prvním místě
Je to jako nekonečný kolotoč.
Mytí oken, vysávání, vytírání dlažby, utírání prachu, drhnutí vany - a to alespoň dvakrát do týdne.
Vyčítáte partnerovi, že šlápl špinavou nohou na čistou dlažbu, dětem, že zašpinily vydrhnuté umyvadlo a opatlaly prosklenou obývací stěnu, s jejímž leštěním jste si dala tolik práce?
V případě, že trpíte právě touto "úchylkou", zkuste si uvědomit, že nic se nemá přehánět a pořádek a čistota by rozhodně neměly stát v rámci rodiny na prvním místě.
Tato neškodná touha po čistotě totiž může ohrozit vaše vzájemné vztahy i rodinnou pohodu.
Rýpání
"Ty použité trenýrky hoď do koše."
"Ty staré ponožky si budeš na sebe brát taky zítra?"
"Mokrá utěrka přece na zem nepatří."
Jestliže do svého partnera takto rýpete několikrát za den, vězte, že ho tak dokážete spolehlivě vytočit.
Samozřejmě, že to nemyslíte nijak zle, chcete přece dosáhnout toho, aby vše bylo v pořádku.
Možná, kdyby to muži věděli, ženy by do nich nemusely zas tak tolik rýpat...
Pomlouvání, drbání
Pro některé ženy jsou vlastní také pomluvy, drby, ale i urážení a spolčování se proti někomu.
Ženy jsou zaměřeny na vztahy, a tak spolu rády probírají věci typu kdo, kde, s kým, jak a proč.
Snad každá z nás nějaký malý neškodný drb nebo klevetu sem tam vypustí.
Ruku na srdce, je to vlastní snad všem ženám.
Opakem jsou ale drbny nejhrubšího zrna, které rády a často drbají, snad každým opovrhují a jsou pro své okolí - hlavně v rámci ženského pracovního kolektivu - obzvlášť nebezpečné.
Jágr a Voráček pomohli asistencemi k výhře Philadelphie
Hokejový útočník Jaromír Jágr se podílel v pondělním utkání NHL dvěma asistencemi na vítězství Philadelphie 5:3 na ledě Caroliny a je opět v čele produktivity českých hráčů v soutěži.
Z přehledu devětatřicetileté hvězdy těžil v obou případech Claude Giroux, který přidal ještě jednu přihrávku a byl vyhlášen nejlepším hráčem zápasu.
Dvě asistence v zápase zaznamenal i Jágrův spoluhráč Jakub Voráček.
Jágr po utkání zámořským novinářům tvrdil, že Girouxovi předpovídal velký večer.
"Už před zápasem jsem mu říkal, že dá hattrick."
"Cítil jsem to."
"Občas vás takový pocit přepadne," vysvětloval Jágr, po jehož akci dal Giroux gól z první střely Flyers.
O chvíli později měl i druhý zásah týmu českou stopu.
Voráček vybojoval za brankou Hurricanes kotouč a předložil ho mezi kruhy skórujícímu Maximu Talbotovi.
Sekundu před první přestávkou snížil v oslabení domácí hráč Patrick Dwyer, ale úvod druhé části opět patřil Flyers.
Konkrétně Girouxovi.
Po spolupráci s Jágrem vstřelil třetí gól, poté jeho střelu přetavil tečí ve čtvrtou branku Wayne Simmonds.
"Miluji s ním hrát."
"Nechci říkat, že je nejlepším hráčem v lize, ale určitě patří mezi nejlepší tři," ocenil Jágr svého centra.
"Nikdy by mě nenapadlo, že na konci své kariéry budu hrát s hokejistou jako je on."
"Z toho mám radost."
"Chci hrát na něho."
"Všechny ty roky v NHL se mí spoluhráči pokoušeli hrát na mě, teď se to obrací," dodal Jágr.
Carolina ze zápasu ještě udělala drama, gólem Tuoma Ruutua a opět Dwyera, který se prosadil z trestného střílení, se dostala na rozdíl jedné branky.
Další komplikace ale nedopustil Matt Read, jenž zakončil přečíslení dva na jednoho.
"Výborně zasáhl v našem pásmu Pronger."
"Vypíchnul kotouč, já jsem nabral rychlost a (Read) jel ke vzdálenější tyči."
"Snažil jsem se ho trefit a jsem rád, že to vyšlo," popisoval poslední branku zápasu ze svého pohledu Voráček.
Philadelphia se vítězstvím dostala do čela Východní konference.
Český obránce Montrealu Jaroslav Špaček nedohrál utkání proti Buffalu, ve druhé třetině odstoupil kvůli zranění v horní části těla.
Candiens vedle zkušeného beka ztratili i dvoubrankové vedení a prohráli po penaltovém rozstřelu 2:3.
Jeden z jejich nájezdů neproměnil Tomáš Plekanec.
Domácího trenéra spíše než ztracené body mrzela rozsáhlá marodka zadní řad, přičemž zápas dohrávali jen na pět obránců.
"Je to špatné."
"Utkání jsme dohrávali jen s jedním zkušeným hráčem, zbytek byli mladíci."
"Ale s tím se zkrátka nedá nic dělat, musíme se s tím vypořádat," řekl Jacques Martin.
"Střídání za střídáním se to na nás valilo a nedokázali jsme odolat."
"Měli jsme více zjednodušit hru, posouvat puk z našeho pásma."
V tom jsme měli mezery," dodal jeden z obránců P. K. Subban.
Český brankář Ondřej Pavelec přispěl třiceti zásahy Winnipegu k výhře 5:2 nad Tampou Bay.
O góly Jets, kteří přerušili pětizápasovou sérii proher, se podělilo pět různých střelců.
Jak se vyvíjely ceny zájezdů od roku 1989
Do roku 1989 bylo v tehdejším Československu povoleno pouze pět státních cestovních kanceláří: Čedok, Sporturist, CKM, Rekrea a Autoturist.
Cestovní kanceláře v té době prodávaly v drtivé většině pouze zájezdy do zemí socialistického bloku, jelikož cestování na západ bylo velmi omezeno.
Čeští turisté tak cestovali na dovolenou k moři do NDR (Německá demokratická republika), do Sovětského svazu (Soči na Krymu u Černého moře), do Bulharska, Rumunska (obojí k Černému moři) a do Maďarska (Balaton).
Světlou výjimkou bylo období od roku 1962 do roku 1972, kdy byla možnost cestovat i do Jugoslávie, pak se však jugoslávský režim přiklonil k Západu a cesty českých turistů do Jugoslávie byly následně velmi omezeny.
Velkým paradoxem doby socialismu bylo to, že nebylo občanům socialistického bloku (tzn. také Čechoslovákům) umožněno individuálně volně cestovat ani v rámci socialistických zemí.
V případě, že chtěl občan Československa individuálně vycestovat například do Polska nebo do Sovětského svazu, tak potřeboval z této země zvací dopis, jinak nebyla individuální cesta možná.
Cestovní kanceláře v té době nabízely i zájezdy na Západ, avšak bylo potřeba vystát frontu přes noc se spacákem nebo mít v cestovní kanceláři "dobré známé".
Ani tak však nebylo vyhráno.
Tzv. devizový příslib, který byl podmínkou pro cesty na Západ, nebyl udělen "politicky nespolehlivým lidem", kteří tak nemohli vycestovat vůbec.
Československá měna totiž nebyla volně směnitelnou měnou, bez devizového příslibu tak nebylo možné získat finanční prostředky (západní měnu) na cestu na Západ.
Zdaleka nejčastěji však Češi trávili dovolenou v tuzemsku, čehož důsledkem bylo velké množství chat a chalup, které si Češi pořizovali a tento zvyk přežívá dodnes.
Cestování Čechů tak zažilo od roku 1989 skutečnou revoluci.
Zatímco do roku 1989 byla dovolená v NDR či Bulharsku našim maximem, vloni strávili Češi v zahraničí 4,5 mil. dovolených v zemích celého světa.
Obrovským paradoxem, který si již dnes neuvědomujeme, je to, že do pro nás v současnosti nejpopulárnějšího Chorvatska nebylo možné do roku 1989 volně cestovat, jelikož bylo součástí tehdejší Jugoslávie.
Hned zkraje 90. let minulého století došlo ke zrušení vízové povinnosti do sousedních západoevropských zemí, což odstartovalo obrovskou vlnu krátkodobých návštěv především rakouské Vídně či Německa.
Čechoslováci se dlouho nemohli nabažit výletů na Západ, každý se tam chtěl alespoň na chvilku podívat.
Například v Paříži spaly zájezdy Čechů v parcích ve stanech, jelikož naše tehdejší příjmy nedovolovaly, abychom si mohli zaplatit hotel či penzion.
Typickým rysem cestování Čechů bylo v této době vození vlastního jídla, konzerv, salámů apod., aby se ušetřilo.
Dalším důležitým okamžikem bylo zavedení volně směnitelné české koruny, čímž si naši turisté mohli konečně po mnoha destítkách let volně nakoupit západní měnu.
Naše životní úroveň a s tím i průměrné platy však stoupaly, což vyústilo kolem roku 1997 v další důležitý okamžik.
Díky zvýšené poptávce po cestování začaly cestovní kanceláře pravidelně od roku 1997 připravovat zájezdy charterovými leteckými spoji, čímž se letecké zájezdy díky možnosti nasmlouvat množstevní slevy ve srovnání s minulostí neuvěřitelně zlevnily.
Koncem 90. let minulého století měli již Češi bezvízový styk prakticky do všech vyspělých zemí světa, kromě USA, což nadále usnadnilo naše cestování.
Další zajímavý okamžik v historii porevolučního cestování nastal hned v roce 2000, kdy byl díky značné poptávce vypraven z České republiky historicky první přímý charterový let do exotiky, bylo to do Thajska.
Od tohoto roku tak každý rok vylétávají s českými turisty přímé chartery do teplých dalekých zemí, letošní zimu se bude létat přímo z ČR již do dvanácti exotických destinací.
Exotické země v současnosti navštíví již kolem 100 tisíc Čechů ročně!
Další zajímavý moment v tomto období, který symbolizuje náš porevoluční vývoj, přišel v roce 2008.
17. listopadu 2008 zrušilo USA víza pro české turisty a tím se naše země definitivně zařadila mezi nejvyspělejší země světa.
V roce 2008 také Češi poprvé v historii strávili více než polovinu svých dovolených v zahraničí (50,3%) a poprvé v historii utratili za jednu zahraniční dovolenou včetně nákladů na místě pobytu více než 15 tis. Kč na osobu.
Valná hromada má najít předsedu, znovu ale hrozí pat
Téměř pět měsíců je český fotbal bez předsedy a hrozí, že nástupce Ivana Haška v čele Fotbalové asociace České republiky (FAČR) nebude znám ani po další mimořádné valné hromadě, která se uskuteční ve čtvrtek v Nymburce.
Stále totiž neexistuje dohoda, podle jakého volebního řádu se bude postupovat.
Bez ní se ani nezačne hlasovat o tom, který ze tří kandidátů bude zvolen.
Zájem vést český fotbal mají Jindřich Rajchl, Miroslav Pelta a Tomáš Paclík.
Hašek rezignoval na funkci v červnu a při svém odchodu vyzval kolegy, aby se sjednotili a našli silnou osobnost, která by vedla fotbal v budoucnu.
Jenže v éře po Haškovi fotbal sklouzl zpět k půtkám mezi oběma svazovými komorami, které se nedokážou shodnout na společném kandidátovi.
Naplno se to ukázalo 16. září, kdy měl být nový předseda vybrán.
Delegáti valné hromady se do Národního domu v Praze na Smíchově sjeli zbytečně, neboť jednání zůstalo zablokováno a nešlo jen o způsob volby.
Nedošlo totiž ani ke shodě, kdo má právo na hromadě vlastně hlasovat - zda pouze statutární zástupci, nebo i funkcionáři pověření plnou mocí.
V tomto jediném bodu od té doby nastala částečná shoda, k čemuž pomohlo i doporučení Ústavu pro stát a právo, podle kterého zastupování na základě plné moci není možné.
Spory ale stále panují ohledně volebního řádu.
Příliš jasno do situace nevnesl ani výkonný výbor, který už na svých jednáních, ať už řádných či mimořádných, neřeší v podstatě nic jiného.
Pohled na možnost volby se několikrát změnil, ale neuralgický bod je stále stejný.
Otázka zní: jak postupovat v 3. kole, aby se vyloučila možnost patu?
"Spor je v tom, zda postupovat v souladu se stanovami, nebo najít jiný model," konstatoval jeden ze tří místopředsedů FAČR Dušan Svoboda, který ve vedení asociace zastupuje profesionální fotbal.
Podle stanovami navrženého modelu v třetím kole vyhraje ten z kandidátů, který bude mít větší procentuální podporu v komoře, za niž kandiduje.
Morava je údajně ochotna jít na ústupek, aby vyhrál kandidát, který získá vyšší součet procent hlasů z obou komor.
A česká strana prosazuje podmínku, že vítěz musí při tomto procentuálním sčítání získat alespoň dvoutřetinovou převahu.
"Jenže to by pak pozbývala smysl dvě předchozí kola, to by zcela popřelo dvoukomorový koncept," chápe námitky moravské strany Svoboda, podle kterého by bylo nejlepší řád neohýbat a volit podle platných stanov.
S tím poněkud překvapivě souhlasí i Tomáš Paclík, přestože se odhaduje, že stanovami určený volební řád vyhovuje ze všech kandidátů nejvíce Peltovi.
"Přeju si, aby se volilo maximálně podle stanov."
"Aby se nevymýšlely nějaké zástupné nesmysly jako na minulé valné hromadě," prohlásil majitel Viktorie Plzeň, který kandiduje poprvé a ve svých vyjádřeních se vymezoval především proti Peltovi.
Pelta zůstává optimistou.
V Nymburce podle něho bude nový předseda znám a věří, že kandidáti spolu budou v budoucnu konstruktivně spolupracovat.
"Všechny vášně uklidní případný dnešní postup národního týmu na mistrovství Evropy."
"Fotbal zase bude na šťastné vlně, bude větší ochota spolupracovat," míní jablonecký činovník, který má z celé trojice největší zkušenosti s řízením fotbalu jak na profesionální, tak regionální úrovni.
Rajchl je zdrženlivější.
"Doufám v dohodu, ale bohužel situace je hodně rozpolcená."
"Není to mezi lidmi z Čech a Moravy, ale existují snahy účelově si přizpůsobit předpisy."
"To může způsobit to, že k blokaci valné hromady znovu dojde."
"Doufám však, že zvítězí zdravý rozum," řekl Rajchl.
Na dohodu všech stran už mnoho času nezbývá.
Některá jednání se měla údajně odehrát přímo v Černé Hoře, jenže kdoví, zda do zápasu bude fotbalová generalita vůbec kompletní.
Letecký speciál, v kterém měli odcestovat do Podgorice mimo jiné místopředsedové Dalibor Kučera a Rajchl, totiž z Prahy kvůli technické poruše ráno neodletěl a hledala se náhradní varianta, jak část výkonného výboru do dějiště barážové odvety dopravit.
Nakonec možná bude rozhodující schůzka na ministerské úrovni, ke které může dojít údajně ve středu.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Josef Dobeš by rád přiměl rozpolcené strany uvnitř nejsilnější sportovní asociace v zemi k dohodě.
Ve hře je toho hodně: státní dotace, důvěryhodnost fotbalu a také chystaná valná hromada ČSTV, která bude řešit nové směřování českého sportu po finančních problémech Sazky.
Paclík jde do boje o předsedu, protože nevidí vhodného kandidáta
Kdyby šéf fotbalistů Plzně Tomáš Paclík před mimořádnou valnou hromadou viděl silného kandidáta, který by splňoval všechny jeho představy o novém předsedovi Fotbalové asociace České republiky (FAČR), ani by se do boje o vrcholnou funkci nepřihlásil.
"Pokud by kvalitní adept existoval, bojuju za něj a do volby nejdu."
"Ale za současné situace se nikoho takového najít nepodařilo," řekl ČTK Paclík.
Do souboje s Miroslavem Peltou a Jindřichem Rajchlem žene Paclíka motivace, aby se právě Peltovi, údajnému favoritovi voleb, pokusil zamezit v cestě do čela FAČR.
Paclík také zdůrazňuje, že v případě svého vítězství by v roli předsedy vydržel jen do roku 2013, kdy je na programu řádná valná hromada.
Ve funkci by výhledově rád viděl zkušeného a špičkového manažera, jenž není příliš spjatý s fotbalovým děním.
"S některými lidmi, kteří by přicházeli v úvahu, jsem mluvil."
"Pro mě bylo šílené, když někteří řekli, že v tuto chvíli se s českým fotbalem ani nechtějí identifikovat."
"Takový pohled bych chtěl změnit," uvedl.
Paclíkovi prý nyní ze všeho nejvíc vadí Peltovo spojení s předsedou Plzeňského krajského fotbalového svazu Romanem Berbrem, mužem s kontroverzní pověstí, který je v zákulisí znám jako mocný lobbista se schopností ovlivnit hlasování delegátů na valné hromadě.
Pro Paclíka je tak nepřijatelné, aby Pelta stanul v předsednické pozici.
"Kdyby vyhrál, tak se zakonzervuje současný stav a nic by se ve fotbale nepohnulo dopředu."
"V kombinaci s podporou Berbra, který je zdatným obchodníkem, by to fotbalu neprospělo ještě víc," prohlásil Paclík.
Naráží i na to, že Peltovo jméno před lety zaznělo v odposleších při vyšetřování korupční aféry, z níž však Pelta vyšel bez trestu.
"Nevím, jakou prestiž by fotbalu Peltovo vítězství přineslo."
"A jak bychom také vypadali v očích UEFA a FIFA," řekl Paclík, který ale už také bere s nadhledem svůj někdejší výrok, že by "prodal plzeňský klub, kdyby se Pelta stal předsedou".
V případě, že by Paclík ve čtvrteční volbě triumfoval, dokázal by si ale s Peltou představit budoucí spolupráci.
Stejně uvažuje i další kandidát Rajchl, kterého Paclík podporoval před zářijovou valnou hromadou, jež skončila fiaskem.
"On (Pelta) by byl první, za kým bych šel."
"Má velké schopnosti."
"Dokázal bych si ho představit třeba jako šéfa reprezentace."
"Ale manažersky by řídit asociaci nedokázal."
"Já také nestrkám nos tam, kde to neumím," uvedl Paclík, který v září vzbudil velkou pozornost tím, že stál za odvoláním komise rozhodčích v čele s Luďkem Macelou, jehož nahradila Dagmar Damková.
Paclík tvrdí, že by si na vedení asociace troufl.
Odvolává se na své schopnosti z řízení soukromých firem, od minulého léta šéfuje také Plzni, která s jeho podporou v květnu oslavila premiérový ligový triumf.
"Mám sílu na to, aby se ve fotbalovém prostředí něco změnilo, abych přispěl k jeho určité kultivaci."
"Abych omezil vlivy některých zájmových skupin, které třeba mají tendenci ovlivňovat disciplinární a odvolací komisi, což zachází až do nechutných situací," uvedl Paclík, který netají své antipatie například ke sparťanskému šéfovi Danielu Křetínskému.
Za jednu z priorit by také považoval utužení vztahů FAČR s Českým olympijským výborem, s jehož pomocí by u politických špiček lobboval za to, aby se do sportu dostalo víc peněz z loterijní daně.
"Je to jedna z klíčových věcí, které by se měl nový předseda věnovat."
"Jestli dojde ke zdanění hazardu, jak deklarují politické strany, tak chápu jejich argumentaci, ale na rovinu musejí říci, kam peníze půjdou," poznamenal.
Jako přítěž nyní Paclík nebere ani svoji spojitost s plzeňským klubem, byť sám tvrdí, že předseda FAČR by měl být "nadstranický".
Pelta je zase spojený s Jabloncem, Rajchl s pražskou Duklou.
"Není to ideální."
"Nevidím ale ani smysl v tom, abych na někoho pokrytecky převáděl své akcie v plzeňském klubu a za rok a půl se tam vracel," uvedl Paclík.
Pelta slíbil nové stanovy FAČR, které by vyloučily volební pat
Dva dny před valnou hromadou fotbalové asociace jeden z kandidátů na předsedu Miroslav Pelta slíbil, že se v případě zvolení zasadí, aby měla FAČR nové stanovy, které by v budoucnu definitivně vyloučily spory nad volebním řádem.
Jablonecký funkcionář je před čtvrtečním jednáním v Nymburce optimistou a věří, že předvolební boj výrazně utlumí případný dnešní úspěch fotbalové reprezentace.
Pelta už před zářijovou neuskutečněnou volbou slíbil, že právě na reprezentaci a získávání financí se hodlá v případě zvolení soustředit.
Do volby před minulou valnou hromadou se rozhodl jít na poslední chvíli, a tak se mu dvouměsíční odklad mohl hodit, aby své představy o řízení fotbalu obhájil a představil v širším kontextu.
"Lidé na všech úrovních dělají fotbal už hodně dlouho a očekávají, že ve čtvrtek bude předseda znám."
"Cítí, že je nejvyšší čas, aby asociaci někdo vedl," míní muž, jenž je spojován především s jabloneckým klubem, ale který řadu let působil ve Spartě a výkonném výboru svazu.
I proto se domnívá, že má dost zkušeností, aby mohl český fotbal řídit.
Je přesvědčen, že za současnými problémy s volbou je euforie, která panovala v době vlády Ivana Haška.
"Bohužel na červnové valné hromadě byly schváleny stanovy, které nebyly tak dokonalé, jak se všichni domnívali."
"Pokud by nepřipouštěly různé výklady, předsedu jsme měli už od září," upozornil Pelta.
Právě přepracování nejdůležitějšího dokumentu občanského sdružení pojal jako vějičku delegátům.
"Pokud se stanu předsedou, vezmu si to jako osobní úkol a jsem ochoten vynést osobní zodpovědnost, pokud se to nepodaří."
"Je to principiální věc, bez které nemůžeme být," tvrdí Pelta.
Dál se prý snaží nevymezovat proti svým soupeřům.
Už dříve avizoval, že si dokáže představit spolupráci s Jindřichem Rajchlem, kterého uznává kvůli jeho právnickému vzdělání, a dobře ví, že by jeho protikandidát byl jeho prvním místopředsedou.
Dlouho neútočil ani na Tomáše Paclíka, který naopak na Peltovi nenechal nit suchou.
"Ve fotbale se pohybuje něco přes rok, získal už nějaké úspěchy."
"Jeho útoky však byly nedůstojné a hodně lidí způsobem volební kampaně zaskočil."
"I proto řada z nich nyní pochybuje o jeho skutečném charakteru," řekl na protivníkovu adresu Pelta, jenž prý zůstává věrný proklamacím, které oznámil už v září.
Jeho nejsilnější zbraní je podle něj znalost fotbalu od nejnižších soutěží až po reprezentaci.
Ta by měla být výkladní skříní fotbalu.
"A také bych se snažil ukončit všechny aféry počínaje kauzou Bohemians či dozvuky loňského korupčního skandálu."
"Hned nato bych se vrhnul na jednání se soukromým i státním sektorem, abychom zajistili dostatek peněz pro celý fotbal," řekl ČTK šestačtyřicetiletý kandidát před dvěma měsíci.
Tehdy také slíbil, že jeho příchod do čela fotbalu by neznamenal žádné personální čistky.
"Musel bych se nejprve seznámit s náplní jednotlivých zaměstnanců," vzkázal na Strahov, kde z dlouhého bezvládí panuje pochopitelná nervozita.
Přes nynější katastrofické scénáře, které provázejí chystanou valnou hromadu, věří, že ve čtvrtek nepojedou delegáti do Nymburka zbytečně.
"Pokud je jediným sporným bodem to, jak se bude volit ve třetím kole, tak přes to se dokážeme přenést."
"Fotbal potřebuje důvěryhodnost, a tu získá jedině tím, že bude mít konečně zase svého lídra," zůstává Pelta dva dny před možná rozhodujícím dnem své funkcionářské kariéry optimistou.
Rajchl slibuje, že pod ním by FAČR začala tvrdě pracovat
Pokud by byl novým předsedou Fotbalové asociace České republiky na čtvrteční valné hromadě zvolen dosavadní místopředseda Jindřich Rajchl, mnoho lidí v asociaci by to prý nepotěšilo.
Rajchl totiž slibuje, že v případě jeho zvolení se začne tvrdě pracovat.
Chce prosadit systémové změny a učinit členy výkonného výboru zodpovědnými za jednotlivé fotbalové oblasti.
Rovněž slíbil vyřešit kauzu Bohemians, zlepšit vztahy s UEFA a FIFA, přinést do fotbalu více peněz a pokračovat v práci, kterou započal předchozí předseda Ivan Hašek.
"Jako předseda bych se chtěl věnovat fotbalu jako celku."
"Od mezinárodních kontaktů s UEFA a FIFA přes reprezentaci, profesionální fotbal, výkonnostní fotbal po mládež."
"Tím ale neříkám, že bych dělal všechno sám," řekl Rajchl v rozhovoru pro ČTK.
"Jsem týmový hráč a chci ve výkonném výboru rozdělovat kompetence tak, aby se každý z členů věnoval určité oblasti."
"A budu rozdávat tvrdě úkoly, aby se v každém tomto segmentu hnul fotbal o mílový krok dopředu."
"Mnoha lidem by to asi neudělalo radost, protože by se začalo pracovat opravdu tvrdě a ne jen kritizovat práci ostatních," dodal.
Kvůli kritické atmosféře ve fotbalovém hnutí prý uvažoval o tom, že znovu kandidovat nebude.
"O mně se ví, že dělám 20 hodin denně."
"Ale potřebuju vědět, že to bude mít smysl a že za sebou nebudu mít lidi, kteří mi budou neustále házet klacky pod nohy a zpochybňovat každý můj krok," vysvětlil, proč váhal.
"Mnoho lidí mi ale říkalo, že to nesmím vzdát, protože pak by to vzdali i jiní."
"To je důvěra, kterou nemohu jen tak zahodit," uvedl.
Motivuje ho prý i pokračování v práci, kterou začal s Haškem.
"Za ty dva roky se udělal velký kus práce a já to nechci teď zahodit."
"Jsou nastartované procesy, které budou mít dozvuk třeba až za pár let, a nerad bych, aby je někdo zastavil," prohlásil s obavami, že v případě zvolení dalšího kandidáta Miroslava Pelty by se prý situace na svazu mohla vrátit do doby před Haškem.
"Já věřím v systematičnost, a to je věc, kterou podle mě Mirek Pelta neumí."
"Za ním jsou především navázáni lidé, kteří by dělali fotbal tak, že by byl jen pro ty vyvolené."
"Mně lze vyčítat spoustu věcí, ale určitě ne to, že někomu straním."
"Snažím se být objektivní."
"Chci dělat fotbal pro všechny, protože pak se budou mít dobře všichni a ne jen ti vyvolení," poznamenal Rajchl.
Vyvrací i tvrzení, že by byl jen českým předsedou.
"I když se někteří lidé snaží tvrdit opak, tak já mám v plánu udělat pro Moravu maximum."
"Například je na čase uvažovat o tom, že by se druhá liga rozdělila na českou a moravskou část, jejichž vítězové by šli do první ligy."
"Nenastala by tak současná situace, kdy jsou v lize jen tři moravské celky, což je problém směrem k mladým hráčům na Moravě," řekl Rajchl.
Jelikož se do boje o předsedu zapojil i šéf plzeňského klubu Tomáš Paclík, netroufá si Rajchl odhadovat své šance na zvolení.
"Stále ale cítím silnou podporu v české komoře, která mě zvolila za svého místopředsedu a vidí, že za mnou stojí jasné úspěchy," uvedl Rajchl, který za své úspěchy považuje ušetření desítek milionů korun na nevýhodných smlouvách, dojednání televizních kontraktů a jednání o loterijním zákonu.
Naopak si dává za spoluvinu to, že svaz netáhne za jeden provaz.
Zatímco o Peltovi prohlašuje, že je "diskvalifikován z toho, aby vracel českému fotbalu důvěru", druhého ze soupeřů Paclíka považuje za silného kandidáta, který má fotbalu co nabídnout.
"Nikdo nemůže zpochybnit, že v Plzni za ten rok odvedl skvělou práci."
"Pokud by byl zvolen, tak by snad pokračoval v těch věcech, které tu nastartoval Ivan Hašek a nijak zásadně by neměnil personální obsazení v komisích."
"Nechtěl by to kroutit ve svůj prospěch," hodnotí rivaly Rajchl.
Nejkrásnější bazény Evropy
Skok do modrého
Julia Stanek
Brouzdaliště z pohledu Ufona, přepychový bazén v Budapešti: Kdo cestuje Evropou, může zažít svůj modrý zázrak - a po prohlídce měst nebo cestování nechat své unavené nohy odpočinout v termálních lázních.
Knížka ukáže, kde je wellness u vody nejkrásnější.
Když se vydávala Iris Meder v uplynulém jeden a půl roce na objevné cesty, nesmělo v jejím zavazadle chybět: její plavky.
Ležíc naznak na vodě, vzhlížela do výšky do umělecky utvářených kopulí, plavala naproti mramorovým putti (postavám malého nahého chlapce, dítěte (s křídly)), které na ni čekaly na okraji bazénu a obdivovala pečlivě restaurované secesní plovárny.
Jestliže se jí některá plovárna zalíbila, v mžiku ji zanesla do svého zápisníku - i s pozoruhodnými detaily o způsobu stavění a historii budovy.
Více než 200 plováren prozkoumala tímto způsobem historička architektury Meder a představuje je nyní ve své právě vydané knize "Badefreuden (Radost z koupání) ": Lidové plovárny v Mnichově, historické paláce plováren ve Schwarzwaldu,"Tvrdé jádro betonových staveb" v Taunusu.
13 zeměmi ji vedla její "Cesta za nejneobyčejnějšími lázněmi ve střední Evropě": Vedle Německa, Rakouska a Švýcarska navštěvovala lokality v Itálii, Francii, Čechách, Slovensku, Slovinsku, Maďarsku, Rumunsku, Polsku - a vždy jedno město v Lucembursku, Srbsku a Chorvatsku.
46-letá Němka je opravdovou entuziastkou plovárenské kultury.
Se sportem to moc nepřehání, říká Meder - jen ve vodě je to něco jiného.
K vzteku je jenom, že se fandové plavání musí spokojit s modrými kachličkami a zápachem chlóru, zatímco běžci pro zdraví mohou vdechovat omamnou vůni smrkových lesů nebo naslouchat veselému švitoření ptáků v parku.
"Jednoho dne jsem se zeptala, proč vlastně plovárny musí být vždy tak šeredné", říká ve Vídni žijící paní Meder.
"Tak jsem začala shromažďovat hezké plovárny."
Vodní hladina zdvojuje architekturu
Šplouchání ve skokanském bazénu a éterické oleje pro saunu - faktor pohody je proto tak velký, že se týká všech smyslů, tolik paní Meder.
A když se zakladatelé snažili, mohou být plovárny skutečnou pastvou pro oči: "Místo podlahy má člověk v lázních vodní hladinu."
"Je jednak průhledná, na druhé straně ale odráží krásu celé budovy."
Všechno se opticky zdvojuje: vysoká klenba, pestré kachle, skokanská prkna.
Maloformátový obrázkový svazek "Badefreuden (Radosti z koupání) " poskytuje na 190 stránkách vše, co je třeba vědět o architektonických a kulturních dějinách historických oáz wellnes - vzbuzuje ale především chuť skočit do modři.
Pozoruhodné exempláře objevila sběratelka plováren paní Meder při svém pátrání v Maďarsku.
Vedle nádherných léčivých lázní, jako 100 let starých lázní Széchenyi v Budapešti, našla vodu s obsahem dusičnanů v původní krasové jeskyni (jeskynní lázně v Miskolc-Tapolca) i termální lázně, jejichž bazény jsou naplněny alkalickou vodou a jsou umístěny v budově tvaru lahve (Városi Termálfürdö v Jászberény).
Nádhernou podívanou naproti tomu nabízejí mnohé vytápěné plovárny pod širým nebem ve Švýcarsku a Rakousku. Zatím co člověk má z curyšského nástřešního koupaliště na očích celé město, může se ve venkovním bazénu lázní v St. Anton dívat na sněhem pokrytý Arlberg - a: V parních lázních je okno, ze kterého je možné sledovat ruch na lyžařské sjezdovce.
Snad nejpozoruhodnější design bazénu očekává lázeňské hosty v Längenfeldu: Akvapark Ötztal vypadá jako ufo, které právě přistálo v Alpách.
Ze tří nahoru otevřených pánví v zimě stoupá pára zatím, co v pozadí hory Ötztalu ční k nebi.
Alhambra ve Schwarzwaldu
Ne v každé plovárně stoupal sběratelce bazénů paní Meder pach chlóru do chřípí.
Mnohé termální lázně jsou cítit po síře, v lázních Árpád v maďarské Békescsabě to páchne po topném oleji do té míry, že člověk sotva uvěří, že se dostal do léčebných lázní.
Zápach pochází z léčivé vody s obsahem alkalických hydrogenuhličitanů, která je skoro černá a jejíž usazeniny ulpívají na pokožce, jakmile jen člověk vklouzne do bazénu - poněkud zvláštní zážitek wellness.
Avšak také jedním místem byla Iris Meder při svém hledání hezkých lázní zklamána: Když chtěla navštívit české solární a klimatické lázně Luhačovice, narazila na uzavřený terén.
Roku 1902 architektem Dušanem Jurkovičem navržené lázně byly mezitím uzavřeny.
Když paní Meder pohlédla rozpadajícími se okny červeno-bílo-žluté secesní budovy, uviděla, jak se mohutně rozrůstá plevel mezi dlaždicemi.
Zániku se postavili naproti tomu v kouzelné plovárně ve Schwarzwaldu: v Palais Thermal v Bad Wildbad.
Tyto lázně mají už za sebou tři fáze výstavby; člověk může objevovat nejen novorománské prvky, které pocházejí z doby svého vzniku v roce 1844, nýbrž také maurskou síň ve stylu Alhambra, která byla připojena kolem r. 1900.
Od pečlivé modernizace 1995 je Palais Thermal oblíbenými lázeňským místem znalkyně bazénů paní Iris Meder, a to nejen proto, že ze Schwarzwaldu pochází.
"Už to je nějaký výkon, spojit tak rozmanité stavební slohy do tak nádherného komplexu", říká paní Meder.
U takového paláce je ponoření do termálního bazénu zřejmě okrajovou záležitostí.
Agrární spekulace
Deutsche Bank nechává prověřit obchod s komoditami
Christian Teevs
Zanechává Deutsche Bank svého obchodu se zemědělskými surovinami?
Podle informací SPIEGEL-ONLINE pověřil Josef Ackermann pracovní skupinu, aby vyšetřila následky spekulace pro chudé světa.
V lednu pak chce šéf koncernu z toho vyvodit důsledky.
Hamburg -
Pro spolkové občany je věc jasná: 84% Němců pokládá podle jedné studie za nepřijatelné, aby banky spekulovaly se zemědělskými surovinami jako pšenice nebo kukuřice.
Dvě třetiny dotazovaných dokonce požadují, aby Deutsche Bank a ostatní úvěrové instituce z tohoto obchodu vystoupily protože ten problémy nejchudších světa prohlubuje.
To je výsledek ankety Forsa z pověření spotřebitelské organizace Foodwatch.
Studie se opírá o zprávu, kterou Foodwatch prezentovala v polovině října.
V ní ukazuje autor Harald Schumann, že sázky u globálních komoditních burz vyhánějí ceny do výšky a banky proto nesou spoluvinu na světovém problému hladu.
Kampaň ochránců spotřebitelů je namířena konkrétně proti šéfovi Deutsche Bank Josefu Ackermannovi, i když také velkobanky jako Goldman Sachs nebo Morgan Stanley jednají podobně.
Původně byly komoditní sázky myšleny k tomu, aby obchodníky pojistily proti výkyvům cen.
Mezitím se ale většina expertů shoduje, že účastníci kapitálového trhu se zájmem o vysoce rizikové obchody se odpoutali od nabídky a poptávky - a na účet nejchudších dosahovali zisků.
Jinak než konkurenti ve Spojených státech reagoval na kritiku Ackermann: Slíbil, že výtky prověří a řekl, že žádný obchod "nestojí za to, aby byla dobrá pověst Deutsche Bank dávána v sázku".
Podle informací SPIEGEL ONLINE kontroluje mezinárodní pracovní skupina výtky z Foodwatch-Report.
Do konce roku má být kontrola uzavřena, potom budou výsledky prezentovány představenstvu Deutsche Bank - spolu s doporučením, jak s tím má být naloženo.
Koncem ledna chtějí potom představitelé banky sdělit, jaké důsledky vyvodí.
Na konci by mohla být redukce obchodu s komoditami nebo dokonce úplné odmítnutí.
Ackermann pracuje svépomocí na svém image.
Šéf organizace Foodwatch Thilo Bode zprávu přivítal, zesílil ale současně svou kritiku finančního odvětví: "Sázení na rostoucí ceny potravin ukazuje zvláště drasticky, jak bezohledně banky dnes škodí všeobecnému blahu."
Ať Ackermann jako nejvyšší bankovní lobbista dostojí povinnosti.
"Deutsche Bank musí škrtnout ze svého portfólia všechny položky, u kterých jsou používány peníze pro sázky na ceny potravin", prohlásil Bode.
"Lhostejno, zda panu Ackermannovi jde o hladem trpící lidi nebo o pověst Deutsche Bank."
Ackermannův náhled se jeví na první pohled jako překvapivý, jasné je ale, že koncernový šéf několik měsíců před svým odchodem z úřadu by rád zanechal dokonalý obraz.
V pondělí Deutsche Bank oznámila, že šéf představenstva jinak než plánováno, do dozorčí rady nepřejde.
Odvrácením od sporné agrární spekulace by mohl svůj image vylepšit.
A o možné ztráty se nemusí starat - s tím by si měl poradit nakonec jeho nástupce.
Každý druhý by investice do surovin vypověděl
Foodwatch se snaží udržovat vysoký tlak na manažera.
Dosud se podílelo již více než 30.000 uživatelů internetu na kampani organizace.
V úterý uveřejnil Bode anketu, v níž se Institut Forsa dne 7. a 8. listopadu dotazoval 1001 lidí.
Právě jedenáct procent podle toho pokládá za legitimní, že Deutsche Bank nabízí investice, s nimiž jsou spojeny sázky na ceny potravin.
Mnoho zákazníků bank by vyvodilo také osobní důsledky, kdyby se dověděli, že se jejich banka podílí na takových obchodech: Každý druhý by v důsledku ankety vypověděl všechny investice, u kterých peníze odtékají do spekulací se surovinami.
43 procent by varovalo známé před takovou bankou, 49 procent uvedlo, že popřemýšlí o vypovězení svého účtu a přejde k jiné instituci.
Dům 21. století ve Vídni
Přestěhovaný pavilon
Ingeborg Wiensowski
Příběh architektury s vrcholy, pády a happy endem: Rakouský pavilon ze Světové výstavy v Bruselu 1958 vydobyl ceny, stal se ve Vídni museem, zůstal prázdný a zpustnul.
Nyní je otvírán znovu jako výstavní dům.
Když se horuje pro moderní poválečnou architekturu, pro jasné formy, skleněné haly, odvážné rozmachy a nové stavební materiály, které jsou typické pro víru v technický pokrok, potom je rakouský pavilon architekta Karla Schwanzera pro bruselskou Světovou výstavu 1958 výstižným a proslaveným příkladem.
Schwanzerův pavilon obdržel tehdy Grand Prix d'Architecture za svou lehkou a vznosně působící konstrukci z oceli a skla.
Stavba je pokládána dosud za milník současné architektury.
Proslavil architekta tak, že také za příští světové výstavy vybudoval pavilon Rakouska.
Se svým legendárním čtyřválcovým BMW-palácem plus jako klíč provedenou vedlejší stavbou v Mnichově se nakonec 1973 mezinárodně proslavil.
Jeho jako dočasnou výstavní stavbu projektovaný pavilon po světové výstavě umístili ve Schweizer Garten u vídeňského Südbahnhof (Jižního nádraží), zrekonstruovali a v ní 1962 otevřeli Museum 20. století - bylo pojmenováno jako "Dům 20. století".
Vhodná ale pro museum budova nebyla, ani prostorově ani technicky - chyběly stěny pro zavěšení uměleckých exponátů, žádné vyhovující klima.
Přesto byla používána, dokud se současné umění nedočkalo ve Vídni nového stánku.
Od 2001 byla budova prázdná a chátrala stále více a více.
Nyní architekt Adolf Krischanitz pavilon zrekonstruoval, nese nyní název "Dům 21. století" a bude v budoucnu používán jako Museum současného umění.
V úterý večer tam otevře Museum Belvedere, ke kterému palác patří, první výstavu - šťastný záměr v každém ohledu.
Prosadil se nový začátek Agnes Husslein-Arco, která se 2007 stala novou ředitelkou Rakouské galerie Belvedere.
Husslein-Arco, promovaná historička umění s význačnou kariérou, m. j. v mládí krasobruslařka, později v Sotheby's, Guggenheimově museu a jako zakládající ředitelka Musea moderny Salzburg, prosadila důrazně rekonstrukci u politiků a památkářů, opatřila veřejné prostředky a soukromé sponzorské peníze a určila využití.
Kromě současného umění by měla být vystavována díla sochaře Fritze Wotruby stejnojmennou nadací, měla by vzniknout kavárna a knihkupectví, a musela být k tomu postavena kancelářská budova.
Přísný dohled, nízký rozpočet.
K provedení byl potom Krischanitz ideálním obsazením.
Nejenom, že citlivě zrekonstruoval a rozšířil secesní stavby Josepha Olbricha ve Vídni a vyhrál soutěž, nýbrž proto, že u Schwanzera studoval na Technické univerzitě Vídeň a pavilon byl pro něho "nesmírně důležitým místem", na němž si "skoro každý víkend" prohlížel výstavy.
Znal prapůvodní projekt a znal také problémy budovy, která již při svém přemístění do Vídně a změně využití ztratila na své velkorysosti a lehkosti.
Při nynější rekonstrukci byly daleko větší problémy: Budova byla "katapultem pro energii", říká Krischanitz.
Profily oken skleněné fasády byly vyměněny, použito skleněnými vlákny vyztužené izolační sklo a skleněná střecha nahrazena speciálním bezpečnostním sklem.
Chladové mosty-ocelové nosníky byly zesíleny nebo vyměněny, a azbestem vyplněné stropy sanovány.
Dvě podzemní podlaží poskytla místo pro nové využití, zapuštěný osvětlovací kanál mezi budovou a ulicí obstarává osvětlení, ke vchodu vede můstek - skoro novostavba, ale stále ještě vznosný Schwanzerův pavilón.
Původní vstupní dveře zůstaly zachovány, budova je natřena ve starém antikorozním červenohnědém barevném tónu.
A kinosál je dokonce ještě přesně stejný, jako býval dříve.
A to vše za přísného dozoru památkového úřadu a nízkého rozpočtu.
"Často musel být nalezen materiál, který je dobrý a levný a také se líbil památkovému úřadu", říká Krischanitz a poukazuje na rozbitou podlahu suterénu.
Přes všechny tlaky, problémy a rekonstrukce zůstala budova flexibilní a vzdušná.
Obtížné to prý bylo s pavilonem, "který sem přišel z Bruselu", řekl nedávno Krischanitz, typická "Drop-in-the-City-historie".
Taková architektura prý stojí "vždy na špatném místě" a chce přesto "budit náležité sebevědomí".
V tomto případě ale není Dům 21. století na nepatřičném místě, neboť se přihodila urbanistická šťastná náhoda: V okruhu okolo Schweizer Garten vzniká zcela nově projektovaná "Městská čtvrť u Hlavního nádraží" s kancelářskými a obytnými domy.
A snad ještě dojde k jiné šťastné náhodě: Dům 21. století by mohl obdržet podporu od jiné Krischanitzovy stavby, neboť sběratelka Francesca von Habsburg koupila Berliner Temporäre Kunsthalle a jak je slyšet, už jedná s městem o sousedství na stanovišti v Schweizer Garten.
Dráha plánuje balík pro zimní krizi v milionové výši
Dráha vypiplala krizový plán, který má zabránit výpadkům vlaků v zimním období.
Počet zaměstnanců má být zdvojnásoben.
To bude stát miliony.
V boji proti zimou způsobeným výpadkům vlaků a zpožděním vydává Deutsche Bahn v tomto roce podle zprávy v novinách dalších více než 70 miliónů euro.
Noviny "Bild" přinesly předběžně zprávu s odvoláním na interní koncernový plán, že se prý počítá do roku 2015 celkem s investicemi okolo 300 miliónů euro.
Pomocí něho má být prý dosaženo lepšího využití vlaků a kolejové sítě také za extrémních povětrnostních podmínek.
Plánováno je prý mimo jiné zdvojnásobení počtu interních a externích zaměstnanců na 16 000 osob k odstraňování sněhu na železničních zařízeních a nástupištích.
Cílem má být zbavit nástupiště do zahájení provozu a 90 procent pro provoz potřebných výhybek v průběhu čtyř až pěti hodin sněhu a ledu.
Před dvěma měsíci varoval šéf drah Rüdiger Grube po setkání na nejvyšší úrovni s představiteli vlády a průmyslu před výpadky vlaků a zpožděními také v průběhu letošní zimy.
V minulém zimním období měla dráha v osobní dopravě značné problémy, protože mimo jiné za obtížných povětrnostních podmínek měla nedostatek rezerv.
Tak čekají četné nové regionální vlaky už léta na schválení Spolkovým železničním úřadem.
K tomu navíc přistupuje zpoždění u vypravování vlaků ICE
Dráha již po léta také nezvládá, že musí nápravy vlaků ICE zřejmě častěji nechat dílensky kontrolovat, když došlo u jednoho vlaku ICE na hlavním nádraží Köln k destrukci nápravy.
Deutsche Bank platí miliónovou pokutu v USA
Po rozruchu kolem šéfa Josefa Ackermanna dochází k novým trampotám v USA: Deutsche Bank tam musí zaplatit miliónové odškodné.
Jako by už problémů doma neměla Deutsche Bank dost, dohonila obra v oboru ještě jeho minulost v USA: Frankfurtská instituce platí v jednom vyrovnávacím řízení 145 miliónů dolarů (106 miliónů euro), aby urovnala spory kvůli bankrotu pěti velkých družstevních bank v průběhu finanční krize.
Jedná se o prodej hypotéčních listů.
Regulátor finančního trhu NCUA vyčítá celé řadě velkých bank, že svedly družstevní banky falešnými sliby ke koupi finančních produktů; že rizika asi snížily.
Takové papíry ztratily v průběhu krize značně na hodnotě a strhly banky s sebou do propasti.
"Jsme spokojeni, že jsme mohli téma vyřešit, aniž bylo nutné strany vláčet k soudu", řekl mluvčí Deutsche Bank v New Yorku.
Banka vyrovnáním žádnou vinu nepřiznává.
To platí také pro Citigroup, která se zavázala k vyplacení 20,5 miliónů dolarů.
Předsedkyně NCUA Debbie Matz uvítala vstřícnost obou peněžních ústavů.
National Credit Union Administration (NCUA) je příslušná pro družstevní banky v USA a vypomáhá při bankrotech, aby ochránila zákaznické pohledávky.
NCUA se pokouší získat náhradu za vzniklé miliardové škody.
Nyní ukončená vyrovnání jsou prvními svého druhu.
Regulátor se upnul také na jiné velkobanky a v létě zažaloval JPMorgan Chase, Royal Bank of Scotland a Goldman Sachs.
U pochybných hypotéčních listů se jedná o tak zvané Mortgage-backed Securities.
Ty jsou založeny na bankovních úvěrech.
Když americká bublina kolem nemovitostí v r. 2007 splaskla, stalo se to řadě finančních firem osudným.
V září 2008, na vrcholu finanční krize změnila US-Investmentbank Lehman Brothers své myšlení.
I když k událostem došlo před několika roky, fouká nyní bankám v ústrety ostrý vítr.
Investoři a dozorčí úřady podaly četné žaloby, aby dosáhly nápravy nebo postihly pochybení.
Federal Housing Finance Agency (FHFA) spustila největší vlnu žalob.
Vytýká 18 mezinárodním velkobankám, že dva státní americké finančníky zabývající se nemovitostmi Fannie Mae a Freddie Mac při obchodech s hypotékami v objemu asi 200 miliard dolarů znevýhodnily.
Také Deutsche Bank musí čelit žalobě FHFA, zde se jedná o více obchodů v celkové hodnotě asi 14,2 miliardy dolarů z let 2005 až 2007.
Dohlédací úřad požaduje, aby frankfurtský ústav odpovídal za "podstatné ztráty ", aniž ovšem uvedl nějakou přesnou částku.
Deutsche Bank požadavky odmítla jako neopodstatněné a prohlásila, že se chce bránit.
Warren Buffett vstupuje s 10 miliardami do IBM
Finanční guru Buffett investuje mohutně do IT-podniku IBM.
Od března nakoupil akcie v hodnotě více než deset miliard dolarů.
Dosud významný americký investor Warren Buffett vždy prohlašoval, že nebude v oblasti IT a počítačů investovat, protože se dlouhodobý vývoj firem nechá pouze s obtížemi předvídat.
Nyní si však přečetl obchodní zprávy IBM a své mínění o investicích v branži změnil.
Již mnohem dříve musel pochopit, že IBM nabízí především služby a pořizuje počítačové systémy pro IT-oddělení jiných podniků.
Investice Warrena Buffetta je ve finančním světě pokládána za pasování na rytíře.
V důsledku toho se smí nazývat matečná hornina IT IBM nyní "Sir IBM".
Neboť Buffett prozradil v americké ekonomické rozhlasové stanici CNBC,že od března nakoupil akcie IBM v hodnotě 10,7 miliardy dolarů.
Jeho Investmentholding Berkshire Hathaway se stal tak jedním z největších akcionářů IBM s podílem 5,5 procenta.
Buffett sagte, že ani IBM dosud nic o jeho angažmá nevěděl.
Chválil management, který se snažil za hospodářské krize dokonce o řádné výnosy.
"Udělali jste skvělou práci", řekl Buffett ke strategii.
IBM sází už po dlouhou dobu na lukrativní IT-služby jako je provoz výpočetních center.
Více než 100-letý průkopník počítačů nabízí také software a poradenství i výkonné počítače pro firmy.
Buffett se technologickým firmám do dnešního dne spíše vyhýbal.
Tvrdí, že investuje pouze do podniků, jejichž činnosti také rozumí.
Místo toho sáhl Buffett po nákladní železnici, po výrobci maziv nebo po výrobcích strojů.
Jeho Holding Berkshire Hathaway vlastní vedle asi 80 vlastních dceřiných firem také podíly v celé řadě velkokoncernů jako Coca-Cola nebo Munich Re, dřívější Münchener Rück.
81-letý pán převzal v 60-tých letech minulého století malou textilní firmu Berkshire Hathaway a vybudoval z ní moudrými investicemi jeden z nejcennějších podniků na světě.
Přesto je jeho způsob života skromný.
Je proto pro mnohé investory po celém světě kultovní postavou.
Jeho skoro neomylný smysl pro vydělávání peněz mu přinesl přezdívku "Orakel z Omaha (Zázrak z Omahy".
Když se Buffettova investice stala známou, stouply akcie IBM před zahájením burzy o jedno procento.
"Big Blue", jak je IBM také nazýváno, má na burze celkovou cenu více než 220 miliard dolarů a je pokládán spolu s firmami Apple a Microsoft za nejcennější technologické podniky světa.
Ve firmě Microsoft, tolik Buffett, by ale nechtěl nastupovat.
Zakladatel Bill Gates je prý jeho důvěrný přítel.
Ohrožení je hmatatelné
Po odhalení "Buňky ve Zwickau" pochybují turecká média o německém právním státu.
Noviny hovoří dokonce o "krvavé ideologii", která nyní opět ožívá.
Vraždy osmi drobných podnikatelů tureckého původu a jednoho řeckého v letech 2000 až 2006 měly pravicově extremistické pozadí.
Na tuto zprávu se v Turecku a uvnitř německo-tureckého obyvatelstva v Německu reagovalo se strachem a starostmi.
Neboť pro mnoho německých Turků se tím vrací zpět strašidlo, jež bylo dlouho pokládáno za mrtvé: Od žhářských útoků v Mölln v listopadu 1992 a v Solingen v květnu 1993 nedošlo k srovnatelnému násilí s pravicově extremistickým pozadím.
Že v Německu existuje xenofobie o tom přesto nikdy nebylo pochyb.
Objevená pravicově extremistická síť odhaluje však rozsah, jehož dimenze už dávno nelze dohlédnout.
"Ožívá znovu krvavá ideologie?" zněly titulky internetového vydání tureckých novin "Haberturk".
Noviny "Sabah" naproti tomu zdůrazňují, že jeden z pachatelů měl být tajný policejní agent útvaru pro ochranu ústavy a obávají se, že také německé úřady by mohly být zapleteny do pravicově radikální bažiny.
Rozvážně zareagovala Turecká obec Německo: Vzpomněla o víkendu demonstrací mlčením před Brandeburskou branou obětí rasistického násilí.
Teprve před dvěma týdny vzpomněla Turecká obec v Berlíně společně s německými a tureckými politiky slavnostním aktem padesátého výročí německo-turecké dohody o náboru.
Ve veselých barvách byl zinscenován společný život - jako dějiny úspěchu.
Jako políček zde působí zpravodajství několika tureckých médií: "Dárek Německa k padesátinám" je nadpisem článku v turecké internetové platformě "Haber X", která referuje o pozadí vražedné série.
Také vydání listu "Hürriyet" pro Německo si nedá vzít, aby neprovedlo toto myšlenkové spojení.
"Začíná to zapáchat", zní titulek sloupku od Ahmeta Külahci.
Zdůrazňuje v něm, že byli zavražděni lidé, kteří platili daně a svou prací přinášeli důležitý příspěvek k obnově Německa.
Nejkritičtěji je diskutován v německotureckých internetových fórech postup policie a její pozdní úspěch v pátrání.
Proč nenapadlo německé úřady už mnohem dříve, aby po podezřelých pátraly v pravicově extrémistických kruzích, diví se autoři.
Tak se mnohý předvádí aspoň rétoricky pohotový k použití drastických prostředků: "Bude-li zde nadále prováděna činnost tak povrchně, nezbude přistěhovalcům nic jiného než vlastní obrana a ozbrojení".
"To bude snad nejlepší sebeobrana".
"Na kvalitě objasnění a přiměřenosti potrestání celé sítě velmi silně závisí vnitřní mír v Německu ", píše "Selen".
Co znamená, jestliže je vnitřní mír v Německu ohrožen, objasňují atentáty v Mölln a Solingen v devadesátých letech.
Fotografie spáleniště v Solingen je hluboce vryta do paměti Němců a Turků.
Neboť žádná jiná událost neukázala zde žijícím Turkům jasněji, že zde je hmatatelné ohrožení a Němcům, že nedůvěra a odstup mohou vyústit do pravicového násilí
Avšak atentáty učinily na straně Turků patrnější pocit vzájemnosti.
Neopakovat chyby minulosti
V tureckém tisku bylo tehdy především kritizováno selhání německé politiky po atentátech: Helmut Kohl odmítal ty v Mölln, kteří přežili, navštívit.
Po žhářském útoku v Solingen poslal soustrastný telegram tureckému státnímu prezidentovi, nechal se ale na smuteční slavnosti v Köln zastoupit svým ministrem zahraničí Klausem Kinkelem - Kinkel tehdy ve svém projevu vypočítal, jaké poplatky zdejší Turci odevzdávali.
Docela tak, jako by se hodnota člověka měřila podle výšky jeho daní.
Současné zpravodajství tureckých médií ukazuje opět jednou, jak hluboká je nedůvěra mnoha německých Turků ve zdejší státoprávní uspořádání.
Vedle snah o rozsáhlé objasnění a nové vyhodnocení pravicově extrémního terorismu v Německu to tentokrát vyžaduje otevřených slov.
Skandální banka u Curyšského jezera
Nejdobrodružnější banka Evropy nemá sídlo v Itálii nebo Francii, nýbrž ve Švýcarsku.
UBS utrpěla za finanční krize téměř bankrot a od té doby klouže z jedné krize k další.
Teď to má nějaký Němec srovnat.
Tak si to Axel Weber určitě nemyslel.
Po jeho hlučném odchodu z čela vedení Spolkové banky se stalo v červenci známým, že nastoupí 2013 do téměř stejně spektakulárního nového zaměstnání: prezident správní rady švýcarské velkobanky UBS - nečekaný a lukrativní krok v kariéře.
Axel Weber se těšil veřejně, chválil Švýcarsko ať už pro jeho krásu a UBS pro její nově získanou solidnost a říkal přátelské poznámky vůči budoucím kolegům.
"Die UBS dosáhla obratu".
"Těším se na spolupráci s Kasparem Villigerem a Oswaldem Grübelem".
Ale už v září bylo jasné, že všechno dopadne úplně jinak.
Jeden dealer z UBS v Londýně obešel všechny bezpečnostní systémy banky a přibližně 1,7 miliardy euro zmarnil.
Šéf představenstva UBS Oswald Grübel, nejen ve Švýcarsku uznávaný bankéř, musel odejít.
Prezident správní rady UBS je od té doby rovněž jako opařený - a všichni se ptají: Kdy konečně přijde Axel Weber?
Už se stalo známým, že Weber bance od února 2012 smí radit.
A předsednictví správní rady převezme již v květnu - ne teprve v roce 2013, jak banka v úterý sdělovala.
Pro Axela Webera to bude tvrdé.
Není bankéřem, spíše profesorem ekonomie a emisním bankéřem a určitě by dobu na zapracování potřeboval.
Naráz převezme potom odpovědnost za strategii banky, která právě jednou zase dokázala, že zaslouží titul "Banka největších skandálů v Evropě"
Neboť UBS je jednak obrovská - až do nedávna byla největším správcem majetku na světě - a klouže jednak už po léta od jednoho skandálu k dalšímu.
Ničeho, tak se zdá, nezůstane hrdá švýcarská banka ušetřena.
Začalo to za finanční krize.
Do 2007 požívala UBS excelentní pověsti.
Image mlčenlivého a solidního, ale také vychytralého správce majetku se kombinuje se ambiciózními cíli: Chtěla také něco znamenat v investičním bankovnictví.
Tak spravovala UBS 2007 na jedné straně s 1,6 biliónu dolarů více peněz zámožných klientů než kterákoliv jiná banka světa.
A na druhé straně postoupila jako investiční banka do ligy největších světových bank
To dělalo dojem.
Bývalý bankéř a pozdější dlouholetý profesor bankovnictví v Curychu Hans Geiger vypráví: "Svým studentům jsem tehdy UBS uváděl vždy jako vzor dobré banky."
"Z dnešního pohledu se člověk ptá: Jak jsem se jen mohl tak mýlit?"
Mýlil se značně.
V roce 2007 bylo poprvé zřejmé, že se něco v UBS řádně pokazilo.
V polovině roku odstoupil překvapivě šéf představenstva Peter Wuffli, který dosud byl pokládán za vysoce inteligentního a rovněž geniálního bankéře.
Za několik měsíců později se tušilo, proč odešel.
Investiční divize banky promrhala Subprime-papíry a musela odepsat miliardy.
Aby to ustála, avizovala UBS zvýšení kapitálu ve výši opravdu 13 miliard franků.
Zato nalezla skutečně investory, ovšem takové, nad nimiž by nedávno ještě ohrnovala nos: Neprůhledný asijský státní fond ze Singapuru a arabský státní fond, který byl tak diskrétní, že se člověk ani nedověděl jeho název.
Ale to byl jen první náraz.
V dubnu 2008 se to vyvíjelo hůře.
Banka musela přiznat nové miliardové ztráty, prezident správní rady Marcel Ospel, 2006 ještě druhý nejlépe placený správní rada Švýcarska, odstoupil.
V říjnu 2008 následovala katastrofa: UBS stála vzhledem ke svým chybným investicím za finanční krize před zhroucením a musela být zachráněna státem.
Nationalbank odkoupila z UBS za desítky miliard problematické cenné papíry, Švýcarská konfederace dala šest miliard franků na povinně směnitelné obligace, za něž se mohla stát spolumajitelkou banky.
Celé Švýcarsko bylo otřeseno - neboť si všimlo, jak je dramatické pro malou zemi, když má na svém území tak velké banky.
Konec konců byl bilanční součet UBS 2007 více než pětkrát větší než výkon ekonomiky Švýcarska (viz obrázek).
"Ještě jednou bychom nemohli UBS zachránit", říká bankovní expert Geiger.
Na první katastrofu navazuje druhá.
Již několik měsíců na to kapitulovala UBS v daňovém sporu s Amerikou a projevila ochotu k vydání dat zámožných zákazníků, kteří pokud možno za pomoci bank krátili daně.
Navíc souhlasila s vyplacením 780 miliónů dolarů - jako navrácení neoprávněných zisků z těchto obchodů včetně pokutové přirážky.
Tím se doznala UBS více nebo méně otevřeně, že napomáhala krácení daní.
Současně ztratila něco, co bylo odjakživa jejím kapitálem v soutěži o bohaté klienty: svatozář diskrétnosti.
Po tomto skandálu již nebylo švýcarské bankovní tajemství to, co dříve.
Následovalo odstoupení šéfa představenstva a prezidenta správní rady.
A exodus peněz zákazníků.
Tak banka ztratila v průběhu několika měsíců svou věrohodnost v obou ústředních obchodních oblastech: V investičním bankovnictví kvůli špatným spekulacím a ve správě majetku pro napomáhání ke krácení daně.
A zrovna, když se to zase trochu uklidnilo, zrovna když se myslelo, že UBS se opět zotavila, tu přichází tato nešťastná obchodní anabáze: Jediný dealer zmarnil 1,7 miliardy euro dříve, než banka zpozorovala, že je něco špatně.
A je to jasné: s managementem rizika v investičním bankovnictví to zřejmě stále ještě neklape.
"Případem Adoboli se asi zjistilo, že se kontrola rizik změnila příliš málo", říká Martin Janssen, ekonom a Finanz profesor finančnictví na Bankovním institutu Univerzity Zürich.
Také finanční ředitel velké německé banky si je jist: "Problém UBS spočívá v tom, že nezvládá kontrolu rizik."
Přitom to byla přece přesně ona idea opatrnosti, se kterou vykročili švýcarští bankéři před dlouhou dobou, aby se stali hlídači velkých majetků světa: žádná příliš velká rizika, zato bezpečnost pro peníze - také z této strany se alpské republice zase zhroutil svět.
Trezory švýcarských bank se staly symbolem pro neotřesitelnou spolehlivost jako Lindt a Sprüngli pro zvláště kvalitní čokoládu.
Centrála UBS v Curychu se ještě hodí ke klišé dobré švýcarské soukromé banky - je jen trochu větší.
Už poloha je klasická.
Banka má své hlavní sídlo v curyšské Bahnhofstraße, která vede přímo k Curyšskému jezeru, které je zarámováno zasněženými vrcholy švýcarských hor.
Budovy zde jsou nádherné, pronájmy obchodů patří k nejvyšším v Evropě.
Klenotnictví jako Tiffany's se zde najdou mezi švýcarskými tradičními obchody jako cukrárny Sprüngli.
Již po staletí zde sídlí švýcarské banky: od Nationalbank přes Palast der Credit Suisse až po elitní soukromé banky jako Julius Bär.
Do recepční haly UBS se vstupuje těžkými otáčivými dveřmi.
Uvnitř jsou zdi obložené mramorem, před nimi stojí mohutná kožená křesla, vedle loga banky velká směrovka k "sejfu".
UBS ví, co zde zákazník hledá: bezpečnost.
Tuto ideu Švýcarské banky obě švýcarské velkobanky, UBS a Credit Suisse avšak někdy - potlačily nebo zradily, jak zjišťuje šéf jedné malé švýcarské soukromé banky.
Jeho jméno by raději nechtěl číst v novinách, nakonec uzavírá, jako všichni švýcarští bankéři, také s oběma velkobankami obchody.
UBS se asi příliš zvětšila, zjišťuje - především v investičním bankovnictví, kde se navíc rozšířili Anglosasové.
Švýcaři k tomu asi nemají už co říci.
"A kdyby přece, přizpůsobili se dávno anglosaským způsobům."
Skutečně to bylo anglosaské investiční bankovnictví, které UBS změnilo, přivodilo jí zprvu vysoké zisky a potom pohromu: Žádný evropský finanční institut neztratil v džungli kolem Subprime tolik peněz jako Schweizer Großbank.
15. října 2008 byla katastrofa zřejmá.
"V onu středu se usnesla vládní koalice malé sedmimilionové země na největší záchranné akci v dějinách svého národa", píše autor Lukas Hässig ve své knize "Der UBS-Crash".
Až 68 miliard franků nebo přibližně 45 miliard euro schválili politikové, aby zachránili před bankrotem stojící velkobanku.
Jak k tomu mohlo dojít?
Jestliže se mluví se švýcarskými bankéři, tak ti vidí problém především ve velikosti UBS.
V červnu 1998 se spojily dvě ze tří švýcarských velkobank do mohutného koncernu.
Vznikla banka, která již při fúzi byla příliš velká na malé Švýcarsko - a stále dále rostla.
Přitom napomáhalo, že se obě rozdílné bankovní předchůdkyně UBS doplňovaly: Jedna bohatá, ale ospalá banka v Curychu s těžištěm ve správě majetku a chudší, ale mezinárodně silněji zapojená.
Náhle přišli internacionalizovaní investiční bankéři výhodně k mnoha penězům, s nimiž mohli roztočit velkou ruletu.
S tímto vzestupem UBS jsou spojena dvě jména: Peter Wuffli, od 2001 do 2007 šéf koncernu UBS a Marcel Ospel, tehdy předseda správní rady.
"Vždy jsem si myslel, že Wuffli a Ospel jsou týmem budoucnosti", říká bankovní odborník Hans Geiger.
"Wuffli, ten vysoce inteligentní, skromný, který toho ví mnoho o modelech a statistice a Ospel, člověk řídící se pocity kolem žaludku, který se od bankovní vědy vypracoval zcela nahoru."
Ale Ospel se prý ke konci spoléhal na Wuffliho.
A Wuffli se na konci pravděpodobně dopustil rozhodující chyby: "Asi si myslel, že jeho modely jsou realitou", říká Geiger.
"To je tragický případ."
Tragický, snad.
Jasné je: Pýcha předcházela pád.
Zaměstnanci UBS si jasně vzpomínají na mítinky vedoucích pracovníků, na kterých koncernový šéf Wuffli opakoval stále znovu stejné heslo: Srazit Goldman Sachs z trůnu dolů.
Americká banka byla nejmocnější investiční bankou světa.
Uváděla "League Tables", pořadník, který dokumentuje úspěšnost bank oné doby.
V ní se snažila UBS o umístění zcela nahoře.
Několik kroků se jí už zdařilo.
V obchodu s devizami a s akciemi se účastnila hry zcela nahoře.
Podnikoví poradci, kteří byli pověřeni, zdůrazňují však jednu slabost: V mezinárodním úrokovém obchodu, v řeči bankéřů "Fixed Income", asi existuje velký odstup za největšími bankami.
UBS má asi mezery v amerických hypotéčních produktech.
Aby tuto mezeru uzavřela, odhodlala se UBS k dobrodružství, které ji skoro stálo existenci.
Hladové po růstu, investovaly jak banka samotná tak i jí založený fond na zajištění rizik do amerických investic Subprime.
Rozvinula se v mohutný stroj, který cenné papíry přebaloval na americké hypotéční úvěry a předával dále - přitom si ale také sám ponechával rizika.
Také ještě, když ostatní banky dávno hledaly východisko.
"Ještě v létě 2007, když trh s nemovitostmi byl v plamenech, tam UBS kupovala", říká bankovní expert Geiger.
Jak velká je eufórie, tak hluboký pád.
Jeden manager za druhým musel odcházet, když pokusy uklidit byly obtížnější, než se myslelo.
Pozice u UBS se staly katapultovacím sedadlem a do dneška se houpou.
Kdo vede velkobanku nyní, má téměř nezvládnutelnou práci.
Musí najít strategii pro banku, které všechny blízké obchodní modely zmizely.
Bankovní odborník Geiger má už nápad: Konec s investičním bankovnictvím, koncentrace na správu majetku, návrat ke švýcarským kořenům.
Úplně tak daleko banka sice (ještě) nechce zajít.
Ale investičního bankovnictví má silně ubýt, tolik je nyní už jasné.
Příští čtvrtek chce nový šéf banky Sergio Ermotti představit světu svou budoucí strategii.
51-letý švýcarský Ital byl chápán vlastně pouze jako přechodné řešení, když se banka překvapivě rozešla s předchůdcem Grübelem.
Mezitím se prosadil: Má dlouhodobě vést obchody UBS, sdělila curyšská banka v úterý.
Ermotti chce investiční banku uvést zpět na stav v polovině devadesátých let.
3500 míst škrtne.
To ale nebude stačit.
UBS potřebuje vizi.
Kdo jí je?
Čím chce vydělávat peníze?
To jsou otázky, které si Axel Weber již nyní pokládá.
Veřejně ale dosud říká pouze, že si se svou paní napřed najde v Curychu byt.
Příští rok.
Strach z recese v Evropě tíží burzu v USA.
Hrozící recese v Evropě zbavila americké investory odvahy k zahájení týdne.
Změna vlády v Athénách a Římě nedosáhla zamýšleného úderného účinku.
Utlumená produkce průmyslu na Kontinentu zadusila v zárodku naděje na stabilizaci dluhové krize.
Všeobecné usnadnění výměnou vlády v Římě a v Athénách se nemohlo prosadit
euro pokleslo vůči dolaru.
Italské a řecké sklo v uplynulém týdnu bylo pokládáno ještě za z poloviny plné, nikoliv za z poloviny prázdné - nyní ale pronikly do popředí opět problémy, řekl Mark Luschini z Janney Montgomery Scott.
Především finanční hodnoty stály na lístcích prodeje.
Dow-Jonesův index standardních hodnot zaznamenal k ukončení obchodování pokles o 0,6 procenta při 12.078 bodech.
V průběhu obchodování kmital barometr trhu mezi 12.027 a 12.170 body.
Šíře pojatý S&P-500-Index skončil na 1251 bodu, pokles o jedno procento.
Index technologické burzy Nasdaq ztratil 0,8 procenta a vystoupil z obchodování s 2657 body.
Ve Frankfurtu se rozloučil Dax s poklesem 1,2 procenta při 5985 čítačích.
Průmysl v 17 zemích používajících euro svou produkci znatelně snížil a připravil se na ukončení rozmachu.
Podniky vyráběly v září o dvě procenta méně než v měsíci předchozím, jak sdělil statistický úřad Eurostat.
To naladilo investory v USA skepticky. "Nejsme žádný ostrov, nýbrž závislí,"řekl Steve Goldman z managementu Goldman.
Evropa se asi tak rychle nezotaví z recese, navíc existují další znaky slabosti bank.
Legenda investování Warren Buffett jen potvrdil tento výhled: Řekl v jednom CNBC-interview, že nebude asi ještě jasné, zda je Evropa dosti silná, aby udělala vše pro ukončení krize.
Proto je asi z jeho hlediska příliš brzy, investovat do evropských státních půjček nebo bank.
Místo toho opustil Buffett několik desetiletí starý princip a vstoupil do americké technologické branže.
Jeho investice více než deset miliard dolarů v IBM posílila kurz akcií tradičního koncernu a nechala jej proti trendu v průběhu obchodování nejprve kótovat skoro o jedno procento výše.
Papír skončil téměř nezměněn se 187,35 dolary.
Buffett zaplatil podle vlastních údajů průměrně 170 dolarů za kus a drží teď 5,5 procenta.
Kurz akcií jeho investiční firmy Berkshire Hathaway ztratil 1,3 procenta.
Podílové listy Bank of America klesly s 2,6 procenta zřetelně silněji než trh.
Dům zpeněžuje skoro celý zbytek svých podílů u China Construction Bank a za to dostává 6,6 miliard dollarů.
Institut chce čistým ziskem z obchodu především vyplnit svou kapitalovou kvótu a tak dostát tvrdším regulačním požadavkům.
Výrobce letadel Boeing mírně stoupl a snížil tak ztráty v Dow.
Akcie získala 1,5 procenta, když koncern posbíral největší zakázku svých dějin.
Airline Emirates objednala v neděli 50 strojů typu 777 pro dlouhé trati a vyčíslila hodnotu objednávky na 18 miliard dolarů.
Včetně předkupního práva na dalších 20 strojů činí objem dokonce 26 miliard dolarů.
U New York Stock Exchange změnilo asi 710 milionů akcií vlastníka.
719 hodnot mírně stouplo, 2281 pokleslo a 79 zůstalo beze změny.
U Nasdaq skončily při obratu 1,38 miliard 630 akcií vzrůstem, 1913 poklesem a 82 beze změny.
Inteligentní vrány se rozšiřují ve městech
Na mnoha místech jsou pokládáni havrani polní za "problémové ptáky": Avšak z měst už dávno nelze tato vysoce inteligentní zvířata vypudit, tvrdí odborníci.
Jedni je mají rádi, druzí by se jich rádi docela rychle zbavili: Vrány patří již po staletí k obrazu města, přesto se v některých obcích hromadí stížnosti obyvatel k nečistotě a hluku způsobeným zvířaty.
Přitom není proti "problémovým ptákům" dosud v dohledu nějaký prostředek.
Havrany polní asi nelze z měst už vypudit, prohlásili experti na prvním sympóziu o vránách ve východofríském Leeru.
Tam se poradili odborníci z celého spolkového území o možných východiscích.
Hledají alternativy ve městech
Ochránci přírody odvozovali přitom problémy měst také z exodu zvláště chráněných havranů polních: Používání chemie v zemědělství asi v rostoucí míře ničí tradiční oblasti pro život.
Pronásledování, rostoucí zástavba a kácení typických stromů k hnízdění ptákům ztěžují život.
Vrány jsou chráněny.
Velké kolonie s více než 600 hnízdících párů jsou mimo jiné ve vestfálském Soestu, na severozápadě, mimo jiné v Jeveru, Diepholzu a Achimu u Brém i v Leeru.
Tam vyvolal 2005 sporný projekt masového zabíjení vran ve venkovském okresu negativní titulky.
Kritikové označili odchyt zvířat do pastí pro ptáky a ubíjení klacky za obzvláště brutální.
"Normální vyhánění, plašení, nic nepřináší", tolik zjistil urbanista a krajinář Werner Klöver z Leeru.
Odstraňování hnízd stříkáním vody nebo kácení stromů má často nežádoucí následky, řekl také expert na životní prostředí Manfred Kaiser z Lahru v Badensku-Württembersku.
"Zvířata ustupují, velké kolonie se štěpí a rozdělují do jiných míst".
Plašení je myslitelné jen jako výjimka u nemocnic, domovech důchodců nebo škol.
"Musíme s nimi žít, už je pryč nedostaneme."
Bez okolního území nelze problém měst řešit, byl názor starosty Wolfganga Kellnera z Leeru.
Myslitelná je kombinace vyhánění zvířat z citlivých obytných oblastí a jejich přivábení, aby se na jiných místech usadila.
"Informační tabule místo řetězových pil" propagovala naproti tomu psycholožka a etnoložka Uta Maria Jürgens kvůli zcela jinému zacházení se zvířaty: "Jeden uhřík v obličeji můžeme nakonec nejlépe přestát se sebevědomím."
Paní Jürgens spoluzaložila ve Schleswig-Holstein Ascherbergskou naučnou vraní stezku, na které poskytují informační tabule poučení o životě vysoce inteligentního havrana polního.
Projekt je prý mezitím již přijat turisty.
Také na kritiku hluku způsobeného ptáky měla paní Jürgens vlastní názor: "Tady jde o každý objem komunikace, mají si mnoho co říci."
Inteligence a šikovnost zvířat jsou legendární: Havrani polní nevyužívají pouze pomůcek, aby dosáhli pamlsku, nýbrž si dokonce jako pomůcku svůj nástroj zhotoví.
Výzkumníci z univerzity v Cambridge nedávno testovali chování na čtyřech havranech polních, jak daleko dosahuje inteligence ptáků.
V jednom experimentu se ptáci rychle naučili, že musí kameny přivodit zřícení konstrukce, aby se tak dostali k larvě mola.
Bez velkého tréninku poznali, jakou velikost a tvar musí kámen mít, aby způsobil kolaps plošiny.
Ve druhém pokusu musely mazané vrány potom vyřešit svízelnější problém.
Ve svisle postaveném válci umístili badatelé drobnou nádobku s larvou mola.
Zobákem nemohli ptáci na svou kořist dosáhnout.
Ovšem výzkumníci jim tam položili kousky drátu.
Z nich vytvarovala všechna čtyři zvířata háček, jehož pomocí jako udicí lovila z trubky nádobku za držátko.
Třem ze čtyř polních havranů se to podařilo dokonce se zásekem.
Cristiano Ronaldo střílí Portugalsko k mistrovství Evropy 2012
Naděje Bosňanů a Turků na pohár nevyšly.
Favorité Portugalsko, Chorvatsko, Česko a Irsko se účastní mistrovství Evropy 2012.
Portugalsko, Česko, Chorvatsko a Irsko získaly v utkáních Play-off poslední vstupenky na mistrovství Evropy 2012 v Polsku a Ukrajině.
Vedeno dvojnásobně úspěšnou superstar Cristiano Ronaldem (8., 53.) porazilo Portugalsko Bosnu-Hercegovinu 6:2 (2:1) a učinilo po výsledku 0:0 v prvním utkání pátou účast v řadě na mistrovství Evropy dokonalou.
Čechům stačil v odvetě Play-off s outsiderem Černou Horou výsledek 1:0 (0:0), když už první utkání bylo jasnou věcí.
Branku nedalo ani Chorvatsko s 0:0 proti Turecku, Irsko dosáhlo uvolněného 1:1 (1:0) proti Estonsku.
Nani (24.), Helder Postiga (72., 82.) a Miguel Veloso (80.) dali další góly za Portugalsko.
Bývalý profesionál z Wolfsburgu ze Spolkové ligy Zvjezdan Misimovic proměněnou penaltou (41.) a kapitán Emir Spahic (65.) dvakrát snížili pro Bosnu.
Sena Lulic dostal žlutou-červenou kartu (54.).
Bosna zklamala už v zápasech play-off k mistrovství světa 2010 v Jižní Africe s Portugalskem.
Na Estadio da Luz v Lisabonu stihlo Portugalsko start na míru.
Ronaldo dosáhl brzy vedení zavěšením volného kopu asi ze 30 metrů do sítě.
O dobrou čtvrthodinku později předvedl Nani své kvality ve střelbě na velkou vzdálenost a trefou z 25 metrů upravil na 2:0.
Bosňané, kteří v první půlhodině nekonali, měli svou první jasnou šanci v brankáři Edinu Dzekovi.
Bývalý hráč Wolfsburu z anglického v čele tabulky stojícího klubu Manchester City usadil hlavičkou míč na spodní hraně břevna, míč ovšem nepřekročil brankovou čáru (33.).
Jiracek skóruje za Česko
Nakonec stál v centru rozhodčí Wolfgang Stark z Ergoldingu.
Po zákroku proti Helderu Postigovi v bosenském trestném území rozhodl Stark pro Schwalbeho a udělil Portugalci žlutou kartu. (36.).
Na protistraně provedl Stark sporný trestný kop po akci Fabio Coentraa, který Misimovic s jistotou proměnil.
Ale po přestávce vše vyjasnil evropský vicemistr z r. 2004 se čtyřmi trefami.
Pro Česko ukončil Petr Jiracek v 81. minutě také poslední pochybnosti.
S tím odjíždí mistr Evropy z r. 1976 po páté v řadě na mistrovství Evropy.
Mužstvo trenéra Michala Bilka s legionářem Bundesligy Michaelem Kadlecem (Bayer Leverkusen) a Tomášem Pekhartem (1. FC Norimberk) mělo ovšem také štěstí a muselo už v počáteční fázi překonat strašnou sekundu.
Brankář Petr Čech zabránil reflexně v posledním okamžiku možné vlastní brance Tomáše Sivoka (9.).
Černá Hora měla své největší možnosti, když duo Stevan Jovetic a Dejan Damjanovic bylo v akci.
Damjanovic vystřelil ve 40. minutě z otáčky od hranice trestného území jen těsně kolem Čechovy branky.
Po přestávce muselo příčné břevno zachraňovat místo již sraženého brankáře Čechů světové třídy, opět snižoval útočník FC Soul (50.).
Branka krátce před závěrem nakonec vše vyjasnila.
Turecko promeškalo v ten moment fotbalový zázrak ze Záhřebu.
Čtyři dny po 0:3 v Istanbulu nepřekročili Turci v Záhřebu stav 0:0.
Zatímco národní trenér Guus Hiddink skoro s jistotou své místo na lavici třetího při mistrovství světa 2002 musí uvolnit, smí se Chorvati ze své čtvrté účasti v závěrečném kole mistrovství Evropy radovat.
Před 31.000 diváků na Maksimirově stadionu by měli Turci zažít téměř pohádkový start.
Selcuk Inan trefil v sedmé minutě střelou z dálky pouze tyč, útočník Kazim také nemohl odražený míč zavěsit v brance.
Po této hrozné sekundě přebíralo Chorvatsko ale stále ve větší míře kontrolu.
Také po přerušení Chorvati branku nedostali.
Vedle Mario Mandzukice z VfL Wolfsburg, který od 62. minuty uvolňoval dortmundského Ivana Perisice, byli v akci ještě legionáři ze Spolkové ligy Danijel Pranjic (Bayern Mnichov) a Gordon Schildenfeld (Eintracht Frankfurt).
Trapattoni jede na Mistrovství Evropy
V Dublinu slavili Irové první účast na Mistrovství Evropy od 1988 v Německu.
Stephen Ward přivedl mužstvo trenéra Giovanniho Trapattoni, které se postaralo úspěchem 4:0 v prvním utkání už o předběžné rozhodnutí, ve 32. minutě do vedení.
Konstantin Vassiljev (57.) vyrovnal pro hosty.
Irsko nasadilo od počátku tempo, muselo ale čekat až do 23. minuty, než Robbie Keane z Los Angeles Galaxy měl první dobrou šanci.
Teprve v poslední chvíli zabránila estonská obrana možné vedoucí brance.
Ve 32. minutě to bylo ale celkem daleko.
Po nezdařené obraně brankáře Pavla Londaka byl Ward na místě a zatlačil míč přes čáru na stav 1:0.
Žena při pádu v tramvaji životu nebezpečně zraněna.
Při pádu v tramvaji byla 52-letá žena v pondělí v Berlíně-Lichtenbergu životu nebezpečně poraněna.
Musila se podrobit v nemocnici nutnému operačnímu zákroku, jak sdělila v úterý policie.
Tramvaj musela v Herzbergallee prudce zabrzdit, když vozidlo před ní náhle zastavilo.
Vozidlo potom odbočilo a odjelo, po řidiči se pátrá.
Ostatní pasažéři v tramvaji zůstali nezraněni.
Ozbrojený muž přepadl lékárnu ve Friedenau.
Ozbrojený muž v pondělí večer přepadl lékárnu v Bundesallee v Berlíně-Friedenau.
Ohrožoval 25-letou zaměstnankyni střelnou zbraní a požadoval vydání peněžní hotovosti, jak sdělila policie.
Když mu byla vydána zásuvka pokladny s rozměněnými penězi, uprchl lupič nepoznán se svou kořistí neznámé hodnoty.
Přepadená z toho vyšla s leknutím.
Opilý řidič těžce zraněn
21-letý opilý řidič byl v úterý časně ráno těžce zraněn na Märkische Allee v Berlíně-Marzahnu.
Chtěl se vyhnout nákladnímu autu s připojeným přívěsným stavebním vozem, které náhle vyjelo z čerpací stanice na ulici.
Tak se dostal se svým vozidlem do smyku, přejel středový pás a protisměrný pruh a vrazilo do několika stromů.
21-letý mladík skončil v nemocnici.
40-letý řidič nákladního auta zůstal nezraněn.
Cyklistka po nárazu těžce poraněna.
Do 61-leté cyklistky narazilo v pondělí v Berlíně-střed auto a utrpěla těžké zranění.
Chtěla přejít se svým kolem vozovku po přechodu pro chodce na křižovatce Karl-Liebknecht-Straße/Alexanderstraße, jak sdělila policie v úterý.
Přitom ji při odbočování zachytil svým vozidlem 72-letý řidič.
Žena upadla a byla dopravena k hospitalizaci do nemocnice.
Na útěku: Zloděj automobilu se stal řidičem-přízrakem (jedoucím v protisměru)
Muž byl v noci s ukradeným vozidlem na cestách v Charlottenburgu.
Při otáčení narazil do zaparkovaného vozidla, sesunul je se dvěma dalšími auty a třemi jízdními koly do skrumáže.
Policie zahájila pronásledování.
Na útěku se pachatel vřítil na dálnici.
V protisměru!
Poškrábal betonové svodidlo a ztrácel z vozidla součásti
Auto se zastavilo a muž prchal po svých.
Chodkyně ostřelována z balkonu vzduchovkou
Chodkyně byla ostřelována ve Schwedtu z balkonu vzduchovkou.
32-letá žena se byla v neděli v blízkosti svého domova projít, když tu byla zasažena výstřelem do zad, jak sdělila policie.
Musela být s tržně zhmožděnou ránou dopravena do nemocnice.
Policie zjistila potom čtyři osoby z činu podezřelé, z nichž je 19-letý hlavním obviněným.
Spojení mezi ženou a pachateli podle mluvčího policie neexistuje.
25-letý při automobilové nehodě těžce zraněn
Při srážce s protijedoucím nákladním vozidlem byl řidič automobilu v okresu Potsdam-Mittelmark těžce zraněn.
25-letý muž sjel v pondělí dopoledne na státní silnici vyšší třídy u Wiesenburgu se svou malou dodávkou z dosud nezjištěných příčin ze silnice a narazil do svodidla, jak sdělila policie.
Silou nárazu byl vůz vymrštěn do protisměrného pruhu a srazil se tam s nákladním vozidlem.
25-letý řidič musel být ze svého vozidla vysvobozen hasiči.
Byl přepraven vrtulníkem záchranné služby do nemocnice.
Požár v kině na Alexandrově náměstí.
V kině Cubix na Alexandrově náměstí v noci na pondělek hořelo.
Krátce před půlnocí muselo asi 70 návštěvníků nočního představení opustit kino v Rathausstraße, jak sdělila policie.
Zraněn nebyl nikdo.
Podle dosavadních zjištění došlo pravděpodobně k technické závadě v místnosti s elektrotechnickým vybavením.
Součastně došlo k výpadku proudu a vznikl hustý kouř.
Žena těžce zraněna při pokusu o uloupení kabelky
Při pokusu o uloupení kabelky v Niedergörsdorfu v okrese Teltow-Fläming byla těžce poraněna žena.
Pachatel maskovaný kuklou překvapil paní v pátek na parkovišti před jedním obchodem a sáhl po její kabelce, jak sdělila policie.
Když se oběť bránila, vedl úder klackem na ruce a proti hlavě.
Poté bez kořisti uprchl.
Žena byla se závažnými poraněními převezena do nemocnice.
Návštěvník hřbitova při údržbě hrobu okraden
Na hřbitově ve Fürstenwalde byli v uplynulých týdnech opakovaně vždy okrádáni starší lidé.
U celkem dvanácti krádeží od poloviny října byly odcizovány kabelky, hotové peníze, mobily, platební karty nebo svazky klíčů, jak sdělila policie.
U obětí se jedná, podle oznámení, většinou o starší ženy, které pečovaly o hroby svých příbuzných.
Ty si v blízkosti odkládaly svá jízdní kola nebo chodítka s cennými věcmi.
K dosud poslední krádeži hotových peněz ve výši několika set euro došlo minulý pátek.
Šest sprejerů graffiti zadrženo
Policii spadlo do sítě šest sprejerů graffiti.
Šest mladistvých bylo v neděli zadrženo v Marzahnu, jak sdělila policie.
Muži ve věku 15 až 25 let nastříkali železniční vagón u Hohenschönhausener-Grenzgraben.
Vylezli po žebříku na vůz a rozbili okenní tabuli.
Svědek zalarmoval policii.
Když se objevili detektivové v civilu, pachatelé nejprve unikli.
O něco později byli však na zastávce Landsberger Allee zadrženi.
Vozíčkář zachycen a těžce zraněn autem
Vozíčkář byl při přejíždění jedné ulice ve Schwedt těžce zraněn.
Muž chtěl v sobotu na přechodu pro chodce přejet ulici a byl přehlédnut řidičkou, jak sdělila policie.
Vozidlo zachytilo vozíčkáře, který upadl na ulici a utrpěl zranění hlavy.
Musel být dopraven k hospitalizaci do nemocnice.
Sedmileté dítě ve Weddingu sraženo autem a poraněno.
Sedmiletý chlapec byl v neděli večer v Tegelerské ulici v Berlíně - Weddingu sražen autem a těžce zraněn.
Byl dopraven s poraněními obličeje a nohou do nemocnice, jak v pondělí sdělila policie.
Dítě náhle vběhlo na ulici před auto 53-leté ženy.
Ta už nemohla své vozidlo včas zabrzdit a zachytila je.
Chlapec nebyl doprovázen dospělými.
Cyklista v Kreuzbergu těžce zraněn
46 -letý cyklista byl pozdě večer v neděli na Gneisenaustraße v Berlíně-Kreuzbergu sražen autem a těžce zraněn.
Byl dopraven se zraněními hlavy do nemocnice a nebyl orientovaný, jak v pondělí sdělila policie.
Jak došlo ke kolizi s vozidlem 22-letého muže, není ještě objasněno.
Automobil shořel v in Köpenicku
Automobil shořel časně ráno v pondělí na Dregerhoffstrasse v Berlíně-Köpenicku.
34-letý muž se pokoušel ještě o hašení, řekla policejní mluvčí.
To se mu však nezdařilo, takže požár s konečnou platností museli dostat pod kontrolu až hasiči.
Vozidlo prý bylo staršího typu.
Pravděpodobně jde o žhářství, avšak bez politického motivu.
Útěk řidiče po havárii v Lichtenbergu
Po těžké havárii v Lichtenbergu v noci na neděli řidič uprchl, aniž se postaral o svého zraněného spolujezdce.
Jak sdělila policie, dostal muž se svým vozidlem na Möllendorfstrasse smyk, narazil do tramvajového stožáru a skončil v kolejišti.
Řidička tramvaje zvládla ještě včas zabrzdit a viděla řidiče prchat.
Zalarmovaní hasiči museli těžce zraněného 23-letého muže osvobodit z vraku auta a dopravit do nemocnice.
Držitelka vozidla později uvedla, že jí krátce před tím bylo její auto ukradeno.
Požár ve sklepě v Tempelhofu
V jednom domě v Tempelhofu shořela v noci na neděli sklepní přepážka.
Nájemníci domu na Marienfelder Allee zpozorovali kouř na schodišti a zalarmovali hasiče, jak sdělila policie.
Nejprve byl zadržen 18-letý mladík, který se nápadně zajímal o hasební práce, jak se proslýchalo.
Ovšem podezření z činu se nepotvrdilo, takže byl opět propuštěn.
Zranění při rvačce v bistru
Při rvačce v Pankowě v noci na neděli byli zraněni dva hosté jedné restaurace s rychlou obsluhou.
Jak sdělila policie, pohádali se čtyři muži ve věku mezi 18 a 21 lety asi v 1.20 hodin nejprve se dvěma prodavači restaurace na Prenzlauer Promenade.
Dva 19-letí chtěli pomoci, načež byli kvartetem znenadání zbiti a pošlapáni.
Oba přitom utrpěli zranění hlavy.
Ti čtyři útočníci mohli být ještě v restauraci zadrženi.
Odvážný zachránce na stanici podzemní dráhy napaden - pachatel zadržen
Odvážný zachránce poskytl dívkám v tísni pomoc ve stanici podzemní dráhy Gesundbrunnen a dostal výprask.
Tři násilnící napadli 41-letého muže v sobotu a nastříkali mu do obličeje po ranách pěstmi také pepřový sprej.
Potom trio uprchlo.
Jak policie dále sdělila, mohl být o něco později zadržen 19-letý podezřelý
Kolemjdoucí chodkyně zalarmovala policii mobilem.
Pepřový sprej nalezli detektivové v koši na papír v blízkosti stanice metra.
Zachránce se dostavil k ambulantnímu ošetření do nemocnice.
Stavební jáma ve velvyslanecké čtvrti v plamenech
Ve stavební jámě ve velvyslanecké čtvrti v Tiergarten vypukl v sobotu požár.
Jak sdělila policie, vznítil se kolem 12.00 hodin při provádění svářečských prací v Tiergartenstrasse stavební materiál.
Tím vznikl velký kouřový oblak, který byl také dobře viditelný z dálky.
Přijely čtyři čety hasičů a dostaly rychle požár pod kontrolu.
Požárem byl postižen také dálkový teplovod a elektrické vedení.
Kromě toho musela být také překontrolována statika stavební jámy, řekl mluvčí hasičů.
Při požáru nedošlo ke zranění osob.
V průběhu hasebních prací musela být pro automobilní a autobusovou dopravu uzavřena Tiergartenstraße.
40-letý muž při přepadení těžce zraněn
Neznámí přepadli a při tom těžce zranili v pátek večer v centru 40-letého muže.
Jak policie sdělila v sobotu, procházel muž kolem 23.30 hodin ulicí Martin-Opitz-Strasse, když byl nejprve osloven a dotázán, kolik je hodin, třemi pachateli.
Potom jej muži následovali, náhle svou oběť zbili a zkopali a uprchli s jeho náprsní taškou a mobilem.
Policisté nalezli těžce zraněného muže ležícího na ulici a zavolali lékařskou záchrannou službu.
Muž musel být převezen do nemocnice.
Otec napadl řidičku tramvaje - dítě muselo přihlížet
Před očima svého čtyřletého syna urážel opilý otec v pátek večer řidičku tramvaje a potom ji začal bít.
Jak sdělila policie v sobotu, musela 49-letá zaměstnankyně BVG zastavit ve Weddingu Seestraße zastavit, když byla náhle napadena 30-letým mužem.
Přitom ji muž bil pěstí do obličeje, zatím co dítě přihlíželo.
Policisté krátkodobě opilce zajistili, pro chlapce si musel přijít dědeček.
Řidička tramvaje byla lehce zraněna.
Kontejner s odpadky ve Weddingu zapálen
Neznámí pachatelé v noci na sobotu ve dvoře ve Weddingu zapálili kontejner s odpadky.
Jak sdělila policie, zpozoroval jeden z obyvatelů kolem půlnoci oheň a zpozoroval zároveň, jak dva tmavě oblečení muži prchají přes sousedící hřbitovní zeď v Steegerstrasse.
Povolaní hasiči zvládli požár rychle uhasit.
Hladový labrador zapnul plotýnku vařiče - v bytě vznikl požár
Hladový pes způsobil podle všeho požár bytu v Brandenburg/Havel.
Labrador pravděpodobně vyskočil na sporák, aby dosáhl na žrádlo, jak sdělila v pátek policie
Přitom asi pohnul spínačem a zapnul jednu plotýnku.
Papír na sporáku chytil plamenem.
V bytě ve čtvrtém podlaží rodinného domu pro více rodin vypukl ve čtvrtek dopoledne požár.
Pes pošel v důsledku otravy kouřem.
18-letá nájemnice, která v průběhu požáru v bytě nebyla, je vyšetřována kvůli založení požáru z nedbalosti.
"Twilight"-Světová premiéra v Hollywoodu s velkým nasazením hvězd
Bouře bleskových světel, ječící fanoušci, zářící "Twilight"-stars: Při světové premiéře "Breaking Dawn - Až do konce noci 1" se nacházely tisíce zvědavců na černě vybarveném koberci před Nokia-Theatre v Los Angeles.
Nástup hvězd trval několik hodin.
Fanouškové Pověsti o upírech nebyli zklamáni: Představitel upíra Robert Pattinson, jeho rival - vlkodlak Taylor Lautner a "Bella"-Kráska Kristen Stewart dávali autogramy a pózovali s fanoušky.
Ve čtvrtém dílu si smí Bella konečně vzít svou velkou lásku.
SAP chce počet svých zaměstnanců v Číně zdvojnásobit.
Největší výrobce software v Evropě SAP investuje v příštích létech miliardy v Číně a chce skoro zdvojnásobit počet svých zaměstnanců v zemi.
Do r. 2015 přiteče prý kolem dvou miliard dolarů (přibližně 1,5 miliard euro), sdělil v úterý koncern Dax.
"Vytvoříme další výzkumná a vývojová zařízení a zaměstnáme příslušné pracovníky", oznámil zastupující šéf Bill McDermott na zákaznickém veletrhu v Pekingu.
Osazenstvo má nyní vzrůst z nynějších 2500 zaměstnanců na 4500.
Počet poboček světové jedničky v oblasti software pro podniky se zdvojnásobí z pěti na deset nebo jedenáct.
Dosud je SAP přítomen v Pekingu, Shanghai, Guanzhou, Chengdu a Dalian.
Asi 4000 z celosvětových více než 176 000 zákazníků SAPu jsou v zemi zažívající boom.
Plány růstu v Číně jsou také důležitým stavebním kamenem strategie koncernu Dax pro r. 2015.
SAP chce zvýšit obrat do r. 2015 na 20 miliard euro.
V minulém roce utržili Walldorfští přibližně 12,5 miliard euro.
V současnosti probíhají obchody výrobce software, který zaměstnává ve světovém měřítku 55 000 zaměstnanců, tak dobře jako skoro nikdy dříve.
SAP je v Číně aktivní už 20 let.
"Teď bychom rádi naše aktivity rozšířili (...) ", prohlásil McDermott.
"Naším cílem je, za podpory rozsáhlého průzkumu, v Číně podporovat trvalý růst."
Masakr na osobní úrovni
Emočně silná nová kniha Petera Englunda s názvem Krása a zármutek: Důvěrná historie první světové války (The Beauty and the Sorrow: An Intimate History of the First World War) začíná tak dlouhým seznamem vystupujících postav, až se vám z toho zatočí hlava.
Jedna rada, jak se v tu chvíli zachovat: Opatrně tuhle stránku vytrhněte a udělejte si z ní záložku.
Se všemi osobami se totiž v románovém vyprávění pana Englunda velmi dobře seznámíte a tento seznam vám bude sloužit jako navigace - jako jakýsi maják - ve chvílích, kdy se stejně jako muži a ženy v příběhu budete cítit zmatení a ztracení v různých situacích.
Pan Englund je švédský historik a novinář.
Rovněž je novým náměstkem na Švédské akademii, která uděluje Nobelovu cenu za literaturu.
Kniha, o které se zde bavíme, je velmi neobvyklá - autor sám ji popisuje, docela trefně, jako "antihistorickou práci".
Obsahuje několik velmi známých jmen, důležitých smluv či slavných bitev, naopak v ní téměř chybí velvyslanci, energičtí novináři i rozpravy o taktice a vybavení.
Není to ani tak kniha o tom, co se stalo, vysvětluje autor, jako spíš "kniha o tom, jaké to bylo". Pojednává hlavně o "pocitech, dojmech, zážitcích a náladách".
"Krása a zármutek" v sobě kombinuje válečné zážitky 20 více méně tuctových mužů a žen, na obou stranách barikády, od studentek a botaniků až po horolezce, doktory, řidiče záchranek a úředníky.
Někteří z těchto lidí se stanou hrdiny.
Jiní se stanou válečnými zajatci, přijdou o končetiny, zblázní se nebo zemřou.
Jejich životy se mihotají jako plameny svíček zapálených v kostele - nové se přidávají do spletence osudů, zatímco jiné uhasínají.
Kniha pana Englunda se od klasických historických románů liší.
Upravuje představu o tom, že první světová válka byla jen o hrůzostrašných zákopových bojích na Západní frontě.
"Krása a zármutek" zručně prozkoumává i další místa, kde probíhala válečná dramata: Alpy, Balkán, Východní frontu, Mezopotámii, Východní Afriku.
Vojáci v této knize řeší problémy s tím, že na ně padají včelí hnízda, musí trávit Vánoce ve stínu pyramid nebo se potýkají s přítomností much tse-tse.
Téměř od začátku jde o velmi dojemné čtení.
Válka pohltí životy lidí jako nějaká přírodní katastrofa, jako hurikán Katrina páchnoucí střelným prachem.
Když se v dálce začne ozývat střelba z děl a vy jste ženou, která je doma se svými dětmi, utečete nebo zůstanete?
Kdo se to vlastně blíží?
Téměř nikdo nechápe, co se děje, dokonce ani to, proč byla celá válka rozpoutána.
"Vakuum vzniklé z nedostatku faktů," všiml si pan Englund, "bylo vyplněno dohady, domněnkami, nadějemi, obavami, předsudky, konspiračními teoriemi, sny, nočními můrami a fámami."
"Krása a zármutek" sleduje příběhy jednotlivců, jako je například Florence Farmboroughová, anglická zdravotní sestra v ruské armádě, a Richard Stumpf, mladý námořník sloužící v německé flotile.
Jejich příběhy jsou vesměs přebírány z životopisů, dopisů a dalších již zveřejněných materiálů.
Popisy jejich životů mohou znít děsivě i poutavě, ale díky začlenění drobných momentů a detailů jsou naprosto živé a uvěřitelné.
Mnoho z nich pojednává o strádání a vyrovnávání se s ním.
V příběhu německé studentky autor říká: "Náhražky, všude samé náhražky."
"Náhražka kávy, napodobenina hliníku, imitace gumy, papírové obvazy, dřevěné knoflíky."
Zachází ještě dál a popisuje náhražky jídla v Německu.
Zmiňuje se o "mase vyrobeném z lisované rýže vařené ve skopovém tuku (a doplněné o falešnou kost ze dřeva), tabáku ze sušených kořínků a sušených bramborových slupek, botách s dřevěnými podrážkami".
Zmiňuje, že existovalo "837 registrovaných náhražek masa při výrobě párků a 511 registrovaných náhražek kávy".
Některé příběhy jsou o cti a statečnosti.
Jeden Američan v sobě nachází vnitřní popudy k divokosti a brutalitě, načež o válce prohlašuje: "Nakonec pochopíte, že právě tohle je lidská přirozenost. Nikoliv sedět v pohodlných křeslech s cigaretou a whisky, večerními novinami nebo dobrou knihou a předstírat, že tahle vaše maska představuje civilizaci a že se za tím škrobeným já v nitru neskrývá žádný barbar."
Naopak britský voják si uvědomuje, že s největší pravděpodobnosti brzy zemře a nikdo si toho ani nevšimne, natož aby truchlil.
"Když se člověk konečně smíří s tím, že se obětuje, čekal by alespoň, že se tak stane před zraky vděčného publika," píše.
Místo toho si však připadá jako "odsouzenec, kterého tajně oběsí".
Další poznámky se týkají odchodu staré Evropy a nástupu nových hrůz.
"Konflikt se čím dál více stával ekonomickou soutěží a konkurenčním bojem," píše pan Englund, "válkou mezi továrnami."
Zachytil to, čemu říká "nový druh bestie nastupujícího století: výřečný a ideologicky zapřisáhlý masový vrah v šatech střižených na míru, který svá krveprolití provádí, aniž by vstal od stolu."
Lidé se chovají naprosto nečekaně, podlost se střídá s hrdinstvím.
Pan Englund popisuje i vojáky, kteří se od prostitutek úmyslně snažili chytit nějakou pohlavní nemoc, aby se tak vyhnuli službě na frontě.
"Nejgrotesknějším příkladem tohoto chování bylo obchodování s gonokokovým hnisem, který vojáci nakupovali a potírali si jím genitálie v naději, že skončí v nemocnici," píše.
"Ti nejzoufalejší si ho vtírali i do očí, což je často oslepilo až do konce života."
V tomto překladu ze švédštiny od Petera Gravese je próza pana Englunda svižná, avšak nijak okázalá, což se k jeho lidskému tématu skvěle hodí.
V desítkách drobných výstupů zachycuje způsob, jakým válka "rozpoutala naprosto nezvladatelné síly: extrémní nacionalismus, sociální revoluci, náboženskou nenávist".
Lidé se začínají ptát, proč je jejich vůdcové nutí bojovat.
Nejlepší knihy o první světové válce většinou spíše než s komplexním vyprávěním pracovaly s náznaky, například "První světová válka a moderní vzpomínky" od Paula Fussella nebo romány jako "Na Západní frontě klid" od Ericha Marii Remarquea.
Pan Englund dává přednost nekonvenčnímu pojetí.
Jeho kniha má nejvíce zdrcující zakončení, jaké v populárně naučné literatuře nemá obdoby.
Vám ho však neprozradím.
Budete si však připadat, jako by najednou autor vyskočil z knihy, vytrhl vám stránku ze seznam hrdinů z ruky a zapálil ji.
Po předchozím omylu tentokrát na minutu přesně naplánovaná razie
Účastnily se jí stovky policistů, někteří v přilbách používaných při pouličních nepokojích.
Noc z pondělí na úterý byla zvolena proto, že by tou dobou měl být park Zuccotti téměř prázdný.
O akci nevěděl nikdo kromě několika vysoce postavených důstojníků. Ostatním bylo nejprve řečeno, že se jedná o cvičení.
V čele akce stál policejní komisař Raymond W. Kelly, jehož přítomnost zdůrazňovala, kolika problémům muselo policejní oddělení při operaci čelit.
Nesměly se opakovat případy z posledních týdnů, kdy došlo například k použití pepřových sprejů proti demonstrantům, čímž byla porušena pravidla oddělení a navíc se vlna sympatií veřejnosti přelila na stranu squatterů.
Proto byla policejní operace, jejímž cílem bylo vyčistit park Zuccotti od demonstrantů, zahájena až po dvou týdnech pečlivého plánování a cvičení.
Vedoucí představitelé se nechali inspirovat operacemi proběhnuvšími v ostatních městech.
Masivní cvičení pro případ chování v krizových situacích proběhlo v části Randalls Island, které bylo přípravou na akci v Zuccotti parku.
Vedoucí činitelé zesílili takzvaný výcvik pro potlačení nepokojů - protiteroristická opatření zahrnující rychlý přesun velkého množství policistů - se zaměřením na městskou část Lower Manhattan.
Poslední část výcviku proběhla v pondělí v noci, na manhattanské straně řeky East River.
Rozkazy k přesunu do parku přišly doslova "na poslední chvíli" prohlásil někdo, komu byla akce původně vysvětlena pouze jako "cvičení".
"Znám pár policistů, kteří byli do této akce také povoláni, a těm rozhodně nikdo neřekl, že se jede do parku Zuccotti," řekla osoba, která promluvila pouze pod podmínkou, že zůstane v anonymitě.
"O tom, že se jede do parku Zuccotti, věděli jen nejvýše postavení členové oddělení."
Jedním z důvodu utajení byla lekce, kterou už město jednou dostalo.
14. října měli představitelé města v plánu park vyčistit, ale potom od plánu ustoupili, protože jakmile se o něm doslechli demonstranti, nahrnuli se jich před zahájením operace do parku celé stovky.
Úterní akce se účastnili policisté z různých jednotek, včetně zásahových skupin z celého okolí - desítky policistů, kteří jsou běžně využíváni k posílení čtvrtí s vyšší úrovní kriminality.
Pan Kelly vysvětlil, že během dne do parku přichází a zase odchází velké množství lidí, takže jedna hodina v noci byla ideálním časem, kdy akci zahájit.
"Bylo vhodné to provést v době, kdy bude v parku co nejméně lidí," prohlásil.
Než jednotky vyrazily, seřadily se na pomezí ulic Pike Slip a Franklin D. Roosevelt Drive, poblíž mostu Manhattan Bridge, nákladní vozy pohotovostních jednotek s obloukovými lampami a amplióny.
Světla a nahraná zpráva burácející z amplionů mnoho demonstrantů vystrašily.
Když do parku vstoupili členové pořádkových jednotek ve svých modrých větrovkách, mnoho demonstrantů si sbalilo své věci a odešlo.
Policie tvrdí, že až do 1:45 ráno se nedotkla jediného stanu, čímž chtěla dát demonstrantům čas, aby si sbalili věci.
Další týmy policistů byly spatřeny, jak se shromažďují na okraji parku, aby do něj mohly vniknout, kdyby bylo potřeba provést nějaká zatýkání.
Reportéři byli nuceni park opustit.
Hlavní mluvčí policejního oddělení Paul J. Browne tvrdil, že tomu tak bylo pro jejich bezpečí.
Mnoho novinářů však zastává názor, že jim policie chtěla zabránit v tom, aby viděli její jednotky v akci, a navíc se k nim někteří policisté chovali hrubě.
Pan Browne tvrdil, že televizní vozy na Church Street vedoucí podél západní hranice parku mohly bez problémů natáčet.
Policie postupovala západním směrem a proplétala se hustou změtí osobních věcí protestujících, včetně zavazadel a igelitových tašek plných oblečení. Za nimi vyrazily týmy z hygienického oddělení, které okamžitě shrabovaly vše, co v parku zbylo.
Někteří demonstranti, kteří se odmítli pohnout, byli z parku vyvlečeni. Dokumentující obrazové materiály se objevily chvíli poté na internetu.
Nejzarytější skupina demonstrantů se uchýlila do blízkosti kuchyně v jejich tábořišti, která ležela poblíž středu parku.
Někteří vytvořili zátaras a policie zahájila jejich metodické zatýkání.
Asi deset lidí v centru tábořiště se k sobě vzájemně připoutalo.
A dva lidé se přivázali ke stromu, řekl pan Kelly.
Byli povoláni členové pohotovostních služeb, aby přeřízli zámky.
Až do 3:30 ráno v parku neproběhlo žádné zatýkání, oznámil pan Kelly.
Celá operace byla dokončena asi o 75 minut později, znělo vyjádření policie.
Pan Browne řekl, že v parku bylo zadrženo přibližně 142 osob.
Většina zatčení proběhla z důvodu "organizace výtržností a kladení odporu při zatýkání," objasnil.
Nejvýše postaveným policejním důstojníkem na místě akce byl Joseph J. Esposito, velitel policejního oddělení, nejvýše postavený uniformovaný důstojník na oddělení.
Operace se osobně účastnil rovněž Phil T. Pulaski, velitel detektivů na oddělení.
Pan Kelly byl přítomen, ale "nepodílel se na řízení operace," řekl pan Browne.
Druhá skupina policistů čekala podél východní strany Broadwaye, mezi ulicemi Liberty Street a Cedar Street, pro případ, že by bylo třeba, aby bylo potřeba ji povolat.
Na ulici Cortlandt Street, blok severně od parku, a na ulici Pine Street, blok jižně od parku, byly vztyčeny zátarasy.
Z těchto míst pak policie rozvinula ochranný pás ještě dále od parku Zuccotti.
Na jednom místě byli spatřeni policisté, z nichž mnoho bylo vybavených štíty, jak vytlačují osoby ještě dále za tuto hranici.
Na severní hranici bylo asi 28 osob.
Nejdivočejší akce noci proběhly jižně od parku.
Kolem páté hodiny ráno byl spatřen jeden demonstrant jižně od Pine Street, jak vyskočil na kapotu policejního vozu, a několik dalších, kteří vypouštěli vzduch z pneumatik policejní dodávky.
V jednu chvíli z davu vyletěl kus překližky.
Na konci operace byl hospitalizován jeden policista a jeden protestující.
Odborový svaz pomocných pracovníků bude žalovat město kvůli propuštění
Odbory zastupující stovky školních pomocných pracovníků, kteří minulý měsíc přišli o práci, ve středu plánují zažalovat město. Tvrdí, že propouštění nebylo nezbytné a navíc šlo o diskriminaci, kvůli nepřiměřenému dopadu na školy, které navštěvují chudí studenti.
Soudní pře je pravděpodobně poslední možností, která odborům v oblasti District Council 37 zbývá, v jejich snaze o zvrácení rozhodnutí o propouštění.
Sedmého října ztratilo práci šest set sedmdesát dva školních asistentů, rodičovských koordinátorů a dalších zaměstnanců, kteří patřili mezi nejhůře placené zaměstnance města. Jejich propuštění vedoucí členové odborů popsali jako odplatu města za to, že mu loni na jaře neumožnili přístup k fondu zdravotní péče spravovanému pracovními četami, pomocí kterého město chtělo zalepit díru v rozpočtu.
Představitelé města toto obvinění kategoricky odmítli.
Na jednání městské rady, které se konalo minulý měsíc, řekl ministr školství Dennis M. Walcott, že propouštění bylo součástí rozpočtu schváleného v červnu.
Jeden ze členů rady ihned kontroval tím, že v rozpočtu se nikde konkrétně nemluvilo o propuštění pomocných pracovníků.
Představitelé městské části District Council 37 oznámili, že již vyplnili potřebné dokumenty a varovali ministerstvo školství, že jej budou žalovat. Ve středu svolají tiskovou konferenci, kde formálně oznámí žalobu u Nejvyššího státního soudu na Manhattanu.
Obžalovanými v procesu bude pan Walcott a ministerstvo školství, zatímco žalující stranou bude osm propuštěných pracovníků, z nichž všichni jsou afroameričany či hispánci, stejně jako většina ostatních asistentů, kteří přišli o práci.
Elizabeth Thomasová, mluvčí právního oddělení města, řekla, že město ještě žalobu nevidělo, a proto se k jednotlivým obviněním nebude vyjadřovat.
Podle návrhu stížnosti, kterou se podařilo získat New York Times, se odbory zaměřily na množství propuštěných v chudých částech města, čímž chtěly podpořit svoje tvrzení o nespravedlivém jednání. Zastávají totiž názor, že chudé školy přišly o víc asistentů, protože jsou jim již dlouhodobě odpírány dostatečné finanční prostředky.
Poukazují na to, že zatímco ve školách v části Staten Island se nepropouštělo vůbec a v části Upper East Side jen minimálně, v Brooklynu, v části District 23 v Brownsville přišlo o práci 17 školních asistentů a v částech District 8 a 9 v Jižním Bronxu bylo propuštěno dokonce 46 asistentů.
Připomíná, že ve škole Public School 36 v Harlemu ztratilo práci pět z osmi asistentů, přestože jde o školu, kde 68 procent studentů žije v chudobě. V žalobě se říká: "Nejde o sousedství plné movitých rodičů, kteří mohou obstarávat finanční prostředky k vyrovnání schodku v rozpočtu."
Rozpočet školy Public School 36 byl letos snížen o 3,26 procent a škola rovněž přišla o peníze, když město změnilo způsob vypočítávání bonusových financí za každého přihlášeného chudého studenta.
Odbory kromě jiného tvrdí, že ředitelé středních škol mohli být zmateni způsobem, kterým byl napsán dokument schvalující propouštění rodičovských koordinátorů.
V dokumentu bylo k popisu akce použito slovo "excess", tedy zrušit pozici, přestože toto slovo se mnohem častěji používá k popisu přesunu učitele z výplatní listiny školy do databáze dostupných pracovníků, jejichž mzda je hrazena ze strany ústředního orgánu.
"Šedesát šest rodičovských koordinátorů bylo propuštěno," stojí v návrhu stížnosti, "a nikoliv pouze přesunuto do databáze na pozici dostupných pracovníků."
Mise je u konce, Kongres je připraven přijmout dohodu o situaci v Libyi
Konečně se zdá, že se Republikáni a Demokraté v kongresu shodnou na něčem, co se týká povstání v Libyi.
Než k tomu však došlo, musela revoluce uspět, dlouhou dobu vládnoucí diktátor Muammar Kaddáfí musel být zajat a zabit a účast jednotek Spojených států ukončena.
V úterý bude Komise pro mezinárodní vztahy Senátu rozhodovat o vyjádření, které podporuje předseda John Kerry (Mass.) společně se senátory Johnem McCainem (Ariz.) a Josephem I. Liebermanem (Conn.), v němž by měla poblahopřát Libyjcům k jejich úspěšnému povstání a americkým jednotkám poděkovat za "statečnost".
"Tímto prohlášením chceme ocenit odvahu obyvatel Libye, kteří začali s přestavbou své země," řekl Kerry.
"Obě strany politického spektra by chtěli vyjádřit podporu jejich demokratickým snahám."
Zmíněné věty možná vypadají nevinně, ale žádná debata, která se týkala Libye, až dosud nebyla snadná.
Během léta se zákonodárci z obou stran neustále dohadovali mezi sebou i s Bílým domem o znění řady prohlášení ke schválení nebo naopak odmítnutí vojenské role Spojených států v misi NATO v Libyi.
V červnu představili Kerry a McCain rezoluci povolující omezené použití amerických ozbrojených sil v Libyi.
Návrh byl ve Sněmovně zamítnut kvůli rozdílným názorům obou politických stran, takže se o něm v Senátu nikdy ani nehlasovalo.
Ovšem tentýž den, kdy byl ve Sněmovně tento návrh zamítnut, komora zamítla i opatření, které by zastavilo financování amerických operací v Libyi.
Tím se americká mise v Libyi ocitla doslova v legislativním očistci - Kongres kritizoval způsob, jakým prezident Obama misi řídí, ale jeho členy to očividně nedráždilo tolik, aby ho v jeho počínání přestali podporovat.
Váhavost kongresu nakonec předběhly další události.
Rebelové v srpnu dobyli Tripolis a 20. října byl zabit Kaddáfí.
Mise Nato oficiálně skončila 31. října.
Nyní je Senát možná připraven jednat.
Komise pro mezinárodní vztahy ve svém prohlášení "gratuluje obyvatelům Libye za jejich nezměrnou odvahu a obdivuhodnou houževnatost, kterou vynaložili ve snaze osvobodit svůj lid" a "chválí muže a ženy ozbrojených sil Spojených států i jejich spojence, kteří se zapojili do operace na ochranu libyjského obyvatelstva, za mimořádnou statečnost a profesionalitu."
V prohlášení se rovněž "potvrzuje národní zájem Spojených států na úspěšném a nezvratném přechodu k demokracii v Libyi."
Získá si nový návrh plnou podporu Komise pro mezinárodní vztahy, nebo budou zákonodárci opět rozděleni na dvě poloviny, jako tomu bylo při schvalování červnového návrhu?
Proti poslední verzi se postavil senátor Richard G. Lugar (Ind.), hlavní zástupce Republikánské strany v komisi.
Lugarův mluvčí v pondělí řekl, že finální verzi nového návrhu zatím ještě neviděl.
Ve Sněmovně se bude tento týden hlasovat o dodatku k Ústavě, který by vyžadoval vyrovnaný rozpočet, což by měla být nejvyšší legislativní priorita téměř všech republikánů i demokratů v Kongresu.
Toto opatření, prosazované Bobem Goodlattem (Va.), bude prvním dodatkem k Ústavě týkajícím se rozpočtu či jiného tématu, o kterém bude hlasovat celá Sněmovna nebo Senát.
Ostatním zákonodárcům se prozatím ani přes značnou snahu ještě nepodařilo své návrhy protlačit až k samotnému hlasování.
Goodlattův návrh je jen jedním z 68 dodatků k ústavě, které byly v kongresu představeny a dotýkaly se široké škály různých témat.
Některé z nich byly stejné - stejný návrh předložený Sněmovně i Senátu - a jiné jsou jen drobnými obměnami jiných.
Jen ve Sněmovně lze najít nejméně 15 verzí dodatku o vyrovnaném rozpočtu a další hrstku, která by ráda "regulovala federální výdaje".
Některé z návrhů jsou sice totožné, ale jejich zastánci - zvláště začínající republikáni, kteří si chtějí vylepšit pověst - se mohou chlubit jejich "autorstvím".
Výnos o regulaci rozpočtu, který byl schválen v srpnu, vyžadoval, aby o dodatku týkajícím se vyrovnaného rozpočtu hlasovala Sněmovna i Senát.
V březnu 58 senátorů hlasovalo ve prospěch nezávazného prohlášení na podporu vzniku takovéhoto dodatku.
Kromě rozpočtu chce několik členů projednávat i omezení počtu období, v nichž by mohli členové kongresu sloužit, zatímco José E. Serrano (N.Y.) chce navýšit počet období, která smí být ve funkci prezident.
Zástupce Jesse L. Jackson Jr. (Ill.) nabídl celou řadu dodatků, které by kromě jiného zaručovaly právo na kvalitní vzdělání a lékařskou péči.
Trvalým návrhem zůstává dodatek zakazující manželství párů stejného pohlaví i dodatek zakazující pálení státní vlajky.
Někteří zákonodárci rovněž chtějí umožnit anulování federálních zákonů v případě, že se proti nim postaví dvě třetiny států.
Přestože se zdá, že jsou členové Kongresu v navrhování různých dodatků velmi aktivní, v porovnání s předchozími lety však nijak výrazně nevybočují z průměru.
Ve 111. Kongresu nabídli 77 dodatků, zatímco ve 100. Kongresu jich bylo 66.
Jejich aktivita dokonce bledne ve srovnání s počátkem 90. let 20. století, kdy podle statistik senátní knihovny členové nabízeli každé dva roky více než 150 dodatků.
Nebyli však o moc úspěšnější než současní politici.
Poslední dodatek, který byl přidán - 27. dodatek - byl ratifikován v roce 1992, ovšem ve skutečnosti byl Kongresem navržen v roce 1789.
"Zmlácená, ale ne poražená," říká Giffordová ve svém prvním televizním rozhovoru od střelby
Deset měsíců poté, co ji z bezprostřední blízkosti poranil střelec na veřejném setkání s voliči v Tucsonu, se Gabrielle Gifffordsová (Ariz.) v pondělí večer objevila na celostátní televizi, zazpívala si společně s melodií z broadwayské show "The Sun Will Come Out Tomorrow" a prohlásila, že více než o návrat do Kongresu stojí o to, aby se uzdravila.
Giffordsová se objevila v pořadu "20/20" na stanici ABC News s Diane Sawyerovou. Bylo vidět, že tvorba vět jí ještě dělá problémy a při chůzi potřebovala pomoc.
Celý pořad dokumentoval její obtížnou rekonvalescenci, jež byla nezbytná kvůli poranění způsobeného kulkou, která jí vpředu prorazila lebku, pronikla levou polovinou mozku a vzadu jí vyšla z hlavy ven.
Před třemi měsíci se překvapivě vrátila do Sněmovny, aby se triumfálně zúčastnila hlasování o dluhovém stropu.
Při svém prvním televizním interview od lednové střelby, během níž bylo zabito šest osob a dalších 13 bylo zraněno, se Giffordsová usmívala, smála a zpívala - přičemž svoje zotavování popsala jako "obtížné".
Když se jí Sawyerová zeptala, jak se cítí, odpověděla jednačtyřicetiletá Giffordsová: "Docela dobře."
Rozhovor s Giffordsovou a jejím manželem, astronautem Markem Kellym, byl součástí hodinového speciálu dílu pořadu "20/20", který byl vysílaný v předvečer vydání nové knihy tohoto páru, s názvem "Gabby: Příběh odvahy a naděje".
Speciál sledoval celou rekonvalescenci Giffordové od střelby z 8. ledna.
Na videích, která natočil Kelly během prvních týdnu, je vidět Giffordsová v nemocniční posteli s vyholenou hlavou a dlouhou jizvou přes celé čelo.
Zatímco ji její manžel povzbuzuje, nedokáže v té době víc, než jen zvednou jeden nebo dva prsty.
O několik měsíců později je Giffordsová zachycena, jak sedí v kolečkovém křesle a terapeuti ji učí, jak provádět jednoduché činnosti.
Pokývání hlavou.
Vyšpulení rtů.
A potom, její první slovo: "Co."
Během pár dní Giffordsová vyslovila další slovo - "toast", když se dožadovala změny ve své snídani.
Videa odvysílaná stanicí ABC ukazují, že stěžejní úlohu pro zotavování Giffordsové hrála hudba: Kongresmanka na nich zpívá společně s terapeutem na melodie k písním "Girls Just Wanna Have Fun" od Cyndi Lauperové a "Free Fallin"" od Toma Pettyho.
Během rozhovoru Giffordová, která věnuje dvě hodiny denně terapii, Sawyerové prozradila, že si ze dne, kdy došlo ke střelbě, nic nepamatuje.
Její manžel řekl, že Giffordové předčítal novinové články o střelbě až 12. března, kdy se ho poprvé zeptala, kdo byla ona šestice, která byla při incidentu zabita.
Ze střelby je podezřelý Jared Lee Loughner, který je zadržován ve věznici v Missoury, kde pod vlivem násilně podávaných léků čeká na soudní proces.
"Zemřelo hodně lidí," řekla Giffordsová Sawyerové.
"Hrozné, hrozné, hrozné."
Kelly Sawyerové prozradil, že v jednu chvíli jeho manželka během rekonvalescence prohlásila: "Prohrála jsem."
"Tak jsem jí hned řekl: Gabby, neprohrálas," Popisoval Kelly.
"Jen jsi dostala nakládačku.
Ale ty to zvládneš, dáš se dohromady a vrátíš se ještě silnější než kdy dřív."
Vojenské jednotky se setkávají spíše se soucitem než s úctou
Ta událost byla galavečerem na Wall Street, který vynesl miliony dolarů pro válečné veterány v New Yorku, kteří nemají střechu nad hlavou.
Kid Rock zazpíval baladu o bezmocnosti, frustraci a ztrátě.
Seběhly se kolem něj stovky vojáků, námořníků, letců a mariňáků.
Slavnostně oblečený dav povstal a nadšeně tleskal.
"Muži i ženy sloužící v armádě byli považováni za hrdiny," řekl David Saltzman, který jarní benefici pořádal.
Slavnostního večera se zúčastnil i tehdejší předseda výboru náčelníků štábu. Kromě něj na místě byl i admirál Mike Mullen, který však viděl roli vojenských jednotek poněkud odlišně.
"Všichni byli představeni jako nějací sirotci," napsal důstojník v e-mailu.
Jsem si jistý, že to organizátoři mysleli dobře.
Vím, že ano.
Jenže to, co jsem viděl, nebyla úcta. Byla to lítost.
Tak naprosto opačné dojmy jen ilustrují nelehký vztah mezi armádou a často odměřenou, někdy oslavující americkou veřejností.
Vojsko je bezbřeze zahrnováno chválou za svoje oběti.
Jenže tato chvála něco stojí, říkají vojáci.
Veřejnost se stále více chová, jako by jedince v uniformě litovala.
"My vůbec nejsme oběti," řekl brigádní generál Sean B. MacFarland, který velel jednotkám v Iráku a brzy opustí Afghánistán.
"Jenže se zdá, že jediným způsobem, jak nás někteří dokážou podporovat, je postavit nás do role nešťastných duší."
Toto téma je velmi citlivé pro armádní velitele, kteří nechtějí vypadat nevděčně nebo si pokazit vztahy s veřejností, jíž slouží.
Rovněž si uvědomují, že hněv, kterému musely čelit jednotky vracející se kdysi z Vietnamu, byl mnohem horší.
Výsledkem toho je, že většina slov o lítosti je pronášena v tichosti a v soukromí mezi válečnými veterány.
Když se dva synové penzionovaného plukovníka Marka Canciana vraceli z bojových akcí, kde sloužili jako členové námořní pěchoty, varoval je jejich otec, že se na jejich službu budou lidé mimo armádu dívat ze dvou úhlů.
Z pohledu některých bude cítit respekt a úžas, protože porazili nepřátelské povstalce a navštívili exotická místa.
Jiným ale bude vrtat hlavou, jestli se "pod povrchem neukrývá zlý, násilný veterán," řekl Cancian, který se účastnil bojů v Iráku a po návratu zaujal místo ve Washingtonu ve vládě.
Tvrdil, že když hledal práci, tak někteří lidé, kteří s ním dělali pohovory, nenápadně naznačovali, zda tak brzy po návratu s boje dokáže odolat stresu, který je spojen s prací ve Washingtonu.
"Když budete mluvit o své službě, musíte počítat s negativními reakcemi," poučoval Cancian své syny.
Znepokojení armády částečně pramení z americké lhostejnosti k válkám.
Úspěchy na bitevním poli jen málokdy sklidí uznání v zemi, která má o vlastní armádě jen malé povědomí a ve válkách v Iráku a Afghánistánu nachází jen málo vlastního prospěchu.
"Jako národ si již nevážíme armádního hrdinství tak, jak bývalo běžné za druhé světové války," prohlásil generálporučík David Barno, který velel americkým jednotkám v Afghánistánu.
Místo toho se uznání ze strany politiků i veřejnosti soustředí hlavně na utrpení mužů ve zbrani.
Vojáci jsou vyznamenáváni za počet akcí, které přetrpěli, množství přátel, které ztratili, nebo za rozsah svých poranění.
Armáda čelí rostoucímu tlaku na to, aby tvrdě zasáhla proti znásilňování
Tento týden se rozhodne, zda bude zahájen soudní proces 28 žen a mužů proti armádě kvůli údajné nečinnosti v případě znásilnění.
Pokud ne, jsou připraveny žalobu podat stovky dalších navrhovatelů.
Vojínovi první třídy Elizabeth Lymanové bylo v noci, kdy byla údajně znásilněna svým kolegou z armády, 25 let a byla v 11. týdnu těhotenství.
Stalo se to v říjnu 2008 a ona mířila do kasáren na letecké základně Miramar severně od San Diega. Po večeři s kamarádem narazila na svého mužského kolegu nesoucího krabici s 12 pivy.
Zeptal se jí, jestli se k ní může připojit, že by u ní na pokoji mohli trochu popít.
"V hlavě se mi rozsvítilo výstražné světlo," popsala Lymanová.
Jenže rodilý Texasan její námitky naprosto ignoroval.
Pomyslela jsem si: Ne, je mu 19.
"Je z Texasu," řekla.
"Kéž bych poslouchala své instinkty."
Tvrdí, že jen pár minut poté, co vešli do jejího pokoje, k ní muž přešel, hodil ji na postel a znásilnil.
Tento týden, 18. listopadu, bude Lymanová a 27 dalších stávajících či bývalých členů armády čekat na verdikt slyšení, které se by mohlo mít historický dopad. To se bude odehrávat v Arlingtonu ve Virginii a půjde v něm o to, zda se obvinění proti bývalému ministrovi obrany Robertu Gatesovi a jeho předchůdci, Donaldu Rumsfeldovi, dostane až před soud.
V obvinění se uvádí, že Gates a Rumsfeld selhali v boji proti šíření znásilňování v armádě, což je v rozporu s ústavními právy vojáků.
Obvinění bylo v únoru podáno washingtonskou právničkou Susan Burkeovou a žalující strana měla v té době 17 členů. Během následujících měsíců se však jejich počet rozrostl na 28 - 25 žen a tři muže, kteří všichni tvrdí, že byli znásilněni či jinak sexuálně napadeni svými kolegy v armádě a že armáda po oznámení těchto útků selhala ve vyšetřování, potrestání i jakékoliv honbě za spravedlností.
Burkeová tvrdí, že jde po krku nejvýše postaveným velitelům armády, protože problém začíná právě u nich.
"Armáda je direktivním systémem," říká.
"Kdo jsou lidé, kteří jsou v pozici, že mohou zamezit snaze o zavedení opatření proti takovýmto činům? Vrchní velení."
Burkeová také tvrdí, že od února kontaktovala nejméně 400 dalších přeživších, z nichž mnoho z nich by se mohlo stát součástí dalších žalob podaných v budoucnu.
Její strategie: Spíše než aby seskupila všechna obvinění do tohoto případu - naskládala všechna vejce do jednoho košíku, jak sama říká - podá žaloby ve více různých případech, pokud bude třeba, aby tlak nepolevil.
Tým obhajující Ministerstvo obrany vede státní zástupce Spojených států Neil MacBride, který společně se svými spolupracovníky podal podnět k zamítnutí případu.
Soudní dokumenty, které získal Newsweek, podrobně rozebírají strategii obhajoby - v zásadě jde o to, že současní či bývalí vojáci nemohou armádu žalovat za zranění, která utrpěli jako členové ozbrojených sil.
Podle nařízení Nejvyššího soudu z roku 1950 zvaného jako Feres Doctrine není federální vláda zodpovědná za zranění, která utrpí vojáci v aktivní službě.
"Údajná zranění se týkají vojenské služby žalujících," píše se v dokumentu.
Ministerstvo obrany se k této záležitosti odmítlo vyjadřovat.
Věci se však od padesátých let změnily.
Přestože ženy stále ještě oficiálně nesmí sloužit v boji, jde jen o slovíčkaření: v moderních válkách se dá jen těžko najít jasně daná frontová linie.
Ve válkách v Iráku i Afghánistánu hrály týmy ženských vojáků čím dál výraznější roli, zvláště v oblasti komunikace s civilními ženami vyskytujícími se ve válečné zóně.
Výsledek: mezi těmito válkami padlo 150 vojáků ženského pohlaví - dvě třetiny z nich přímo v boji.
Nastal čas, aby se došlo k modernizaci i v armádě, vysvětluje Burkeová.
Ve svém boji není sama. Kromě ní se případem zabývají další tři právní zástupci.
Na právnické škole Yale připravují návštěvníci veteránského semináře o právních službách žalobu na čtyři hlavní vojenské akademie za domnělé rozvíjení atmosféry podporující nenávist k ženám.
Nezávisle na tom nezisková organizace amerických vietnamských veteránů shromažďuje podklady pro svoji žalobu mířící proti armádě. Tato žaloba se zaměřuje na diagnózu "poruchy osobnosti", která byla údajně zjištěna u obětí znásilnění, aby měla armáda záminku k jejich propuštění - podle aktivistů, jako je například Anu Bhagwatiová patřící ke skupině bojovníků za lidská práva Service Women's Action Network, jde o naprosto běžnou praxi.
Její skupina již v prosinci podala návrh žaloby proti státní organizaci pro jednání s veterány, kterou obviňuje z diskriminačních praktik, k nimž mělo dojít při zpracovávání žádostí o pomoc ze strany osob, které tvrdily, že byly ve službě sexuálně napadeny.
V Kongresu bylo představeno devět samostatných návrhů, které přednesla skupina senátorů a poslanců z obou politických stran a navrhovala v nich celou řadu opravných opatření.
Podle kanceláře pro předcházení a řešení sexuálního násilí ministerstva obrany bylo v roce 2010 nahlášeno 3 158 sexuálních útoků.
Tento typ útoků však zůstává ve většině případů neohlášen a podle vlastních odhadů Pentagonu toto číslo odpovídá přibližně 13,5 procent z odhadovaného počtu 19 000 incidentů, k nimž v daném roce došlo.
V hlášení vydaném v březnu je rozebrána i míra trestního stíhání podezřelých: V roce 2010 se k soudu dostalo 20 procent případů nahlášených v armádě - což je polovina oproti civilnímu justičnímu systému.
Žalobci v případě zástupkyně Burkeové popisují útoky jen jako první z celé řady traumat.
Vojín první třídy Lymanová například nahlásila údajné znásilnění vojenské policii necelou hodinu poté, co k němu mělo dojít.
Během noci, říká, byla požádána, aby podrobnosti o svém znásilnění zopakovala jedenáctkrát různým členům policie, lékařům a velitelům.
Podstoupila všechna vyšetření nezbytná k určení znásilnění a v její posteli byla nalezena krev útočníka - z rány, kterou mu udělala na paži.
O šest měsíců později, v dubnu 2009, absolvovala Lymanová slyšení před soudem, během kterého jí byly pokládány otázky týkající se toho, zda se v den útoku milovala se svým přítelem.
Bylo předvoláno šest osob, které jako svědci o pověsti vypovídaly ve prospěch údajného pachatele, jenž byl nakonec zproštěn viny.
"Vzpomínám si na den, kdy byl vynesen rozsudek," říká Lymanová.
"Měla jsem pocit, že přímo tam na místě porodím - s křikem jsem vyběhla ze soudní síně."
"Umístili mě na psychiatrickou jednotku, a když jsem se dostala ven, pamatuji si, že jsem svému velícímu důstojníkovi řekla: To nebyl jeho soud. Byl můj."
Lymanové přikázali navštěvovat vojenského psychiatra, který u ní nakonec diagnostikoval poruchu osobnosti, čímž ji označil za nezpůsobilou k službě.
V lednu 2010 byla z armády bez cti a tudíž i bez nároku na výsluhu propuštěna.
Ať už se případ Lymanové a ostatních žalobců pohne do další fáze nebo ne, je to běh na dlouhou trať, říká John Turley, profesor práva na Právnické univerzitě George Washingtona.
Ovšem, poznamenává, "Z mého úhlu pohledu, by měli být schopni postoupit do dalších fází projednávání."
Mezi nimi a verdiktem však stojí zmíněná doktrína, která byla kritizována od první chvíle, co spatřila světlo světa.
Já sám jsem celoživotním kritikem doktríny Feres Doctrine.
Armáda je několik desetiletí pozadu, protože jejich povinnosti neudávají dodržovat stejnou míru motivačních podnětů a odstrašujících prostředků.
Dodává: "Šance jsou těžce proti nim... ale je pro ně důležité, aby to zkusili."
Ke změně dojde jen tehdy, když budou dobří lidé ochotni bojovat.
Pokud nebude ve slyšení rozhodnuto v jejich prospěch, Burkevoá, právnička žalujících, shromáždí stovky jiných osob připravených podat žalobu a začne pracovat na dalších kauzách týkajících se tohoto tématu.
"Nepřestaneme s armádou v této otázce bojovat, odkud nedojde k reformě," říká.
Nebo dokud neumřeme, podle toho, co přijde dřív.
Zdi mají oči: Jak vás vědci zkoumají na Facebooku
Než se Anders Behring Breivik stal novou tváří pravicového extremismu v Evropě, byl jen dalším mladým mužem, který své protipřistěhovalecké názory prezentoval na internetu.
V pondělí se Braivik, který se přiznal k červencovému vraždícímu běsnění, po němž zbylo v Norsku 77 mrtvých, zúčastnil svého prvního veřejného soudního slyšení.
Přestože Breivik mohl jednat sám, v kyberprostoru rozhodně osamělý nebyl: během přípravy útoku strávil spoustu času u počítače, chatoval s některými z milionů nacionalistů podporujících pravicové skupiny na stránkách sociálních sítí.
Po tragédii z letošního léta se vědci chtějí o těchto lidech dozvědět více.
Jenže jak je najít?
Snadno - stačí vyrazit na Facebook.
"Uvědomili jsme si, že sehnat je, není vlastně vůbec tak těžké," říká Jamie Bartlett, hlavní autor nedávno vydané zprávy britského výzkumného týmu, která se týkala evropského digitálního populismu.
Zásoba osobních informací na Facebooku je tak obsáhlá, říká Bartlett, že vědcům stačilo, aby jednoduše využili reklamu na stránkách a díky tomu s naprostou přesností určili hledanou demografickou skupinu - něco, co marketingoví pracovníci dělají už celá léta.
Bartlettův tým napříč celou Evropou našel půl milionů fanoušků pravicových skupin, načež na ně zaměřili pozornost a rozeslali jim inzeráty. Avšak místo toho, aby je jejich prostřednictvím zvali do nově vzniklé skupiny nebo jim nabízeli nějaké dietní produkty, vyzývali je k vyplnění dotazníku, v němž se vyskytovaly otázky týkající se úrovně jejich vzdělání, vztahu k násilí a optimismu vzhledem k jejich vlastní budoucnosti.
Prostřednictvím Facebooku se Bartlettovi a jeho kolegům podařilo získat výsledky od více než 10,000 fanoušků 14 různých pravicových skupin v 11 evropských zemích - bez toho, aby vůbec museli opustit kancelář.
"Je to úplně nový způsob provádění výzkumu," poznamenává Bartlett.
Některé z výsledků nejsou až tak překvapivé: on-line stoupenci pravicových skupin jsou vesměs mladí muži, které popuzuje rostoucí míra přistěhovalectví.
Ale na druhou stranu, "ti, kdo svůj on-line aktivismus kombinují i s off-line aktivismem jsou rozumnější, demokratičtější a méně násilničtí než ti, kteří zůstávají neustále ukryti za obrazovkou počítače."
Práce týmu DEMOS je jen jedním z příkladů, jak se Facebook stává novým nástrojem v rukou vědců.
Výzkumné týmy, zdravotničtí vědci a političtí výzkumníci tyto stránky využívají ke studiu všeho, od zdravotních problémů až po sociální trendy ukrývající se aktualizacemi stavů, příspěvky na zdech a stisknutými tlačítky "Líbí se mi".
Facebook hlásí více než 800 milionů aktivních uživatelů. Každý z nich denně v průměru poskytne tři různé údaje, což z této sociální sítě dělá doslova "informační supernovu", která stojí za rozvojem mnoha nových výzkumů. Počet akademických prací, v jejichž názvu se vyskytuje slovo Facebook, vzrostl oproti stavu před pěti lety na téměř 800%.
Pro některé vědce tkví kouzlo Facebooku v tom, že jim dává možnost studovat lidi bez toho, aby je museli obtěžovat někde na ulici.
"Dříve platilo, že když jste chtěli provést průzkum mezi lidmi z Britské národní strany, bylo velmi těžké je identifikovat."
"Museli byste se dostat do strany, kam by vás ale nikdy nepustili" říká Bartlett.
"Tohle všechno Facebook odbourává - prostě jdete přímo k nim."
Jiní tvrdí, že stránka dokáže nabídnout způsob, jak identifikovat společensko-zdravotní problém a vyhnout se jim.
V nedávné studii doktorky Megan Morenové z Univerzity ve Wisconsinu, výzkumný tým zjistil, že univerzitní studenti, kteří rozebírali své opilecké výstupy na Facebooku, byli mnohem více ohroženi problémem alkoholismu než studenti, kteří o tomto tématu mlčeli.
Morenová navrhuje, aby vrstevníci studentů stránky monitorovali a přišli s nabídkou pomoci studentovi, který zveřejňuje příliš mnoho opileckých statusů.
"Problém se nedá vyřešit, pokud ho nedokážete diagnostikovat," řekl listu Washington Post Dimitri Christakis, spoluautor doktorky Morenové a ředitel Centra pro zdraví, chování a vývoj dětí na Dětském výzkumném institutu v Seattlu.
"Našli jsme způsob, jak identifikovat ohrožené děti, které bychom jinak neměli šanci objevit."
Facebook sám neustále sonduje data svých uživatelů.
Informační tým stránek vypracoval statistiky týkající se souvislosti vztahových statusů a dne sv. Valentýna, volební účasti v roce 2010 a koeficientu spokojenosti národa (hlavně s využitím informací, k nimž měli přístup - zastánci internetové svobody již dlouho tvrdí, že by stránka měla svůj informační poklad zpřístupnit k výzkumu i ostatním).
Ale uživatelé Facebooku vědí, že je stránka sleduje, ať se jim to líbí nebo ne - výměnou za možnost zahrát si Scrabble s kamarádem, který je tisíce kilometrů daleko, je třeba stránce poskytnout své osobní informace.
Ale co když se uživatelé Facebooku stanou součástí výzkumu, o kterém ani nevědí?
Vědci mají jasně vymezená pravidla týkající se toho, jak shromažďovat data off-line. On-line data jsou však přístupná každému.
"Podle mě většinu uživatelů ani nenapadlo, že by vědci mohli nahlížet do jejich profilů," říká Neil Selwyn, sociolog v London Knowledge Lab, o studii z roku 2006, kterou prováděl s využitím veřejných facebookových zdí svých studentů.
"Pokud šlo o ně, brali to tak, že jsou informace jen mezi nimi a jejich přáteli."
Následně je také zvážit otázku metodiky.
I při výzkumu off-line neexistuje žádná záruka, že je subjekt naprosto upřímný.
Na Facebooku není možné nijak ověřit, z jak velké části jsou informace na profilu a příspěvky na zdi pravdivé.
"Co říkáte na Facebooku a co děláte mimo Facebook, to jsou dvě naprosto odlišené věci," vysvětluje Selwyn.
Právě proto si Selwin, který dlouhé roky strávil výzkumy nových technologií, myslí, že tužka a zápisník i nadále zůstávají tím nejlepším možným nástrojem, který lze při výzkumu využít.
"Když vyrazíte do skutečného světa a mluvíte se skutečnými lidmi, je to něco, co se nedá nahradit," říká.
"Společenský výzkum by měl být o společnosti a společenských aktivitách - a sakra hodně společenských aktivit se pořád ještě odehrává off-line."
"Chladný a nelidský": Anders Behring Breivik se účastní svého prvního veřejného soudního přelíčení
Anders Behring Breivik, muž, který se přiznal k zosnování dvou útoků, během nichž bylo letos v létě v Norsku zabito 77 lidi, během svého prvního veřejného soudního slyšení v Oslu sám sebe popsal jako bojovníka "odboje".
"Jsem vojenským velitelem v Norském hnutí odporu a mezi norskými templářskými rytíři," prohlásil před soudem, kde se shromáždilo 500 lidí.
"Vznáším námitku proti soudnímu dvoru, protože vám mandát udělily organizace podporující ideologii nenávisti a protože podporuje multikulturalismus."
"Doznávám se ke svým činům, ale nepřiznávám za ně žádnou vinu."
Soudce Torkjel Nesheim Breivika během tohoto monologu přerušil, protože "nechtěl dát Breivikovi příležitost, aby toto slyšení využíval jako pódium, z něhož by mohl hlásat své názory."
Ze stejného důvodu odmítl Breivikovi, který si s sebou přinesl připravenou řeč, umožnit na konci slyšení oslovit příbuzné svých obětí.
Nesheim rovněž přikázal policii, aby Breivika držela ve vazbě dalších 12 týdnů, zakázal mu jakýkoliv styk s médii po dobu 4 týnů a oznámil, že pravomocné orgány budou mít po dobu osmi týdnů úplnou kontrolu nad všemi jeho návštěvami a veškerou korespondencí.
Slyšení se zúčastnilo asi 30 příbuzných obětí a přeživších.
Někteří přišli v naději, že budou moci Breivikovi pohlédnout do očí, jiní proto, aby se ujistili, že je držen pevně pod zámkem.
Všichni se zúčastnili s cílem posunout případ k brzkému uzavření.
"Připadalo mi, že vypadal chladně a nelidsky," řekl komentátorovi NRK jeden z přeživších útoku.
"Nebylo to nic příjemného, ale za sebe můžu říct, že potom, co jsem uviděl a uslyšel podezřelého, jsem se psychicky posunul zase o trochu dál."
Breivik, v tmavém obleku a modré kravatě, zůstal po celou dobu slyšení klidný a profesionální. Při příchodu i odchodu do budovy bez potíží hledem přítomným žurnalistům i přeživším do očí.
Navzdory Breivikově bizarní představě, že je součástí většího hnutí "odporu", soudce naznal, že není šílený, a poznamenal, že neexistuje důkaz o tom, že by měl nějakého spolupachatele.
Pro někoho může být útěchou, že útoky z 22. června se zdají být prací jediného extremisty a nikoliv skupiny radikálů.
To však automaticky nezmenšuje zármutek a zmatek, které jsou stále ještě v myslích a srdcích celého národa.
"Přál bych si, aby vypadla jako stvůra, jenže to tak není," řekl příbuzný jedné z obětí.
"Kdyby ano, bylo by všechno mnohem jednodušší."
7 poučení ze ztraceného rozhovoru se Stevem Jobsem ve filmu mířícím do kin tento týden
Jakmile Steve Jobs 5. října zemřel, začaly se objevovat názory lidí, kteří ho porovnávali s Henrym Fordem - a zvolili ho za jeho genialitu Největším moderním vynálezcem.
Na nedávno znovuobjeveném Jobsově rozhovoru, který byl oprášen pro speciální film, jenž míří do kin tento týden, bude pro všechny fanoušky společnosti Apple fakt, že jeho kreativní mysl naprosto dokonale rozuměla obchodním procesům a pracovním tokům stojícím za jeho produkty.
Byl úžasným designérem, snílkem a samozvaným členem hnutí hippie, ale zároveň také pedantským organizátorem a člověkem, který každou drobnost ladí do nejmenších detailů - věřil, že mnoho podnikatelů trpí "představou, že skutečně skvělý nápad je z 90 procent jejich práce... [ale] mezi výborným nápadem a výborným výsledným produktem je ještě dlouhá cesta sousta práce."
V roce 1995 pracoval Bob Cringely na TV pořadu Triumf počítačových bláznů, který pojednával o úsvitu osobních počítačů. Během natáčení se odehrál unikátní, více než hodinový rozhovor.
Tou dobou tomu bylo již deset let od chvíle, co byl Jobs přinucen opustit společnost Apple, a měl plné ruce práce se svojí novou počítačovou společností NeXT, a netrpělivě vyhlížel, jak široká veřejnost přijme internet.
V TV pořadu byla nakonec použita jen krátká část celého Cringelyho rozhovoru a o původních kopiích interview se tradovalo, že se ztratily při převozu.
Krátce po Jobsově smrti však byly VHS kopie nalezeny v režisérově garáži.
Právě tento materiál, mírně sestříhaný, tvoří základ 68minutového snímku Steve Jobs: Ztracené interview, který míří do vybraných kin tuto středu a čtvrtek.
Na někoho, kdo proslul svojí nechutí k poskytování delších rozhovorů, zde Jobs působí až překvapivě nadšeně, že se může rozpovídat o své technologické filosofii a obchodních strategiích.
A rovněž se ukazuje jako velmi přemýšlivý člověk.
Čtyřikrát se během rozhovoru stane, že mezi otázkou a odpovědí nastane delší pauza - 10 až 15 sekund přemýšlení, kdy je vidět, jak si Jobs odpověď dokonale promýšlí, aby byla co nejvýstižnější a nejpřesnější.
Objevují se i momenty, kdy na povrch vyplouvá Jobsův perfekcionismus, kdy při Cringelyho otázkách působí netrpělivě a popohání ho, aby se rychleji dostal k důležitějším problémům a tématům.
Rozhovor byl natočen ještě před érou Pixaru, iPodu nebo iPhonu a objevují se v něm až děsivě prorocké myšlenky, když Jobs hodnotí, co dělají ostatní společnosti dobře a špatně, přičemž nabízí svoji vlastní vizi budoucnosti na poli počítačové techniky.
Jedna věc je pročítat si posmrtná hodnocení Jobsovy kariéry, ale na Jobsovi, kterého vidíme zde jako dychtivého snílka v rozkvětu jeho geniality, je něco syrového a inspirativního.
Má zde svoji vlastní vizi toho, jak by věc mohly a měly vypadat.
Netrvalo dlouho, a poté, co svoje myšlenky vyslovil, je začal rovněž uvádět do praxe.
Rychlý souhrn sedmi scén ze Ztraceného interview, které rozhodně stojí za povšimnutí:
Jak se naučil řídit podnik:
"Během let podnikání, jsem se vždycky ptal: Proč tohle děláte? a odpověď byla pokaždé stejná: No, takhle se to prostě dělá."
Nikdo neví, proč dělá to, co dělá, nikdy o věcech týkajících se podnikání nepřemýšlí do hloubky.
To jsem zjistil.
Jobs pokračuje tím, že popisuje svoji snahu o zjednodušení účetnictví ve společnosti Apple.
Byl naprosto zmatený ze způsobu, jakým byly zaznamenávány náklady - často začínaly nápisem "standardní náklady", o jejich výši se mohl jen domýšlet. V té chvíli se rozhodl vyrazit vlastní cestou - vyvinul automatický nástroj, který zaručoval, že mohli obchodní náklady určit během chviličky.
Jak provedl rošťárnu na papeže:
Jobs vzpomíná na "Modrou krabici", kterou sestrojil se Stevem Wozniakem - zařízení, které lidem umožňovalo účinně se nabourat do telefonní společnosti a bezplatně volat kamkoliv na světě.
O zařízení toho byla v minulosti napsána již celá řada, ale Jobsovo nadšení, když Modrou krabici popisuje jako nástroj moci, je doslova nakažlivé.
Vypráví, jak s Wozniakem zařízení testovali s použitím placeného telefonu a během hovoru se nechali přepojovat z jedné sítě AT&T do jiné, zatímco k tomu využívali co největší počet satelitů.
"Nejméně půltucetkrát jsme se takhle propletli dokola kolem světa, takže když jsme pak něco zakřičeli do placeného telefonu, ozvalo se to o minutu později z druhého telefonu u dveří," směje se Jobs.
"Byli jsme mladí a zjistili jsme, že sami dokážeme sestrojit věc, která je schopná řídit infrastrukturu za miliardy dolarů po celém světě."
Sami dva jsme vyrobili malinkou věcičku, která dokázala ovládat mnohem většího obra - byla to neuvěřitelná zkušenost a podle mě by bez ní nikdy nevznikla firma Apple.
Jobs pokračuje popisem žertu, který s Wozniakem téměř dotáhli do konce. Prostřednictvím Modré krabice uprostřed noci zavolali do Vatikánu a požádali o to, zda by mohli mluvit s papežem, přičemž se co nejlépe vydávali za Henryho Kissingera.
Postupně byli povoláváni čím dál výše postavení členové katolické církve, aby si uprostřed noci promluvili s americkým diplomatem, a teprve těsně před tím, než k telefonu vzbudili i samotného papeže, se dvojice rozchechtala a sluchátko položila.
Jak se zamiloval do technologie (a telefonoval s Billem Hewlettem):
Když mu bylo 12 a sháněl náhradní díly, aby si mohl postavit kmitoměr, našel si v telefonním seznamu číslo na Billa Hewletta a zavolal mu.
Nedlouho po jejich 20minutovém rozhovoru už měl Jobs zajištěnou letní brigádu ve společnosti Hewlett-Packard.
"Neuvěřitelně mě ovlivnila. Byla to jediná firma, kterou jsem v té době poznal, a formovala můj pohled na to, co to vlastně taková společnost je a jak se má chovat ke svým zaměstnancům."
Jobs se později stal jedním ze zaměstnanců HP, kteří navštívili firemní výzkumné laboratoře v Palo Alto, kde uviděl "první stolní počítač, který byl kdy vyroben".
Byl velký jako kufr, měl CRT monitor a já se do něj okamžitě zamiloval.
Jako teenager jsem v HP postupoval výš a výš, poflakoval jsem se kolem toho počítače a začal pro něj psát programy.
Jak vymýšlí inovace:
Na několika místech Jobs během rozhovoru mluví o tom, jak vymýšlí nové produkty za běhu.
V počátcích své kariéry, když se vydal prodat pár desek s plošnými spoji, ho jeden zákazník požádal, aby pro něj sestavil dohromady celý počítač.
K dispozici měl pouze 30 zaplacených dní, během nichž musel vymyslet, smontovat i dodat hotové zařízení.
Když byl později ve společnosti Apple, vzpomíná na problémy, kterým čelili při vývoji počítačové myši:
"Pamatuji si, jak jsme se docela divoce hádali... křičeli na mě, že by to trvalo pět let [sestavit myš, která by stála 300 USD], až mě to přestalo bavit, vyšel jsem ven a našel si designéra."
O devadesát dní později jsme dokázali vyrobit dokonale spolehlivou myš za 15 USD.
Jak velkým společnostem dochází dech:
Dávno před tím, než vedl vzkříšení společnosti Apple, Jobs prozíravě předpověděl, že mnoho průmyslových lídrů ve své vizi zakolísá a ztratí svůj podíl na trhu.
"Řekněme, že pracujete u společností IBM nebo Xerox, takže děláte lepší kopírky nebo tiskárny, no a co dál?"
Máte na trhu monopol, takže se společnost už společnost nemůže být úspěšnější.
V tu chvíli už vládne odbyt a marketing, takže firmám šéfují lidé, kteří mají na starosti právě tohle, zatímco lidé mající na starosti vlastní produkty jsou vyšachováni z rozhodovacího procesu.
Technologický génius, který společnost dovedl až k její neotřesitelné pozici, je nyní nahrazen lidmi, kteří nemají představu o dobrých nebo špatných produktech - zručnost a technické znalosti jsou nezbytné.
Přesně to se stalo ve společnosti Xerox...
Společnost Xerox mohla vlastnit doslova celý počítačový průmysl.
Mohla být desetkrát větší, než je, mohla být Microsoftem devadesátých let...
Místo vítězství si však zadělali na prohru.
Jak bere inovace jako formu umění:
"Mezi výborným nápadem a výborným výsledným produktem je ještě dlouhá cesta a spousta práce... a jak se ten skvělý nápad vyvíjí, tak se i mění a rozrůstá."
Během té doby se toho o něm spoustu naučíte.
Musíte přistoupit na celou řadu kompromisů - určité věci prostě elektrony, sklo, roboty nebo továrny udělat nepřinutíte.
Musíte mít na paměti neustále 5 000 věcí - různé koncepty - a skládat si je dohromady...
Nakonec záleží na vkusu - snažíte se myslet na ty nejlepší věci, které kdy lidstvo stvořilo, a určitým způsobem se je pokoušíte promítnout do toho, co sami děláte.
Picasso řekl, že dobří umělci kopírují, ale ti nejlepší umělci kradou.
Nikdy jsem se nestyděl za to, že jsem ty nejlepší nápady uloupil.
Společnost Macintosh byla tak úžasná a úspěšná proto, že lidé, kteří v ní pracovali, byli vynikající hudebníci, básnící, umělci, zoologové, historici a shodou okolností zároveň také nejlepší počítačoví odborníci na světě.
Nebýt počítačů a nových technologií, dokázali by úžasné věci v úplně jiných odvětvích.
Scalia a Thomas večeřeli s odpůrci zákona o zdravotní péči v době, kdy se jejich případem zabýval soud
V den, kdy Nejvyšší soud zasedl za zavřenými dveřmi, aby projednal politicky kontroverzní otázku, zda přijme námitku proti zákonu o zdravotnické péči prezidenta Obamy, dva z jeho soudců, Antonin Scalia a Clarence Thomas, se zúčastnili slavnostní večeře sponzorované právnickou firmou, která se bude před soudem účastnit jednání.
K události došlo minulý čtvrtek, kdy se všech devět soudců sešlo, aby prodiskutovalo podané návrhy.
Jedním z probíraných případů byla žaloba vznesená 26 státy zpochybňující radikální přepracování zdravotnické péče, které loni schválil Kongres - zákon, který zmobilizoval konzervativní aktivisty po celém světě.
Soudci odsouhlasili, že žalobu vyslechnou. V březnu se však očekává 5,5hodinové jednání, jehož výsledek navíc ještě více rozvíří prezidentské volby, které jsou naplánované na rok 2012 a v době vydání rozhodnutí budou v plném proudu.
Právníkem, který se postaví před soudní dvůr a bude se snažit docílit zamítnutí zákona, bude s největší pravděpodobností Paul Clement, který sloužil jako generální prokurátor Spojených států za vlády George W. Bushe.
Clementova právnická firma, Bancroft PLLC, byla jednou z téměř dvou tuctů společností, které pomáhaly sponzorovat výroční večeři skupiny Federalist Society, která se již dlouhá léta zabývá obhajobou konzervativních právních principů.
Další společnost, která večeři sponzorovala, Jones Day, zastupuje jedno z obchodních sdružení zpochybňujících zákon, tzv. Národní federaci nezávislého podnikání.
Dalším sponzorem byl farmaceutický gigant Pfizer Inc, pro který jsou v procesu v sázce obrovské finanční prostředky.
Večeře se konala ve washingtonském hotelu několik hodin po soudní diskusi na téma zmíněného případu.
Zúčastnil se jí, kromě jiných, také Mitch McConnell, nejvyšší představitel Republikánů v Senátu a potvrzený odpůrce zákona o zdravotnické péči.
A uvádění hosté? Scalia a Thomas.
Není to nic nového: Tato dvojice soudců se akcí skupiny Federalist Society účastní už celé roky.
A rozhodně nejde ani o nic, co by bylo v rozporu s pravidly etiky.
Ve skutečnosti jsou tito soudci zproštěni povinnosti dodržovat zásady chování, kterým podléhají nižší federální soudci.
Pokud by tomu však nebylo, rozhodně by jejich chování spadalo pod princip C4, který říká, že "soudce se může účastnit akcí, které právě související a jiné organizace pořádají za účelem získání finančních prostředků, ovšem soudce nesmí být řečníkem, čestným hostem, ani nesmí být uváděný na programu akce."
Přesto však vztah Scalii a Thomase ke dvěma právnickým firmám účinkujícím v případu, a rovněž společnosti s obrovským finančním zájmem v tomto případu, bohatě stačil, aby zalarmoval aktivisty volající po etice ve vládě.
"Toto šokující porušení etiky a lhostejnost vůči kódu chování je v rozporu s tvrzením několika soudců, že se nejvyšší soud chová podle stejných pravidel, která platí pro všechny ostatní federální soudce," prohlásil Bob Edgar, prezident organizace Common Cause.
"Soudci popíjeli a večeřeli na společenské benefici společně s právními zástupci, kteří čekají na projednání svého případu před soudem."
Jejich přítomnost a pomoc při získávání finančních prostředků prostřednictvím této akce podkopává nohy veškerým tvrzením o nezaujatosti, což je nepřijatelné.
Scalia a Thomas vůči svým kritikům projevili jen pramálo pochopení a vzkázali jim, že oni také bez problémů kombinují své soudní povinnosti s akcemi skupin, jako je Federalist Society.
Thomasova manželka Ginni je vysoce postavenou konzervativní aktivistkou.
Konzervativci navíc namítají, že etický problém má hlavně soudkyně Elena Kaganová a nikoliv Scalia s Thomasem.
Kaganová pracovala jako generální prokurátorka za vlády prezidenta Obamy, když se před soudem objevily první námitky proti zákonu.
Kritici Kaganové na ni tlačí, aby se zřekla účasti na případu, a tvrdí, že tehdy za zákon bojovala tolik, než aby nyní mohla být nezaujatá.
Kaganová nijak nenaznačila, že by se chystala odstoupit.
Společnost Boeing získala rekordní zakázku na proudová letadla v hodnotě 18 miliard USD
Aerolinky Emirates objednávají 50 dvouuličkových proudových letadel Boeing 777 s možností nákupu 20 dalších.
Společnost Boeing rovněž prodává šest letounů Boeing Dreamliner aerolinkám Aman Air, za které inkasuje více než 1 miliardu USD.
Když nějaká společnost dostane objednávku na 50 kusů svých produktů, většinou to není žádný důvod k oslavě.
Pokud je však tou společností výrobce letadel Boeing Co. a cena těchto 50 letounů činí dohromady rekordních 18 miliard USD, je to něco jiného.
Stejně tak důležitou zprávou je i to, odkud společnost Boeing zakázku získala: Střední východ, rozrůstající se zlatý důl pro budoucí objednávky letadel.
Podle předpovědi vydané v pondělí chicagská společnost odhaduje, že aerolinky na Středním východě budou v příštích 20 letech potřebovat 2 520 letounů v hodnotě 450 miliard USD.
Společnost Boeing o víkendu oznámila svoji největší objednávku v historii, co se týká dolarové hodnoty za komerční letadla - 50 dvouuličkových proudových Boeingů 777.
Senzační zakázka přišla od aerolinek Emirates sídlících v Dubaji.
Společnost Boeing na veletrhu 2011 Dubai Air Show sdělila, že aerolinky mají možnost zakoupit dalších 20 letadel, díky čemuž by se celková hodnota zakázky vyšplhala na 26 miliard USD.
V pondělí potom společnost Boeing oznámila, že si aerolinky Oman Air objednali šest strojů Boeing 787-8, někdy též zvaných jako Dreamliner, které se pyšní výrazně lepší spotřebou paliva a zařízením pro pasažéry.
Celková cena ta těchto šest letounů překračuje 1 miliardu USD.
"Jedná se o vynikající zprávu pro celou společnost Boeing," řekl Neal Dihora, analytik pro Morningstar.
"Kvalita těchto konkrétních zákazníků je velmi vysoká."
Mnoho aerolinek na Středním východě patří tamějším národům těžícím ropu.
To znamená, že mají nejen peníze na zaplacení letadel, ale nárůst ceny pohonných hmot - většinou poškozující aerolinky, protože jde o jedny z jejích největších nákladů - není tak rozhodující, protože země samotná na vyšších cenách ropy vydělává.
To je důležité, protože u nich není tak pravděpodobné jako u jiných aerolinek, že by mohly stornovat nebo odkládat objednávky letadel z důvodu navýšení cen paliv, říká Dihora.
"Mají tak přirozenou ochranu," říká.
Zakázka od aerolinek Emirates upevňuje vedoucí pozici společnosti Boeaing na trhu s letadly s širokým trupem a přivádí do úzkých společnost Airbus SAS, která se chtěla pokusit narušit dominanci společnosti Boeing se svým dopravním modelem A350.
Vítězství společnosti Boeing přichází čtyři měsíce poté, co zástupci společnosti Airbus oznámili, že dojde k odsunutí prvního letu jejich největšího letounu A350, které je přímým konkurentem letounu 777-300ER.
K odsunutí došlo proto, že zákazníci požadovali větší užitné zatížení letadla a dolet, proto si vzal výrobce čas na to, aby mohl stroji dodat větší sílu motoru.
Cena akcí společnosti Boeing Co vzrostla o 1,5% na 67,94 USD.
Sestra mexického prezidenta byla podle všeho v michoacánských volbách poražena
Luisa Maria Calderonová tvrdí, že jejímu protivníkovi, Faustovi Vallejonovi z PRI, pomohli v honbě za guvernérským křeslem překupníci s drogami.
Zdá se, že sestra Felipe Calderona v násilných státních volbách o post guvernéra v Michoacánu prohrála. V pondělí následně prohlásila, že jednomu z jejích protivníků k vítězství dopomohli překupníci drog.
Předběžné výsledky přisoudily vedení v guvernérských volbách západního státu Faustovi Vallejovi ze strany Institutional Revolutionary Party, neboli PRI.
"Zásahy členů organizovaného zločinu do celého volebního procesu a obzvláště pak do včerejšího průběhu samotných voleb je alarmující nejen pro Michoacán, ale pro celou naši zemi," prohlásila Luisa Maria Calderonová v rozhovoru pro rádio den po nedělních volbách.
"Vyhrožovali našim kandidátům, členům skupiny pro průzkum veřejného mínění... Zabavovali volební urny, stavěli silniční zátarasy... a nechávali lidi hlasovat na objednávku pro PRI.
Strana PRI vládla v Mexiku sedm desetiletí až do roku 2000, kdy o předsednictví přišla.
Plánuje však brzký návrat k moci a vítězství ve volbách v Michoacánu je v této snaze důležitým krokem.
Strana PRI doufá, že zvítězí i v červenci v prezidentských volbách.
Zdá se, že Vallejo porazil Calderonovou, která ještě den před volbami vedla, jen velmi těsně.
Calderonová, kandidátka za konzervativní stranu svého bratra National Action Party, neboli PAN, odmítla Vallejona uznat jako vítěze.
Třetí se umístil Silvano Aureolis, kandidát za levicovou stranu Democratic Revolution Party, neboli PRD, která až dosud ovládala guvernérský úřad. Pro rozhádanou a smůlou pronásledovanou stranu jde před prezidentskými volbami v roce 2012 o velmi nešťastnou prohru.
Aureoles rovněž odmítl uznat předběžné výsledky za platné.
Vallejo, bývalý starosta hlavního města státu jménem Morelia, jakékoliv vztahy s překupníky drog odmítá a vybízí ostatní kandidáty k uznání výsledků.
Michoacán byl dlouho dobu ovládán drogovými kartely specializujícími se na marihuanu, heroin a metamfetaminy.
Jedná se o rodný stát prezidenta Calderona a právě v Michoacánu v prosinci 2006 zahájil vojenský boj proti překupníkům.
Násilnosti však přetrvaly.
Starosta ze strany PAN, stoupenec Luisy Marie Calderonové, byl zavražděn jen týden před volbami a mnoho kandidátů z voleb ze strachu odstoupilo.
Ať už však výsledky voleb v Michoacánu vypadají pro stranu PRI jakkoli, vítězství straně pomůže získat nový impulz.
Očekávaný zástupce strany PRI v prezidentských volbách, Enrique Pena Nieto, z Wahingtonu Vallejovi pogratuloval a řekl: "Myslím si, že toto vítězství by vzhledem k nadcházejícímu roku mohlo být velmi povzbudivé."
Banka ADB vyzývá Asii, aby pomohla zachránit Eurozónu
Banka Asian Development Bank vyzvala Indii a Čínu, aby byly připravené pomoci se záchranou Eurozóny před její závažnou dluhovou krizí, jinak by mohlo dojít k celkovému poklesu světové ekonomiky, který by měl negativní dopad i na růst ekonomik v Asii.
Rajat Nag, generální ředitel banky ADB se sídlem v Manile, řekl, že dvě nejrychleji se rozrůstající ekonomiky na světě musí "udělat vše, co je v jejich silách", aby napomohly k rychlému zotavení měnového bloku prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu, nebo přímých dvoustranných dohod.
Varoval před tím, že státy skupiny Bric [Brazílie, Rusko, Indie, Čína] všechny evropské potíže sledují "příliš nevzrušeně" a prohlásil, že asijská finanční pomoc v kombinaci s evropským vedením a prostředky pomůže zažehnat dlouhodobé zhroucení globální ekonomiky.
"Jsme v tom všichni společně."
"Takže se hodí každý, kdo by mohl pomoci Evropě z krize," řekl pro Financial Times během rozhovoru na Světovém ekonomickém fóru v Bombaji.
"Asie je možná do určité míry chráněna, ale rozhodně není imunní."
"Takže pokud Čína a Indie mohou pomoci, rozhodně by to měly udělat."
Evropské měnové sdružení je již několik měsíců těžce zkoušeno závažnou dluhovou krizí.
V posledních dnech výpůjční náklady Itálie nebezpečně stouply a předsedové vlád Itálie i Řecka odstoupili.
Rostoucí dluhová krize v Evropě vznesla obavy z toho, že by mohla celosvětovou ekonomiku opět stáhnout do recese, a začala se objevovat volání, aby se nově vzkvétající čelní ekonomiky spojily a pomohly Eurozóně najít řešení.
Pan Nag předpověděl, že veškerá asijská podpora bude směrována prostřednictvím IMF, ale poznamenal, že oboustranná pomoc - jako je nákup dluhopisů Fondu finanční výpomoci Evropské Unie, instituce pro evropskou finanční stabilitu - by asijským partnerům evropských zemí poskytla větší vyjednávací možnosti.
Anand Sharma, indický ministr obchodu, řekl, že "Indie udělá, co bude moci," aby pomohla Eurozóně, protože její vlastní ekonomika nyní trpí poklesem exportu a vyschnutím přítoku zahraničního kapitálu.
"Nikdo nechce, aby Eurozóna zůstala nestabilní a neklidná," prohlásil.
"Stojíme před těžkým úkolem a musíme udržet vysokou míru růstu."
"Nejde o alternativu, jedná se o holý fakt, protože jak jinak bychom mohli najít zaměstnání pro desítky milionů našich mladých mužů a žen."
Ostatní namítají, že rozvíjející se ekonomiky, jako je například ta indická, nemají co pomáhat evropským ekonomikám, když jsou nuceny čelit vlastním závažným ekonomickým problémům.
Ashutosh Varshney, profesor na Brownově univerzitě v USA řekl, že by bylo politicky velmi obtížné vysvětlit pomoc pro Evropu 1,2 miliardám obyvatel Indie, když 800 milionů z nich žije z 2 USD nebo méně na den.
"Jednou by mohli zjistit, že Řekové chodí do důchodu v padesáti a o dovolené si užívají na plážích, což by se jim asi těžko vysvětlovalo," poznamenal.
Lee Howell, generální ředitel Světového ekonomického fóra, obdobně zpochybnil, proč by měly být indické zásoby použity k tomu, aby udržely dobře placené zaměstnání mnoha řeckým občanům ve špatně spravovaných a ztrátových sektorech, jako je železniční doprava.
Pan Nag zdůraznil, že krize Eurozóny hrozí "nebezpečným dominovým efektem".
Předpověď banky, že v Asii dojde mezi roky 2011/2012 k 7,5% ekonomickému růstu, nyní čelí "riziku poklesu" z důvodu evropské hrozby.
Prohlásil, že zranitelné rozvíjející se trhy si musí vytvořit "plány nepředvídatelných výdajů", aby byly chráněny před poklesem a výrazným odlivem kapitálu z jejich ekonomik.
Varování z Pentagonu ohledně možných škrtů v oblasti obrany
Ministr obrany Leon Panetta v pondělí v Kongresu pořádně přiložil pod kotel, když varoval, že rýsující se automatické škrty v rozpočtu mohou ohrozit národní bezpečnost a vyvolat finanční řetězovou reakci začínající v Pentagonu a pokračující přes bojiště v Afghánistánu až k civilním montážním linkám.
Pentagon bude muset už tak strávit snížení rozpočtu o 450 miliard USD během příštích deseti let, ovšem nyní se obává snížení o dalších 600 miliard USD, pokud se Kongresu nepodaří uzavřít dohodu týkající se výdajů.
"Dopady těchto škrtů by byly pro celý resort zničující," napsal Panetta v dopise senátorům Johnu McCainovi, Arizona, a Lindsey Grahamové, Jižní Karolína.
Řekl, že neschopnost Kongresu dospět k dohodě o rozpočtu a z toho plynoucí takzvané obstavení zapříčiní 23% paušální pokles a zastavení mnoha nových projektů.
"Kvůli tak obrovskému snížení, použitému tímto nerozvážným způsobem, nebude možné provést většinu našich stavebních či lodních projektů - nemůžete koupit jen tři čtvrtě budovy nebo lodě. Navíc by mohlo dojít k vážnému poškození dalších modernizačních snah," napsal Panetta senátorům.
"Rovněž budeme nucení separovat mnoho z našich civilních zaměstnanců, a jelikož má snížení proběhnout tak rychle, budeme také muset téměř jistě civilisty poslat na nucenou dovolenou, abychom byli schopni naplnit cílové požadavky."
"Tyto změny mohou otřást s vírou těch, kdo se starají o naši armádu a vážně poškodit její připravenost."
Nakonec se škrty dotknou i bojových jednotek, oznámil Panetta.
"Přestože účtů pro financování možných válečných operací v zámoří se tato obstávka přímo nedotkne, budou tamější operace negativně ovlivněny závažnými změnami v ostatních rozpočtech," varoval Panetta.
"Dojde ke škrtům i ve smluvním personálu, což bude mít za následek zpoždění domluvených kontraktů podporujících válečné snažení našich lidí."
"Sníženy budou stavy placených zaměstnanců, z čehož budou plynout i opožděné platby dodavatelům a následné narušení právní i politické podpory."
Oba senátoři Panettovi před deseti dny odepsali a žádali ho o podrobnosti týkající se možných dopadů na automatické škrty na ministerstvu obrany.
"Důsledky obstávky na ministerstvu obrany by mohly způsobit rychlou degradaci pohledu na Spojené státy jako na světovou vojenskou velmoc."
"Jsme striktně proti tomuto tvrdému opatření," oznámili senátoři ve společném prohlášení v pondělí odpoledne, když zveřejnili Panettův dopis.
"Nejde o závěr, se kterým bychom dokázali žít, a rozhodně se pod něj nechceme podepsat."
"Plánované škrty jsou hrozbou pro národní bezpečnost Spojených států, což bychom neměli dopustit."
"Teprve se uvidí, zda Panettův dopis a čerstvá varování zvýší tlak na Kongres schvalující rozpočet a zesílí hlasy volající k vynechání Pentagonu ze seznamu seškrtaných oblastí.
Panetta byl v poslední době v rozhovorech o možných škrtech čím dál otevřenější, přestože sám přešel na svoji vysokou pozici v Pentagonu s dlouhými roky zkušeností se schvalováním rozpočtů v Kongresu a Bílém domě, takže věděl, že se pouští do tuhého boje.
Na tiskové konferenci pořádané minutý týden ministr obrany naznačil stručný obraz toho, co může jeho resort čekat - skořápka armády, uvnitř které však bude chybět jádro.
"Bude jako loď bez námořníků."
"Bude jako brigáda bez munice."
"Bude jako letectvo bez vyškolených pilotů."
"Bude jako papírový tygr, jako armáda kasáren, budov a bomb bez dostatečného počtu trénovaných vojáků, kteří by mohli dokončit misi," řekl Panetta na začátku proslovu v Pentagonu.
"Bude jako jednotka bez morálky, nepřipravená a neschopná vyrovnat se možnému nepříteli."
"V důsledku toho bude vítat agresi..."
V příloze dodané s dopisem McCainovi a Grahamové Panetta specifikuje, jak bude mít snižování za následek "výrazná provozní rizika: pozdní reakce na krize, konflikty a katastrofy; výrazné omezení možností výsadků a nasazení po celém světě; předpokládané nepřijatelné riziko v budoucích bojových operacích."
Panetta navíc dodal, že některé z největších obranných projektů by mohlo čekat ukončení, včetně těch, které jsou již testovány, i těch, které jsou teprve v raných fázích plánování.
Na seznamu byla například projekt letounu F35, plánovaného nového bombardéru, balistické ponorky nové generace, nové pobřežní bojové lodi a nového pozemního bojového vozidla, kterým chtěla armáda a námořní pěchota nahradit humvee.
Zastavením dalšího vývoje a testování letounu F35 by se během příštích deseti let ušetřilo 80 miliard USD, ale jeho zastánci tvrdí, že jde o nezbytný další krok ve vylepšování armády, který je potřeba, aby se země vypořádala s možnými hrozbami ze strany Číny a dalších rivalů.
Jak rozpoznat lež
Letmý pohled na nedávné novinové titulky napovídá, jak závažné a všudypřítomné jsou lži a klamání v každodenním životě.
Republikánský prezidentský kandidát Herman Cain má plné ruce práce s obviněním, že sexuálně obtěžoval několik žen - obě strany tvrdí, že ta druhá lže.
Správci na univerzitě Penn State byli obviněni z křivého svědectví, když se snažili ukrýt záznamy o tom, že penzionovaný fotbalový trenér sexuálně napadal chlapce.
Minulý týden byl francouzský prezident Nicolas Sarkozy přistižen, jak se spuštěným mikrofonem říká americkému prezidentovi Barracku Obamovi, že izraelský předseda vlády Benjamin Netanyahu je lhář.
Lež dokázala zničit celé kariéry i zacloumat stabilitou mnoha zemí.
Newyorský kongresman a internetový exhibicionista Anthony Weiner ze sebe udělal hlupáka, když zveřejnil informace, které byly ihned vyvráceny nezpochybnitelnými důkazy.
Bývalý prezidentský kandidát John Edwards byl obviněn z toho, že zneužil finance ze své kampaně k tomu, aby se pokusil utajit svůj nemanželský poměr.
A nikdo nikdy nezapomene na mediální cirkus, který se strhl kolem Billa Clintona, když lhal během druhého období ve funkci o svém sexuálním vtahu s Monicou Lewinskou.
Všude se to jen hemží příběhy o podvádění ve škole a na univerzitě.
Existují případy, kdy učitelé sami dají svým studentům testové odpovědi, jen aby sami vypadali dobře ve svých posudcích.
Mentoři, kteří by měli učit opaku, vysílají zprávu, že lež a podvod je přijatelný.
S kolika podvody se setkáváme?
Studie ukazují, že v jediný den zalžete někde mezi 10 a 200 případy.
Předpokládejme, že mnoho z nich jsou milosrdné lži.
Další studie ukázala, že cizí lidé během prvních deseti minut prvního setkání v životě zalhali třikrát.
Určování lží, neboli "rozpoznávání lží", je nezbytnou dovedností, kterou by si měl osvojit každý, ať už z osobních nebo pracovních důvodů.
Není to však žádná společenská hra, která by byla podobná, řekněme, Šarádě, kdy člověk vykřikne: "Mám tě". Rozpoznávání klamu je seriózní odvětví vědy pracující s vědeckými daty shromážděnými během posledních šesti desetiletí na prestižních univerzitách v průběhu podrobných výzkumných projektů, zvláště pak v oblasti psychologie a filosofie.
Jedním z výsledků výzkumu je to, že většina starých mýtů o lži byla vyvrácena.
Lháři se vám klidně dívají do očí.
Není to tak, že by se zadrhávali, koktali, červenali se nebo se ošívali.
Ovšem nevyvozujte si z toho, že je nějak obtížné lháře zpozorovat a odhalit.
Školený identifikátor lži dokáže pravdu odhalit z větné stavby, drobných výrazů v obličeji, způsobu tvoření otázek a jejich načasování.
Strávil jsem několik let shromažďováním vědeckých poznatků z rozsáhlého a rozvíjejícího se odvětví týkajícího se rozpoznávání lží a je jasné, že odhalování klamu je moderní dovedností, kterou se lze snadno naučit a v dnešním složitém světě vám může velmi pomoct - zvláště pak pokud mezi vaše pracovní povinnosti patří najímání, pořádání pohovorů, vyjednávání nebo vedení lidí.
Dobří lháři dokážou dobře číst i v ostatních, nechají je polevit v ostražitosti, směrují jejich emoce a intuitivně si uvědomují, jak je druhá strana přijímá.
Z výzkumů víme, že extroverti lžou častěji než introverti, že muži pronášení více "sebestředné" lži, zatímco ženy říkají více lží "zaměřených na ostatní" - většinou proto, aby ochránili něčí city - že ženatí lidé lžou méně často svým partnerům než svobodní lidé (ovšem lži, které říkají, většinou bývají "nehorázné").
Rovněž víme, že pokud jste vnímán jako hříšník, ostatní se cítí méně provinile, když vám lžou.
Jak poznáte, že někdo lže?
Nejprve pozorujte normální chování subjektu.
Tomu se říká "počáteční pozorování".
Díky němu bude mít pozdější zjištění s čím porovnávat.
Všimněte si držení těla subjektu, jeho smíchu, práci s hlasem.
Měli byste vědět, jestli někdo běžně neustále poklepává nohama, abyste ho neoprávněně neobvinili ze lži jen proto, že si prostřed schůzky začne poklepávat nohou.
Poté se snažte určit shluky falešného verbálního i neverbálního chování.
Berte to však pouze jako výstražné signály, nikoliv jako důkaz o lži.
Lidé pronášející lež mohou přestat pohybovat horní polovinou těla, když se snaží vzpomenout na svůj vymyšlený příběh, mohou špičky bot natočit ke dveřím, nahnout se k východu, výrazně změnit držení těla nebo dávat najevo "úlevu po skončení rozhovoru" - přehnané úlevné oddechnutí a změna polohy, když je obtížná zpověď za nimi.
Lidé provádějící pohovory často vydají falešný signál, že je interview u konce, jen aby viděli, jak bude vypadat úleva po jeho ukončení.
Vnímejte také jazyk subjektu.
Slavná je historka o tom, jak se Scott Peterson kdysi přeřekl a použil minulý čas, když tvrdil, že jeho zavražděná žena je živá, což rozběhlo celostátní pátrání po jejím těle.
Klamající jedinci se rovněž mohou vyjadřovat odměřeně: "Neměl jsem žádný sexuální vztah s tou paní... slečnou Lewinskou" nebo obtížnou otázku celou zopakují.
Nejběžnější verbální znaky jsou jen velmi nepatrné.
Někdo může používat spoustu "zmírňujícího jazyka", když odpovídá na obtížnou otázku: "No... abych pravdu řekl... z toho, co vím... podle mého nejlepšího vědomí."
V takové odpovědi se příliš faktů nedozvíme a často jde o další varovný signál.
Neexistuje žádné kouzlo, kterým by se dala odhalit každá lež, ale je možné si osvojit dovednosti, pomocí nichž se dá lež vyslídit.
Pomocí těchto dovedností bude mít člověk větší šanci, že ve svém osobním i pracovním nenaletí nějakému lháři a podvodníkovi.
Kontroverzní plán na výstavbu ropného potrubí bude přesměrován poté, co se objevila hrozba odkladu schválení americkou vládou
Několik dnů poté, co Obamova vláda pohrozila, že odloží schválení plánovaného ropného potrubí z Kanady do Mexického zálivu - čímž si proti sobě poštvala odbory, ale uklidnila environmentalisty - společnost mající stavbu potrubí na starost oznámila, že je ochotna přesměrovat projekt tak, aby se daly věci opět do pohybu.
Společnost TransCanada v pondělí večer oznámila, že přesune plánovanou trasu potrubí z ekologicky citlivé oblasti Sandhills v Nebrasce, a je přesvědčena, že projekt bude i tak schválen.
Společnost toto rozhodnutí oznámila na tiskové konferenci v sídle nebraské vlády.
Stupce společnosti TransCanada Alex Pourbax tvrdí, že společnost je přesvědčena o tom, že nakonec bude stavba potrubí schválena, přestože povede jinou trasou.
Toto oznámení přišlo poté, co ministerstvo zahraniční minulý týden vyhlásilo, že odkládá rozhodnutí o federálním povolení projektu, odkud neprovede studie možných náhradních tras, pomocí kterých by bylo možné nezasáhnout do oblasti Sandhills v Nebrasce a do vodonosné vrstvy Ogallala, rozlehlé podzemní zásobárny vody.
"Toto je opravdu posun vpřed," řekl republikánský zástupce Lee Terry z Nebrasky pro Fox News.
Nový ekologický posudek objednaný ministerstvem zahraničí by pravděpodobně jakékoliv rozhodnutí odsunul až na rok 2013, tedy rok po volbách v příštím roce, ovšem úřady odmítají, že by v rozhodnutí hrála nějakou roli politika.
Obama v písemném prohlášení z minulého týdne popsal rozhodnutí jako žádost ministerstva zahraničí a vyjádřil mu svoji podporu.
1 700 mil dlouhé potrubí bude spojovat Kanadu a Mexický záliv.
Z provincie Alberta do rafinerií v Texasu jím denně proteče 700 000 barelů ropy.
Touto cestou bude třeba protnout 6 států.
Tento projekt naprosto nenávidí environmentalisté, ale milují ho pracovní čety, které odhadují, že se při práci na potrubí objeví 20,000 nových pracovních míst.
Zákonodárci v Nebrasce se však proti tomuto plánu postavili a zvažovali zavedení zákonů, které by přinutily firmu nezasáhnout do regionu Sand Hills a do vodonosné vrstvy Ogallala, hlavního zdroje pitné vody a zavlažování.
Stávající studie o ekologickém dopadu, kterou si objednalo ministerstvo zahraničí, zjistila, že projekt bude mít pouze drobný negativní ekologický dopad, ovšem zdroj z energetického průmyslu řekl, že generální inspektor z ministerstva si objednal nové přezkoumání celého procesu původní studie, a zaměřil se hlavně na dvě otázky.
Jednou bylo to, zda lobbista najatý společnosti TransCanada, Paul Elliott, který byl v roce 2008 poradcem Hillary Clintonové, nepředstavoval v programu konflikt zájmů.
Další pak, zda firma, která byla najatá k provedené původní studie, nebyla zvolena nevhodně, protože měla vazby na společnost TransCanada.
Patti LaBelle je obviněna z toho, že se kvůli ní batole pozvracelo strachy
Newyorská rodina tvrdí, že zpěvačka Patti LaBelle zuřivě vtrhla do vestibulu jejich manhattanského domu a vyděsila jejich dceru tak, že ta se z toho strachy pozvracela.
Výstup zpěvačky hitu "Lady Marmalade" vystrašil osmnáctiměsíční Genevieve Monk tak moc, že utrpěla "změny osobnosti, poruchu spánku" a "zvýšený strach z cizích lidí," tvrdí její rodina v žalobě podané k Manhattanskému nejvyššímu soudu.
10. listopadu loňského roku se jevištní technik Kevin Monk, jeho manželka Roseanna, učitelka ve školce, a Genevieve chystali na rodinný výlet.
Když Kevin Monk přistavil auto, Roseanna Monková sešla se zavazadly dolů do vestibulu jejich domu v části Riverside Boulevard a nesla s sebou i Genevieve.
Roseanna Monková řekla, že se u dveří na chvilku zastavila a na moment si dítě odložila.
"Někdo se objevil za mými zády a řekl: "Víte, co vaše dcera dělá?" Já jsem řekla "ano" a odešla jsem, aby ji zvedla"
LaBelle těhotnou ženu podrážděně pokárala.
"Agresivním tónem mi řekla: "Neměla byste pokládat svoji dceru ke dveřím,"" řekla Roseanna Monková.
"Já jsem jí řekla: "Mě váš názor nezajímá.""
Ona se rozzuřila a začala mluvit sprostě - hlasitě vykřikovala ty nejsprostší výrazy...
Měla u sebe lahev s vodou a začala z ní po mně cákat vodu.
Tvrdí, že Genevieve dostala hysterický záchvat.
"Řekla jsem té ženě: "Podívejte se, co jste udělala mojí dceři."" prohlásila matka dítěte.
LaBelle se na matku - která měla v náručí stále ještě Genevieve - vrhla a musel ji zastavit až její doprovod, který ji následně odtáhl do čekajícího auta, vypověděla Roseanna Monková.
Dcerka mezitím řvala tak moc, až se pozvracela, dodala.
Později rodina zaslala dopis, v němž se od LaBelle dožadovala omluvy, ale nedostalo se jim žádné odpovědi.
Právník a mluvčí zpěvačky LaBelle nereagují na naše telefonáty, aby se k celé kauze vyjádřili.
Žaloba požaduje blíže neupřesněné odškodné, ale rodinný právní zástupce, Sam Davis, řekl, že se případu ujal bezplatně a že rodina plánuje všechny vysouzené peníze věnovat charitativní organizaci věnující se dětem s rakovinou.
"Účelem je přinutit Patti LaBelle, aby přijala odpovědnost za své počínání," řekl Davis.
"Takovéto chování je naprosto nepřijatelné, zvláště pak pokud je namířené proti učitelce ze školy držící v náručí osmnáctiměsíční dítě."
Nepřízeň klimatu zbrzdila ekonomiku
Během prvního roku vlády Maria Lópeze Valdeze vzrostla v Sinaloa nezaměstnanost a nespolehlivost, poklesly zahraniční investice a s nimi i ekonomika
Rok 2011 se zapíše do hospodářských dějin Sinaloa. Jedná se o první rok vlády Maria Lópeze Valdeze, jež se sama nazývá vládou změn. Tato vláda s sebou přinesla velká očekávání, pokud jde o hospodářské pokroky, nicméně z důvodu nepříznivých klimatických podmínek na počátku roku nebyl zaznamenán žádný růst a dokonce došlo k poklesu hlavních ukazatelů ekonomického rozvoje.
Nízké únorové teploty způsobily milionové ztráty v oblasti zemědělství, omezily možnosti růstu státní ekonomiky, mají na svědomí snížení ekonomické aktivity o 3.6% v prvním semestru tohoto roku. V oblasti zemědělství došlo totiž k historickému poklesu o 31,16%, což narušilo dynamiku i dalších hospodářských sektorů.
Podle zprávy o způsobených škodách, kterou vydala Mexická rada pro udržitelný rozvoj venkova, byly škody zaznamenány na 582 835 hektarech obdělávané půdy, z toho 78,03% bylo zcela zničeno a na zbylých 21,07% byly zjištěny částečné škody. Mezi hlavní zničené plodiny patří zelenina, kukuřice a hrách.
Pokles ekonomické aktivity až do listopadu způsoboval konstantní nárůst nezaměstnanosti ve státě. Podle Národního institutu pro statistiku a geografii míra nezaměstnanosti ve státě zaznamenala během prvních tří čtvrtletí zvýšený nárůst. Od ledna do března bylo nezaměstnáno 55 053 obyvatel státu Sinaloa, což představuje míru nezaměstnanosti ve výši 4,53% ekonomicky aktivní populace. V druhém čtvrtletí se nezaměstnanost zvýšila na 5,28% a mezi červencem a srpnem průměrná nezaměstnanost dále rostla a dosáhla hodnoty 6,19%, což představuje přibližně 74 000 nezaměstnaných. Oproti prvnímu čtvrtletí se tedy počet nezaměstnaných zvýšil o 18 969 osob.
Méně likvidity
Za nezaměstnanost během roku ve státě Sinaloa může více faktorů. Podle Gerarda Lópeze Cervantese, ředitele Fakulty ekonomických a sociálních věd UAS je možné nárůst nezaměstnanosti vysvětlit nepřímo, na základě kroků, které byly provedeny na úrovni veřejné politiky.
"Jsme svědky vzrůstající nezaměstnanosti, která souvisí s různými faktory. Mezi ně patří mimo jiné ztráta likvidity na trhu z důvodu omezení zdrojů v důsledku legislativy, kterou schválil kongres v souvislosti s bojem proti praní špinavých peněz. Pro lidi, kteří se nelegálně zmocňují dolarů, není snadné, aby si je vydělali, investovali je nebo je na něco použili," zdůraznil.
Zastavení migrace
López Cervantes uvedl, že na nárůstu nezaměstnanosti se podílí také demografický faktor.
"Počet osob, které odcházejí za prací do zahraničí, do Spojených států, se snížil, a to jednak z důvodů nesnadného vstupu a pak také proto, že i když se tito lidé za hranice dostanou, je pro ně těžké sehnat práci. Lidé tedy zůstávají a požadují práci od našeho státu, a tak nezaměstnanost roste", uvedl.
Nespolehlivost
Analýza pracovního trhu v Sinaloa se zhoršuje také z důvodu rostoucí nespolehlivosti, která převládá v oblasti pracovních podmínek. Dle Národního institutu pro statistiku a demokracii 60,38% zaměstnaných obyvatel ve státě pracuje, aniž by odváděli dávky správě sociálního zabezpečení.
K nezaměstnanosti a nespolehlivosti se přidávají další rysy pracovního trhu, jako jsou nízké platy. V tomto správním území jsou nejnižší platy z celé země, jak uvádí registry Mexického institutu sociálního zabezpečení a Sekretariátu práce a sociálního plánování.
Průměrný měsíční příjem pracujících ve státě Sinaloa byl do září 5 352 peset, hluboko pod národním průměrem, který se pohybuje na částce 7 375 peset.
Zkrácení přímých zahraničních investic
Spolu s poklesem ekonomické aktivity a vzrůstem nezaměstnanosti byl v roce 2011 zaznamenán také nejvýraznější pokles přímých zahraničních investic za posledních 10 let. Podle Ministerstva financí v období od ledna do června dosáhly přímé zahraniční investice částky 630 697 dolarů, což představuje pokles o 87,74% oproti částce 5 143 312 dolarů za stejné období v předcházejícím roce.
Na druhé straně Ministerstvo pro ekonomický rozvoj vlády státu uvádí investice ve výši 17 280 milionů peset za rok. Tyto investice směřovaly především do podniků v oblasti služeb.
Dluh
V souvislosti se scénářem poklesu ekonomiky vláda tohoto státu požádala v červenci státní kongres, aby schválil půjčku ve výši 3 miliard peso. Ta by byla určena na investice do projektů infrastruktury v 18 městských oblastech s cílem oživit ekonomiku. Místní kongres schválil půjčku ve výši 2 600 milionů peso. Do listopadu nebyly zaznamenány žádné zisky ze zadlužení, a to v žádném sektoru státní ekonomiky.
Reakce
Podle zástupců podnikatelského sektoru první rok vlády Maria Lópeze Valdése poukázal na nedostatek řídících schopností vlády.
Miguel Loredo López, předseda Národní komory transformačního průmyslu, prohlásil, že v roce 2011 chybělo sladění vůle jednotlivých sektorů, včetně samotné vlády státu.
"Rozvoj ekonomiky v Sinaloa byl během tohoto roku opravdu nepatrný. Musíme intenzivně pracovat na tom, abychom získali zpět půdu, kterou jsme v letošním roce ztratili. V roce 2012 musíme zdvojnásobit úsilí, chyběla harmonizace úsilí nás všech a zejména správné a synchronizované fungování této nové vlády. Doufejme, že příští rok bude mnohem lepší", řekl.
Pomalost ekonomiky
Loredo López uvedl, že události jako mrazy na počátku roku zastavily státní ekonomiku a omezily její rozvoj a růst.
"Slabý ekonomický pohyb byl způsoben řadou událostí, mimo jiné mrazy. Jedním z hlavních důsledků bylo zpomalení ekonomiky, která se dostatečně rychle nevzpamatovala, aby mohla opět nastolit dynamičnost, jež by umožnila dosáhnout přijatelné úrovně pohybu procesů, produktů a služeb. Proto jsme se na konci roku ocitli hluboko pod očekávanými prognózami", uvedl.
Opětovné definování poslání
Podle Teodora Salazara Uriarte, prezidenta Zaměstnavatelské konfederace Mexické republiky v Sinaloa, je třeba dotlačit stát k dynamičtějším produktivním aktivitám.
"Obecně řečeno pozorujeme, že se pracuje. Domníváme se, že je třeba připravit dlouhodobý plán, ve kterém by byly znovu definovány cíle a ekonomické směřování státu, protože je důležité, aby se zmobilizoval veškerý potenciál materiálních a lidských zdrojů, který Sinaloa má", řekl.
Práce, která je před námi
Předseda Coparmex zdůraznil důležitost stanovení vize budoucnosti, která by lépe řídila úsilí vlády.
"Obecně bych řekl, že vláda se snažila dosáhnout dobrých výsledků v různých oblastech, v oblasti ekonomického rozvoje došlo k některým pokrokům, ale je důležité vytvořit dlouhodobý plán", uvedl.
Uvedl, že současná administrativa ukázala pokroky, pokud jde o vedení veřejné politiky.
"Existují prvky, které umožňují tvrdit, že vláda se snaží být přívětivá. Mohu říci, že je zde vidět udělaná práce a domnívám se, že vláda si je vědoma toho, že je také spousta práce ještě před námi", uvedl.
Odsouzen za 8 kg marihuany
Obyvatel Navolato byl odsouzen k pěti letům vězení a 100 dnům pokuty za držení osmi kil marihuany.
Generální prokuratura republiky informovala, že odsouzený dealer je Omar Alexis Valenzuela Sandoval. Odsouzen byl pro trestný čin ohrožování zdraví, konkrétně za držení marihuany pro obchodní účely.
Podle AP/SIN/CLN/687/2010/M-I byl Valenzuela Sandoval zadržen složkami mexické armády dne 7. června 2010 při pochůzce v ulici Cipriano Valdez, naproti stanici 80 ve čtvrti El Castillo, Navolato.
Dealer jel v dodávce typu pick up bílé barvy. V autě v poličce měl černou tašku a na sedadle spolujezdce malý batoh. Vojáci našli 8 kilogramů 23 gramů marihuany.
Z těchto důvodů zajištěný muž zůstal k dispozici Soudci druhého oddělení a řízení zůstává interní v rámci Centra pro realizaci právních dopadů trestných činů.
Dluží příspěvky na projekty
Sociální projekty, jež jsou součástí programů jako Hábitat, Záchrana veřejných míst a 3x1 pro migranty, čelí nebezpečí, že nebudou dotaženy do konce nebo že budou mít velké zpoždění z důvodu chybějících ekonomických zdrojů, řekl Miguel Ángel López Miranda.
Ředitel městského sociálního rozvoje uvedl, že pokud až dosud šly stavební práce kupředu, nyní hrozí, že vláda státu nebude schopna zajistit příslušné dodávky, které vyžadují prostředky ve výši více než 11 milionů peso na tři programy.
Uvedl, že celková investice do těchto tří programů je téměř 50 milionů peso. Státu připadá 25%. Do této doby prostředky na práci dodaly pouze Federace a město, proto je možné, že při realizaci projektů dojde ke zpoždění.
"Mají zajistit téměř 12 milionů a přestože rok se již chýlí ke konci, nedostali jsme vůbec nic. A to i přesto, že již v červenci jsme měli dostat část", uvedl. "Abychom neztráceli čas, projekty jsme zahájili a pokračují velmi zdárně, ale chybí nám peníze".
Uvedl, že v loňském roce za správy Jesúse Aguilara Padilla stát nesplnil příslušné dodávky, a proto na začátku nového období musel město požádat o půjčku, aby mohlo uhradit více než 7 milionů, které jim nedala státní správa.
"Stejná věc se nám stala již v předchozím šestiletém období, protože stát neměl ekonomickou kapacitu na to, aby se mohl účastnit a programy šly dál. Abychom se tento rok dostali k zmiňovaným programům, museli jsme získat prostředky, které by pokryly to, co nedokončil stát", vysvětlil.
Navzdory tomu, že existuje příslib ze strany státních představitelů týkající se předání těchto zdrojů, uvedl, že byla zaslána žádost Armandu Villarreal, tajemníkovi pro administrativu a finance, aby uspíšil řízení a odpovídající procenta dorazila co nejdříve.
"Měli nám poskytnout 12 milionů a přestože rok se blíží ke konci, dosud jsme nedostali ani peso".
Soudní dvůr schvaluje "konec analogického vysílání" v Mexiku v roce 2015
Nahrazení analogických signálů digitálními je jedna z nejdůležitějších změn, kterou svět zažil v posledních letech.
Nejvyšší státní soud (SCJN) zamítl ústavní žalobu předloženou Senátem a Poslaneckou sněmovnou proti prezidenstkému dekretu, který chce uspíšit takzvané "vypnutí analogických signálů" a realizovat jej v roce 2015 místo 2021. Konstatoval, že se nenašlo potřebných osm hlasů, které by jej zneplatnily.
Menšina čtyř ministrů, včetně předsedy soudu, Juana Silva Meza, se domnívala, že prezident Felipe Calderón nepřekročil své pravomoci, když vydal dekret, ve kterém jsou uvedeny jednotlivé kroky, které povedou k přechodu na pozemskou digitální televizi.
S tímto výsledkem byla zamítnuta žaloba podaná Senátem, a to proto, že nebyla dosažena kvalifikovaná většina osmi hlasů potřebná k tomu, aby se soud mohl vyjádřit k ústavnosti nebo neústavnosti zmiňovaného dekretu, který tak zůstává platný.
Návrh rozsudku vypracovaný ministryní Olgou Sánchez Cordero předkládá možnost prohlásit dekret za neústavní, protože regulace všech otázek týkajících se rádia a televize je věc, která je dle zákona vyhrazena Federální komisi pro telekomunikace (Cofetel). Dochází tak k porušení principů hierarchické podřízenosti a výjimky zákona.
Pro projekt hlasovali pouze Zaldívar, Jorge Mario Pardo, Margarita Luna a sama Sánchez Cordero.
S tímto argumentem jak Senát, tak Poslanecká sněmovna podpořili ústavní spor ve snaze bojovat proti dekretu. Ministryně Sánchez Cordero přijala požadavky a pozastavila uplatňování dekretu a všech akcí v něm popsaných, vedoucích k přechodu k digitalizaci.
Schůze ministrů se také rozhodla odmítnout žalobu podanou Poslaneckou sněmovnou, aniž by vstoupila do diskuze o návrhu, který má na starosti rovněž ministryně Sánchez Cordero.
Ve svém vystoupení ministerský předseda prohlásil, že se neztotožňuje s argumenty návrhu v tom smyslu, že federální exekutiva nemůže strukturovat prostřednictvím obecných norem opatření k tomu, aby se připravila veřejná správa.
"Nemyslím si, že i kdyby to udělala, dotklo by se to autonomie regulačního orgánu", a připomněl, že plánování veřejných politik ve strategických oblastech jako je sektor telekomunikací přísluší federální exekutivě, která má ústavní mandát k tomu, aby určovala směřování státu.
Náhrada analogických signálů digitálními je jednou z největších změn, kterou zažil svět za poslední roky. Souvisí s lepším využitím radioelektrického spektra, lepší kvalitou signálu a více kanály.
Domnívá se, že oddálit změnu by znamenalo oddálit užitek z digitalizace, která vyžaduje rozhodnutí ve věci veřejného zájmu. Digitalizace totiž nemá pouze technický rozměr, ale "dotýká se také ekonomických, sociálních, politických a národně bezpečnostních otázek".
Jak zdůraznil, tyto otázky "vyžadují operaci celého zavedeného systému, v souladu s principem ekonomického směřování státu. Zahrnuje celou řadu kompetencí, které Ústava svěřuje do rukou vlády státu".
Připomněl, že celá řada zemí po celém světě již završila přechod k digitálnímu systému a učinila tak prostřednictvím svých vlád, a to i přesto, že měly k dispozici vysoce specializované technické orgány.
Uvedl, že není možné, aby vláda tím, že vydá nesouhlasný dekret, jenž do určité míry zasahuje do oblasti pravomocí kongresu, zavedla do oblasti administrativy dodržování zákonů připravených legislativní mocí.
V Michoacán analyzují možnost sčítání "hlas po hlase"
Podle údajů zveřejněných PREP rozdíl mezi prvním a druhým místem ve volbách guvernéra je necelých 27 procent. Zatím nebyly spočítány hlasy 879 z 6074 volebních okrsků.
Možnost sčítání "hlas po hlase" se objevila v letošních volbách v Michoacán, kde v souladu s údaji zveřejněnými Programem předběžných volebních výsledků (PREP) je rozdíl mezi prvním a druhým místem ve volbách guvernéra necelých 27 procent, a to ještě nebyly započteny hlasy 879 z celkových 6074 volebních okrsků.
V této souvislosti předsedkyně Generální rady Volebního institutu v Michoacán (IEM), María de los Ángeles Llanderal Zaragoza, připomněla, že před několika dny, 9. listopadu, volební orgán schválil celou řadu opatření, která by měla harmonizovat místní normy s federální volební reformou.
Jak bude ještě připomenuto, Michoacán úředně nepotvrdil svou politickou ústavu ani svůj Státní volební kodex nebo Zákon o volební spravedlnosti. Státní kongres totiž schválil reformy krátce předtím, než měla uplynout zákonná lhůta pro jejich vstup v platnost ještě v tomto volebním období a guvernér Leonel Godoy Rangel opomněl jejich zveřejnění ve stanovené lhůtě v Zákoně Oficiálního státního věstníku s tím, že měl proti nim nějaké námitky.
9. listopadu Nejvyšší státní soud (SCJN) vyřešil ústavní spor iniciovaný místní legislativní mocí a prohlásil hlas hlavy státu ve věci ústavních reforem za "neplatný a nelegální", protože nemá právo je "ani schvalovat, ani vetovat".
Na otázku možnosti sčítání "hlas po hlase" María de los Ángeles Llanderal odpověděla, že díky schválení příslušných opatření Generální radou IEM bude možné, aby částečné i celkové sčítání provedl místní volební orgán.
Tímto způsobem částečné sčítání hlasů, jednoho nebo více volebních balíků, bude možné provést za následujících podmínek: volební výsledky nesouhlasí; neexistuje zápis o sčítání hlasů a výpočet v příslušném políčku nebo jej nemá daný předseda k dispozici; nebo pokud došlo k chybám a zřejmým porušením volebních výsledků.
Navíc celkové přepočítání hlasů ve všech volebních urnách bude možné provést, pokud existuje indicie nasvědčující tomu, že rozdíl mezi potenciálním vítězem voleb a kandidátem na druhém místě je menší nebo roven jednomu procentnímu bodu; vždy, když na začátku sezení se objeví výslovná žádost zástupce strany a/nebo koalice, která navrhla kandidáta na druhém místě.
Celkové přepočítání hlasů bude možné provést také tehdy, když po řádném sečtení se zjistí, že rozdíl mezi pravděpodobným vítězem a kandidátem na druhém místě je roven nebo menší než jeden procentní bod a také vždy, když bude existovat výslovná žádost politické strany, jejíž kandidát skončil na druhém místě. V takovém případě budou vyřazeny volební balíky, u kterých bylo provedeno částečné sčítání.
Je třeba zmínit, že v takové situaci se nachází volby v Morelia, kde dle PREP je rozdíl mezi prvním a druhým místem necelých 0,16%, i když ještě nebylo sečteno 129 z celkových 923 volebních okrsků.
Jeho poslední vůle
Jeho popel bude rozptýlen v pohoří Zapalinamé, potvrdila rodina.
Ostatky pilota Felipe Bacio Cortés byly přepraveny v neděli v noci do Saltillo, jeho rodného města. Během pondělí proběhne slavnostní ceremoniál a zádušní mše.
Podle rodiny bylo podplukovníkovým posledním přáním, aby jeho popel byl rozptýlen v pohoří Zapalinamé.
Poté, co spolu s ostatními osobami, které při nehodě zahynuly, dostal nejvyšší pocty, rodina Bacio Cortése se vrátila do hlavního města Coahuila na palubě letadla Mexických vzdušných sil. Rodina a nejbližší přátelé se zúčastnili ceremonie na Campo Marte.
V poledne podplukovníkův popel dorazil do kaple nacházející se na třídě Nazario Ortiz Garza, kam přišla také rodina a přátelé.
V 5:30 odpoledne proběhlo rozloučení v Technologickém institutu v Saltillo, které zorganizovali jeho bývalí spolužáci z technologické střední školy a členové týmu amerického fotbalu, jehož byl Felipe Bacio v době přípravy na maturitu také členem.
"Chtěl se vrátit do Saltilla a jeho přáním bylo, aby jeho popel byl rozptýlen v pohoří Zapalinamé. Takto to vždy říkal své rodině a přátelům", uvedla Sandra Bacio Cortés, pilotova sestra.
Podle ní si podplukovník splnil všechna přání, byl na vrcholu života, "byl to báječný muž, mimořádný otec, syn, milující bratr žijící pro svou rodinu".
Felipe Bacio Cortés odešel z města Saltillo velmi mladý a nastoupil do letecké školy Colegio del Aire v Zapopán, Jalisco.
Někteří tomu nevěřili, protože říkali, že dokonce řídil kamión, nicméně vždy šel za svým snem stát se pilotem.
Jeho synovec Jorge Alberto Dávila Bacio na něj vzpomíná jako na velmi dobrého člověka, "sotva přijel do Saltillo, celá rodina ho chtěla vidět, jako tehdy, když přivedl Marthu Sahagún do Saltillo".
Mladý muž si dokonce vzpomíná, že když mu bylo sedm let, jel do Zapopán na promoci svého strýce, proto je přesvědčený, že zemřel při tom, co měl v životě nejradši: řízení letadla.
Dali mu poslední sbohem
S Felipem Bacio Cortésem, podplukovníkem Mexických vzdušných sil, jsme se rozloučili se všemi poctami, které mu přišli vzdát guvernér Jorge Torres López, občané a vláda státu, mexická armáda prostřednictvím šesté vojenské zóny, samotné Mexické vzdušné síly, vedoucí představitelé a studenti Technologické střední školy v Saltillo, kde studoval v roce 1985 a kde vynikal jak ve studiu, tak ve sportu.
Bacio Cortés zemřel v minulých dnech poté, co spadl vrtulník, který řídil. Na palubě byl také tajemník vlády, José Francisco Blake Mora, a dalších šest osob, všichni úředníci tohoto státu.
V 18:05 dorazily ostatky saltillenského rodáka Bacio Cortése (zpopelněné), aby byly prostřednictvím pohřební služby předány Mexickým vzdušným silám pod vedením majora Jaime Martineze na prostranství, kde se mezitím shromáždila rodina, jeho dcera Amanda a manželka Cristina, matka, sourozenci a další příbuzní, studenti a učitelé.
Byla nalezena tři opuštěná mrtvá tělo na statku Cadereyta NL
Několik hodin před nálezem vojenští představitelé představili sdělovacím prostředkům 11 osob, které byly zadrženy v této oblasti pro trestné činy spojené s organizovaným zločinem.
Těla tří mužů zavražděných střelbou do různých částí těla a hlavy byla nalezena na opuštěném statku obce Cadereyta Jiménez, Nuevo León.
K nálezu došlo na 1,5 kilometru silnice z Cadereyta do Santiaga, na úrovni oblasti známé jako El Castillo.
Lidé, kteří se v těchto místech pohybovali, si všimli, že chata s béžovo-kávovým plotem měla čas od času otevřené dveře.
Když se podívali dovnitř, ze vzdálenosti přibližně tří metrů, všimli si mrtvol tří lidí, proto okamžitě upozornili příslušné orgány.
Jedna z osob měla na sobě sportovní tričko žluté barvy a tmavé bavlněné kalhoty a nebyla obuta. Vedle něj ležel člověk rovněž ve sportovním tričku s bílými pruhy.
O pár metrů dále se nacházelo tělo další osoby oblečené do červeného sportovního trička a modrých bavlněných kalhot.
Všichni tři leželi tváří směrem k zemi.
Podle údajů získaných na místech, všechny tři osoby byly pravděpodobně zavražděny na jiném místě, protože nebyly nalezeny náboje.
Na plotě chaty byly nalezeny vzkazy adresované jednou skupinou organizovaného zločinu druhé a také řada stop po kulkách, a to jak na stavení, tak na dveřích.
V Cadereyta zadrželi 11 podezřelých
Tajemnice Národní obrany představila 11 osob, mezi kterými jsou i mladiství, které byly členy kriminální skupiny, které operovala zejména v oblasti Cadereyta a které je spojovaná s únosy, vraždami, pronásledováním a nezákonným pohřbíváním.
Podle zveřejněných informací při prvním pokusu dne 11. listopadu v kolonii Los Alveros bylo zadrženo 8 osob a podařilo se osvobodit jednu zadržovanou osobu.
Byly zajištěny tři nemovitosti a mobilní telefon. Potvrdili, že jsou členy kriminální skupiny zvané "Los Zetas".
K dalšímu zátahu došlo dne 12. listopadu v 6 hodin. Vojenský personál byl na obchůzce v oblasti Rancho Viejo v Cadereyta, když si všiml auta bez SPZ a v něm dvou osob.
Po zastavení auta provedli prohlídku a objevili jednu pušku, nábojnici a 18 nábojů.
Poté na základě těchto výpovědí byl dne 13. listopadu okolo 14. hodiny zadržen jeden z kompliců v oblasti La Frauda. Když spatřil vojáky, pokusil se utéct.
Byli obviněni z nelegálního pohřbívání v obcích General Terán, China a Cadereyta.
Ve středu bude jmenována nová italská vláda
Jmenovaný předseda vlády Mario Monti se zítra sejde s italským prezidentem, aby mu představil novou vládu, která bude čelit krizi, jež drží tuto zemi nad propastí ekonomické katastrofy.
Jmenovaný předseda vlády Mario Monti se zítra sejde s italským prezidentem, aby mu představil novou vládu, která bude čelit krizi, jež drží tuto zemi nad propastí ekonomické katastrofy a jež uvedla do nebezpečí celou eurozónu.
Prezidentský palác vydal zprávu, ve které oznámil, že Monti, jmenovaný v neděli, se ve středu sejde s prezidentem Giorgiem Napolitano, aby mu potvrdil, že může vytvořit vládu.
Očekává se, že představí vládou složenou povětšinou z technokratů, ačkoliv zatím není ještě zřejmé, kdy se nová vláda ujme moci.
Monti prohlásil, že představí prezidentovi výsledky svých rozhovorů, které vedl s politickými stranami ve snaze vytvořit vládu.
"Chci potvrdit, že mám absolutní důvěru ve schopnost naší země překonat tuto obtížnou fázi", řekl bývalý evropský komisař novinářům.
Monti explicitně neřekl, že bude moci vytvořit vládu, ale tón jeho komentářů naznačoval, že překážky jsou překonány.
"Rámec je nyní dobře vyznačený", dodal.
Monti dokončil proces vytváření vlády za necelé tři dny, tedy v mnohem kratší době než je obvyklé. Mezitím se Itálie snaží bojovat proti politické a finanční krizi, kvůli které se výše dluhu vyšplhala na neudržitelnou úroveň.
Nová administrativa vedená bývalým evropským komisařem Montim musí schválit tvrdý balíček úsporných opatření, který vyžadují evropští lídři. Jedině tak bude možné obnovit nabouranou důvěryhodnost Itálie.
Na Montiho je vyvíjen velký tlak, aby si pospíšil. Kvůli nestabilitě trhů překročily úroky z italských dluhopisů BTP s desetiletou splatností 7 procentní hranici, úroveň, kdy Řecko a Irsko musely požádat o záchranu.
Emma Marcegaglia, předsedkyně italské organizace zaměstnavatelů Confindustria, řekla novinářům po schůzce s Montim: "Řekli jsme, že tuto vládu velmi podpoříme".
Domníváme se, že tato vláda je poslední možností k tomu, aby se Itálie dostala z této palčivé situace.
Montiho naděje na úspěch se výrazně znásobily díky podpoře ze strany PDL Silvia Berlusconiho, kterého krize donutila v sobotu k rezignaci.
"Domníváme se, že úsilí profesora Montiho je předurčeno k dobrým výsledkům", řekla novinářům Angelina Alfano, tajemnice středopravicové strany.
Podpora PDL, největší italské strany, je významná, protože až do této chvíle se celá řada jejích členů stavěla proti vládě s technokratickou většinou, kterou sestavuje Monti.
Podpora parlamentu
Nová Montiho vláda musí mít silnou podporu parlamentu, aby mohla prosazovat nepopulární úsporné reformy.
Jakákoliv překážka nebo zpoždění v daném úsilí by mohly vyvolat nový a devastující útok na finanční trhy.
Italská asociace zahraničních bank se přidala k nátlaku a varuje, že Montiho neúspěch by mohl znamenat katastrofu.
Monti zahájil v pondělí jednání s politickými stranami, odbory a podnikatelskými skupinami, organizacemi mládeže a žen.
Kolo jednání ukončí v úterý v noci.
Monti byl jmenován v neděli prezidentem Napolitanem, který umožnil v reakci na krizi velmi rychlý postup.
Po krátkém poklesu z konce minulého týdne, kdy bylo již zřejmé, že Berlusconi podá demisi, se úroky italských dluhopisů vrátily na kritickou hranici a reagují tak na nejistotu, zda nový předseda vlády sklidí úspěch.
Zachránit Itálii, jejíž veřejný dluh se pohybuje ve výši 1,8 bilionů euro, by bylo nad rámec možností současných finančních rezerv eurozóny.
Monti prohlásil, že jeho vláda by měla vydržet u moci až do příštích voleb, které jsou naplánovány na rok 2013, a to navzdory obecným prognózám, které tvrdí, že politici mu dají čas pouze na to, aby provedl reformy, a poté vyhlásí předčasné volby.
Monti uvedl, že by rád do svého kabinetu začlenil politiky, ale velké strany trvají na tom, že tato vláda musí být složena pouze z odborníků, aby vyvedla Itálii z nesnází, do kterých se země dostala z důvodu finančního tlaku.
Politické zdroje uvedly, že oboustranná nedůvěra a nesouhlas mezi stranami komplikují pokus začlenit do vlády i politické osobnosti.
Španělé se účastní mezinárodních zápasů častěji než Kostaričané
Z 22 španělských fotbalistů deset překročí hranici 50 mezinárodních zápasů.
Na straně Kostariky pouze jeden z 22 povolaných hráčů dospěl k číslu 50 zápasů.
Obrovský kontrast na straně Kostariky, pokud porovnáme 22 hráčů obou zemí, kteří se dnes sešli na přátelském utkání v 15:05 na Národním stadionu v San José.
Zatímco mistři světa a Evropy, číslo jedna měsíčního ratingu FIFA, mají na svém kontě širokou škálu mezivýběrových utkání třídy A, Kostarika má pouze obránce Michaela Umana, který jako jediný odehrál 50 mezinárodních zápasů.
Tohoto čísla dosáhl minulý pátek při zápase proti Panamě (0-2) na stadionu Rommel Fernández.
Španělští fotbalisté, kteří hrají v Utkání hvězd a v mocných klubech anglické první ligy, si přes rok udržují intenzivní aktivitu na ligových šampionátech a domácích pohárech a utkáních na vysoké úrovni v rámci evropských pohárů jako Champions League.
K předchozímu musíme přidat také zkušenosti z národního španělského týmu při komplikovaných vyřazovacích zápasech na evropský a světový šampionát.
Kostaričtí hráči mají naopak velmi omezené možnosti zahraničních zápasů v oblasti. Existuje zde například Concacaf, který je považován za nejnižší úroveň v rámci FIFA.
Vidíme, že největší počet zahraničních utkání ze španělské reprezentace má na svém kontě brankář Íker Casillas, který se minulou sobotu před Anglií (prohra 0-1 v Londýně) dotáhl na bývalého brankáře Andoni Zubizarreta se 126 mezinárodními utkáními.
Casillas nastoupí i dnes proti Kostarice a získá pro Španělsko nový rekord - 127 mezinárodních utkání.
Xavi Hernández, klíčový hráč Barcelony, má na svém kontě 106 zápasů.
Casillas a Xavi byli dokonce minulý týden oficiálně vyhlášeni UEFA spolu s dalšími španělskými hráči, kteří mají na svém kontě stovku zápasů. Mezi nimi již zmiňovaný Zubizarreta se 126 a střední útočník Schalke, Raúl González, se 102.
Stovce se přiblížil i Carles Puyol s 97 zápasy.
Následují Xabi Alonso s 91; Fernando Torres s 90; David Villa a Sergio Ramos, oba s 81; Andrés Iniesta s 62; Cesc Fábregas s 61; a David Silva s 53.
Na straně Kostariky a blízko Michaela Umana se pohybují levé křídlo Júnior Díaz se 48 zápasy a brankář Bryan Ruiz se 45.
Dále pouze 5 překonalo hranici 30 zápasů: Keilor Navas s 31, Randall Azofeifa s 32, Michael Barrantes s 31, Carlos Hernández s 36 a José Luis López s 35.
Nejmenší počet zápasů.
S méně než 30 zápasy ve Španělsku figurují Gerard Piqué (37), Sergio Busquets (36), Santiago Santi Cazorla (32), Álvaro Arbeloa (31) a Raúl Albiol (31).
Na národní straně s méně než 30 zápasy stojí Roy Miller s 26, Winston Parks s 26, Gabriel Badilla s 25 a Roy Myrie s 23.
Zbytek nepřekročil ani 20.
Zatímco Nacho Moreal má pouze čtyři hry a Jordi Alba dvě, v Kostarice Víctor Bolívar má pouze jednu a Ólman Vargas a Edder Nelson ještě na svůj první zápas čekají.
Nejlepším střelcem Španělska je David Villa s 50 góly a za ním následuje Fernando Torres s 27.
Na kostarické straně má nejvíce zásahů Bryan Ruiz, devět, o dva více než Carlos Hernández a o tři více než Roy Myrie a Parks.
Kvinteto zahrnulo zemi do svého turné u příležitosti oslav dvaceti let existence
"Cesta na Kostariku je sen, který se stává skutečností"
V exkluzivním rozhovoru pro Viva, basista Jeff Ament z Pearl Jam řekl, že skupina je připravena příští neděli nabídnout jeden z nejlepších koncertů na Národním stadionu.
Čekali jsme více než 20 let, ale sama skupina ujišťuje, že pro ně možnost zahrát si na Kostarice představuje splněný sen.
Takto to řekl basista a zakládající člen Jeff Ament, který hovořil exkluzivně s Viva minulý týden z Brazílie.
Skupina se nachází na jihoamerickém kontinentě v rámci turné u příležitosti oslav dvaceti let existence a v neděli 20. bude na jedinečné zastávce ve Střední Americe.
Tento den vystoupí od 19:30 na Národním stadionu spolu s andělskou skupinou The X a národními hudebníky z Las Robertas.
Toto je ukázka z rozhovoru, jehož celý přepis najdete na stránkách La Nación na internetu.
Pro vaše kostarické příznivce je to splněný sen. Pearl Jam bude hrát v Kostarice. Uvědomujete si, co zažívají vaši fanoušci?
Cesta na Kostariku je i náš sen, který se stává skutečností.
V Jižní a Střední Americe jsme sotva podruhé a dosavadní zkušenosti byly skvělé.
Byl jsem na Kostarice jen jednou, na dovolené. Je to nádherná země a věřím, že tu budeme moci pár dní pobýt.
Takže máme obrovskou radost, že vám můžeme přivést naši hudbu.
Ptám se, protože tady skupinu doslova zbožňují, fanoušci prožívají tyto dny příprav velmi intenzivně.
Co říkáte svým nejskalnějším příznivcům?
Děkujeme, že jste při nás stáli tak dlouhou řadu let.
Trvalo nám téměř 21 let, než jsme se dostali na Kostariku. Děkujeme, že jste tak dlouho čekali a mrzí nás, že nám to trvalo tak dlouho.
Někteří lidé o koncertu hovoří již jako o největší show roku.
Vyvolává to ve vás větší tlak?
Některé z největších show, které jsme předvedli za posledních 21 let, vznikly v horizontu několika týdnů.
Předvedli jsme několik skvělých show v Sao Paulu a doufáme, že tím jsme se dostali do formy na koncert na Kostarice.
Popravdě se na ten koncert moc těšíme.
Milujeme tuto zemi, rádi serfujeme, líbí se nám džungle. Pro obě dvě aktivity je Kostarika tou nejlepší zemí na světě.
Jak jste poznali Kostariku a její vlny příhodné k surfování?
Máme spoustu kamarádů surfařů a mám dobrého přítele, který bydlí v Tamarindo. Zdejší vlny jsou neuvěřitelné.
Moji přátelé jezdí surfovat na Kostariku nebo do Nikaraguy, nebo do Mexika. To jsou ta nejlepší místa na surfování. A tak jsme se o Kostarice dozvěděli, prostřednictvím lidí, kteří milují surfování.
Podíváme-li se na vaše turné, připravili jste ohromné show s mnoha písněmi.
Co jste naplánovali na svou prezentaci v Kostarice?
Vzhledem k tomu, že jsme tu nikdy nehráli, nemáme žádné omezení, co bychom nemohli dělat.
Pokusíme se předvést co nejlepší show s rozmanitými skladbami. Pokusíme se zahrát pár písniček z každého alba a představit našim fanouškům dobrý a rozmanitý repertoár.
Vy nikdy neopakujete repertoár.
Proč?
Myslím si, že částečně je to proto, že máme devět alb a můžeme hrát více než 120 skladeb a každý má rád jiné skladby, proto je těžké vybrat, jaké písničky budeme hrát každou noc.
Když máme v repertoáru dvě tři písničky, které jsme dlouho nehrály, soustředíme se na ně a také jsme překvapení, protože si vzpomeneme na to, proč se nám tak líbily a že už jsme na to možná zapomněli.
Tak je pro nás show zajímavější, a proto si myslím, že je zajímavější i pro lidi.
Tímto turné slavíte 20 let umělecké dráhy.
Když se podíváte zpět, je těžké uvěřit všemu, co jste dokázali?
Ano, to určitě.
Zaprvé si myslím, že nikdo z nás si nedokázal představit, že budeme v jedné velké rockové skupině a že v ní zůstaneme více než 20 let. To zní jako sen.
Uvědomujeme si, jak moc nám bylo dáno a dojímá nás, že můžeme i nadále spolu hrát.
Máme se rádi a rádi tvoříme hudbu.
Máme štěstí, že se můžeme podívat na místa, po kterých jsme vždy toužili.
Nemohli jsme dopadnout lépe.
Co pro vás znamenalo, že jste byli významnou součástí vzniku žánru grunge?
Vždy pro nás bylo ctí, že můžeme být součástí této skupiny, ve které jsou zastoupeni samí velikáni.
Lidé z Soundgarden, Mudhoney a Alice in Chains jsou naši přátelé.
Je překvapivé, když hnutí vznikne ze skupiny přátel, moc často se to nestává.
Čas od času vznikne ve městě skupina, ale je mnohem méně obvyklé, aby z jednoho města naráz vzešlo pět až deset skupin.
Jsme na to hrdí a je nám ctí, že můžeme být součástí skupiny ze Seattlu.
Někdy s některými ještě hrajeme.
Minulý rok jsme byli na festivalu s Alice in Chains a byli jsme v Kanadě s Mudhoney, viděli jsme Soundgarden na turné. Máme štěstí, že jsou to všechno naši přátelé a je nám ctí, že můžeme být součástí tohoto hnutí, které vzniklo v Seattlu.
Také je velmi neobvyklé, aby se skupina jako ta vaše udržela pospolu a měla i po těch letech stále stejné členy.
Ano, my čtyři jsme spolu již 21 let a Matt (Cameron) se k nám připojil před 13 lety, což už samo o sobě je doba mnohem delší, než je obvyklé trvání skupiny.
Myslím, že zaprvé máme všichni štěstí, že jsme stále na tomto světe a zadruhé svou roli hraje fakt, že se neustále zajímáme jeden o druhého.
Všichni jsme blízcí přátelé a díky tomu se nám podařilo otevřít hudební cesty, které nechávají každému dostatečnou svobodu k vlastnímu experimentování.
Navzájem si věříme, vážíme si hudby druhého a myslím, že by to nemohlo být lepší.
Váš vztah ke slovu sláva nebyl jednoduchý. Nicméně díky vašemu úspěchu můžete dělat, co se vám líbí.
Jak nacházíte rovnováhu?
Tím, jak jsme rostli, bylo postupně čím dál tím snazší najít rovnováhu.
Snažíme se nejezdit příliš na turné, protože je velmi jednoduché spadnout do této pasti davů a lidí, kteří milují naši hudbu.
Když si uvědomíte, že lidé přišli kvůli hudbě, připomenete si, že musíte hudbu a to, co jste jí dali, respektovat. Nesmíte se nechat unést tím, že jste slavní, rockové hvězdy. Tohle ani jednoho z nás nikdy doopravdy nezajímalo.
Jak vzpomínáte na další projekt Mother Love Bone?
Myslím, že jsme psali skvělé písničky a na začátku to bylo něco velkolepého.
Jako kapela jsme existovali tři roky a nikdy jsme nevydali žádné album, až poté, co umřel Andy (Andrew Woods).
Bylo to velmi frustrující, protože to tak dlouho trvalo. Nejdůležitější je, že i dnes se přátelíme s Brucem (Fairweather) a Gregem (Gilmore), kteří začínali v kapele s námi. Když si poslechnu nějakou písničku nebo se podívám na fotky, vzpomínám na Andyho, jak byl neuvěřitelný, jak jsem se s ním nasmál. Vždy to byla radost s ním pracovat, smát se, bavit se o muzice nebo o fotbale a mnohém dalším.
Byla to neuvěřitelná osoba a moc nám chybí.
Národní kapela Las Robertas bude pověřena tím, aby v Kostarice zahájila show.
Je pravda, že znáte jejich práci, zejména Eddie Vedder, a že proto jste si je vybrali jako předskokany?
Ano, produkce nám zaslala videa s několika návrhy a tato skupina se nám líbila nejvíce. Proto jsme zvědaví, co Las Robertas nabídnou naživo a musejí být velmi zábavní.
Proč vždy naživo měníte slova Yellow Ledbetter?
To je otázka na Eda (Eddie Vedder), takže to já nevím.
On ji zpívá a myslím, že přidává první, co ho napadne.
Kdo vás jako basistu ovlivňuje?
Spousta lidí.
Jako první mě napadají Geezer Butler, John Entwistle, C. J. Ramone, John Doe, Paul McCartney, Chuck Dukowski...
Je jich tolik, že bych mohl celý večer mluvit o basistech, kteří se mi líbí.
Jak se podařilo Pearl Jam udržet grunge, přestože už není v módě?
Myslím, že jsme se vždycky všichni cítili lehce oddělení od slova grunge.
Když se řekne grunge, představím si skupiny, o kterých jsem se zmiňoval jako Mudhoney, Soundgarden, Nirvana a všechny ostatní, které vznikly ve stejnou dobu. A pokud je i dnes takhle hudba platná, tak je to něco skvělého, protože je to hudba, kterou stojí za to poslouchat a skupiny jako Mudhoney dnes hrají lepší muziku než kdykoliv předtím.
Na začátku měla vaše hudba lehce pochmurný charakter a nyní je více pozitivní.
Co stojí za touto změnou?
To je zajímavé, protože mám pocit, že v novém albu je pár skladeb, které jsou lehčího ražení, ale také tam jsou písničky jako The End nebo Juste Breathe, které jsou považovány za velmi pochmurné, ačkoliv mohou vyznít jako pozitivní.
U obou dvou, když mi je Ed zahrál, tak jsem plakal, a jsou to písně hluboce temné.
Myslím, že když vyrůstáš a máš v životě nějaké trauma, ztratíš někoho z rodiny nebo přítele, tyto věci začnou ovlivňovat tvé umění a hudbu a tyto dvě písně pro mě právě toto představují.
Také si myslím, že můžeš být šťastný člověk a i přesto dělat pochmurnou muziku.
Peru:
Fujimori byl znovu hospitalizován kvůli lékařským testům
Bývalý prezident Alberto Fujimori byl v úterý hospitalizován ve veřejné nemocnici, kde mu budou dělat testy z důvodu svalové ztráty, kterou trpí v oblasti spodních končetin, informoval jeho ošetřující lékař.
72 letý Fujimori, který si odpykává trest 25 let odnětí svobody za porušování lidských práv spáchané jeho vládou (1990 - 2000), trpí několika nemocemi, včetně rakoviny jazyka, kvůli které byl čtyřikrát operován a již mají lékaři momentálně pod kontrolou.
Poslanec Alejandro Aguinaga, který je jeho osobním lékařem, řekl televizní stanici Canal N, že Fujimori bude během tří dní podstupovat testy v Národním institutu neoplastických onemocnění, kde by měli zjistit, proč ho bolí a proč ztrácí sílů v dolních končetinách.
Aguinaga řekl, že podle jeho názoru Fujimori by mohl dostat milost z humanitárních důvodů, nicméně sám bývalý prezident si milost nepřeje, protože se cítí nevinný.
Byl čtyřikrát operován kvůli rakovině jazyka, shodil 18 kilogramů a k těmto problémům se přidaly i další neduhy jako těžká erozivní gastritida, cysta na slinivce, ledvinové kameny, vysoký tlak a oběhové problémy v nohách, vyjmenoval lékař.
Fujimori si odpykává trest od září 2007 v Národním ředitelství speciálních policejních operací.
V dubnu 2009 byl odsouzen k 25 letům vězení za smrt 25 osob, které zabila vraždící eskadra vojska působící nelegálně v prvních letech jeho vlády.
Mujica na návštěvě Mexika, která má posílit politické vazby
Oficiální delegace, kterou vede uruguayský prezident, José Mujica, doprovázený několika ministry a podnikately, zahájí v úterý návštěvu Mexika. Jejím cílem je dosáhnout expanze obchodu mezi oběma národy a dotknout se politických témat daného regionu.
Mujica se ve středu sejde se svým mexickým protějškem, Felipem Calderónem. Jedná se o nejdůležitější setkání rozsáhlé návštěvy plné schůzek s představiteli politiky, obchodu a zástupci uruguyaské komunity žijící v Mexiku. Program zveřejnila uruguayská prezidentská kancelář.
Schůzka obou prezidentů ve městě Guadalajara bude sloužit k výměně informací ohledně politických záležitostí mezi oběma zeměmi", zveřejnila uruguayská prezidentská kancelář na svých webových stránkách.
Podle místních sdělovacích prostředků se Mujica bude snažit přimět Calderóna, aby podpořil Uruguay ve sporu s Francií, ke kterému došlo, když francouzský prezident Nicolas Sarkozy zařadil jihoamerickou zemi na seznam daňových rájů na schůzce G20 ve francouzském městě Cannes.
Ve svém projevu Sarkozy pohrozil, že země, které i nadále budou setrvávat na pozici daňových rájů, budou vyřazeny z mezinárodního společenství. Toto prohlášení vyvolalo odmítavé stanovisko ze strany Uruguaye a konzultaci s velvyslancem v této evropské zemi.
Mexiko předsedá G20 od listopadu. G20 je skupina tvořená nejmocnějšími rozvíjejícími se a rozvinutými zeměmi světa. Se zmíněnou latinskoamerickou zemí má od ledna tohoto roku uzavřenu dohodu o výměně informací mající zabránit dvojímu zdanění.
Uruguayská vláda v posledních letech usiluje o konkretizaci dohod o fiskální výměně s cílem dostat se z "černé listiny" Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), na které jsou země, které nezavedly všechny požadované mezinárodní standardy spolupráce v oblasti daní.
Z obchodního hlediska Mexiko a Uruguay mají od roku 2004 uzavřenu Dohodu o volném obchodu (FTA), díky které došlo k posílení výměny zboží mezi oběma zeměmi.
Vousatý instalatér běží ve 3D díky "Super Mario 3D Land"
Super Mario již více než 25 let neúnavně bojuje, aby zachránil princeznu Peach ze spárů zloducha Bowsera, dosud se však nikdy neobjevil v 3D: v "Super Mario 3D Land" bude bojovat za lásku dívky se stereoskopickou technologií.
Titul, který přichází tento měsíc do všech obchodů po celém světě, byl již od začátku tvořen tak, aby využil všech charakteristik, které nabízí přenosná konzola Nintendo 3DS, která umožňuje hrát trojrozměrné hry, aniž byste museli používat brýle.
"Mario je postava, která musí říct, jak má fungovat stereoskopie bez brýlí", uvedl pracovník tisku specializovaného na Nintendo ve Španělsku, Omar Álvarez, během prezentace videohry v Madridu.
Álvarez uvedl, že "Super Mario 3D Land" je "první videohra Nintendo vytvořená speciálně pro tento nosič", protože až do této chvíle úspěšné snímky jako "Star Fox 64 3D" nebo "Zelda: Ocarine of time 3D" byly adaptace již existujících titulů.
Mluvčí Nintendo uvedl, že kromě toho, že snímek je 3D, "Super Mario 3D Land" je "dostupná" videohra, která umožňuje užít si rychlou a plynulou partii.
Álvarez potvrdil, že "Super Mario 3D Land" obsahuje dvě hry v jedné: první část je "jednoduchá", jejímž úkolem je přilákat méně zručné uživatele.
Jakmile tuto úroveň překonáte, můžete se pustit do "druhého kola" na úrovních hry, které jsou tentokrát náročnější.
Navíc uživatelé si mohou zvolit reálný čas mezi "agresivním D" nebo takovým, který má vliv pouze na hloubku akce. Bude ale nutné hrát v 3D, aby bylo možné překonat nejrůznější výzvy a "nepodlehnout optickým klamům".
Tento nový nástup Super Maria v 3D předpokládá také s návratem postavy na přenosnou konzolu, k čemuž nedošlo od roku 2005.
V této videohře Nintendo hraje do noty těm, kteří ságu sledují a opakuje úspěšnou formuli z předchozích dílů. Spočívá v tom, že instalatér vousatého muže bude muset projít nebezpečnými zaminovanými platformami, aby osvobodil princeznu Peach.
Ačkoliv hráč najde novinky v pohybech, v okolí, v převlecích a také mezi nepřáteli, objeví se také "hravý" Luigi.
Colom schválil vydání Portilla do Spojených států
Prezident Álvaro Colom v úterý oznámil, že postoupil kroky v otázce vydání bývalého prezidenta Alfonse Portilla, který se má ve Spojených státech zodpovídat ze spiknutí za účelem praní 70 milionů amerických dolarů.
Takto končí proces, jehož cílem bylo, aby Guatemala odpověděla na žádost severní země, která požaduje vydání Portilla, aby ho mohla soudit.
Na tiskové konferenci Colom potvrdil, že jeho rozhodnutí je v souladu s nezávislostí soudní a výkonné moci a že má na paměti, že trestní soud již nařídil vydání.
Ubezpečil, že během svého mandátu "nezasahoval" do soudních rozhodnutí a povolil všechna vydání, která se mu dostala na stůl.
Kromě Portilla budou vydáni Sergio Ruano Marroquín za vraždu a těžké ublížení na zdraví a Edgar Estrada Morales a Víctor Estrada Paredes, oba dva za obchodování s drogami.
Colomův krok znamená krok exekuce poté, co byly vyčerpány všechny soudní a ústavní instance, aby vedly proces proti bývalému prezidentovi, který vládl v letech 2000 až 2004.
V souladu s rozhodnutími Pátého trestního tribunálu a Ústavního soudu (CC), bude Portillo vydán poté, co bude vyřešena jeho právní situace v Guatemale a bude zaručeno dodržování lidských práv.
Portillo byl shledán nevinným ve věci zpronevěry 120 milionů na Ministerstvu obrany v době svého prezidentování. Tento proces předcházel vydání, ale Veřejné ministerstvo se odvolalo a vrátilo tak případ do hry.
Trinijove pomohla 6000 mladým ve stavu ohrožení
Organizace vznikla, aby pomáhala dětem bez vzdělání, aby se neocitly na okraji společnosti.
Bilance prvních 25 let existence organizace sociální podpory Trinijove je velmi důležitá: 6.000 mladých lidí, kterým hrozilo sociální vyloučení, se dostalo pomoci. Organizace jim celých 25 let pomáhá překonávat obtížné situace.
K tomu je třeba přičíst dlouhou stovku pracovních míst, která byla pro tuto sociální skupinu získána.
Včerejší výročí posloužilo také k tomu, aby byla představena bilance v rámci slavnostního aktu, který se odehrál v bývalých výrobních prostorách továrny Fabra i Coats a kterého se zúčastnilo více než 300 osob.
Organizace Trinijove vznikla ve čtvrti Trinitat Vella v roce 1986 s cílem pomoci mladým lidem s nízkým vzděláním, bez práce, potýkajícím se závislostí na drogách nebo v situaci, kdy by mohli spadnout do sociálního vyloučení.
Včerejšího setkání v Sant Andreu se zúčastnil velký počet zástupců organizací a institucí, které v uplynulých 25 letech s asociací spolupracovaly.
Rozmanitá politická reprezentace, v čase voleb, ukázala jednotný charakter práce, kterou realizuje Trinijove.
Spolu s prezidentem Generalitat, Arturem Masem, a jeho předchůdcem Jordi Pujolem se slavnostního aktu zúčastnili bývalý socialistický poradce pro vzdělávání, Ernest Maragall, a bývalý náměstek starosty a současný ekologicko-socialistický radní Ricard Goma.
Do velkého sálu Fabra i Coats se dostavili také současný poradce pro Sociální blahobyt a rodinu, Josep Lluís Cleries, a generální ředitel sociální práce v La Caixa, Jaume Lanaspa.
Mas řekl, že Trinijove vznikla ve velmi obtížné době a že dnešní doba také skýtá celou řadu překážek, ale dodal, že práce, kterou asociace do dnešního dne přinesla, "je dobrým základem".
Prezident uvedl Trinijove jako příklad toho, jak je možné bojovat proti nepříznivým okolnostem a jak dodávat odvahu lidem v obtížných situacích.
"Krize není pro tuto organizaci a pro práci, kterou dělá, ničím novým", uvedl.
Došlo k vystěhování zabraného domu, ve kterém se pořádaly gigantické večírky
Vetřelci si přivlastnili 11 ze 13 bytů v budově v Balmes, 51
12 okupantů opustilo dům včera v poledne, aniž by kladli odpor
Vše nasvědčuje tomu, že noční můra, kterou prožívali sousedi z čísla 51 v ulici Balmes, je konečně u konce.
Dvanáct lidí včera v poledne dobrovolně opustilo budovu, kterou nelegálně obývali a kde organizovali gigantické večírky, které budily sousedy. Budovu opustili z nařízení soudu a aniž by musela zasahovat policie.
Po skončení operace byl vyměněn zámek na dveřích, aby se zabránilo opakování situace.
"Od této chvíle se vstup bude hlídat", prohlásil správce.
Okupanti, kteří zabrali 11 ze 13 bytů v dané budově - zbylé jsou obydlené -, si odnesli veškeré elektrické a částečně i vodní zařízení, kromě toho pomalovali zdi a nechali po sobě odpadky všechno druhu, zejména plechovky po alkoholických nápojích.
V prvních třech bytech se konaly obrovské večírky, které trvaly až dva dny a probouzely ostatní nájemníky.
Vedle budovy je diskotéka, Balmes 51, která byla také poškozena.
Její majitelka, Maria Pantinat, vysvětlila pro Europa Press, že po dobu, kdy byla budova obsazená, tržby klesly o 80%.
Majitelka diskotéky zdůrazňuje, že okupanti budovy jí dělali nekalou konkurenci, protože prodávali drinky za 3 eura, kdežto na diskotéce stojí 10.
Kromě toho majitelka zábavního podniku musela reagovat na žaloby sousedů kvůli hluku. Jenže problémy nezpůsobovali návštěvníci diskotéky, ale obyvatelé zabraného domu a zejména ti, kteří se účastnili zde pořádaných večírků, jejichž frekvence a intenzita v posledních týdnech vzrostla, dle rozčilených obyvatel okolí.
Majitelka diskotéky vysvětlila, že problémy byly tak velké, že dokonce se dohodli s majitelem budovy a již devět měsíců jí odpouští nájem.
Městská policie také potvrdila, že během posledních týdnů obdržela více stížností od sousedů na danou situaci.
Předseda městské skupiny lidové strany PP na radnici, Alberto Fernández Díaz, minulý týden požadoval, aby "budova byla okamžitě vystěhována a skoncovalo se tak s problémy občanského soužití, kterými trpí sousedi, a s ničením oblasti".
Předseda lidovců vysvětlil, že před létem bylo zabráno pouze jedno poschodí, ale v posledních měsících se okupanti dostali do všech pater budovy a téměř do všech bytů a v jednom z nich došlo dokonce ke krádežím.
V tomto směru dodal, že "je třeba skoncovat s beztrestností a být důsledný, pokud se jedná o skutky proti občanské zodpovědnosti, ke kterým došlo v budově".
Včera městská policie také vyklidila budovu v Nou Barris.
V 15 hodin 30 minut se policie dostala do budovy 35 na ulici Mont-ral poté, co ji přivolali sousedé, kteří viděli vcházet do budovy čtyři lidi.
Všichni čtyři byli ihned zadrženi.
Park nebo hory?
Architekti se sešli při příležitosti vypsání řízení, které s sebou nese více než polemiku ohledně honorářů
Městské výběrové řízení na 16 bran opět otevírá debatu o roli parku Collserola v Barceloně.
V polovině 80. let, v době největšího rozkvětu již zaniklé Corporación Metropolitana de Barcelona (CMB), tato samospráva vytiskla několik pamfletů na podporu parku Collserola.
Letáček definoval horu jako velký park metropolitní Barcelony.
Co víc, byl doplněn číselným srovnáním s newyorským Central Parkem.
Poté, co v roce 1987 zanikla CMB, park se vrátil do mysli mnohých jako vrchní hranice Barcelony. Katalánská metropole je totiž jednou z mála, které se neorientují na ose sever - jih, ale nahoru (hora) - dolů (moře).
Kvalifikace Collseroly jako přírodního parku jde tímto směrem.
Referencí již totiž nebyl Central Park, ale Yellowstone s divočáky namísto medvěda Yogi.
Taková byla pozice až do září, kdy radnice vyhlásila mega soutěž tvořenou 16 konkurzy na stejný počet vstupních bran do Collseroly.
Brána samozřejmě nahrává spíše myšlence parku.
Buď toto, nebo se někdo snaží umístit bránu na pole.
Naskýtá se tedy jediná otázka: Collserola, park nebo hora?
Během soutěže, jak z hlediska čistě organizačního, tak na základě reflexe o městě, se tato otázka stává ústředním tématem všech barcelonských architektů.
Je to již téma stejně otřelé, jako když si dva členové této staré kasty vyvolených při setkání ve výtahu podají ruku.
A právě tento počin vyvolal jednu ze vzácných shod mezi tím, co si myslí tři barcelonští architekti a předstoupivší univerzitní profesoři.
Miguel Roldán, Daniel Modol a Marta Bayona: výběrové řízení má své opodstatnění.
Podle Roldána poté, co se načala otázka strany zálivu, "je třeba" diskutovat i o "horské straně", takže projev Ildefonse Cerda o zelených jablkách nebyl dotažen do konce.
"Musíme vycházet ze zásady, že nejrozlehlejším barcelonským parkem je pláž.
Mimo jiné svou velkou dostupností.
Collserola je komplexnější", prohlásil architekt, pro kterého název "brány do Collserola" v sobě nese "lexikologickou past": nesmíme si je představovat "jako vstupy do parku, ale spíše jako vymezení zón, kde je možné působit".
Modol, stejně jako Roldán a Bayona se zkušenostmi ze světa urbanismu kvalifikuje návrh jako "intelektuální výzvu" skýtající "některá nebezpečí".
Nebezpečí vyplývající z "nejistoty, kterou dnes představuje projekt veřejného místa" po zkušenosti z 80. let, která měla v oblasti Forum "svůj labutí zpěv".
První obavou je samotné vymezení hranic, kde by se mělo stavět.
"Něco vymezit znamená udělat již další krok", to jest v zásadě posunout se o krok dál.
"Je třeba mít na paměti nové urbanistické a plánovací nástroje, protože ty současné (s odkazem na Všeobecný metropolitní plán (PGM)) mohou způsobit opravdovou pohromu".
Zaměříme-li se detailněji na otázku, Modol se domnívá, že údolní svah Collserola lze "považovat za park", ale barcelonskou část nikoliv, a to z důvodů čistě topografických.
Modol také připomněl, že již existuje práce, kterou provedl Patronat de Collserola, která "nesmí skončit na smetišti", i když vítá skutečnost, že radnice nabízí jeho grémiu, že do projektu zasáhne od "první chvíle".
A navíc rozumí tomu, že blízkost hory a města je jakousi propustkou, která umožňuje architektům zapojit se do debaty, ale "pochybuje", že by to měl být právě tento technický profil, který povede multidisciplinární týmy ("je to všechno o dovednosti", dodává), které je třeba vytvořit: "Architekti by měli být pouze nástroje".
Bayona naznačuje, že odpověď na otázku, která dala název této hře, je složitá, protože v podkladech pro výběrové řízení chybí globální vize Collserola: "Bylo vyhlášeno 16 výběrových řízení, která se zabývají všechna osou hory - moře, ale neexistuje žádná podélná studie, která by se na oblast dívala a chápala ji jako celek".
To způsobuje, že alespoň on, se přihlásil do všech 16 výběrových řízení.
Jinak totiž projekt jedné brány může narážet na koncept a definici architekta sousední brány.
Podle jeho názoru by radnice měla zaručit, že pásmo nacházející se bezprostředně nad Ronda de Dalt by mělo zabezpečit v celé délce zónu vybavení, která by zajistila plynulý přechod mezi městem a zelení.
Casino prominul Jonási Larrazábalovi, který bude propuštěn
Po 72 dnech uvěznění zákonný zmocněnec Cadino Red udělil milost bratrovi starosty Monterrey v procesu, ve kterém byl stíhán za domnělé vydírání.
Manuel Jonás Larrazábal strávil ve vězení 72 dní a nyní bude propuštěn poté, co mu zákonný zmocněnec Casino Red udělil milost před Druhým trestním soudem v daném okrsku, který projednával případ vydírání, v němž byl obžalován bratr starosty Monterrey.
Po atentátu na Casino Royale majitel Casina Red, Sergio Gil García, zveřejnil sérii fotografií a videí, na kterých měl Manuel Jonás po něm žádat zaplacení ekonomické kvóty, aby radnice v Monterrey umožnila nelegální operaci v sázkovém domě.
Po veřejné obžalobě Státní prokuratura zahájila trestní stíhání bratra panistického starosty. 2. září byl zadržen a uvězněn na 30 dní.
Poté po 4 hodinách strávených před Agentem Veřejného ministerstva číslo 3 pro majetkové trestné činy byl převezen do věznice 1, umístěné v Barrio Antiguo v hlavním městě státu.
Na tomto místě zůstal následujících 49 dní poté, co bylo vyneseno druhé nařízení na uvěznění a agent Veřejného ministerstva vyvrátil možnost spoluúčasti nebo organizovaného zločinu.
Dne 19. října byl převezen k trestnímu soudu v Cadereyta pro podezření z vydírání majitelů Casina Red částkou jeden a půl milionu peso. Nicméně zůstal pouze pár hodin ve věznici se středně těžkým dohledem, protože mu bylo vyhrožováno smrtí.
Vedoucí představitelé mu povolili během procesu zůstat v městských celách v San Nicolás de los Garza.
25. října mu byl předložen příkaz k zatčení, který vydal tajemník Druhého trestního soudu, Jorge Yánez, který prohlásil, že téměř po dvou měsících vyšetřování bylo shromážděno dostatek důkazů umožňujících prokázat Jonásovu vinu. Mezi důkazy patří například vyplacení částky 1,5 milionů peso zástupcům kasina výměnou za příslib, že operace bude umožněna.
Toto pondělí se zákonný zmocněnec Casina Red, Víctor Aldo García Gómez, dostavil k soudci José Luis Pecinovi a požádal o milost pro bratra starosty regionu. Na základě toho se bude moci brzy vrátit na svobodu.
Během zákonného jednání se zástupce Veřejného ministerstva přidělený k tomuto soudu, Ramiro Arias, zeptal Garcíi Gómeze, zda byly opraveny škody a kdo ze společníků se rozhodl udělit milost. Advokát ale dal jasně najevo, že jméno zůstane utajené.
Na základě úředního spisu 197/2011 se uděluje zákonná milost Jonási Larrazábalovi. V procesu, který byl proti němu veden, nebude možné podat žádnou stížnost. Také není možné žádat o odškodnění škod nebo trestu.
Po přelíčení s zákonným zmocněncem okolo 15:50 soud nařídil okamžité propuštění Larrazábala Bretóna.
Tajemník soudu, Jorge Yanéz, se dostavil do věznice ve městě San Nicolás de los Garza, aby oznámil Jonásovi, že mu byla udělena oficiální milost a jeho případ byl odložen do archívu.
Také mu oznámil, že soudce vydal okamžité nařízení na jeho propuštění.
Tajemník Dionisio Pérez Jácome představil detaily ohledně letecké nehody, při které zahynul tajemník guvernéra, Francisco Blake, a dalších sedm osob.
Sekretariát pro komunikace a dopravu (SCT) informoval, že výsledky z vyšetřování nehody, při které zahynul tajemník vlády Francisco Blake Mora a dalších sedm osob ukazují, že vrtulník dopadl přímo na terén plnou silou, aniž by pilot měl šanci pokusit se o nucené přistání.
Na tiskové konferenci Dionisio Pérez Jácome, tajemník pro Komunikace a dopravu, uvedl, že před startem letadla pilot konstatoval, že klimatické podmínky let umožňují.
"Části, které se objevují, nasvědčují, že jednotka přišla několikrát do kontaktu s terénem, křídla se zapletla do větví stromů 25 metrů od místa, kde jednotka ztratila trup".
Také informoval, že jednotka byla určena pro 19 osob, proto splňovala veškeré požadavky na převoz personálu.
Navíc uvedl, že na základě vyšetřování provedeného v oblasti nárazu, nebyly na zemi nalezeny žádné součástky.
"Při hledání bylo zjištěno, že části letadla se nenacházejí na jiném místě, letadlo tedy narazilo na pevninu jako celistvé.
"Vrtulník byl určen pro 19 osob, splňoval všechny požadavky na přepravu osob.
Terén vykazuje svah se sklonem sedm až třicet stupňů.
Tajemník ujistil, že v současné chvíli je nejdůležitější získat co nejrychleji výsledky. Nicméně vyšetřování může trvat několik měsíců nebo až jeden rok.
Gilberto López Meyer, generální ředitel letišť a pomocných služeb prohlásil, že v momentě nárazu se vrtulník Prezidentského generálního štábu pohyboval výletní rychlostí a k nehodě došlo na měkkém vzestupném terénu.
"Tato informace podporuje hypotézu, že v době nehody šlo o běžnou přeletovou operaci", uvedl.
Na tiskové konferenci zástupce SCT Pérez Jácome vyjmenoval šest základních bodů vyšetřování:
Vizuální let:
V souladu s leteckými normami byl let realizován podle pravidel vizuálního letu, to znamená, že posádka musí během letu vidět na terén.
Meteorologické podmínky:
Hlášení v AICM uvádějí adekvátní podmínky při startu, v souladu s tím letadlo postupuje směrem na hranici, mezi DF a Státem Mexiko byly patrné vrstvy mračen v nízkých výškách.
Zvolené trasy:
Je pravděpodobně, že z důvodu mračen posádka hledala nižší oblast a větší viditelnost až do údolí Cuernavaca.
Umístění nárazu.
Souřadnice nárazu a poslední záznam vrtulníku z radaru se shodují, je pravděpodobné, že před nárazem nedošlo ke ztrátě kontroly ani k narušení trajektorie letu.
Rozptýlení zbytků letadla na omezeném území:
Informace, kterou máme v současné době k dispozici, nám umožňuje předpokládat, že k nárazu došlo na rovné trajektorii a z boku.
Nákres rozptylu zbytků letadla naznačuje, že v době nárazu na pevninu byl vrtulník celistvý.
Nebyl zaznamenán požár ani výbuch.
Na místě neštěstí nebyly zaznamenány žádné důkazy, které by svědčily o tom, že došlo k výbuchu nebo k požáru.
Poslední výsledky vyšetřování ukazují, že mohlo dojít k několika kontaktům s pevninou.
Během terénních prací byly nalezeny zbytky letadla ve výšce až 9200 stop nad mořem, terén se svažuje, výše sklonu jde od sedmi do 30 stupňů.
Fotografie ukazují záběry, při kterých došlo pravděpodobně k rozpadu podél zmíněné trasy.
Informace poskytuje elementy, které, jak se zdá, naznačují, že se vrtulník mohl dostat do kontaktu se zemí na několika místech.
Po pečlivém pátrání v okolí nehody, na území, jež je rozsáhlejší než území vytyčení, nebyly nalezeny pozůstatky vrtulníku, což posiluje domněnku, že k nárazu došlo ve stavu, kdy byl vrtulník ještě celistvý.
Mexický institut zdravotního pojištění zahájil výzkum genu, který způsobuje obezitu
Institut zdravotního pojištění vede výzkum s cílem objevit gen odpovědný za obezitu dětí a dospívajících. Výzkum realizuje s podporou odborníků z institutu IPN
Mexický institut zdravotního pojištění (IMSS) oznámil, že vede výzkum s cílem odhalit gen způsobující obezitu u dětí a mladých. Výzkum nazvaný "Genetika obezity u dětí a mladistvých" umožní získat výsledky týkající se nadváhy.
Ve zprávě vedoucí Výzkumné lékařské jednotky v oblasti biochemie ze Specializované nemocnice Národního zdravotnického centra 21. století, Miguel Cruz López, vysvětlil, že byl ustaven multidisciplinární tým složený z lékařů, sester, odborníků na výživu a sociálních pracovnic.
Tento tým se opírá o podporu specialistů a žáků postgraduálního studia z Národního institutu veřejného zdraví (INSP) a z Centra výzkumu a pokročilých studií (Cinvestav) Národního polytechnického institutu (IPN).
Zapojit se do výzkumu může také široká veřejnost, mající či nemající oprávnění. Lidé mohou přijít do účastnících se sportovních středisek IMSS ve Valle de México, kde se budou každou soboru od 8 hodin provádět testy mladistvým.
Zdůraznil, že výzkum začal ve Sportovním středisku Cuauhtémoc (Mexický stát) a od 8. října se tato činnost provádí také ve Sportovním centru Nezahualcóyolt (Východ Mexického státu).
Jakmile budou získána data od 500 až 600 dětí, bude studie pokračovat ve Sportovním centru Independencia (jižně od Federálního distriktu) a nakonec ve Sportovním středisku Morelos (severně od Federálního střediska).
Vysvětlil, že cílem tohoto výzkumu je určit složky a význam genetiky, pokud jde o rozvoj obezity, a vystopovat na mexických dětech a mladých lidech rizikové faktory a tím předcházet vzniku chronických degenerativních onemocnění.
U příležitosti Mezinárodního dne diabetu, který se slaví 14. listopadu, připomněl, že cílem je shromáždit údaje od tří tisíc dětí a mladých lidí mezi šesti a 14 lety, se souhlasem a pod dohledem rodičů, pro aplikaci specifických dotazníků ohledně výživy.
Dotazník se bude ptát také na fyzickou aktivitu a rodinnou anamnézu dědičných nemocí s cílem vyhnout se rizikovým faktorům, které by mohly způsobovat onemocnění jako je cukrovka nebo ledvinová nedostatečnost.
Upřesnil, že každou sobotu se všem účastníkům provádějí antropometrická měření (váha, výška, obvod pasu), měří se krevní tlak, určuje se hladina glukózy, trigliceridů, cholesterolu, inzulínu a zkoumají se geny (snaží se identifikovat geny, které se podílejí na vzniku dětské obezity).
Cruz López uvedl, že tento výzkum odráží znepokojení zdravotníků nad alarmujícím nárůstem dětské váhy.
'Zdravotní ankety realizované mezi lety 1999 a 2006 ukázaly, že za pouhých šest let došlo pouze u chlapců k nárůstu obezity o 77% a u dívek o 47%. K dramatickému nárůstu došlo také v případě nadváhy', uvedl odborník z IMSS.
Uvedl, že jedním z důvodů hledání ukazatelů je domněnka, že obyvatelstvo země se liší od ostatních populací svou genetickou historií.
Informoval, že průměrný Mexičan má 65% indiánsko-americké genetické výbavy, 30% evropské a 5% africké. Tato skutečnost se odráží v genech, které jsou odpovědné za vznik diabetu a nadváhy.
Vysvětlil, že obecně genetika obezity se běžně vysvětluje jako neschopnost spalovat přebytečnou energii, kterou konzumujeme (kalorie) a která se ukládá ve formě tuků.
Badatel vysvětlil, že přímý užitek účastníků spočívá v tom, že se jim dostane celkového zhodnocení stavu dětí, čímž se zjistí, zda vykazují nějaké známy nadváhy nebo obezity.
Uvedl, že dokonce i přítomnost vrásek tmavé barvy (acantosis) na krku a předloktí naznačuje pravděpodobnost, že daný jedinec bude trpět metabolickými problémy a předcukrovkovými stavy.
Informace je zatím důvěrná, lékaři ji předávají písemně rodičům a vysvětlují jim všechna měření a změny životního stylu, které musejí provést, aby se jejich děti vyhnuly onemocnění.
Cruz López vysvětlil, že existují tři hlavní složky, které způsobují nadváhu, obezitu a další chronická onemocnění: sedavý způsob života znamenající nedostatek denní fyzické aktivity, celodenní vysedávání před televizí a využívání dopravních prostředků namísto chůze na krátké vzdálenosti.
Nadváhu způsobuje také velký kalorický příjem, to jest větší konzumace slazených nápojů, uhlohydrátů (tamales, chléb, pizza, hamburgry, atd.) s vysokým obsahem tuků a proteinů a genetická zátěž, která je předmětem tohoto výzkumu.
V Asfaltu z UNAM nebudou výmoly
Rafael Herrera, vědec z Chemické fakulty UNAM vytváří modifikované asfalty s polymery a vytváří tak směs mající lepší funkčnost, nezávisle na klimatických podmínkách a teplotě
Kdyby se správně pečovalo o dláždění, nebylo by třeba opravovat téměř 200 tisíc výmolů po každém období dešťů v Metropolitní oblasti Valle de México, upozornil Rafael Herrera Nájera, vědec z Chemické fakulty (FQ) z UNAM, který zároveň dodal, že kdyby konstrukce a údržba asfaltových dláždění byla adekvátní, došlo by k významnému omezení výmolů, nebo dokonce by bylo možné je zcela odstranit.
Ve své přednášce Technologická příčina výmolů, kterou pronesl v rámci Mezinárodního roku chemie, oznámil, že laboratoř pod jeho vedením vyvíjí modifikované asfalty s polymery, čímž by měla vzniknout směs mající podobné charakteristiky jako asfalt, ale zároveň větší mechanickou odolnost, a to jak při nízkých, tak při vysokých teplotách.
Herrera Nájera se domnívá, že tento druh modifikovaných asfaltů by se mohl používat na místech s extrémně teplým klimatem, například v některých městech na severu země. Zlepšila by se tak funkčnost a snížilo vytváření výmolů.
Vysvětlil, že asfalt, nejtěžší část ropy, je uskupení molekul uhlovodíků, molekul s velkou molekulární hmotností, které se nazývají asfalteny, a dalších s nízkou molekulární hmotností, které se nazývají malteny. Společně dodávají asfaltu typický viskoelastický charakter.
Viskoelastický charakter asfaltu spočívá v tom, že za vysokých teplot, okolo 180 stupňů, se chová jako tekutina, při 120 stupních má vysokou viskozitu a při 50 stupních je téměř v pevném stavu, zatímco při nízkých teplotách má asfalt tendenci se lámat, dodal.
To znamená, že odolnost asfaltu v ulicích není jednotná, ale mění se během dne podle meteorologických podmínek a teploty, upozornil odborník na chemické inženýrství.
Vědec z Chemické fakulty pozoroval, že většina ulic v Ciudad de México je pokryta flexibilní dlažbou, kterou tvoří šest vrstev materiálů, z nichž tři poslední jsou smíšené s asfaltem.
Mezi nejsvrchnějšími vrstvami se nachází asfaltová vložka, tvořená malými kamínky zalitými v asfaltu a poté stlačenými.
Zdůraznil, že každý kámen, který tvoří vložku, je zalit asfaltem.
Při průjezdu aut nebo při vytváření tlaku je tak možné, aby se síly v dlažbě dobře rozložily.
Kdyby šlo o modifikovaný asfalt, rozložily by se ještě lépe, domnívá se chemický inženýr.
Dodal, že na asfaltovou vložku se umístí poslední vrstva nazvaná plášť, tvořená jemným kamením, tedy pískem rovněž zalitým v asfaltu.
Vzhledem k tomu, že tato vrstva bude přicházet do kontaktu s ráfky vozidel, musí mít větší mechanickou sílu než asfaltová vložka a musí zajistit tření vozovky.
Vzhledem k tomu, že jako součást dláždění bude vystaven velké zátěži, musí mít plášť dostatečnou tloušťku a musí se dát pozor na materiál, ze kterého je zhotoven.
Klima, zejména vlhkost a teplotní změny, jsou také velmi důležitý faktor, který je třeba mít na paměti. Zejména voda má velký vliv na funkčnost asfaltové vložky.
Jakmile je terén vlhký, voda se šíří dovnitř a je těžké, aby se dostala ven, to způsobuje změkčení všech vrstev dlažby a tím vznik výmolů.
Vysvětlil, že během vytváření výmolů se jako první poničí film pláště a až poté dochází k poškození asfaltové vložky. K poškození ale nedochází v jednom momentu, ale je to pozvolný proces, který by se měl zastavit již při prvních známkách pomocí vhodných programů údržby.
Jako člen Národního systému vědců také vysvětlil, že zátěž vozidel je dalším důležitým faktorem při vytváření výmolů, a proto tloušťka každé jednotlivé vrstvy dlažby musí odpovídat zátěži vozidel a musí se zaručit, že se tato zátěž nepřekročí. Jedině tak můžeme zabránit častému vzniku výmolů.
Rafael Herrera upozornil, že pokud jde o asfalt, ještě nás čeká spousta práce a výzkum je na začátku. Za zmínku stojí například asfaltové emulze, které jsou v jiných zemích již dostupné na trhu a umožňují snadno opravovat výmoly aniž bychom museli používat vysoké teploty.
Co chybělo kandidátce z Valle k tomu, aby se stala novou Miss Kolumbie?
Analýzy faktorů, které přispěly k tomu, že Melina Ramírez Serna nezískala korunku Miss Kolumbie.
Valle tak získává 14. titul první vícemiss.
Valle del Cauca opět nedosáhlo na korunku Miss Kolumbie.
Melina Ramírez Serna se musela spokojit s tím, že se ocitla na podiu vítězek, získala stříbrnou korunku a šerpu, na základě které se stala novou první vícemiss Kolumbie.
Na základě výsledků včerejšího finále v Cartageně, při kterém zvítězila a žezla se ujala Miss Atlántico, zmíněný departement získal 14. titul první vícemiss. Melina se tak připojila k zástupům žen z Valle del Cauca, které se dostaly na dosah vítězné korunce, ale nakonec byly vyhlášeny prvními vícemiss. Mezi ně patří Miriam Ospina Benoit (1947), Clara Domínguez Borrero (1949), Patricia Bellini Ayala (1979), Lorena Álvarez (1981), Rose Mary Alzate (1983), Olga María Arenas (1987), Leila Blanque (1988), Mónica Evers (1989), María Consuela Pinedo (1990), Diana Isabel Romero (1993), Giselle Garcés Aljure (2000), Catalina Giraldo (2007), Stephanie Garcés Aljure (2008).
Otázka, kterou si mnozí kladou. Co chybělo?
Výsledkem je totiž porážka velké favoritky, která ve všech předchozích kolech ukázala, že má na to, aby se stala novou Miss Kolumbie, a ne nadarmo se stala Královnou policie a Nejhezčí tváří Joile de Volgue. Těchto titulů dosáhly například Taliana Vargas nebo Natalia Navarro, které si následně odnesly i titul Miss Kolumbie.
Jedním z klíčových faktorů, který rozhodl o tom, že porota se rozhodla ji jmenovat pouze První vícemiss, je fakt, že nepřesvědčila svou odpovědí na otázku: "Která kniha se vám nejvíce líbila a proč?", kterou položil Martín Murillo Gómez z literární redakce Leamos.
Na otázku kandidátka odpověděla:
"Čtu hodně. Velmi věřím v roli literatury, domnívám se, že je to jedna z forem zkulturňování. Knížka, která mě nejvíce ovlivnila v dětství, byl "Malý princ", velmi hluboká kniha.
V současné době čtu "Zločin a trest". Je to kniha, jež je součástí celosvětové literatury, kterou bychom měli všichni znát. A dnes mám s sebou knihu od Irene Nemirovski, ruské autorky. Jedná se o nádhernou knihu s názvem "El ardor de la sangre".
Tato odpověď se nelíbila jednak kvůli termínu "kulturalizovat se" a zadruhé proto, že kandidátka nevysvětlila, čím jí jednotlivé zmiňované knihy poznamenaly.
Po skončení slavnostní ceremonie Melina prohlásila, že je v klidu a má radost z výsledku: "Svět je moudrý, co se má stát, stane se.
A vy lidé, čtěte, pokud můžete. Malý princ je nádherná kniha."
Jednou z dalších hypotéz je, že Valle zničila pozice favorita.
Bogotský novinář naznačil, že to, že kandidátka byla od začátku nejoblíbenější, nejoslavovanější a tou, která si odnesla všechny předchozí ceny (Gastronomická výzva Oster, titul veřejnosti za nejlepší umělecké šaty a Královna matka), vzbudilo závist dalších uchazeček, vystresovalo královnu, která pak na scéně pohořela.
Bylo to patrné při první prezentaci plavek na pláži Hiltonu a během dvou přehlídek před závěrečnou korunovací.
I když na obou zářila, bylo znát, že jí chyběla síla a zápal, který předvedly reprezentantky z Magdalena a Atlántico.
Ariel Osorio, novinář programu "Jako doma" na Canal RCN se domnívá, že to, že Melinda získala titul první vícemiss potvrzuje fakt, že kandidátka, která během soutěže získá nejvíce titulů nakonec neodchází s korunkou královny".
Navíc Valle v posledních dnech zastávalo spíše nevlídný postoj k médiím a to se mu nevyplatilo.
Další hypotézou je, že Valle nedokázalo přesvědčit porotu o svém zájmu o sociální práce, které jsou základem Národní soutěže krásy.
Jen na okraj, dva dny před volbou mezinárodní členka poroty Lucy Doughty uvedla, že hledají ženu, která si bude vědoma sociálních potřeb své země.
"V soutěži Miss Kolumbie krása sama o sobě nestačí, je potřeba vidět i něco více než jen fyzickou krásu. Je třeba se zaměřit na sociální cítění. Je důležité, aby kandidátky ještě předtím, než vstoupí do soutěže, byly zapojeny do takových projektů", vysvětlila.
Také se spekuluje nad tím, že kandidátka Valle ztratila body kvůli nedostatkům svého pozadí a fibróze, která byla na zadečku patrná. To je ale zcela v rozporu s verdiktem poroty, která ji zvolila miss "přírodní krásy" pro nejzdravější tělo, správnou výživu a odpovědnou fyzickou aktivitu.
Jorge Hernán Orozco, který královny připravuje, uznává, že Melina neměla nejlepší tělo, že zde byly lepší dívky, "ale problémy s fibrózou na zadečku, která dle mého názoru nebyla příliš znatelná, jí ubraly body až poslední den".
Mezitím novinář Guido Hoyos z časopisu Cromos se domnívá, že rodačka z Valle udělala chybu, když podstoupila několik chirurgických zákroků.
"Chirurgické zásahy jsou v pořádku, ale ve Valle se jim nepovedly.
Tělo nebylo nikdy její silná stránka a tady si vybralo svou daň".
Z důvodu tohoto ocenění, které poprvé udělovalo Národní shromáždění krásy, po přehlídce v plavkách došlo ke kruté předpovědi, která se naplnila. Tvrdilo se, že toto bylo uspokojení, které Raymundo Melině dopřál, aby jí nemusel nakonec udělit nejvyšší korunku.
Ať už je to pravda nebo ne, jisté je, že Melina dnešním dnem zahájila rok svého panování, ne jako královna, ale jako princezna, z pozice, která jí dává možnost reprezentovat Kolumbii na různých mezinárodních soutěžích, kam bude jmenována samotnou Národní soutěží.
Nicméně zapíše se do dějin jako jedna z královen, které navzdory strhujícímu úspěchu v Cartageně se k nejvyšší korunce nedostaly.
Taková byla práce obyvatele Cali, který identifikoval mrtvolu Alfonse Cana
Odborník na otisky prstů z Cali vešel do historie jako muž, který potvrdil smrt "Alfonsa Cana".
Práce těchto úředníků je klíčová.
4. listopadu loňského roku odborník na otisky prstů z CTI v Cali vstoupil do historie jako muž, který potvrdil identitu nejvyššího vůdce Farc: "Alfonse Cana", a to prostřednictvím porovnání otisků prstů.
Ze sedmi odborníků na otisky prstů, kteří pracují na oddělení CTI, byla tento týden řada na Eliazar Gonzálezovi, muži z Puerta Tejada, který 21 let pracuje v oblasti soudního výzkumu.
Na počátku své kariéry González pracoval na radnici v Chocó, kde se musel často i více než pět dní prodírat pralesem, aby se dostal na místo, kde byly mrtvoly, jež bylo nutné identifikovat.
V roce 2000 se přemístil do hlavního města Valle a poté, co absolvoval příslušné kurzy, se začal specializovat na otisky prstů. Tato věda se zabývá studiem tření kůže, tedy dlaní rukou a nohou.
V týdnu, kdy byla prováděna operace proti uvedenému Alfonsi Canovi, Eliazarovi řekli, aby si s sebou vzal oblečení minimálně na tři dny.
Očekávalo se něco velkého.
V pátek v noci vyrazil do Cauca ve vrtulníku z Palmira.
Věděl, že bude muset identifikovat dvě mrtvoly a že se podezřívá, že jedním z nich je muž, který vedl nejstarší guerillu na světě. Proto jej požádali, aby si vzal kartu s otisky prstů Guillerma Leóna Sáenze (jeho pravé jméno).
Nicméně, když přijel s vyšetřujícím týmem na místo, kde se nacházela mrtvola, nepoznal jej z důvodu fyzického vzezření. Vypadal zcela jinak než ve sdělovacích prostředcích.
Neměl vousy, oblečený byl jako vesničan v dané oblasti, bez brýlí, mnohem štíhlejší.
Ale otisky nelžou.
Spolu s galtonovou lupou, inkoustem a transplantátorem a světlem Eliazar začal porovnávat daktylové záznamy mrtvoly se zápisy z karty.
Oko jej nezklamalo: byl to "Alfonso Cano".
Tu samou noc muž původem z Puerto Tejada byl pověřen, aby ministru obrany, Juanu Carlosovi Pinzónovi, potvrdil, zda se opravdu jednalo o nejvyššího velitele Farc.
Hledání stop
Pro daktyloskopa ze Sijín de Cali je uznání, které Eliazarovi Gonzálezovi projevil prezident Juan Manuel Santos na tiskové konferenci operativní služby proti "Canovi" velmi významné.
Spousta lidí nezná naši práci.
Daktyloskopie je exaktní věda, bez možnosti chyby, která může hrát klíčovou roli při rozhodování trestných činů.
Kromě identifikace mrtvol pomáhají tito lidé při výzkumu trestných činů jako je krádež nebo vražda a potvrzují identitu chycených osob.
Když je chytí, spousta delikventů prezentuje falešné doklady nebo nemají papíry vůbec.
My jim odebereme otisky prstů a hledáme je v databázi.
Vyšetřovatel vyprávěl, že v případě zranění, musel v domě odstranit kus zdi domu, protože na tomto místě se zloděj opíral, aby vytáhl trezor plný šperků a peněz.
Stěny jsou obtížné, protože nejsou určeny k odběru otisků, ale v tomto případě jsme mohli získat otisk celé ruky a identifikovat pachatele, který se podílel na několika krádežích", připomněl.
Otisky prstů mohou také potvrdit nebo vyvrátit podezření v případě vraždy.
Před nedávnem našli mrtvého muže s lahvemi alkoholu okolo sebe.
Na základě vyšetřování se zjistilo, že za vraždu by mohl být odpovědný jeden z rodinných příslušníků a otisk na láhvi to skutečně potvrdil.
Přestože se nedá stoprocentně potvrdit, že byl opravdu vrah, je zřejmé, že se objevil na scéně zločinu.
Odborník na otisky prstů z CTI vysvětlil, že z předmětů se otisky "stírají pomocí chemických nebo fyzikálních reaktivních látek".
Když se objeví, tak se pro jejich odběr používá transplantátor nebo páska.
Poté jsou otisky odeslány do Asif, což je databáze delikventů, nebo na Registraturu.
"Problém je, že v současné době existuje ještě mnoho Kolumbijců, jejichž údaje nejsou nikde zaneseny", uvedl odborník z CTI.
Vysvětlil, že ne všechno je tak, jak se ukazuje v televizním programu CSI.
Stejně jako všechno, co se třpytí, není zlato, ne na všem, čeho se dotknete, zůstávají stopy.
Nicméně pokud může být použit, musí se provést příslušné porovnání.
"Rozhořčení" protestují v New Yorku
Stovky manifestantů se tísnily na náměstí Zuccotti, kde chtěly stanovat.
Velká část z nich čekala na rozkaz vyklizení prostoru a přemístila se do blízkého parku.
Členové hnutí Obsaďte Wall Street vyprovokovali v úterý představitele New Yorku, když se soudním příkazem snažili znovu dostat na náměstí Manhattan, odkud byli vyvedeni ráno. Poté se pokusili zabrat jiný newyorský park.
Stovky manifestantů se tísnily na náměstí Zuccotti, kam se chtěli dostat díky soudnímu příkazu, který povoluje "rozhořčeným" vrátit se stanovat na místi. Druhá část hnutí reagovala na vyklizení tím, že zabrala park na severu města, kde došlo k dalším zadržením.
"Pokud nám soud nepovolí vrátit se na náměstí, usadíme na jiném místě a budeme pokračovat v zákonné bitvě s cílem vrátit se na Zuccotti, a to jak prostřednictvím shromáždění, tak pokojných manifestací", řekl jeden z mluvčích hnutí "Obsaďme Wall Street", Mark Bray.
Bray upřesnil, že odpověď "rozhořčených" na vystěhování tábora, které nařídil sám starosta New Yorku, Michael Bloomberg, se dostala až k soudu, kde soudkyně Lucy Billings vydala příkaz, kterým zakázala násilné vystěhování místa a umožnila manifestantům, aby zde i nadále stanovali.
Kromě toho "rozhořčení" zabrali i další park umístěný na křižovatce centrální Canal Street a Šesté Avenue, v blízkosti vstupu do tunelu Holland, který spojuje New York a New Jersey, a pozemek fary v Trinity Church.
Alespoň na hodinu se jim podařilo zabrat místo, ale poté přišla policie a zadržela některé manifestanty. Bray nevěděl přesné číslo, ale uvedl, že viděl, že pouta nasadili i některým novinářům.
Organizace ujišťuje, že na místě se usídlilo několik stovek lidí. Přišla také delegace náboženských představitelů, aby jim vyjádřila podporu a také se snažila vyjednávat s policií.
Mezitím náměstí Zuccotti, které je soukromým majetkem, zůstává zavřené. Očekává se soudní jednání, ke kterému by mělo dojít právě v úterý, a během nějž by se měla analyzovat zákonnost ranní evakuace.
Někteří z přemístěných manifestantů dokonce roznášeli a rozdávali kopie soudního příkazu a dokonce je dávali i příslušníkům, kteří hlídali náměstí, což vyvolalo "některé malé střety", uvedl Bray, který odsoudil fakt, že někteří policisté manifestanty bili.
Soudní příkaz zakazuje úřadům vystěhovat členy hnutí "Ocupa Wall Street" nebo použít " zákony, které byly publikovány poté, co začal zábor, nebo zakázat manifestantům přístup do parku s obchody nebo jinými místy, která dříve využívali".
Starosta Bloomberg uvedl pro tisk, že vzhledem k tomuto soudnímu příkazu město pozastavilo znovu otevření veřejného prostoru a manifestanty upozornil, že místní zákony jim nedovolují vrátit se stany a spacáky.
Nejvyšší představitel města osobně bránil ranní vystěhování náměstí Zuccotti, operaci, při které bylo zadrženo na 200 osob a ke které bylo přistoupeno, protože manifestanti "porušovali zákon".
Bloomberg vysvětlil, že nařídil evakuovat náměstí, protože se stávalo "místem, na které lidé nechodili protestovat, ale porušovat zákony a v některých případech ubližovat ostatním", protože "některé obchody dostaly výhružné dopisy" a "sousedé se obávali o kvalitu svého života".
"Ranní vyklizení bylo otřesné a ukazuje, že Bloomberg se snaží udržet finanční zájmy na úkor amerického pracujícího lidu", dodal mluvčí hnutí, který obvinil starostu, že "si neváží svobody vyjadřování".
Zástupci hnutí "Ocupa Wall Street" také uvedli, že mají v plánu zorganizovat "velké akce" na čtvrtek ve spolupráci s komunitními a odborovými organizacemi, aby připomněli dva měsíce, po které trvají protesty. Ty totiž začaly 17. září.
Pamela Anderson bude představovat Pannu Marii ve speciálním vánočním televizním pořadu
Spolu s Michaelem Bublé a dalšími významnými Kanaďany se objeví v televizním programu "It's a Russell Peters Christmas" dne 1. prosince
Kanaďanka Pamela Anderson byla asistentkou Tima Allena v "Home Improvement", plavčíkem v "Baywatch", zajíčkem v "Playboy", manželkou rokového hudebníka Tommy Lee a nyní herečka a modelka bude Pannou Marií ve speciálním vánočním pořadu kanadské televize.
Soukromá televizní stanice CTV dnes oznámila, že Anderson se spolu se zpěvákem sentimentálních písní Michaelem Bublé a dalšími významnými Kanaďany objeví v televizním programu "It's a Russell Peters Christmas" dne 1. prosince a bude ztělesňovat Pannu Marii.
CTV dnes ukázala záběry z televizního programu, ve kterém Anderson, známá také z internetových domácích pornografických snímků, se objeví se svým bývalým manželem, motorem "Mötley Crüe", Tommy Leem, jako Panna Maria držící v jesličkách panenku představující Ježíška.
Jako Josef se na scéně objeví Peters, známý kanadský komik indiánského původu, který v nedávné době působil jako moderátor na turné "My Violent Torpedo of Truth" Charlie Sheena.
Krome Anderson a Peterse se ve speciálním vánočním vysílání CTV objeví kanadský zpěvák Bublé, který se na konci března oženil v Buenos Aires s argentinskou modelkou Luisanou Lopilato, a jenž má blízko ke kontroverzi.
Nedávno Bublé nazval Američanku Kim Kardashian na jednom z jejích koncertů v New Yorku "liškou".
Japonsko se po ničivém zemětřesení vrací k životu
HDP roste o 1.5% díky spotřebě domácností a končí tak období pádů, které začalo v březnu
Od března loňského roku byla japonská ekonomika paralyzovaná, teď se zotavuje z ničivého zemětřesení, které přerostlo v nukleární krizi, nejhorší katastrofu, které musela země čelit od 2. světové války.
První odhady tokyjské vlády vyčíslily materiální ztráty na 300 000 milionů dolarů, ránu, která se navzdory obtížné celosvětové situaci dobře hojí.
Po třech čtvrtletích pádů se hodnota HDP mezi červencem a zářím dostala do takové pozice, že bylo možné s definitivní platností otočit stránku: HDP vzrostlo o 1,5% v porovnání s předchozím čtvrtletím a o 6% ročně.
Výsledky druhého čtvrtletí - pro Japonce daňový rok začíná v březnu 2012 - navíc předpokládají největší tempo růstu v porovnáním s obdobím leden až březen 2010.
Oživení je možné částečně vysvětlit nákupem strojů, které jsou nutné pro obnovu oblastí zničených zemětřesením a následným tsunami.
Podniky zvýšily své investice o 1,1%, výdaje klesnou o 0,9% oproti období leden až březen. Jedná se o první pokles po šesti měsících nepřetržitého růstu.
Nicméně opravdové probuzení japonské ekonomiky vychází výhradně z impulsu, který nutí využít krizi k tomu, abychom z ní vyšli posílení, nebo k obnově infrastruktur. Jde o to využít nedostatku k tomu, abychom začali zcela od nuly.
Japonsko se probudilo. Zejména díky vývoji domácí spotřeby, která v současné době představuje 60% japonského HDP.
Tato proměnná se zvýšila o 1%, díky zvýšení výdajů na vozidla, cesty a volnočasové aktivity.
Stigma yenu
Toky se svěřilo do rukou vnitřnímu trhu, když yen - japonská měna - se stala jednou ze "záchranných hodnot" pro investory, kteří utíkají před dluhovou krizí z eurozóny a před znepokojivými prognózami USA. Je to privilegium, které je ale zároveň velkou zátěží pro vývozní podniky.
Se silnější měnou jsou produkty v zahraničí dražší, což je negativní pro zemi, jejíž ekonomika je určována finančním zdravím velkých technologických skupin.
Například Toyota nebo Sony přičítaly své slabé výsledky v červenci až v září právě kurzu yenu.
Zatímco trhy i nadále obléhají okrajové země EU, vláda Yoshihiko Noda je obezřetná.
"Musíme dát pozor na rizika, která přetrvávají, jako je zničení některých zahraničních ekonomik, dopad záplav v Thajsku a rychlé navýšení yenu", uvedl včera Státní tajemník pro hospodářskou politiku Motohisa Furukawa.
A skutečně perspektivy nejsou nijak povzbudivé.
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) upřesnila, že většina členských zemí vykazovala v září jasné znaky ekonomického zpomalení.
Ukazatel, který předvídá nepružnost ve světové ekonomice, ukázal, že ekonomika hlavních mocností se zpomaluje.
Poklesla o čtyři desetiny na 100,4 bodů oproti 100,8 v srpnu.
Eurozóna se dokonce dostala pod průměr, který se nachází na úrovni 100. Dostala se až na úroveň 99,13 bodů.
Atény opět šíří nejistotu
Papadimos říká, že budou schválena úsporná opatření, ale konzervativci nepodepíší žádný písemný závazek
S rychlými a rizikovými okrajovými zárukami a nejistotou, která opět zavládla, se Řecko stále více zaplétá do labyrintu, který vede k výstupu z velké dluhové krize v Evropě.
Domněnka, že "shoda" nové přechodné řecké vlády je dána spíše požadavky Bruselu než opravdovým přesvědčením politických sil, se začíná potvrzovat.
Zatímco nový premiér, Lukas Papadimos, včera připustil, že pro strukturální reformy neexistuje alternativa a že doba 100 dní, kterou dostal při svém jmenování, bude pravděpodobně krátká pro jejich aplikaci, předseda konzervativní strany Nová demokracie, Antonis Samaras, prohlásil, že nová úsporná opatření v žádném případě nepodpoří a zopakoval svůj požadavek vypsání nových voleb na předpokládané datum 19. února.
"Hlavním úkolem této vlády je aplikovat rozhodnutí summitu z 26. října", prohlásil včera Papadimos během parlamentní debaty, která vyvrcholí zítra hlasováním o důvěře vládě.
Balíček s 24 programy mající podpořit zaměstnanost, reforma disciplinárního kodexu úředníků a nová opatření proti daňovým únikům budou mezi prvními iniciativami.
Nicméně vzkaz Samarase nijak nevyjasňuje pochybnosti ohledně jeho postoje: "Zavázali jsme se pomoci přechodné vládě, ale k ničemu dalšímu jsme se již nezavázali".
Předseda konzervativců zašel ve svém projevu na adresu EU a MMF trochu daleko. Tyto organizace mají odblokovat 8 miliard, které Atény naléhavě potřebují. Zároveň ale prohlásil, že nepodpoří a nepodepíše žádný závazek týkající se plnění úsporných opatření.
Evropská komise rozlícená již dopadem, který způsobily Papandreovi hrátky s referendem, včera zdůraznila, že její požadavky jsou nepřekročitelné: neodblokuje žádnou pomoc, pokud nová vláda a představitelé hlavních stran nepodepíšou "písemný závazek bez dvojznačností a co možná nejdříve".
Mluvčí pro Ekonomické záležitosti, Amadeu Altafaj, vysvětlil, že inspektoři z Trojky se vrátí "velmi brzo" do Atén a budou jednat s novou vládou o tom, "co potřebuje na zaplacení šesté části" 8 miliard. Definitivní datum ale neexistuje.
Řecká přadlena má tak ještě chvilku z čeho plést.
Královna Sofie: "Existují nástroje pro pokrok a naději"
Královna vyzdvihuje výsadní pozici Španělska ve vztahu k tomuto druhu financí
Španělsko "dosáhlo významného postavení na celosvětové úrovni, pokud jde o mikrofinance".
Královna Sofie včera připomněla, že země se v posledních dvou desetiletích stala druhým dárcem planety, pokud jde o tento nástroj spolupráce, jehož podstata spočívá v tom, "že se jedná o nástroj sociálního pokroku, spravedlnosti a naděje na lepší budoucnost pro celé lidstvo. Je to nástroj založený na důvěře v člověka".
Královna včera zahájila 5. celosvětový summit mikropůjček ve Valladolidu s přesvědčením, že "není pochybnost" o tom, že tento druh operací "je zcela nezbytný" pro to, abychom dosáhli Cílů tisíciletí, které stanovila OSN do roku 2015. "Zejména jde o naplnění cílů, které mají dosáhnout snížení o polovinu počtu lidí, kteří žijí s méně než jedním dolarem na den, tedy s částkou, která stanovuje práh chudoby".
Španělsko "bude i nadále pracovat" a rozšiřovat síť dobrovolníků "ve všech koutech planety a bere tento úkol zodpovědně", zdůraznila královna Sofie, která doufá, že iniciativy a přínos Summitu, jenž potrvá až do čtvrtka, "zajistí vytvoření lepších kapacit a příležitostí pro ty nejchudší a zejména pro ženy", kterým jsou tyto půjčky určeny především.
"Dosáhli jsme již mnohého" a "mnoho výzev je ještě stále před námi".
Summit o mikropůjčkách má být nejen diskuzním fórem, ale také platformou, která podpoří "základní cíle".
Její Veličenstvo vysvětlila, že cílem je, aby do konce roku 2015 175 milionů chudých rodin mělo přístup k těmto finančním službám a aby se 100 milionů rodin dostalo nad práh chudoby, pod kterým momentálně žijí.
Koncept mikropůjček se do Španělska a do dalších států světa rozšířil poté, "co se na tuto cestu vydal průkopník myšlenky Muhammad Yunus", uvedla královna a dodala, že se jedná "o akt spravedlnosti a potřebného uznání".
Otce tohoto nástroje popsala jako "obdivuhodného idealistu, který se vydal na cestu boje proti chudobě". S jeho prací se seznámila před 15 lety, když se vydala do Bangladéže, aby se seznámila přímo na místě s jeho politikou půjček.
Po této zkušenosti následovaly další. První celosvětový summit ve Washingtonu a další setkání jako například v Pobřeží slonoviny v roce 1999, v Kanadě v roce 2006. "Při všech těchto setkáních jsem mohla konstatovat neustálý vývoj, vysvětlila královna, která si díky své podpoře tomuto projektu vysloužila včera titul "hlava rodiny", kterou jí ve Valladolidu udělilo "hnutí chudých".
Královna Sofie zakončila své vystoupení tím, že vyzvala účastníky, aby se zapojili do diskuzí a hledání řešení a tím umožnili pokračovat v boji proti chudobě.
"Etický imperativ"
Ministryně Zahraničních věcí, Trinidad Jiménez, prohlásila, že solidarita "je etický imperativ", kterým se musejí řídit všechny demokratické státy.
V tomto smyslu řekla, že by byla chyba spojovat spolupráci s rozvojovými zeměmi pouze s obdobím balohobytu, protože tato spolupráce je "permanentní povinností".
Jiménez se domnívá, že mikropůjčky představují "seriózní a poctivou politiku, která má odstranit chudobu", a nyní více než kdykoliv předtím vlády rozvinutých zemí musejí pracovat v souladu s kritérii solidarity a nedopustit, aby se právě solidarita stala obětí škrtů.
Pro Španělsko je mikropůjčka jednou z hlavních linií rozvojové spolupráce.
Státní tajemnice pro mezinárodní spolupráci, Soraya Rodríguez, přivítala úspěch, který slaví koncept založený na tom, že dáme důvěru lidem, kterým všichni ostatní zavírají dveře. Starosta Valladolidu, Francisco Javier León de la Riva přivítal účastníky ve městě, které "otevírá své brány duchu solidarity, který je nakažlivý".
CDU navrhuje volit evropského prezidenta na základě všeobecného volebního práva
Bez vážných potíží pro kancléřku a předsedkyni křesťansko demokratické strany Angelu Merkelovou proběhl v pondělí 14. listopadu v Lipsku první den kongresu Křesťansko-demokratické unie (CDU).
Otázka budoucnosti Evropy na programu původně nebyla, ale stala se jí až na podzim, zejména aby byli uspokojeni členové strany, kteří považují politiku vlády dnes vůči Řekům a možná zítra vůči Italům za laxní.
Návrh týkající se prezidenta Evropské komise podaný vedením byl přijat téměř jednohlasně.
Pouze devět z počtu 1001 delegátů bylo proti a 10 delegátů se zdrželo hlasování.
Několikaminutové ovace vstoje na závěr vystoupení Angely Merkelové a posléze o několik hodin později Wolfganga Schäubla, velmi proevropského ministra financí, nenechaly místo pro pochybnosti.
Hlavní myšlenku kancléřky a návrhu lze shrnout do sloganu: odpovědí na krizi "není méně Evropy, ale více Evropy".
Nikoliv pouze proto, že Evropa znamená mír, ale proto, že "devět milionů pracovních míst závisí přímo na euru".
Podle kancléřky v Evropě "nadešel čas změn".
Toto by se mohlo vyjádřit změnami v Lisabonské smlouvě umožňujícími posílit kontrolu Evropské unie nad rozpočtovými politikami členských zemí eurozóny, ale také by to mohlo vyústit do volby prezidenta Evropské komise na základě všeobecného volebního práva "s cílem dát Evropě jednu tvář".
Taková je v každém případě jedna z myšlenek návrhu přijatých kongresem, jejímž inspirátorem je jasně Wolfgang Schäuble.
Je jistě jen málo pravděpodobné, že všech dvacet sedm zemí se na tomto revolučním kroku rychle shodne: proti se staví Velká Británie a vedoucí představitelé CDU si myslí, že stejný postoj zaujme rovněž Nicolas Sarkozy.
Ale směr je vytýčen.
Stejně tak delegáti zamítli velkou většinou návrh ohodnotit váhu každé země v představenstvu Evropské centrální banky v závislosti na váze její ekonomiky, což evidentně vyústí v posílení váhy Německa.
Vedena starostí uklidnit klima uvnitř své strany, kancléřka učinila několik odkazů na Konráda Adenauera a Helmuta Kohla. Nesnažila se ale získat kongres řečí o "malých" evropských státech nebo o státech, které jsou v potížích, ochotných kritizovat arogantní Německo.
Třebaže návrh týkající se Evropy věnuje jeden odstavec důležitosti "francouzsko-německého přátelství", Angela Merkelová Francii necitovala.
Pouze nepřímo.
Když připomněla, že právě před dvěma sty lety probíhala u Lipska krvavá bitva.
Ve skutečnosti to byla jedna z nejvíce pokořujících porážek napoleonské armády.
Co představuje podvod při pracovní neschopnosti?
Po podporách spouštějí strana UMP a vláda ofenzivu proti pracovním neschopnostem.
Nicolas Sarkozy bude v úterý 15. prosince v Bordeaux a navštíví úřad pro poskytování sociálních podpor, kde prosloví projev na téma opakující se od roku 2007 o boji proti sociálním podvodům a redistribuci solidarity.
Jako doprovod této ofenzivy, jež vychází z vůle provádět úspory v kontextu zvýšené přísnosti, ale není o nic méně jasná z pohledu pravicové prezidentské kampaně, se chce pravicová většina soustředit na pracovní neschopnosti.
Nejprve kvůli rozpočtovým úsporám vláda zamýšlí vnutit zaměstnancům soukromého sektoru čtvrtý den pracovní neschopnosti předtím, než začnou brát podporu v nemoci.
Jasně řečeno, bez souhlasu podniku by zaměstnanec, který onemocní, ztratil čtyři dny mzdy, tedy nejméně 15% svého měsíčního příjmu.
Opatření, jež riskuje způsobit mnoho zlé krve, ale které by podle listu Les Echos mohlo přinést 280 milionů euro.
A také opatření, které by bylo doprovázeno dalším opatřením symbolického dosahu: dát státním zaměstnancům jeden den nehrazené pracovní neschopnosti (až dosud nemají žádnou neschopnost oproti třem dnům v soukromém sektoru).
Zatímco tyto otázky jsou předmětem diskuse, pravicová většina spouští rovněž tématiku podvodů zaměřenou tentokrát na zlořády svázané s pracovními neschopnostmi.
"Kontroly budou mnohem rozsáhlejší a navíc: budete-li přistiženi, budete vracet", upozornil Xavier Bertrand při rozhovoru poskytnutém stanici RTL v neděli 13. listopadu.
Podobně jako v dalších případech se efekty oznámení zdají poněkud nepřiměřené vzhledem k pravdě o nepravostech při pracovních neschopnostech.
Tyto byly ve skutečnosti předmětem stálého sledování od roku 2002 a politického náporu, které přinášely své ovoce.
Francouzi nejsou více nemocní než jinde v Evropě.
Zastavme se nejprve u několika oficiálních čísel.
Podle Caisse nationale d'assurance maladie (CNAM - státní zdravotní pojišťovny) bylo v roce 2006 vyplaceno víc než 237 milionů euro denních náhrad.
Podle francouzského Ústavu pro výzkum a dokumentaci ve zdravotnictví představovaly v roce 2008 denní náhrady se svými 11,3 miliardami euro 5% výdajů ve zdravotnictví.
Z této částky se 46% týkalo mateřských příspěvků a pracovních úrazů a 54% se týkalo pracovních neschopností, tj. 6,2 miliard euro.
Tedy pouze 2,5% nákladů na zdravotnictví.
Podle studie skupiny Alma Consulting měli Francouzi v roce 2010 průměrně 14,5 dnů pracovní neschopnosti oproti 17,8 dnům v roce 2009.
Průměr, který v sobě skrývá určité odchylky: jiná anketa publikovaná v r. 2007 na stránkách zabývajících se pracovními příležitostmi Monster.com ukázala, že 75% ze 40,000 dotazovaných francouzských zaměstnanců odpovědělo, že si nevybralo žádný den pracovní neschopnosti.
Jiná studie, tentokrát provedená institucemi nemocenského pojištění, upřesňuje, že v r. 2010 37,8% pracovních neschopností bylo kratších než 8 dnů, 22% od 8 do 14 dnů, 15% od 15 dnů do 1 měsíce, 15% od 1 do tří měsíců a 11% trvalo déle.
Když je porovnáme s jejich evropskými sousedy, francouzští zaměstnanci nejsou více než jinde náchylní k pracovním neschopnostem.
Jedna dlouhá studie prováděná v roce 2010 dvěma výzkumníky CNRS (Národního výzkumného centra) ukázala, že mezi lety 1994 a 2001 celková absence (ze zdravotních důvodů či nikoliv) oscilovala ve Francii mezi 10% a 11,8% proti 20% a 28% v Dánsku, 15% ve Velké Británii a 18% v Nizozemí.
Podvádění při pracovních neschopnostech představuje jen velmi malou část oproti práci na černo.
Pokud jde o podvody, tyto jsou jen malého rozsahu.
Posílení legislativy od r. 2002 způsobilo, že existují systematické kontroly zaměřené na pracovní neschopnosti delší než 45 dnů.
V roce 2008 CNAM konstatovala, že při 1,5 milionu kontrol bylo 13,8% z 285,000 provedených kvůli krátkodobým neschopnostem "neoprávněných nebo příliš dlouhých", tj. 37 050 případů.
V případě systematicky kontrolovaných neschopností delších než 45 dnů, se napočítalo 11% případů "nepřizpůsobených nebo neoprávněných" na 1,2 milionu kontrol, tj. 132 000.
Celkem tedy 169 000 "neoprávněných" případů na několik milionů zaměstnanců, kteří měli pracovní neschopnost.
Číslo, které představuje mnohem méně než číslo vyjadřující práci na černo.
Podle poslance UMP Dominiquea Tiana, autora červnové zprávy o této otázce, toto číslo by představovalo 9 až 15 miliard euro chybějících při výběru daní za rok, tj. více než celková výše denních náhrad a tedy nekonečně více než podvody spojené s posledně zmíněnými.
Papademos: Řecko bude muset aplikovat nový záchranný plán
Řecko bude potřebovat nový záchranný program, aby znovu obnovilo svou ekonomiku.
V pondělí 14. prosince pronesl tato slova před parlamentem ministerský předseda Lucas Papademos a dodal, že sto dnů daných jeho vládě jednoty nebude k naplnění tohoto úkolu stačit.
"K tomu, abychom znovu postavili na nohy naši ekonomiku, potřebujeme podporu našich evropských partnerů a nový záchranný rozpočtový plán", prohlásil šéf vlády, když pronášel ve středu svůj první veřejný projev při zahájení debaty k hlasování o důvěře v parlamentu.
Uplatňování rozhodnutí přijatých 27. října při summitu eurozóny bude "hlavním úkolem" nové vlády, neboť ve hře je účast naší země v eurozóně, dodal.
Následkem toho pan Papademos předpokládal, že veřejný deficit země bude od teďka do konce roku "v okolí 9%" hrubého domácího produktu poté co byl 10,6% v r. 2010 a 15,7% v r. 2009.
Pravice odmítá nová úsporná opatření
Lídr pravice Antonis Samaras vyslovil v pondělí svou podporu již schváleným opatřením s cílem pokusit se uniknout z dluhové krize, ale upozornil, že jeho strana se nezavazuje k žádným dodatečným úsporným opatřením.
"Pro žádná nová opatření ruku nezvedneme", zdůraznil Samaras na setkání s poslanci za svou stranu Nová demokracie.
Odsouhlasili jsme cíle týkající se snížení deficitu a dluhu a boje proti plýtvání, ale jsme proti jakékoliv politice, která by bránila hospodářskému oživení.
Panu Ollimu Rehnovi, evropskému komisaři pro hospodářství a měnu, který varoval, že MMF a EU neodblokují nezbytnou půjčku 8 miliard euro bez písemné záruky všech stran, které podpoří předpokládaná opatření, Antonis Samaras odpověděl, že jeho slovo stačí a že nepodepíše nic pod vnějším tlakem.
Je třeba legalizovat eutanazii a asistovanou sebevraždu, říká komise expertů
Podle zprávy Královské kanadské společnosti je Kanaďanům odepírána smrt.
Ve věci paliativní péče komise naléhavě vyžaduje, aby vlády, instituce pečující o zdraví a lékaři pracovali dohromady s cílem zajistit nejlepší paliativní péči a to i v případech rakoviny.
Kanadská společnost žije myšlenkou odpírání smrti.
Pouze 9% Kanaďanů skutečně akceptuje možnost mluvit s lékařem o podmínkách, v nichž chtějí zemřít, a přijímá rozhodnutí v tomto smyslu.
To je jeden ze závěrů rozsáhlé zprávy Královské kanadské společnosti, na níž se podílelo šest expertů pracujících v různých oblastech, mezi nimiž byla etika, právo a medicína.
Tato komise doporučuje vládě změnit trestní právo tak, aby dovolovalo asistovanou sebevraždu a eutanazii, jeví-li se tato volba jako nutná u pacienta považovaného za kompetentního přijmout takové rozhodnutí.
Na začátku experti citují nedávnou anketu nezávislé agentury Economist Intelligence Unit, která porovnávala kvalitu smrti ve 40 zemích planety.
Třebaže se Kanada umístila na 10. místě, studie poznamenává, že"medikalizace smrti v Kanadě dala vzniknout kultuře, ve které mají lidé strach hovořit o smrti".
Medikalizace ano či ne, 77% Kanaďanů nemá přístup k paliativní péči, sdělují nám experti s mandátem Královské kanadské společnosti.
A přes přání umřít doma, které má většina Kanaďanů, 68,6% z nich umírá v nemocnici.
Tento průměr platí pro celou Kanadu, zatímco v provincii Québec je toto číslo nejvyšší s 86% osob zemřelých v nemocnici.
Pokud jde o delikátní otázku eutanazie a asistované sebevraždy, autoři zprávy docházejí k závěrům, jež jdou proti pozici federální vlády, která již řekla, že na trestním právu týkajícím se eutanazie a asistované sebevraždy nechce nic měnit.
Podle expertů, kteří rovněž podrobili kontrole všechny země, kde tyto přístupy jsou legalizovány nebo nejsou považovány za trestní případ, není žádný důkaz, že toto odkriminalizování způsobuje nějaká zneužití při aplikaci, tj. v praktikování eutanazie nebo asistované sebevraždy na osoby nepříslušné nebo nesouhlasící.
Naopak p. Jocelyn Downie, spoluautor zprávy, potvrdil včera při telekonferenci více než četné případy těchto přehmatů právě v zemích, kde eutanazie a asistovaná sebevražda nejsou legalizovány.
"Eutanazie se provádí i v Kanadě, kde je jednoznačně ilegální".
"Asistovaná sebevražda se provádí i v Kanadě, kde je jednoznačně ilegální", vysvětluje Jocelyn Downie.
Kanaďané jsou nakloněni eutanazii
Připomeňme, že podle šetření provedeného fórem Angus Reid v roce 2010 se 85% Kanaďanů již vyslovilo ve prospěch eutanazie, protože věří, že umožní osobám na konci života ulehčit jejich utrpení.
A 66% věří, že legalizace eutanazie nebude znamenat, že vysíláme poselství o tom, že život starých nebo hendikepovaných osob má menší cenu.
Pokud jde o osoby, jež praktikují asistovanou sebevraždu, 41% dotazovaných osob soudí, že by neměly být soudně stíhány.
Ve věci udržování nebo přerušení péče o pacienta je situace méně jasná, říkají autoři zprávy.
Také v seznamu svých doporučení navrhují, aby bylo v trestním právu uvedeno, že odstoupení od léčby, pro které existuje právně potvrzené odmítnutí, není trestné.
Komise expertů také vyžaduje, aby odborní lékaři byli vzděláváni k povinnosti respektovat odmítnutí léčby na konci života bez toho, že by báli trestního stíhání.
Ve věci paliativní péče komise naléhavě vyžaduje, aby vlády, instituce pečující o zdraví a lékaři pracovali dohromady s cílem zajistit nejlepší paliativní péči a to i v případech rakoviny.
Nakonec ve věci paliativního nebo konečného utišení již široce používaného v kanadských zdravotnických zařízeních komise požaduje, aby bylo považováno ve chvíli, kdy již neslouží ke snižování fyzické bolesti, za eutanazii a aby podléhalo stejným postupům.
Výhrady ostatních expertů
Někteří odborníci na medicínské právo již vyslovili své výhrady týkající se závěrů zprávy expertů Královské kanadské společnosti.
Pan Pierre Deschamps, specialista na medicínské právo, kvalifikoval pozici expertů-signatářů zprávy jako"extrémní" mimo jiné proto, že neomezuje praktikování eutanazie na nemocné v závěrečné fázi.
"Toto otevírá dveře k situaci, kdy každý, kdo by byl unaven životem a který by měl víc než 18 let, by mohl požádat, aby se mu pomohlo spáchat sebevraždu", říká Pierre Deschamps, který včera prostudoval résumé zprávy.
P. Deschamps také podtrhuje, že to vypadá, jako by autoři zprávy stavěli autonomii osoby nad všechny ostatní hodnoty, které utvářejí sociální předivo společnosti.
Neboť"ve společnosti, říká, existují výstražné značky a omezení".
Specialistka medicínského práva Margaret Somerville také vyjádřila"silné námitky k závěrům zprávy, kterou kvalifikovala jako"manifest pro eutanazii".
Margaret Somerville, která je sama členkou Královské kanadské společnosti, pochybuje zvláště o datech zprávy týkající se absence pochybení v některých zemích, kde eutanazie a asistovaná sebevražda jsou legalizovány, tj. v Nizozemí a v americkém státu Oregon.
Jordánský král vyzývá prezidenta Assada k rezignaci
Damašek mluví o"komplotu"
Sýrie je čím dál více izolovaná
Stoupenci Bašára al-Assada včera manifestovali před Ministerstvem zahraničních věcí.
Včera se zintensivněly diplomatické tlaky na Sýrii presidenta Bašára al-Assada, který jim s podporou Ruska odolává a mluví o"komplotu" proti jeho zemi.
Dva dni po pozastavení členství Sýrie v Lize arabských států zesílila Evropská unie své sankce proti Damašku, zatímco Turecko a Jordánsko, země sousedící se Sýrií, zaujaly stanovisko ve prospěch odchodu prezidenta Assada.
Jordánský král Abdallah II byl včera prvním vládcem arabského státu, který vyzval prezidenta Bašára al-Assada, aby v Sýrii, kde asi čtyřicet civilistů a členů vojenských sil režimu bylo zabito,"předal moc".
"Kdyby Bašár měl na srdci zájmy své země, musel by podat demisi, ale musel by taky vytvořit podmínky nutné pro novou fázi syrského politického života", řekl král Jordánska, země sousedící se Sýrií, v interview pro stanici BBC.
Za svou stranu šéf turecké diplomacie Ahmet Davutoglu politoval, že úsilí věnované tureckému zprostředkování u syrského režimu podnikanému od začátku roku nebylo korunováno úspěchem.
"Ti, kteří na Středním východě nežijí v míru se svými lidmi a nemohou je uspokojit, odejdou" prohlásil s narážkou na sousední Sýrii, vůči níž Turecko uplatňuje čím dál tvrdší linii.
Spojené státy se zaradovaly z"posílení konsensu proti Assadovi a nepoctivému jednání syrského režimu" po rozhodnutích Ligy arabských států a Evropské unie.
"Mezinárodní společenství, Spojené státy, Evropská unie, Liga arabských států, země jako Turecko uplatňují čím dál tvrdší tón" vůči represi v Sýrii, poznamenal Mark Toner, mluvčí Ministerstva zahraničních věcí.
Jak oznámila Syrská observatoř pro lidská práva, během této doby zahynulo v městě Deraa na jihu Sýrie 16 civilistů a 19 členů prorežimních sil.
Podle této nevládní organizace zahynuly dvě jiné civilní osoby"při přestřelkách a soustředěné střelbě z těžkých kulometů v městě Jobar" v oblasti Homs.
Přece však při tiskové konferenci syrský ministr zahraničních věcí Walid Mouallem odhadl, že země se"vydala na cestu ven z krize".
Ostatně živě reagoval i na rozhodnutí Ligy arabských států pozastavit Damašku členství, což představuje podle něj"nebezpečný krok".
Sýrie"se neskloní",dodal s ujištěním, že"komploty spřádané proti Sýrii neuspějí".
Po svém rozhodnutí pozastavit Sýrii členství rozmýšlí v současnosti Liga arabských států"mechanismus ochrany civilních osob" a má v plánu vyslat do země 500 ochránců lidských práv, novinářů a vojenských pozorovatelů.
Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé je také příznivě nakloněn myšlence vyslání pozorovatelů OSN s cílem pomoci při ochraně civilních osob před represemi režimu, který se podle něj chová"paranoidně".
Nová zvláštní schůzka Ligy se svolává na zítřek do Rabatu, aby zaujala stanovisko k plánu na vyřešení krize, o němž bylo rozhodnuto 2. prosince a v němž bylo předpokládáno zvláště stažení armád z měst sužovaných rozepřemi a osvobození uvězněných manifestantů.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov považoval včera rozhodnutí Ligy arabských států za"chybné", zatímco Čína vybídla Sýrii, aby plán na vyřešení krize přijala, ale přitom se zcela vyvarovala podpory případných sankcí proti Damašku.
Itálie
Monti požaduje čas a oběti po Italech
Příští šéf italské vlády Mario Monti požádal trhy o trochu času, aby mohl zformovat svůj tým a začít uplatňovat program, který bude obsahovat"oběti" s cílem znovu získat důvěryhodnost ztracenou v posledních měsících Berlusconiho vlády.
Bývalý evropský komisař včera diskutoval s politickými stranami předtím, než se dnes setká se zástupci odborářů a zaměstnavatelů.
Měl by sestavit relativně štíhlý kabinet složený z technokratů nenáležejících k parlamentním stranám.
"Monti mluvil o důležitém programu s mnoha oběťmi", řekl Francesco Nucara, poslanec jedné z četných parlamentních skupin účastnících se rozhovorů, po setkání s designovaným ministerským předsedou.
Předseda Poslanecké sněmovny Gianfranco Fini očekává, že Mario Monti do pátku požádá parlament o vyslovení důvěry, aby se ujistil o tom, že nová vláda má dostatečnou podporu.
Konzultace skončí Mario Monti představením malého týmu dvanácti ministrů prezidentu Giorgiovi Napolitanovi.
Mario Monti včera komentoval nervozitu na finančních trzích a požádal je o čas.
V"demokracii platí přesné termíny" pokud jde o přípravu vlády a její program, zdůraznil a dodal, že je si"jistý, že trhy budou trpělivé a porozumí".
Jeho jmenování prezidentem bylo trhy z počátku příznivě přijato, ale znepokojení se znovu objevilo po neočekávaném zářijovém propadu průmyslové výroby v eurozóně.
Jmenovaný ministerský předseda by měl sestavit tým zahrnující především technokraty, i když zdůraznil, že by rád do něj přijal i"politiky".
Vyjádřil přesvědčení, že nová vláda vydrží až do roku 2013, tj. do data příštích voleb.
Podle předsedy Poslanecké sněmovny Gianfranca Finiho nová vláda dostane důvěru parlamentu do pátku.
Mario Monti po nástupu do funkce slíbil, že bude jednat s mimořádnou naléhavostí a s cílem, aby se Itálie"znovu stala silným článkem" Evropy.
Mluvčí evropského komisaře Olliho Rehna zdůraznil, že"i s novou vládou se naše diagnóza italské ekonomiky nemění".
Evropská unie je přesvědčena, že Řím navzdory úsporným plánům přijatým v posledních měsících nedosáhne svého cíle, kterým je vyrovnaný rozpočet v r. 2013, a požaduje nová tvrdá opatření.
Šéfka podnikatelského svazu Confindustria Emma Marcegagliová, která se s Montim setká v úterý, se zaměřila na nutnost znovu oživit ekonomiku"neboť země, která nevykazuje růst, nemůže dodržovat deficitní parametry".
Mario Monti, bývalý evropský komisař (1994-2004) uznávaný pro své odborné znalosti a nezávislost,"profesor" symbolizující podle autorů úvodníků"výzvu k vážnosti" a"jinou Itálii", představuje pro Itálii"epochální změnu" po 17 letech"berlusconismu".
Velkou neznámou bude doba života jeho týmu.
Prezident Napolitano by se rád vyvaroval předčasných voleb, neboť Itálie musí do dubna 2012 umístit státní dluhopisy za 200 miliard euro.
Sovětský vědec pomohl iránskému jadernému programu
Sovětský vědec Vjačeslav Danilenko pomohl Iránu vyvinout detonátor použitelný pro atomovou zbraň, ohlásila v úterý americká nevládní organizace specializovaná na atomová rizika.
Institut pro vědu a mezinárodní bezpečnost (ISIS) se při identifikaci vědce opírá o nedávnou zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a další dokumenty uniklé z této agentury OSN.
Minulý týden MAAE sdělila své"vážné znepokojení" pokud jde o"možný vojenský rozměr" iránského jaderného programu.
Podle institutu ISIS široce čerpajícího z dokumentů MAAE by V. Danilenko (nar. 1934) měl pracovat tři desítky let od šedesátých let v sovětském vojenském výzkumném centru v Čeljabinsku (Ural), kde se měl zabývat výrobou syntetických diamantů metodou výbuchu.
V r. 1989 nebo 1991 měl středisko opustit, aby v Kyjevě založil podnik vyrábějící"nano-diamanty".
Ekonomické potíže jeho společnosti ho měly přivést k tomu, aby kontaktoval v r. 1995 iránské velvyslanectví na Ukrajině.
Před svým návratem do Ruska měl potom spolupracovat od roku 1996 do roku 2002 na iránském programu.
Ve své poslední zprávě MAAE připomíná"jasné údaje o tom, že vývoj detonačního systému prováděný Iránem" vycházel"z práce cizího specialisty, který nejenom znal dobře tuto metodu, ale který - jak o tom jeden členský stát agenturu informoval - pracoval během podstatné části své pracovní kariéry na této technologii v rámci vojenského jaderného programu země, odkud pochází".
Protimuslimské kriminální činy a delikty stouply o 50%
Podle statistik FBI zveřejněných v pondělí počet kriminálních činů a deliktů zaměřených proti muslimům vzrostl od r. 2009 do r. 2010 téměř o 50%, zatímco ve stejné době ostatní rasové a náboženské násilnosti mírně klesly nebo málo stouply.
Podle těchto čísel celkový počet násilností spáchaných proti muslimům vzrostl ze 107 v r. 2009 na 160 v r. 2010, tj. 49% nárůstu oproti postupu o 13% u násilností proti katolíkům, poklesu o 4% u přestupků proti Židům a celkovému nárůstu o 14% u protináboženských kriminálních činů a deliktů.
Celkový počet"nenávistných kriminálních činů" velmi lehce stoupl na 6,628 případů, z nichž 47,3% bylo podle FBI motivovaných rasovými rozdíly a 20% náboženskými rozdíly.
"Po úbytku v r. 2009 je zneklidňující vidět tyto kriminální činy a delikty znovu stoupat", zdůraznila organizace Human rights First zabývající se lidskými právy,"nárůst protimuslimských násilností je zvláště významný", dodala organizace ve svém komuniké.
"Human Rights First dlouho zdůrazňovala, že násilnosti proti muslimům, jakož i všechny formy nenávistných kriminálních činů, musejí být považovány za vážné porušení práv člověka", dodává jeden z vedoucích činitelů organizace Paul Legendre.
"Americká vláda může a musí činit více, aby se vypořádala s těmito zlořády", dodává a odhaduje, že toto by mohlo proběhnout zlepšením policejních hlášení o"nenávistných kriminálních činech".
"Nenávistný kriminální čin" v americkém federálním právu je dědictvím doby boje za občanská práva.
Tento právní řád byl přijat po smrti Martina Luthera Kinga, aby trestal násilnosti spojené s rasou, barvou pleti, náboženstvím, původem a nyní i sexuální orientací.
Twitter se mění a podobá se více Facebooku
Stránka poskytující mikroblogovací služby Twitter zavedla v pondělí změny v designu, aby umožnila svým uživatelům pozorovat činnost následníků, což poněkud připodobňuje její služby Facebooku.
Nové nabídky"činnost" a"jméno" umožňují lépe a přímo znát činnost dalších osob, které vás sledují nebo osob, jejichž odpovědi ("tweets") sledujete vy.
To umožňuje vědět, zda umožňují sledovat příspěvky, zda se přihlašují k novým účtům, zda mají oblíbené příspěvky, atd.
Tato nová tvář Twitteru byla testována"v srpnu na malém procentu uživatelů" předtím, než byla v pondělí rozšířena do celé sítě, řekla agentuře AFP mluvčí společnosti Twitter Carolyn Penner.
Twitter, který byl znám svým málo instinktivním fungováním, s termíny poněkud nesrozumitelnými (RT pro opakované šíření příspěvku někoho jiného, followfriday pour recommander de suivre un autre utilisateur) faisant le bonheur des initiés, s'ouvre ainsi a un public plus large avec un maniement plus comparable a celui des réseaux grand public Facebook et Google+.
Na síti uživatelé ihned ve svých"tweets" rozdílně posuzují význam této inovace.
"Je to zbytečné, zabírá to mnoho místa a příliš se to podobá Facebooku", píše @jemb123.
"Funkce Činnost mi lépe pomůže sledovat některé prvky mého Twitteru", poslal @dannykronstrom.
Rakousko
zapsání zlatého pravidla o vyrovnaném rozpočtu do ústavy
Vláda velké koalice sociálních demokratů a křesťanských demokratů, jež je u moci v Rakousku, rozhodla v úterý o zapsání "zlatého pravidla" rozpočtové politiky do ústavy s cílem snížit veřejný deficit a vyhnout se tak případnému snížení hodnocení Rakouska ratingovými agenturami (AAA).
Byl to sám sociálně-demokratický kancléř Werner Faymann, kdo ohlásil toto rozhodnutí na závěr porady ministrů v situaci, kdy rakouský veřejný dluh je se svými 74,6% vysoko nad kritériem maximálně 60% stanoveným Maastrichtskou dohodou, ale mnohem nižší než dluhy zemí jako jsou Itálie, Řecko nebo Španělsko.
"Kdyby byla solventnost Rakouska snížena jen o jeden jediný stupeň z AAA na AA+, museli bychom na úrocích zaplatit každý rok o tři miliardy euro více", argumentoval vícekancléř a ministr zahraničí, křěsťanský demokrat Michael Spindelegger.
Rakousko tak navazuje na žádost summitu zemí eurozóny konaného v Bruselu 26. října 2011, kde šéfové států a vlád důrazně požádali, aby do konce r. 2012 bylo snížení veřejného deficitu a dosažení rovnováhy veřejných účtů zapsáno do ústavy nebo do zákona téže hodnoty.
Nástroj přijatý rakouskou vládou se blíží "německému modelu", Německo bylo první evropskou zemí, která takové "pravidlo" přijala.
Do roku 2017 bude muset veřejný strukturální deficit klesnout každý rok o 0,75% hrubého domácího produktu (HDP) a počínaje rokem 2017 veřejný strukturální deficit federálního státu nebude smět každý rok přesáhnout 0,35% HDP, zatímco spolkové země, jakož i obce, budou muset vykazovat vyrovnaný rozpočet.
Cílem je dostat v horizontu let 2020/21 veřejný dluh pod kritérium 60% stanovené Maastrichtskou smlouvou.
Silný jen
Noda hrozí novou intervencí na devizových trzích
Japonský ministerský předseda Yošihiko Noda varoval v úterý, že by japonské instituce musely znovu na devizových trzích zasáhnout, kdyby měl jen pokračovat v posilování.
"Zasáhneme, jako jsme to udělali naposledy, jestliže zjistíme přílišnou nestálost" ve směnném kursu jenu, vysvětlil senátu Y. Noda.
V úterý jen znovu stoupl k historickým hodnotám, které 31. října přinutily japonské úřady k intervenci.
Toho dne prodávalo Tokio jeny za dolary, aby snížilo hodnotu japonské měny, jež jen nedávno překonala rekord vůči dolaru platný od roku 1945.
Ale jen od té doby pravidelně stoupal podporován nákupy investorů, kteří ho považují za "bezpečný přístav" v nejistých dobách světového ekonomického zpomalení a evropské krize způsobené zadlužením.
Dolar se v úterý znovu dostal pod 77 jenů a euro kleslo pod symbolickou laťku 105 jenů do blízkosti úrovní, jež vyvolaly poslední intervenci.
Před finanční krizí v letech 2008-2009 měl dolar hodnotu okolo 120 jenů a euro více než 160 jenů.
Toto vzplanutí japonské měny škodí ostrovnímu exportu, neboť zdražuje cenu produktů Made in Japan a snižuje hodnotu výnosů získávaných japonskými firmami z ciziny, když je převádějí do domácí měny.
"Japonsko se zotavuje" ze zkáz způsobených březnovým zemětřesením a vlnou tsunami, jež zdevastovaly region Tohoku na severovýchodu země, zdůraznil Y. Noda, který se obává, aby toto zdražení jenu nezabilo ještě ve vejci křehké oživení.
Třetí ekonomická mocnost světa obnovila ve třetím čtvrtletí růst (1,5% vzhledem k předešlému čtvrtletí) a to poprvé v jednom roce díky průzkumu růstu exportu a spotřeby domácností zatížených katastrofou.
Ale ministerský předseda usoudil, že vysoká hodnota jenu nereflektovala "národní hospodářství Japonska".
Japonský ministr financí Jun Azumi vyzval Japonskou centrální banku (BoJ), která zahájila v úterý dvoudenní schůzku své politické a měnové rady, aby přijala všechna možná opatření vedoucí k oslabení jenu.
Ale víceguvernér této instituce Hirohide Yamaguči upozornil, že BoJ již dříve přijala "patřičná opatření" naznačující, že žádné dodatečné měnové oslabení nelze ve středu očekávat.
Při své poslední schůzi na konci října ústav pro emise cenných papírů zvýšil o 5.000 miliard jenů (47 miliard euro) své nákupy státních pokladničních poukázek a zvýšil na 55.000 miliard jenů (519 miliard euro) strop částek, jež věnuje na nákupy různých cenných papírů s cílem zaplavit s likviditami.
Eurozóna:
sazby stoupají, burzy selhávají
Riziko nákazy dluhové krize stále podkopává evropské ukazatele.
Přes jmenování nových šéfů vlád v Řecku a Itálii a lepší čísla růstu ve Francii a Německu, sazby oslabených zemí pokračují ve svém růstu.
Evropské burzy stále znepokojené kvůli stabilitě eurozóny se dnes v úterý 15. listopadu propadají do negativních očekávání.
V Paříži v 10 hodin index CAC 40 ztrácí 1,4% na 3.064 bodů.
Index Dax ve Frankfurtu ztrácí 0,4% a v Londýně 0,1%.
"S novými napětími okolo výnosů z půjček států eurozóny, jež jsou v potížích, i nadále trhy s akciemi na celém světě vynášejí jen část nedávných zisků".
"Nervózní investoři si pouze příliš uvědomují riziko nákazy", vysvětluje Terry Pratt, makléř IG Markets, citovaný agenturou Reuters.
Burza v Tokiu se zavírala s poklesem o 0,7%, který utrpěla kvůli obavám účastníků trhu o schopnost Evropy vypořádat se s dluhovou krizí.
"Japonsko stejně jako zbytek světa má oči upřené na Evropu a směna bude pokračovat pouze v úzkém koridoru variací, dokud investoři nebudou mít důkazy, že situace je stabilizovaná", odhaduje Mitsušige Akino, správce fondů u Ichiyoši Investment Management.
Toto opětovné nastartování nejistot ohledně budoucnosti eurozóny poškozuje samotnou měnu, která v úterý pokračuje ve svém poklesu.
Euro se dostává na nejnižší úroveň od doby před měsícem a půl.
V 10 hodin má evropská měna hodnotu 1,3570 dolaru při ústupu o 0,4%.
Podle makléřů měna couvla poté, co strana CDU kancléřky Angely Merkelové na svém kongresu přijala v pondělí návrh předpokládající možnost vystoupit z eurozóny pro země, které se ocitnou v potížích, aniž by proto musely opustit Evropskou unii.
Italské a španělské sazby daleko za hranicí 6%
Úrokové sazby u půjček v Itálii a Španělsku zůstávají na velmi znepokojující výši.
Dnes ráno v úterý výnos italských desetiletých obligací dosahuje 6,85% a výnos španělských desetiletých obligací je 6,2%.
Tato napětí působící na úrokové sazby jihoevropských zemí, ale také ve Francii, nadále posilují obavy účastníků trhu.
Šéf budoucí italské vlády Mario Monti důrazně požadoval na trzích čas, aby mohl napravit situaci v Itálii ohrožené otravou způsobenou výší jejího dluhu.
Nový řecký ministerský předseda Lucas Papademos potvrdil, že uplatňování rozhodnutí přijatých 27. října při summitu eurozóny bude"hlavní úkol" jeho vlády.
Španělsko se znovu nachází v záměrné přímce trhů, když se v zemi konají v neděli volby do poslanecké sněmovny.
Rozdíl sazeb ("spread") mezi desetiletými obligacemi Německa a Španělska dosáhl nové historické maximum.
V očekávání čísel oznamujících růst eurozóny
Statistická čísla říkají, že Francie zaznamenala ve třetím čtvrtletí hospodářský růst o 0,4% způsobený především spotřebou domácností, tj. trochu lepší než očekávaný růst o 0,3%.
Francouzský národní institut pro statistiku a ekonomické studie INSEE nicméně revidoval směrem dolů čísla za druhé čtvrtletí na pokles o 0,1% HDP namísto stagnace.
A po pravdě je to čtvrté čtvrtletí, které ekonomy znepokojuje nejvíce.
Ze své strany během téhož období Německo zaregistrovalo růst o 0,5%.
První odhady za celou eurozónu jsou očekávány v 11 hodin, zatímco Evropská komise právě upozornila na riziko nové recese.
Energetická politika:
fakta musejí zvítězit nad dogmaty
Existuje-li nějaké téma, jež nelze uchopit na základě krátkodobých rozvah nebo pod emocemi, pak je to energetická politika.
Disponibilita a cena elektřiny mají přímý vliv na kupní sílu a konkurenceschopnost podniků.
Je přirozené, aby setkání při volbách bylo příležitostí k přemýšlení o takových vkladech a o místě, které zaujímá energie z jádra.
Debata bude úspěšná jenom tehdy, když se prozkoumají všechny ekonomické, sociální a environmentální důsledky navrhovaných možností.
Francouzi musejí založit svůj postoj na objektivních skutečnostech a racionálních údajích.
Zatím je na planetě 7 miliard lidských bytostí, ale demografický vývoj vyvolá odteďka do roku 2050 zdvojení poptávky po elektřině, nebudeme-li chtít značnou část světové populace zbavit důležité součásti života.
V téže době bude třeba čelit nedostatku fosilních zdrojů, aby bylo možno nadále vyrábět elektřinu, a nelze přitom zapomenout na nezbytnou nutnost snižovat emise plynů způsobujících skleníkový efekt s cílem bojovat proti klimatickým změnám, což je námět, který v současnosti mizí z ekologických debat.
Nehoda ve Fukušimě nemá vliv na žádný z těchto parametrů.
A právě proto Německo zůstává samo ve svém rozhodnutí odmítnout jadernou energii.
To ale není případ Belgie, která podřizuje své rozhodnutí nutnosti nalézt nějaký jiný zdroj schopný nahrazování sebou samým, ani Švýcarska, které považuje za správné stavět pouze elektrárny poslední generace.
Naopak Velká Británie, Finsko, Polsko, Česká republika, Nizozemí, Švédsko, Jižní Afrika, Čína, Indie, Brazílie, abychom citovali alespoň některé země, pokračují s odhodláním ve svých projektech.
Spojené státy se po Fukušimě rozhodly rozšířit svůj park o jednu jednotku obnovením výstavby jedné elektrárny přerušené po havárii elektrárny Three Mile Island.
Je-li německý model založený na obnovitelných energiích někdy prezentován jako příklad, realita tomu odporuje.
Volba Berlína se projeví zdražením ceny elektřiny, zvýšenou energetickou závislostí na plynu importovaném zvláště z Ruska, prudkým nárůstem emisí CO2 vyvolaným výstavbou elektráren na zemní plyn a na uhlí.
Všechny tyto nepříjemné účinky pocítíme již během několika měsíců.
Případ Dánska zasluhuje, abychom se nad ním zamysleli.
Evropský šampion ve větrných elektrárnách, z nichž odebírá 30% své elektřiny, je také jedním z největších spotřebitelů uhlí a plynu z důvodu nepravidelnosti větru, kvůli čemuž jsou emise CO2 a ceny dánské elektřiny vyšší o 65%, resp. 50%, než je evropský průměr.
Naopak díky neměnnosti naší energetické politiky zaplatí naši sousedé fakturu za elektřinu o 40% vyšší než kolik činí platba francouzských domácností.
Zatímco v globalizované ekonomice náklady na energii představují klíčový faktor konkurenceschopnosti a záruku udržení průmyslu na národním teritoriu, francouzské podniky požívají výhody nejlacinější elektřiny v Evropě.
Z tohoto důvodu každé významné snižování podílu jaderné energie by vyvolalo silné zvýšení ceny elektřiny, jež by učinilo iluzorními krásná prohlášení o opětovné industrializaci naší země a obraně kupní síly.
Cenu, kterou velká většina Francouzů odmítá zaplatit, stejně jako se zásadně nestaví proti této energii, jak to ukazují průzkumy veřejného mínění.
Připomeňme, že energetická politika naší země umožnila postavit odvětví se 125,000 přímých pracovních míst a s 410,000 navazujících pracovních míst.
Silně exportující odvětví za sebou táhne na mezinárodní trhy velké množství malých a středních specializovaných podniků vytvářejících pracovní místa, jež nelze převádět do zahraničí.
Kdyby se Francie rozhodla opustit jádro, obětovala by nemalý počet těchto malých a středních podniků a přišla by o 6 miliard euro ročně, které země získává za export jaderných zařízení a služeb.
Který majitel elektrárny by objednal jaderný reaktor navržený tak, aby fungoval 60 let, zatímco by byl naplánován úpadek jeho výrobce?
Při řešení energetické rovnice je třeba připustit, že neexistuje žádný kouzelný zdroj pro výrobu energie, ba že neexistuje ani žádný ďábelský.
Vývoj zařízení produkujících nízké emise CO2, jaderných zařízení a zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie prováděný francouzskou průmyslovou skupinou AREVA svědčí o komplementárnosti zdrojů energie.
V případě jaderné energie je absolutní nutností udržet nejvyšší úroveň bezpečnosti.
Ve Francii máme Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který provádí nekompromisní a transparentní dohled nad stávajícími jadernými elektrárnami stejně jako nad stavbou nové elektrárny ve Flamanville.
Naše týmy, jejichž profesionalita je uznávaná, mají myšlenku bezpečnosti v krvi.
Za padesát let poznal jaderný průmysl tři vážné havárie.
Jediná v Three Mile Island se udála v podmínkách normálního provozu a zůstala bez lidský obětí a důsledků pro životní prostředí.
V Černobylu drama způsobily koncepce reaktoru a neomluvitelné lidské chyby.
V případě Fukušimy se zdá, že někteří zapomínají, že havárie byla výsledkem dvou přírodních katastrof bezprecedentního rozsahu, které způsobily smrt desítek tisíc osob.
Jaderný průmysl si vezme ponaučení z této havárie stejně, jako to udělal u dvou předchozích.
Ovocem tohoto kroku a kooperace mezi francouzskými a německými úřady zabývajícími se jadernou bezpečností, provozovateli a konstruktéry je, že reaktor typu EPR představuje koncepci schopnou odolat takovým jevům.
Zatímco všichni zájemci, kteří si přejí postavit jadernou elektrárnu, si ho považují, zastavení jeho výstavby ve Flamanville by bylo výborným dárkem nabídnutým konkurentům skupiny AREVA a společnosti EDF a uvolněním cesty k tomu, aby se zmocnili vedoucí pozice v jaderném vývoji.
Je nezbytné a legitimní hledat nejlepší řešení energetiky pro naši zemi, ale bylo by nezodpovědné nechat, aby emoce, dogmata a machinace ovládly debatu tak rozhodující pro ekonomickou, sociální a finanční situaci naší země.
Je pro ekonomiku imigrace zátěží nebo šancí?
Politika v oblasti imigrace prováděná za Nicolase Sarkozyho byla kritizována z různých úhlů - zahlcení policie, soudů a administrativy podrobené politice počtů, kompatibilita této politiky se statusem"země lidských práv", jímž se Francie chlubí.
Nedávno to bylo administrativní obtěžování, jehož objektem byli zahraniční studenti, jež se stalo aktuálním, když ministr vnitra (viz list Libération z 23. května) prohlásil, že Francie"nepotřebuje cizí talenty, zedníky a servírky".
Ale dosud byla jen málokdy rozebírána pod úhlem ekonomiky.
Nutno říci, že v této oblasti platí dosti široká shoda mezi levicí a pravicí.
Napravo tón v roce 1976 udal Jacques Chirac svým prohlášením, že"900000 nezaměstnaných by nemělo být problém v zemi, kde se nacházejí 2 miliony pracovníků imigrantů" a na levici Michel Rocard, když v roce 1990 řekl, že Francie"nemůže přijímat veškerou bídu světa".
Jediným rozdílem je stupeň velkorysosti
V roce 2005 byl strach z invaze hord polských instalatérů na francouzské území sdílen napravo i nalevo.
V obou táborech jsou imigranti vnímáni jako zátěž pro ekonomiku a francouzskou společnost.
Jediný rozdíl spočívá ve stupni velkorysosti, který se uráčíme imigrantům poskytnout.
Ve svém programu se François Hollande omezuje na banality, když udává, že společný vývoj umožní vyřešit náš"migrační problém".
Tato myšlenka imigrace jako zátěže a problému platí možná ve volbách, ekonomicky je ale velmi drahá.
Jak to připomínají ekonomové Ian Goldin a Geoffrey Cameron ve svém nedávno zveřejněném díle syntetizujícím nejnovější znalosti o imigraci (Exceptional People: How Migration Shaped Our World and Will Define Our Future, květen 2011, Princeton University Press, 352 str.): mezi specialisty existuje široký konsensus na pozitivní dopad migračních pohybů na ekonomický růst, mzdy a zaměstnanost v zemích, které imigranty přijímají.
Omezování imigrace ochromuje růst a škodí zaměstnanosti.
Obavy z dopadů způsobených migranty jsou založeny na myšlence, že tito lidé mohou nahradit francouzské pracovníky, zvláště ty méně kvalifikované, a vytvářejí tlak na snižování jejich mezd.
Ale zkušenost ukazuje, že ve skutečnosti jsou imigranti mnohem více doplněním než náhradníky za francouzské zaměstnance tím, že vykonávají práce v sektorech s nedostatkem zaměstnanců.
Málo kvalifikovaní imigranti v sektorech, které nepřitahují francouzské zaměstnance, a ti nejvíce kvalifikovaní v dynamických sektorech, v nichž vzdělávání nestačí nabídce míst.
Pozitivní vliv na mzdy
Stejně jako chirurg bude mít potíže s prací v zemi, kde je nedostatek anesteziologů, tato doplnění mezi Francouze a migranty způsobují, že příchody imigrantů mají pozitivní vliv na mzdy a zaměstnanost francouzských zaměstnanců.
Giovanni Peri tak spočítal, že růst migračních pohybů o 1% vyvolá dlouhodobě zvýšení reálných mezd mezi 0,6 a 0,9%.
A přitom nebere do úvahy skutečnost, že různost přinášená imigranty přispívá k tvorbě myšlenek a ekonomickému růstu (vysoký podíl naturalizovaných imigrantů mezi americkými nositeli Nobelových cen; Google, Intel, Paypal, eBay a Yahoo byly založeny imigranty).
Migranti jsou též v evropských zemích čistými přispěvateli sociálních systémů průměrně ve výši 1% celkového rozpočtu.
Světová organizace práce např. odhaduje, že v Německu jeden imigrant přišedší ve věku 30 let přinese za celý svůj život do veřejných rozpočtů čistý příspěvek (příjmy minus výdaje) 150000 euro.
Nicolas Sarkozy vyslovil na začátku svého mandátu přání dojít si pro chybějící procenta růstu"s vyceněnými zuby".
Zmíněné zuby sloužící k odrazení imigrantů měly efekt právě opačný.
Evropa vynalezla demokracii, zbývá promyslet evropskou demokracii
Demokracie je vzácné a taky velmi křehké zboží.
Evropský kontinent by si na to měl vzpomenout, vždyť přesto, že ji v Aténách před dvěma tisíci let vymyslel, zažil v průběhu XX. století tragédie světových válek, totalitních režimů, holokaustu, gulagů, ale též Franca ve Španělsku, Salazara v Portugalsku a plukovníky v Řecku.
Někteří lidé mohli věřit, že k tomu, aby demokracie definitivně triumfovala nad svými nepřáteli, bude stačit provádět volbu a provádět ji co nejpřímějším způsobem.
Ví se však již od Napoleona, že šlo o snadnost myšlení.
Všeobecné volební právo, třebaže je nutnou podmínkou demokracie, není podmínkou dostačující a může se stát"nástrojem útisku" jak kdysi řekl republikánský filosof Etienne Vacherot.
Ne, demokracie vyžaduje mnohem víc: veřejný prostor, veřejného ducha, hodnoty, organizace oddělení a kontrolu mocí, vzdělávání, osvícenství, sociální a ekonomickou solidaritu, justici.
Krize Evropy, kterou prožíváme, je krizí ekonomickou, ale je právě tak a od začátku krizí politiky a demokracie.
Přiznání chyby řeckého referenda typu ano-ne bude mít v tomto směru hodnotu dvojího odhalení: odhalení nutnosti velkého návratu politické moci, ale také odhalení znepokojujícího pocitu jeho nemožnosti, jeho nevhodnosti.
Tato ambivalence musí být promýšlena, aby mohla být překonána.
Pravdou je, že čelní linie demokratického zápolení se dnes přemístily a že mnozí z republikánských bojovníků již nestřílejí správným směrem.
Nemůžeme nic získat, budeme-li vyžadovat řadu národních referend pořádaných podle nutností a dezorganizovaně.
Bianko vystavené evropskému absolutistickému monarchovi nebo skok se svázanýma nohama do prázdna nacionalistické hlubiny: jaký výběr pro občana!
Ne, nechceme nože gilotiny, ale společný, plnoprávný, pokojný a nepřetržitý výkon výběru a demokracie, tentokrát na evropské úrovni.
Nejsou krize v Řecku, Itálii, Španělsku, Portugalsku - ani bychom ostatně už nevěděli, kde výčet zastavit - neboť krize je v Evropě.
Je to totiž celá Evropa sklánějící se před diktátem trhů a ratingových agentur, která trpí svou neschopností a svým nedostatkem solidarity.
Je to totiž celá Evropa, která je na mezinárodní scéně ponižována.
Zneklidňujeme se při přenosu svrchovanosti na Evropu - ale je to celá Evropa, která pomalu ztrácí svou svrchovanost a s ní každý z jejích národů.
Naléhavě je třeba vrátit řízení evropského projektu demokratické svrchovanosti.
Neboť pouze společně budou moci Evropané snižovat tíži svých dluhů, zbavit se vlády trhů a investováním připravovat budoucnost.
Východ z krize bude předpokládat rozhodnutí na evropské úrovni, která nebudou moci být přijímána bez úplné demokratické legitimity, jinak by nás dovedla do pohromy.
Poté, co jsme dlouho bojovali proti tomuto návrhu socialistů a Jacquese Delorse, všichni dnes důrazně požadují evropskou ekonomickou vládu.
Budiž.
Ale myslet si to bez silnější politické a demokratické integrace, a prožívané jako takové občany, by bylo nové bláznovství a nová slepá ulička.
Musíme vzít na sebe novou etapu evropského budování.
Aby vznikla republika ve Francii, bylo třeba"být" republikány.
Revoluce v zájmech k tomu nemohla stačit.
Tato lekce platí nadále.
Musíme vybudovat Evropu, jež bude více ekonomicky integrovaná.
To se bude moci provést jen vybudováním Evropy více politicky demokratické a opravdové evropské demokratické svrchovanosti.
Staňme se Evropany, abychom vybudovali Evropu.
"Bezkontaktní" čipové karty se šíří
V optimistické atmosféře se otevře v úterý ve Villepinte poblíž Paříže světový veletrh čipových karet.
Rok 2011 by měl podle kabinetu Eurosmart skončit zvýšením světového prodeje karet s mikroprocesorem (bankovních karet, telefonů se SIM kartou) o 11% na více 6 miliardách jednotek.
Nejvíce nosným je segment bezkontaktní technologie, která umožňuje platit v hromadné dopravě nebo vyřizovat nákupy pouhým přiblížením karty k čtečce.
Tento rok by mělo být prodáno po celém světě 460 milionů čipových karet proti 320 milionům prodaným o rok dříve!
Jejich podíl by měl v roce 2012 ještě stoupnout (očekávaných 580 milionů jednotek) a dosáhnout přibližně 10% celkového trhu s čipovými kartami (6,925 milionů karet).
Poté, co byla dlouho ve vleku zemí APEC, Evropa získává terén v bezkontaktním placení.
Přibližně 26 milionů bankovních karet Visa je již vybaveno touto funkcí a 75.000 platebních terminálů je přijímá.
Ve Francii jsou začátky skromnější: bylo vydáno 400.000 bezkontaktních karet Visa.
Ale velké obchodní řetězce pracují za dva.
Carrefour tak tento rok vydal 2,5 milionu bezkontaktních karet Pass MasterCard.
Abychom zařadili vyšší rychlostní stupeň, je třeba, aby od teďka banky jimi vybavovaly své klienty.
"Dva velké francouzské podniky se zavázaly distribuovat systematicky v budoucnosti svým klientům bezdotykové bankovní karty", ohlašuje Gérard Nébouy, generální ředitel Visa Europe France.
Banky testují placení mobilem
Ale to je teprve první etapa k platebnímu prostředku budoucnosti: mobilnímu telefonu.
Technologií NFC (Near Field Communication) nutnou pro provádění transakcí je dnes vybavených jenom malý počet přístrojů.
"Nabraly zpoždění".
"Ale k jejich opravdovému rozmachu by mělo dojít v příštím roce".
"Pro rok 2012 odhadujeme jejich prodej ve světě na 80 až 120 milionů jednotek", vysvětluje Marc Bertin, prezident Eurosmartu.
Ale banky se již připravují dopředu.
Banka Crédit agricole včera ohlásila spuštění testu prováděného v městě Caen, který potrvá od prosince do června příštího roku.
Přístroje iPhone přibližně 200 klientů a spolupracovníků budou vybaveny pouzdrem povolujícím bezkontaktní platby.
Banka BPCE má podobný projekt ve Štrasburku a Marseille.
A také Société générale včera ohlásila, že připravuje zavést nabídku dovolující jejím klientům platit mobilním telefonem bezdotykově.
Teroristická fronta sahá od Sahary po Nigérii
Paříž znepokojují svazky mezi Al-Kajdou v islámském Maghrebu a sektou Boko Haram.
Dlouhodobá podezření, že existují svazky teroristickou skupinou Al-Kajda v islámském Maghrebu (AQMI) a nigerskou sektou Boko Haram se potvrzují.
V neděli náměstek alžírského ministra zahraničí Abdelkader Messahel dokonce přiznal, že Alžír o tom od teď"nabyl jistotu".
"Způsob, jakým obě organizace operují, a zprávy výzvědných služeb ukazují, že mezi nimi existuje velká kooperace", vysvětlil bez dalšího upřesnění.
Zdá se, že Paříž má podobné analýzy.
Vyšetřování únosu dvou Francouzů v Nigeru v lednu 2010 by mohlo pomoci osvětlit spojovací můstky.
Poté, co byli uneseni členy AQMI z jedné restaurace v Niamey, měli být Antoine de Léocour a Vincent Delory následujícího dne zabiti ve stejné době jako několik jejich únosců při operaci prováděné speciálními francouzskými jednotkami.
V sutinách po zásahu měli francouzští a nigerijští vyšetřovatelé najít několik telefonů s čipy náležejících teroristům.
Teroristická osa
Analýza prováděných volání vede k několika osobám v Mali, Nigeru a Nigérii.
Podle stanice Radio France Internationale (RFI) zajímají vyšetřovatele zvláště dvě čísla: jedno vede k Nigérijci, který dlouze pobýval v Maiduguri, městě na severu Nigérie, jež je kolébkou Boko Haram, a druhé k člověku, o němž se říká, že má blízko k AQMI a sektě.
"Je to pokrok, ale je třeba bezpochyby počkat na přesvědčivější důkazy předtím, než začneme mluvit o operativní kooperaci mezi AQMI a Boko Haram".
"Ale je to možné".
"Víme již léta, že se sekta těší vnější finanční a intelektuální podpoře a že se projevuje čím dál tím víc aktivněji", mírní výroky nigerijský vyšetřovatel Kunle Amuwo.
V posledních měsících byla tato"podpora" víc a víc zřejmá ve vývoji a projevech Boko Haram nebo v jejích operačních postupech, které odteďka zahrnují lidské oběti nebo stále komplexnější výbušná zařízení stejného způsobu provedení, jako jsou zařízení používaná organizací AQMI.
Mezinárodní společenství na čele s Washingtonem od té doby vyvinulo tlak na Nigérii, aby vzala do úvahy problémy, jež nastolil Boko Haram.
Nigerijské úřady ve skutečnosti dlouho považovaly skupinu za společenství osvícených mystiků málo hodných zájmu.
Rychlý úspěch
Sekta Boko Haram byla založena v r. 2002 v Maiduguri kolem mešity, školy a fundamentalisty Mohammeda Yusufa. Boko Haram, což v jazyku haoussa znamená"západní výchova je hřích", schvaluje založení islámského emirátu na muslimském severu Nigérie.
V tomto chudém regionu má takové spojení rychlý úspěch.
Sekta se politizuje a vyžaduje přísné dodržování islámského práva šaria, zatímco její stoupenci zahajují boj proti'ústřední vládě.
Tito lidé se zaměřují nejprve na kostely, bary a úřady.
V r. 2009 se stoupenci Boko Haram stávají mimořádně aktivními a znásobují své útoky proti policejním stanicím.
Reakce vlády je jako obvykle stále stejná.
Armáda obklíčí město a výsledkem je 800 mrtvých.
Zakladatel sekty Mohammed Yusuf je chycen a ve vězení zabit.
Od té chvíle se skupina radikalizuje a opouští své působiště na severu.
O vánocích 2010 provede ve městě Jos atentát, při kterém zahyne 80 lidí, posléze další v hlavním městě Abuja.
V červnu je to znovu v Abuja, kde Boko Haram zaútočí na velitelství policie při svém prvém sebevražedném útoku.
A v srpnu bude místní úřadovna OSN prvním mezinárodním terčem.
Vytvoření teroristické osy v Africe, která by měla vést z Mauritánie přes Nigérii do Somálska, od teď znepokojuje všechny bezpečnostní specialisty.
Nyní, když Al-Kajda islámského Maghrebu obklíčila Mali a iger a Somálci z hnutí Al-Šabáb operují v Keni, se Boko Haram objevuje jako nové nebezpečí pro kontinent.
Minulý týden v Nigérii při rozhovoru s prezidentem Goodluckem Jonathanem Alain Juppé řekl, že Francie je ve stavu pohotovosti a je připravena"předat všechny informace".
Svět podle kandidátů na prezidenta
V otázkách týkajících se Číny, Iránu nebo pomoci Izraeli se Mitt Romney, Herman Cain i Rick Perry předhánějí ve zjednodušování a neznalostech.
Může Amerika oslabená krizí spravovat svět pomocí jednoduchých či dokonce zjednodušujících myšlenek?
Při poslechu prezidentských kandidátů by si to voliči mohli myslet.
Již několik dnů Mitt Romney, Herman Cain, Rick Perry a další opakují halasná prohlášení a stručné návody ve věci zahraniční politiky, jež je již tradičně silným bodem republikánů.
Často nepodložené slogany o Číně, Iránu či pomoci Izraeli mezi sebou splývají.
Mitt Romney, nejlépe se umisťující kandidát v závodě o nominaci republikánské"Grand Old Party", pohrozil povoláním Číňanů před Světovou obchodní organizaci a jejich obviněním"kvůli manipulaci s jejich měnou", což je nosné téma v Americe rozjitřené migrací celých částí jejího průmyslu směrem do Asie.
Tím hůř, jestliže toto musí v sobě obsahovat spuštění obchodní války, řekl.
Jon Huntsman, bývalý Obamův velvyslanec v Číně a jediný kandidát mající nějakou sofistikovanou vizi zahraniční politiky, se málem zadrhl při postoji, který"uhlazuje" emoce.
Vyžadoval tvrdý, ale konstruktivní dialog s Pekingem (současný postoj prezidenta Obamy).
Ale Huntsman, který je na posledních místech ve volebních odhadech, zůstává neposlouchatelný.
K obrazu prezidenta Reagana
Romney rovněž slíbil vojenské údery na Irán, jestliže neuspějí sankce při zastavení jeho jaderného programu.
"Budu-li zvolen, uvězním Irán", prohlásil fanfarónsky.
"Bude-li Obama znovu zvolen, budou mít bombu."
Slíbil také zvýšit vojenskou pomoc Izraeli, obviňujíc Obamu, že zklamal ve svých povinnostech vůči tomuto partnerovi.
Podnikatel Herman Cain, druhý nejlépe se umístivší kandidát, prokazuje trapnou neznalost dokumentů.
Nedávno vyzýval k ostrému postoji proti čínské vojenské hrozbě, protože Peking"zkouší vyvinout jaderné kapacity" - evidentně neznalý skutečnosti, že Čína vlastní atomovou zbraň od roku 1964!
Texaský guvernér Rick Perry, který podporuje Izrael a chce údery proti Iránu, o sobě říká, že je připraven poslat americkou armádu do Mexika bojovat proti drogovým kartelům.
Použití mučení proti předpokládaným teroristům zakázaného Obamou v r. 2009 je rovněž doporučováno Cainem, Perrym i další kandidátkou Michele Bachmannovou.
Všichni jsou daleko jinde, než byl v r. 2008 republikánský kandidát John McCain, těžká váha v zahraniční politice.
Protivníci současného prezidenta říkají, že Reagan měl taky jednoduché myšlenky a přesto vyhrál studenou válku.
Připomínají, že Obama sám byl amatér a že přidal vodu do svého vína ve věci boje proti terorismu.
Zdůrazňují neúspěch jeho naivního dialogu s Iránem, unáhlený odchod"boys" z Iráku, jeho výmluvy týkající se Libye a tím mu přisuzují nálepku slabého
Ale útok není nijak snadný.
Obyvatelstvo posuzuje národní bezpečnostní politiku prezidenta Obamy, který odstranil Ben Ládina, spíše pozitivně.
Od Iráku nemá důvěru k vojenským zásahům, které vedou k zabřednutí.
A s argumentacemi, že je třeba rekonstruovat Ameriku ekonomicky, aby bylo možno resuscitovat její vedoucí postavení, klepe Obama na správnější místo.
Nord Stream, nový vstupní přístav ruského plynu do Evropy
Dálkový plynovod Nord Stream napojující přímo východní Evropu na Rusko a vedený po dně Baltického moře začal fungovat.
Musí dodat plyn rovnající se ekvivalentu 30 milionů domácností.
Gazprom, ruský plynárenský obr, chtěl tuto událost řádně oslavit.
Víc než 500 hostů, mezi nimi 4 šéfové států a vlád, se minulé úterý zúčastnilo inaugurace Nord Streamu, nového plynovodu, který pod mořem spojí přímo Rusko a Německo.
Symbolicky německá kancléřka Angela Merkelová, ruský prezident Dmitrij Medveděv, francouzský ministerský předseda François Fillon a jeho nizozemský kolega Mark Rutte otočili společně ovládacím kolem ventilu řídícího vstup ruského plynu do západoevropské sítě.
Tímto novým plynovodem začne proudit každý rok do západní Evropy 27,5 miliard dodatečných kubických metrů ruského plynu prvním potrubím o délce 1 224 km spojujícím region Petrohradu se spolkovou zemí Mecklembursko-Pomořany.
Druhé potrubí, jež musí být dokončeno na konci r. 2012, umožní dodávat celkem 55 miliard kubických metrů plynu,což je množství, které se rovná celé francouzské spotřebě.
A již se připomíná možnost postavit třetí potrubí plynovodu na stejné trase.
Pro Gazprom má včasné dokončení této obrovské stavby charakter vítězství.
Proti projektu silně protestovalo Polsko a pobaltské země.
Nord Stream ve skutečnosti umožní dodávat plyn přímo do Německa bez toho, že by byl veden po zemi nějakým třetím státem (Polskem nebo Ukrajinou).
Naráz tyto dvě země ztrácejí poněkud na moci: možnost tlačit na Rusko hrozbami, že mu zavřou přístup na západoevropské trhy, se pro ně stává obtížnější.
Nejsilněji to vyjádřila Varšava, když neváhala přirovnat Nord Stream k"novému německo-sovětskému paktu", s odvoláním na alianci mezi Hitlerem a Stalinem při okupaci Polska v r. 1939.
Znamená to říci, že je to téma politicky citlivé.
Západní Evropa svou podporou tomuto ruskému projektu v něm získala větší jistotu svých nákupů.
Ale je to za cenu oslabení Evropy energie, poněvadž projekt vytvořil trhliny mezi Evropany z východu a západu.
Rusku se podařilo sotva před 5 lety prosadit svou vizi přímého spojenectví mezi Ruskem a bohatými západními státy s vysokou spotřebou plynu, jejichž ložiska se blíží ke svému konci.
"Tento plynovod je složkou našeho partnerství s Ruskem, nová tepna, která nás organicky spojuje", potvrdil François Fillon při slavnostním otevírání tohoto plynovodu a demonstroval, v jakém bodě jsou velké plynárenské kontrakty věcí jak politickou tak ekonomickou.
Toto všechno vysvětluje široké úsměvy vedoucích představitelů Gazpromu přítomných ve velkém počtu v Lubminu, přívodním místu plynu.
Stavba tohoto plynovodu je rovněž významným technickým činem.
Podmořské potrubí je z oceli opatřené betonovým pláštěm, aby bylo chráněno před kotvami námořních plavidel.
Spočívá na dně moře v průměrné hloubce 200 m.
Při jeho stavbě bylo třeba se vyhnout minovým polím pocházejícím z doby 2. světové války.
"Kvůli bezpečnosti jich musela být téměř stovka odstraněna nebo zničena", říká Jens Müller, mluvčí společnosti Nord Stream.
Bylo třeba taky navyšovat opatření pro ochranu fauny a flóry.
Samotné potrubí je dlouhý kovový had vážící jako 242 Eiffelovek, jež na celé své délce není nikde přerušeno ani ventily ani stanicemi údržby.
Jedna kontrolní plošina měla být vybudována v blízkosti Švédska, ale vedoucí projektu ji zamítli, když Švédové byli jenom málo chtiví vidět ruskou státní společnost, jak se natrvalo usazuje u jejich pobřeží.
"V případě závady zastavíme průchod plynu za méně než 1 minutu", upřesňuje Jens Müller.
V případě netěsnosti plyn obsažený v plynovodu unikne do vzduchu.
Ale tento případ je staviteli považován za málo pravděpodobný, vždyť svary byl navrženy tak, aby netěsnost vznikla jednou za 100 000 let.
Kontrolu stavu plynovodu zvenku provádí podmořský robot tažený lodí, zatímco vnitřek plynovodu je kontrolován zařízením, které cirkuluje uvnitř.
Toto zařízení doutníkového tvaru o průměru 1 metr je zavedeno do vnitřku potrubí a je tlačeno plynem.
V cíli po celých třech dnech cesty rychlostí 3 m/s poskytne přesné informace o případných deformacích kovových částí.
Dálkový plynovod byl navržen tak, aby fungoval padesát let bez toho, aby byla třeba sebemenší oprava.
Cirkulace plynu je jednoduše zajištěna tlakem.
Hodnota tohoto tlaku je 200 bar na startu a 100 bar v cíli.
Pro realizaci tohoto projektu spojilo síly pět společností.
Vedoucí postavení zůstává Gazpromu, který drží podíl 51%.
K němu se připojily německé společnosti E.ON a BASF (15,5% každá), jakož i nizozemská společnost Gasunie a francouzská skupina GDF Suez (9% každá).
Těchto pět společností vytvořilo společný podnik nazvaný Nord Stream pověřený stavbou a provozováním plynovodu.
Podnik má sídlo ve městě Zoug ve Švýcarsku, kde je zdanění mimořádně výhodné.
Gazprom následně této společnost pronajal na pět let smlouvou, jež může být obnovována, všechny své kapacity pro dopravu plynu.
"Gazprom bude mít zisk z celkové kapacity, ať je množství reálně dopravovaného plynu jakékoliv", upřesňuje Jens Müller.
Financování výstavby plynovodu bylo zajištěno z 30% akcionáři a ze 70% bankovními půjčkami.
Celkové náklady prací by měly dosáhnout 7,4 miliard euro za obě potrubí.
Pro skupinu GDF Suez tak investiční náklady vystoupaly na 240 milionů.
Ale menšinoví akcionáři si jsou jistí, že se jim jejich náklady vrátí, poněvadž riziko na sebe bere pouze Gazprom.
Plynovod vystupuje z Baltického moře v Lubminu na písčitém pobřeží s borovicovými lesíky.
Ventily vysoké 4,5 metru tvoří výstupní bránu plynu.
Snímače měří tlak, teplotu a další charakteristiky přicházejícího plynu předtím, než je přepraven do německých plynovodů.
Od minulého úterý tento terminál přijímá každou hodinu jeden milion kubických metrů ruského plynu.
Při dosažení plné kapacity to budou 3 miliony za hodinu a v r. 2012 6 milionů.
Moleskine - značkový zápisník
Italská firma Moleskine, jež byla založena již před padesáti lety, chce znovu poskytovat radost ze psaní.
Přináší vůni dobrodružství, hodin strávených psaním při světle svíčky.
Zápisník Moleskine je snadno rozeznatelný svými černými obdélníkovými deskami a svými listy zašlé bílé barvy jakoby časem zestárlými.
Vždyť zápisník Moleskine, takový jak ho známe dnes, se narodil již v roce 1997.
Italský podnik Modo Modo sídlící v Miláně se v té době rozhodne uvést na trh nový designový, ale distinguovaný zápisník.
Maria Sebregondi, tehdy konzultantka pracující pro podnik, se ujímá uvedení nového produktu.
Zápisník se inspiruje starou výrobní technikou "moleskin" (imitace kůže), která je např. používána pro úpravu povrchu laviček.
Tento typ zápisníku byl velmi ceněn spisovateli a cestovateli.
" Moleskine vrátil do obliby starý a zapomenutý předmět, který byl ikonou avantgardních umělců až do XX. století", vypráví Maria Sebregondi, jež se od té doby stala vedoucí osobou značky u firmy Modo Modo.
Úspěch je tady.
Mezi lety 2006 a 2010 stoupl prodej o 26%, aby se minulý rok usadil na 12,7 milionech kusů.
Situace je vzdálená utajené produkci z prvních let, kdy bylo zhotoveno pouze 3 000 zápisníků.
Moleskine překračuje italské hranice a exportuje se do 70 zemí od Francie až po Spojené státy.
Je obtížné sestavit nějaký umělý portrét kupujícího, neboť zápisník zaujme byznysmena stejně jako studenta nebo profesionály.
K image zápisníku Moleskine patří, že jeho vlastníky jsou lidé kosmopolitní, kultivovaní a otevřeného ducha.
Malý italský podnik, který ve svých začátcích měl 12 zaměstnanců, jich má dneska skoro sto a od roku 2008 disponuje dvěma kancelářemi, z nichž jedna je v Miláně a druhá v New Yorku.
Své zápisníky rozesílá do knihkupectví a prostřednictvím řetězce obchodů FNAC do malých butiků ve středech měst, kde uměl prosadit svou identitu.
"Sledovali jsme ducha doby a tuto potřebu nového psaní, přes bouřlivý rozvoj e-mailů", vysvětluje Maria Sebregondi.
Tato kulturní signatura doprovází rozvoj zápisníku Moleskine: nedávno značka otevřela výstavu" Zacházka", kde architekti nebo umělci vystavují svůj zápisník.
V srpnu při příležitosti filmového festivalu v Locarnu také uvedla nové desky zápisníku připomínající leoparda.
Moleskine profituje ze svého úspěchu a této kulturní aury a diversifikuje své produkty: tašky, diáře, tužky, pouzdra na notebooky ... Značka se rozšiřuje na celou řadu nosičů.
Úspěch, který vzbudil závist: na podzim 2006 byla firma Modo Modo koupena investičními fondy SG Capital Europe,dnes Syntegra Capital, píšícími novou stránku v historii Moleskine.
Proč je tak vysoký podíl nezaměstnaných hendikepovaných pracovníků?
Kolem 19% hendikepovaných osob hledá práci.
Dnes se otevírá 15. Týden za zaměstnávání hendikepovaných.
Přes voluntaristickou veřejnou politiku zavedenou v r. 2005 je procento nezaměstnaných hendikepovaných osob ještě dvakrát vyšší než průměr, tj. 19% oproti 9% pro celou populaci.
Je to skličující?
"Ne, podtrhuje Éric Blanchet, generální ředitel asociace Adapt, která organizuje Týden za zaměstnávání hendikepovaných."
"Pokroky dosažené za 15 let jsou pozoruhodné."
"V té době nebylo procento nezaměstnaných dvakrát, ale třikrát vyšší."
"Nicméně zůstává toho ještě mnoho učinit."
Je třeba říci, že pro nezaměstnané hendikepované osoby přetrvávají četné překážky před jejich nástupem do práce.
Jedná se o starší osoby: 37% má více než 50 let (17% v průměru).
Mají nízkou kvalifikaci: 80% nemá maturitu a z 2,3 milionu studentů vysokých škol je pouze 10 000 hendikepovaných.
A nakonec - dlouhodobá nezaměstnanost je velmi rozšířená: 53% u hendikepovaných oproti 38% v průměru.
Zkrátka taková jsou kritéria, která obzvláště komplikují návrat do zaměstnání a která představují"jádro problému", podle Christiana Grapina, generálního ředitele asociace Tremplin, jež byla založena v roce 1992, aby pomáhala podnikům přijímat hendikepované pracovníky.
Tolik, pokud jde o objektivní brzdy.
Zbývá neřečené, způsoby myšlení, které se jistě vyvíjejí, ale příliš pomalu.
Studie provedená v dubnu asociací IMS-Entreprendre pour la Cité zjistila, že dotazovaní manažeři mají" slabou úroveň znalostí o hendikepovaných osobách" s" přehnanou představou o osobách na pojízdném křesle a psychických nebo duševních nedostatcích".
Výsledkem je, že soukromé podniky s více než 20 zaměstnanci jsou ještě daleko od toho, aby dosáhly cíle zaměstnávat 6% hendikepovaných pracovníků stanoveného v zákonu z roku 1987.
Poslední známá čísla, která pocházejí z r. 2008, udávají stav rovný 2,6%.
" Nyní se pohybujeme okolo 3%", říká Pierre Blanc, generální ředitel organizace Agefiph pověřené vybíráním poplatků od podniků, které tento zákon nedodržují.
Důkazem je počet" pokutovaných" podniků, stejně jako zaplacené částky, jež klesly mezi lety 2007 a 2011 z 59,000 provinivších se podniků na 46,000 (a z 606 na 480 milionů euro).
" Zákon z r. 2005, který zvýšil příspěvky, vytvořil silný tlak na podniky, vysvětluje Pierre Blanc."
" Ale toto zlepšení také demonstruje i opravdové uvědomění, zvláště ve velkých podnicích."
Podle ministerstva práce pouze 59% podniků s 20 až 49 zaměstnanci zaměstnává hendikepované pracovníky oproti 82% podniků se 100 až 199 zaměstnanci.
Hazard:"Jaké štěstí"
Předtím, než v úterý večer (20h45) vyzvou francouzské reprezentanty (Bleus), Eden Hazard a Georges Leekens neskrývali potěšení, které jim přinese toto přátelské utkání.
Nepůjdeme tak daleko, abychom napsali, že mezi nimi panovalo spolčení, ale obrázek je to symbolický.
Sedíce vedle sebe na tribuně hlediště Stade de France se zkrátka a dobře Georges Leekens a Eden Hazard usmířili.
Pět měsíců po hněvivém gestu svého útočníka v zápase proti Turecku pronášel belgický trenér ke svému hráči pouze slova chvály.
"Jsem s Edenem a jeho pokroky velmi spokojen, i se skutečností, že miluje svoji zemi".
"Chci se posunout dopředu", ujišťuje hráč francouzského Lille.
Pokud jde o rozdíl mezi jeho výkony v klubových zápasech a zápasech národního mužstva,"je to jedno a totéž, ospravedlňuje se."
"V Lille jsem celý rok, což není případ s Belgií."
"Je třeba, abych očistil svou značku."
Hazard, šetřený proti Rumunsku ve čtvrtek večer kvůli tomuto zápasu proti Francii, přichází na stadion v Saint-Denis, aby konečně"zazářil".
Nelze přitom opomenout pojem"radost".
Zahrát si proti Bleus, které povzbuzoval od 7 let a v jejich vítězných tažení v letech 1998 a 2000.
"Já byl vždycky fanoušek", tvrdí.
Toto nutně přispívá ještě víc k"zvláštnímu" charakteru tohoto setkání.
O to víc, protože naproti"jsou Mathieu (Debuchy), Yohan (Cabaye) a Adil (Rami) ", připomíná.
"Křižovali jsme se ihned."
"Moci hrát proti nim, to je jenom potěšení!"
Dobrosrdečně Leekens připomenul i"hrdost".
"Hrdost" vybojovat"zápas - svátek".
"Hrdost" též konstatovat při kvalitě"sousedů", že Francie se o něco víc než rok po traumatu v jihoafrickém městě Knysna"opět stala týmem velmi vysoké úrovně".
"Laurent Blanc udělal ohromný kus práce", rozdychtil se.
Třebaže Belgie bude na příštím mistrovství Evropy chybět, technický fotbalista by se rád viděl v roce 2014 v letadle s Francouzi směr... Brazílie.
"Naši malí Belgičané se stanou velcí", podtrhl.
"Právě něco budujeme, hráči jsou ambiciózní, mají zdravý hlad."
"Uvědomíte si to pro příští zápasy". Včetně toho proti Francii.
Portugalsko velmi sebevědomé
Portugalský kouč Paulo Bento zahajuje s velkým optimismem baráž proti Bosně Bosnie (22h00) tuto středu v Lisabonu.
Při cestě tam oběma týmům chyběl realismus.
" Na konci těch 90 minut budeme šťastným týmem a především šťastnou zemí".
Paulo Bento se už vidí v Polsku a na Ukrajině.
Pro něho neexistuje žádný stín pochybností. Portugalská fotbalová reprezentace, u jejíhož kormidla je od roku 2010, se kvalifikuje na Euro 2012.
Portugalsko dělí od štěstí ve skutečnosti 90 minut.
Zbývá sehrát jeden zápas a jeden soupeř - Bosna.
Při vědomí pátečního výsledku (0-0) v pekle bosenské Zenice se zdá jasné, že není nic vyhráno.
Portugalsko mělo jistě víc než hodinu převahu, ale nebylo schopné dát tak vzácný gól, který by mu ulevil.
" Je to dobrý výsledek, který v sobě nicméně obsahuje riziko, protože jsme venku nedali góla."
Ale doma na jejich úžasném Stade de la Luz v Lisaboně jsou Portugalci přesvědčeni, že postoupí před publikem, které by tam mělo vytvořit vřící kotel, i když se zápas rozhodně jeví jako" velmi vyrovnaný", říká optimista, ale bystře uvažující Bento.
"Očekáváme velmi vyrovnaný zápas, ale jsme zcela přesvědčeni, že můžeme mít navrch", prohlásil dvaačtyřicetiletý portugalský trenér.
"Stále máme 50% šance být na Euro 2012", relativizoval přesto následník Carlose Queiroze.
Nerozhodný páteční zápas v Bosně nutí Portugalce dát gól a vyhrát.
Nerozhodný zápas může stačit Bosňanům, kteří také potřebují dát gól.
"Je to dobrý výsledek, který v sobě nicméně obsahuje riziko, protože jsme venku nedali góla", lituje Bento.
"Budeme hrát proti týmu, který má velké technické kvality a který disponuje hráči s velkými individuálními kvalitami", dodal.
Stejně jako v Zenici budou mít Portugalci zájem vyvinout na bosenský tým hned od začátku maximální tlak tak, aby" jim nedali čas na přemýšlení."
Dobrá myšlenka, pod podmínkou, že se tentokrát ukáže být realistickou.